Schůzka ministrů obchodu členských zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v neděli skončila bez vydání společného prohlášení. Důvodem je rozdílný názor členů na ruskou invazi na Ukrajinu, uvedla agentura Kjódó. Dvoudenní zasedání v thajském Bangkoku se zaměřilo na to, jak podpořit hospodářský růst ve světě po skončení pandemie nemoci covid-19.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov ve čtvrtek telefonicky hovořil o situaci na Ukrajině se svým americkým protějškem, šéfem sboru náčelníků štábů Markem Milleyem, uvedla agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Telefonát se podle ministerstva uskutečnil z americké iniciativy a oba generálové „posoudili otázky, představující vzájemný zájem, a to včetně situace na Ukrajině“, citovala ruská agentura z prohlášení ministerstva.
Americký kapitalismus ještě není mrtvý. To není zpráva pro investory, týká se spíš probíhajícího potýkání o to, zda se pracoviště soukromých firem stanou vektorem progresivní revoluce. Čtenáři si možná vzpomenou, že Antonio García Martínez, komentátor a pracovník v informačních technologiích příležitostně citovaný na těchto stránkách, se loni v květnu stal zaměstnancem firmy Apple, aby ho za dva dny firma na nátlak zaměstnanců vyhodila. Názory vyjádřené v jeho knize prý neodpovídaly požadavkům na inkluzivní atmosféru na pracovišti.
Pax Americana není termín, který by dnes někde zazníval na náměstích. Pro angažovanou veřejnost ve velké části světa nepochybně patří mezi „špinavá“ slova, nenáviděná úplně stejně už po desítky let, kdy v určitých částech světa něco jako Pax Americana existovalo. Jenže teď se poprvé dostává ke slovu něco, co lze považovat za antitezi těch ošklivých slov: multipolární svět. Jak se vám líbí? Veřejná diplomacie někdejšího hegemona je zcela v zajetí progresivních aktivistů. Biden je musel nějak uspokojit.
Spojené státy se bojí rostoucí inflace a snaží se odradit Evropskou unii od úplného embarga na ruskou ropu. Kvůli riziku, že snahy EU vyloučit ruské energie ze světového trhu by vedly k výraznému nárůstu cen a tedy i zvyšování inflace v USA, navrhují Američané jako dočasné řešení represivní clo na dodávky ruské ropy, uvedl německý deník Handelsblatt. Americká ministryně financí Janet Yellenová o tom mluvila již dříve, nyní o tom přesvědčovala i šéfku EK Ursulu von der Leyenovou.
Členové výboru americké Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby se tento týden obrátili na vedení internetové společnosti Meta, která je mimo jiné provozovatelem sociální sítě facebook, se žádostí, aby se více věnovala „nebezpečnému šíření proruských dezinformací“ na svých platformách na Slovensku. Výbor v tiskové zprávě uvádí, že nevidí od sítě facebook „odpovídající kroky“, ačkoli slovenská i americká vláda na problém opakovaně upozorňují.
Americký prezident Joe Biden podepsal nařízení znovu nasadit americké vojáky v Somálsku, kde teroristická skupina Šabáb vyvolává bezpečnostní obavy. S odkazem na zdroje z vlády o tom dnes informují americká média. O stažení skoro všech 700 amerických jednotek ze Somálska ke konci svého funkčního období rozhodl Bidenův předchůdce Donald Trump. Opětovné vyslání amerických jednotek do Somálska požadoval americký ministr obrany Lloyd Austin.
Noam Chomsky, filolog a třiadevadesátiletý levicový aktivista, prohlásil v rozvoru s britským levicovým novinářem Owenem Jonesem, že dodávky zbraní Ukrajině jsou jen západní propaganda. Tvrdil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce ve skutečnosti s Vladimirem Putinem dojít k jakémusi kompromisu. Tedy Západ vnucuje Ukrajině těžkou techniku a zbraně jaksi proti jejich vůli. Je to samozřejmě nesmysl. Jde o další úroveň argumentu, který se objevil na začátku války, ale v posledních dnech začíná sílit.
Do Česka se v závěru května po dvouleté covidové pauze vrátí přímé lety do USA, společnost Delta Air Lines bude létat mezi Prahou a New Yorkem. Postupně stoupá i zájem Čechů o letenky do USA, jejich rezervace jsou nyní zhruba na stejné úrovni jako před krizí. Slabší je naopak poptávka Američanů o cesty do Evropy. Před koronavirovou krizí se z Prahy létalo také do Filadelfie, na letiště Newark ve státě New Jersey a v plánu byla také linka do Chicaga, dopravci však jejich obnovení zatím nechystají.
Válka na Ukrajině ukazuje v USA střet idealistů, stoupenců intervenční zahraniční politiky, a realistů, kteří ji kritizují. Jsou to dva legitimní postoje v západní myšlenkové tradici, jež se odvíjejí od Platona a Aristotela. Dnes mají podle všeho navrch idealisté, ale v minulosti se realistický přístup uplatnil často: namátkou v 19. století po napoleonských válkách v „koncertu mocností“ či za druhé světové války ve spolupráci Roosevelta a Churchilla se Stalinem.
Demokratům se v americkém Senátu nepodařilo prosadit právo na potrat jako federální zákon. Proti návrhu hlasovali všichni republikáni a také konzervativní demokrat Joe Manchin. Tah, který byl prevencí proti očekávanému verdiktu nejvyššího soudu, byl předem odsouzen k nezdaru, píše na svém serveru stanice BBC.
Americké námořnictvo představilo svůj první bezpilotní podmořský dron jménem Orca Extra Large Unmanned Undersea Vehicle (XLUUV). K jeho odhalení a otestování došlo ke konci minulého měsíce. Na stroji, který připomíná ponorku, spolupracuje námořnictvo se společností Boeing a Huntington Ingalls Industries (HII). Podle serveru Naval News, který se na tematiku námořnictví specializuje, jde o „důležitý milník ve snaze vyvinout spolehlivou podmořskou sílu“.
Americký prezident Joe Biden dnes jmenoval Karine Jean-Pierreovou novou mluvčí Bílého domu. Bude první černoškou v této funkci a zároveň první mluvčí amerického prezidenta, která se otevřeně hlásí ke své lesbické orientaci. Stávající mluvčí Jen Psakiová ve funkci skončí k 13. květnu. Jean-Pierreová, jež v současné administrativě sloužila jako zástupkyně mluvčí, podle Bidena přináší "zkušenosti, talent a integritu, které jsou potřebné pro tuto náročnou práci".
USA poskytly ukrajinské armádě informace od zpravodajců, které jí pomohly zabít některé z ruských generálů padlých ve válce na Ukrajině, řekli nejmenovaní vysoce postavení američtí činitelé deníku NYT. Toto předávání poznatků je ukázkou širší snahy vlády prezidenta USA Joea Bidena poskytovat Ukrajině hlášení o dění na bojišti „v reálném čase“. „Spojené státy se zaměřují na poskytování polohy a dalších údajů o mobilním velitelství ruské armády, které se často přesouvá,“ píše NYT.
Internetový prodejce Amazon proplatí americkým zaměstnankyním cestovní náklady na potrat. Reaguje tím na chystané zákony, které by ženám přístup k potratu v některých státech USA ztížily, napsal na svém webu týdeník Der Spiegel. Žena, která se rozhodne pro potrat, a bude proto muset cestovat dále než 160 kilometrů, bude moct čerpat na cestovní náklady a ubytování až 4000 dolarů (asi 94.000 Kč) z podnikového zdravotního pojištění.
K úternímu úniku informací z amerického Nejvyššího soudu by se dala napsat řada komentářů. Z hlediska americké politiky umělého přerušení těhotenství. Z hlediska vztahu soudnictví a zákonodárství v USA. O tom už bylo a ještě bude napsáno mnohé. Ale ten únik samotný je taky velmi neblahou událostí z hlediska demokratických norem. Téma potratů je z rodu těch, kolem kterých se organizují soupeřící americké politické síly. Pro konzervativce je potrat vražda, a když jde o vraždu, nesluší se dělat kompromisy.
Soudci nejvyššího soudu USA podle uniklého návrhu většinového stanoviska hlasovali pro zrušení precedenčního rozsudku v kauze Roeová versus Wade, kterým byly zlegalizovány potraty v celých Spojených státech. Uvedl to server Politico. Agenturám Reuters a AP se pravost návrhu stanoviska zatím nepodařilo ověřit. Nejvyšší soud a Bílý dům odmítly věc komentovat. „Roeová se od začátku ohromně mýlila,“ napsal podle Politico soudce Samuel Alito v návrhu stanoviska z 10. února.
Rusko by mohlo v květnu oficiálně vyhlásit válku Ukrajině. Dosud Moskva nazývala invazi jako "speciální vojenskou operaci". Ke kroku by mohlo dojít už 9. května, tedy na Den vítězství, informuje několik západních úřadů. Spojené státy mají navíc „vysoce důvěryhodné" zprávy od rozvědek o tom, že se Moskva brzy pokusí anektovat část východní Ukrajiny, řekl v pondělí novinářům americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Michael Carpenter.
Západ vidí šanci zasadit ruskému režimu Vladimira Putina drahou ránu za rozpoutání války na Ukrajině a podle toho začínají vypadat i obrysy další vojenské pomoci. Americký prezident Joe Biden chce vyslat v příštích měsících pomoc v hodnotě stovek miliard korun, která vysoce přesahuje nejen dosavadní ukrajinský obranný rozpočet, ale i obranný rozpočet většiny států světa. A podle expertů může jít o zásadní změnu, která má ambice otočit vývoj na frontě.
Americké ministerstvo obrany pozoruje v posledních dnech „nanejvýš minimální“ úspěchy ruské armády na východě Ukrajiny, řekl v pondělí médiím nejmenovaný vysoce postavený činitel Pentagonu. U Charkova se podle něj ukrajinským vojákům podařilo zatlačit invazní síly do vzdálenosti asi 40 kilometrů od města. Činitel také potvrdil dřívější informaci o výskytu ruského náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova na Ukrajině, situaci kolem jeho údajného zranění ovšem neobjasnil.
Američtí představitelé jsou připraveni bojovat až do posledního Ukrajince. Bylo by mnohem lepší uzavřít mír, než zničit Ukrajinu ve jménu Putinovy „porážky“. Tvrdí to známý americký ekonom a hospodářský poradce vlád několika zemí Jeffrey Sachs v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera, který poukázal na to, že žádný zájem o vyjednávání s Moskvou ve Washingtonu nevidí.
Režim Vladimira Putina musí utrpět "strategickou porážku" ve válce na Ukrajině. Proto je hlavním cílem Spojených států poskytovat Ukrajině komplexní podporu. V rozhovoru pro ruský web Meduza to uvedla náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová. „Naším cílem je zajistit, aby tato válka skončila strategickou porážkou Vladimira Putina. Chceme, aby toto vojenské dobrodružství stálo jeho a jeho režim přehnaně draze.
Na začátku dubna americký prezident Joe Biden uprostřed projevu o inflaci prohlásil, že ceny, které Američané platí, by neměly záviset na tom, jestli se nějaký diktátor rozhodne „spáchat genocidu“ v sousední zemi. Bylo to poprvé, kdy Biden nazval události na Ukrajině genocidou, což vyvolalo menší bouři. Později byl na svoje slova tázán novináři. „Necháme právníky, aby na mezinárodní scéně rozhodli, zda to tak lze kvalifikovat, ale mně to tak určitě připadá,“ odpověděl.
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek požádal Kongres o vyčlenění dalších 33 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Asi 20 miliard dolarů (468 miliard korun) má směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů (187 miliard korun) na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (70 miliard korun) na humanitární a potravinové programy. Biden rovněž požádal Kongres o udělení nových sankčních pravomocí, jež by mu například umožnily zabavit nyní zmrazený majetek ruských oligarchů uložený v USA a předat ho Ukrajině.
Ceny nafty a benzínu stále rostou, prezident Biden nemůže splnit své sliby o snížení spotřeby fosilních paliv. Souběžně Evropa hledá cestu, jak ukončit svou energetickou závislost na Rusku. Americké společnosti se ale na zvýšenou těžbu ropy nechystají, bojí se poklesu její ceny. Pokud se tedy Evropa rozhodne odmítnout energie od Ruska, americkou ropou svou spotřebu v blízké době nepokryje.
Spojené státy vytváří tlak na Putinovo Rusko i sankcemi, které míří na jeho blízké okolí. Sankce zasáhly i Putinovy dcery. Jeho milence, známé olympijské vítězce v gymnastice a matce jeho čtyř dcer Alině Kabajevové (39), se však sankce vyhnuly. Podle zjištění The Wall Street Journal byla z plánovaného sankčního seznamu odstraněna doslova za pět minut dvanáct. Spojené státy uvalily sankce na Putinovo okolí a jeho dcery na začátku dubna.
Rusko selhává ve svých válečných cílech, Ukrajina je úspěšná, prohlásil v pondělí po návštěvě Kyjeva americký ministr zahraničí Antony Blinken. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Šéf americké diplomacie navštívil ukrajinskou metropoli společně s ministrem obrany Spojených států Lloydem Austinem. Austin uvedl, že doufá, že budou po této válce ruské vojenské síly natolik oslabené, že nebudou schopny podobnou invazi zopakovat.
Válka na Ukrajině nastolila zcela vážně otázku, co by znamenalo se hned teď odříznout od ruského plynu a ropy, a vidíme, že to není tak jednoduché. Natož vyhovět požadavkům hnutí Extinction Rebellion, které je proti jakémukoli plynu a ropě. Není divu, že u nás nemá velký ohlas. V Británii však sekta pokračuje v činnosti. Nedávno byla velmi spokojena se svou akcí, kdy se její aktivista přilepil lepidlem k cisternovému autu a policie se ho bezradně snažila sundat. To hnutí není ani tak pozoruhodné svým cílem jako svými metodami.
Vedení ruské armády podle nové analýzy amerických expertů odmítá vynaložit čas a prostředky na konsolidaci svých sil na Ukrajině a nadále uplatňuje strategii pozorovanou od začátku války. Útočné operace se odehrávají na různých osách a v menším měřítku, napsali v sobotu večer pracovníci washingtonského ústavu pro válečná studia (Institute for the Study of War, ISW). Domnívají se, že Moskva nebude schopna v brzké době spustit na Donbasu či kdekoli jinde rozsáhlejší ofenzívu.
Všechna Rusy okupovaná území dobudeme zpět. Je to jen otázka zbraní. Řekl v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci, konané v jedné ze stanic kyjevského metra. Také dodal, že americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin v neděli navštíví Kyjev. "Moje pozice prezidenta: všechno, co obsadí, všechno získáme," uvedl prezident s tím, že to nebude otázka osmi let, které uplynuly od ruské okupace Krymu, ale bude to okamžitě, pokud budou zbraně.
