Tag: USA

Články k tagu

NYT: Podle dohody s NATO by USA mohly získat suverenitu nad menším územím Grónska

Podle několika anonymních vysokých představitelů NATO, které zpovídal deník The New York Times, by se dohoda o Grónsku, kterou oznámil ve středu večer americký prezident Donald Trump, mohla vztahovat na suverenitu na malé části území ostrova, kde by Spojené státy mohly zřídit vojenské základny. Tato myšlenka, která byla vznesena na středečním zasedání aliance, by byla podobná britským základnám na Kypru, které jsou považovány za britské území.

Může být ODS ještě catch-all party?

Nedávno skončený kongres ODS byl kongresem, kde si strana vybírala nové vedení, tedy kongresem zaměřeným ne vůči veřejnosti, ale dovnitř. Tomu odpovídala rétorika. Nelze ji hodnotit jako upoutávku na příští volební kampaň ODS. Členové si tam vyříkávali problémy své organizace. Takže by asi bylo zavádějící vyvodit z toho, že ODS bude odteď promlouvat k veřejnosti manažerskou hantýrkou, již tam bylo možné porůznu zaslechnout. Oni nemluvili primárně k nám, byť si samozřejmě byli vědomi, že kongres takové strany část veřejnosti sleduje.

V čem si Evropa může podat s Trumpem ruce? V narcismu

Co má dělat Evropan, který si myslí, že Evropa nejde správným směrem, a přitom si zároveň myslí, že když to říká Trump, věci to spíš ještě zhorší? Protože Trump je produktem toho samého civilizačního úpadku, který má velmi podobné příčiny, jen se v Americe projevil dřív a silněji. Trump je neurotickou reakcí na ty samé symptomy, jako máme v Evropě, přičemž jeho v mnohém bizarní léčba je může ještě spíš zesílit, rozdráždit a zanítit.

V Praze chci třicet procent

Dosavadních pět let byl hlavně starostou Prahy 9, po víkendovém kongresu ODS však Tomáš Portlík výrazně povýšil. Delegáti ho zvolili prvním místopředsedou strany, po boku nového šéfa Martina Kupky má promlouvat do celostátní politiky, do toho bude letos kandidátem na pražského primátora. V rozhovoru pro Echo mluví mimo jiné o tom, proč ODS určitě nedopadne jako sociální demokracie, či o tom, jak chce v Praze letos vyhrát komunální volby.

Trump se dohodl s Ruttem na Grónsku, má to být dohoda „navždy.“ USA nezvýší cla proti Evropě

Prezident USA Donald Trump a generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte se dohodli na rámci "budoucí dohody" o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v rámci Světového ekonomického fóra v Davosu oznámil na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Doplnil, že pokud bude dohoda uzavřena, tak je to skvělá zpráva pro Spojené státy i členské státy NATO.

Jakarta místo Davosu? Světové ekonomické fórum možná opustí Švýcarsko

Světové ekonomické fórum přemýšlí, že by se v příštích letech mohlo konat i někde jinde než v Davosu. Místo švýcarského Davosu se mluví o irském Dublinu nebo americkém Detroitu. Vedoucí představitelé Světového ekonomického fóra (WEF) zvažují, zda by se nemělo změnit místo konání každoročního zasedání této organizace, píše deník Financial Times (FT). Zasedání se tradičně koná ve švýcarském horském letovisku Davos.

Kanadská armáda se chystá na partyzánskou válku s USA. Inspirovali se u Tálibánců

Kanaďané s připravují na válečný konflikt s nejsilnějším členem NATO a svým jižním sousedem, se Spojenými státy. Počítají přitom, že povedou proti americké armádě „partyzánskou válku“. Kanadská armáda v posledních měsících vytvořila čistě teoretický model možného amerického vojenského útoku na Kanadu a způsobů, jak by se země javorového listu mohla bránit. Podle dvou vysoce postavených vládních zdrojů by v takovém scénáři Ottawa nepočítala s klasickou obranou.

Jak Trump přichází o přátele

Zpráva, že Kanada s Čínou se dohodly na snížení vzájemných cel, nepůsobí jako světodějná událost, zvláště pokud přihlédneme k tomu, co se děje v Íránu, na Ukrajině či okolo Grónska. Přesto jde ale o zásadní zlom, naznačující, jak chaotická politika Donalda Trumpa podlamuje americké zájmy. Ze suchých fakt asi opravdu nikdo nebude skákat nadšením. Peking slíbil snížit clo na kanadský řepkový olej z 85 na 15 procent, výměnou Ottawa dovolí Číňanům dovézt 49 tisíc elektrických aut se clem 6,1 procenta místo dosavadních 100 procent. Jde o ukončení vleklé obchodní války.

Donald Trump, posel konce epochy

Vládnutí Donalda Trumpa lze jistě popsat standardními metodami, takovými, jakými bývají popisovány vlády předchozích prezidentů. Trump zvítězil přesvědčivě (rozhodně ale ne s nějakou historicky mimořádnou převahou, jak s oblibou tvrdí). Zvítězil s voličskou koalicí, jež popřela představu, že reprezentuje vzpouru reakčních bělochů. Posílil hlavně mezi Hispánci, černochy a mladými. V prvním roce svého druhého období v úřadu potvrdil to, co kupodivu ukazují politologické studie – že politici v demokraciích víceméně plní sliby, s nimiž byli zvoleni.

Masakr v Íránu

Padne islamistický režim v Íránu? Nespočet analytiků, komentátorů, expertů, disidentů a exulantů pátrá po náznacích, že tentokrát je to jiné. Írán zažívá masivní protesty proti vládnoucí diktatuře každých pár let. Velké protirežimní demonstrace proběhly v letech 2009–2010, 2017–2018, 2019–2020 a 2022–2023. Cyklus je vždy stejný. Davy v ulicích skandující protivládní hesla zasejí v globálním mínění naději, že tyranie ajatolláhů by mohla po desetiletích skončit. Pak režim nasadí represivní složky a utopí v krvi jakýkoli pokus o povstání. Cyklus začíná nanovo.

Cena zlata opět překonala rekord. Investoři mají obavy kvůli napětí kolem Grónska

Cena zlata ve středu poprvé překonala hranici 4800 dolarů (zhruba 99.670 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři vnímají tento kov jako bezpečné útočiště po rozsáhlém výprodeji amerických aktiv v důsledku zvýšeného napětí mezi Spojenými státy prezidenta Donalda Trumpa a NATO ohledně Grónska. Zvyšují se i ceny dalších drahých kovů. Stříbro se sice obchoduje pod maximem 95,87 USD za unci, kam se vyšplhalo v úterý, ale hranici 2500 dolarů za unci dnes poprvé překonala platina.

Jak má Praha zareagovat na Trumpa

Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí, zatímco Česká republika mlží. O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat Praha, přišli diskutovat první náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na FF ZČU v Plzni Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

„Stále více lidí chápe oprávněnost ruského postoje.“ Putinův zmocněnec Dmitrijev v Davosu jednal s Američany

Vyslanec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev prohlásil, že vedl konstruktivní rozhovory s americkými představiteli o konci konfliktu na Ukrajině. Dmitrijev v úterý přicestoval do švýcarského Davosu, kde se koná výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). „Dialog je konstruktivní a stále více lidí chápe oprávněnost ruského postoje,“ řekl Dmitrijev po jednání s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a s prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem o situaci na Ukrajině.

ČR upřednostňuje debatu a hledání řešení v otázce americké hrozby zavedením cel, uvedla Schillerová

Česká republika upřednostňuje debatu a hledání řešení, pokud jde o americké hrozby zavedením cel, uvedla v úterý v Bruselu nová česká ministryně financí Alena Schillerová. Je ale třeba mít připraveny nástroje na případnou reakci, dodala s tím, že v tom souhlasí se zástupci Francie. Schillerová se v úterý v belgické metropoli účastnila jednání ministrů financí zemí unie.

Babiš vysvětluje spor o Grónsko. Na pomoc si vzal glóbus a mapu

Premiér Andrej Babiš na sociálních sítích vysvětloval současný spor o Grónsko. A to i za pomocí glóbusu za 15 000 korun, za který si v minulých dnech vysloužil i řadu posměšků. „Zase bavím některé lidi na sítích a někteří se mi smějí, protože mají jiný mozek než já,“ komentoval posměšné komentáře. Předseda vlády ve videu upozornil na rozdílné perspektivy polohy Grónska na mapě a právě na glóbusu a jeho blízkou polohu mezi USA a Ruskem. Upozornil, že právě přes tento ostrov by v případě konfliktu mohly letět z Ruska na USA rakety.

Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil Lavrov

Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle státní agentury TASS. Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský Krym v roce 2014. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě zároveň podle agentury Reuters řekl, že Washington ví, že Rusko nemá v plánu převzít kontrolu nad Grónskem.

Američané vyslali letadla na svou vojenskou základnu v Grónsku

Letadla společného americko-kanadského velitelství protivzdušné obrany NORAD brzy dorazí na americkou vojenskou základnu Pituffik v Grónsku. Velitelství protivzdušné obrany to dnes večer píše na sociální síti X. Napětí tak narůstá. Večer totiž dorazil do Grónska neupřesněný větší počet vojáků dánské armády, kterým velí samotný náčelník generálního štábu generál Peter Boysen. Kodaň zatím na přílet amerických armádních letounů do Grónska nereagovala.

Shodli jsme se s papežem, že o Grónsku se má dále jednat, uvedl Pavel

Český prezident Petr Pavel se s papežem Lvem XIV. shodl, že zdaleka nebyly využity všechny možnosti k řešení situace kolem Grónska a vztahů Spojených států s Evropou. Pavel to řekl českým novinářům po audienci u hlavy katolické církve ve Vatikánu. Respekt k pravidlům by měl mít přednost před tlakem, řekl Pavel. Americký prezident Donald Trump usiluje o získání Grónska, které je autonomním dánským územím. Trump přitom nevylučuje využití síly, o víkendu ale kvůli věci pohrozil několika evropským zemím zavedením cel.

Vietnam a Maďarsko se hlásí do Trumpovy Rady míru. Členství by mělo stát miliardu dolarů

K členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, se zatím přihlásily Vietnam a Maďarsko. Podle agentury AP však pozvánku dostala řada dalších zemí, ačkoliv není jasné kolik jich je. Podle amerických představitelů by se za stálé členství v orgánu měl vybírat poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun). Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle AP místním médiím řekl, že premiér Viktor Orbán souhlasí s pozváním do Rady míru.

„Už necítím povinnost myslet jen na mír, napsal Trump norskému premiérovi

Americký prezident Donald Trump ve zprávě adresované norskému premiérovi Jonas Gahr Støremu oznámil, že už necítí povinnost myslet jen na mír. Jako důvod zmínil, že nebyl oceněn Nobelovou cenou míru. Napsal, že ačkoli bude mír podle něj vždy převažující, může nyní přemýšlet o tom, co je dobré a správné pro Spojené státy americké. Premiér Jonas Gahr Støre deníku Aftenposten potvrdil, že tuto zprávu od amerického prezidenta obdržel.

Němečtí vojáci po 44 hodinách zase odletěli z Grónska. Bundeswehr hodnotí misi jako úspěšnou

Německá armáda v neděli stáhla svůj průzkumný tým z Grónska. Patnáct příslušníků Bundeswehru odletělo z letiště v hlavním městě Nuuk po zhruba 44 hodinách pobytu. Letoun společnosti Icelandair odstartoval s přibližně hodinovým zpožděním způsobeným nutností odmrazování stroje a zamířil přes Reykjavík a Kodaň zpět do Německa. Němečtí vojáci začali nastupovat do letounu krátce po 14:25 místního času, informoval deník Bild.

Grónský virtue signalling

Evropský internet plní (notabene vytvořené americkou nebo čínskou AI) filmy, na nichž hrdinští polární medvědi, lego vojáčci nebo sněhuláci pod vlajkou EU hájí dánskou kolonii před imperiálními choutkami Spojených států Donalda Trumpa. Dvě čísla z posledních dnů mohla v tomto kontextu obzvláště zaujmout. Na jedné straně přes 60 procent Němců deklaruje, že by EU měla v případě potřeby v Grónsku vojensky zasáhnout proti americké invazi. Na straně druhé je podle posledního výstupu Gallupova institutu jen 23 procent Němců ochotno bránit svou zemi v případě konfliktu. Implicitně – konfliktu s Ruskem.

Brusel zvažuje „členství druhé kategorie“. Ukrajina by mohla vstoupit dříve, ale bez hlasovacího práva

Evropská unie pracuje na zásadní reformě pravidel pro rozšiřování unie, která by zavedením dvoustupňového modelu mohla výrazně urychlit přijetí Ukrajiny. Podle informací deníku Financial Times (FT) by tento krok mohl být klíčovou součástí budoucí mírové dohody o ukončení války. Kyjev by však musel výměnou za rychlost akceptovat dočasné a výrazné omezení svých rozhodovacích pravomocí.

Obchodní dohoda mezi EU a USA se podle bývalého švédského premiéra „pravděpodobně zhroutí“

Podle Carla Bildta, bývalého švédského premiéra, to, že americký prezident Donald Trump uvalil cla na osm evropských zemí, které vyslaly vojenské jednotky do Grónska, „velmi pravděpodobně způsobí kolaps nedávno podepsané obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Bild to napsal na síti X. Tato dohoda, která byla uzavřena loni v červenci, zahrnovala zejména 15% cla na veškeré evropské zboží vstupující do Spojených států. „Konfrontace se začíná zostřovat,“ uvedl Carl Bildt.

Mezi senátory USA se schyluje k souboji o Grónsko. „Jak nám může někdo věřit, když zradíme Dánsko?“

Napětí kolem Grónska se dál stupňuje. Ostrá slova z Bílého domu, obavy mezi Gróňany i nezvyklá diplomatická mise amerických zákonodárců do Dánska dohromady vytvářejí atmosféru, která podle místních působí jako psychologická válka. V Kongresu USA se zároveň schyluje k souboji mezi senátory, kteří podporují a naopak odsuzují kroky prezidenta USA Donalda Trumpa. „Jak nám může někdo věřit, pokud zradíme Dánsko jako spojence v NATO?“ ptá se demokratický senátor Chris Coons.

Diplomacie místo raket. Trumpův vyslanec Witkoff nastínil plán pro jednání s Íránem

Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff naznačil, že administrativa Donalda Trumpa preferuje diplomatické řešení napětí s Íránem před přímým vojenským zásahem. Witkoff to uvedl ve čtvrtek na konferenci Izraelsko-americké rady na Floridě v reakci na zprávy o násilném potlačování protivládních protestů v zemi. Podle vyslance by případná diplomatická dohoda musela komplexně řešit íránské jaderné ambice, raketový program i podporu militantních skupin v regionu.

Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje guvernéra Walze. Za údajné spiknutí proti federálním agentům

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle stanice guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna.

Fico podepsal v USA dohodu o spolupráci v jaderné energetice. Westinghouse postaví na Slovensku JE

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky. Informovala o tom agentura Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.

Šéf CIA jednal v Caracasu s Rodríguezovou. USA sázejí na stabilitu Venezuely

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe se ve čtvrtek v Caracasu setkal s venezuelskou prozatímní prezidentkou Delcy Rodríguezovou, informovala dnes americká média. Jako první to s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele napsal deník The New York Times (NYT), podle něhož jde o další důkaz toho, že Bílý dům považuje vládu Rodríguezové za nejlepší cestu k udržení stability v této zemi po americkém únosu tamního prezidenta Nicoláse Madura 3. ledna do New Yorku.