Tag: USA

Články k tagu

Grónský virtue signalling

Evropský internet plní (notabene vytvořené americkou nebo čínskou AI) filmy, na nichž hrdinští polární medvědi, lego vojáčci nebo sněhuláci pod vlajkou EU hájí dánskou kolonii před imperiálními choutkami Spojených států Donalda Trumpa. Dvě čísla z posledních dnů mohla v tomto kontextu obzvláště zaujmout. Na jedné straně přes 60 procent Němců deklaruje, že by EU měla v případě potřeby v Grónsku vojensky zasáhnout proti americké invazi. Na straně druhé je podle posledního výstupu Gallupova institutu jen 23 procent Němců ochotno bránit svou zemi v případě konfliktu. Implicitně – konfliktu s Ruskem.

Brusel zvažuje „členství druhé kategorie“. Ukrajina by mohla vstoupit dříve, ale bez hlasovacího práva

Evropská unie pracuje na zásadní reformě pravidel pro rozšiřování unie, která by zavedením dvoustupňového modelu mohla výrazně urychlit přijetí Ukrajiny. Podle informací deníku Financial Times (FT) by tento krok mohl být klíčovou součástí budoucí mírové dohody o ukončení války. Kyjev by však musel výměnou za rychlost akceptovat dočasné a výrazné omezení svých rozhodovacích pravomocí.

Obchodní dohoda mezi EU a USA se podle bývalého švédského premiéra „pravděpodobně zhroutí“

Podle Carla Bildta, bývalého švédského premiéra, to, že americký prezident Donald Trump uvalil cla na osm evropských zemí, které vyslaly vojenské jednotky do Grónska, „velmi pravděpodobně způsobí kolaps nedávno podepsané obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Bild to napsal na síti X. Tato dohoda, která byla uzavřena loni v červenci, zahrnovala zejména 15% cla na veškeré evropské zboží vstupující do Spojených států. „Konfrontace se začíná zostřovat,“ uvedl Carl Bildt.

Mezi senátory USA se schyluje k souboji o Grónsko. „Jak nám může někdo věřit, když zradíme Dánsko?“

Napětí kolem Grónska se dál stupňuje. Ostrá slova z Bílého domu, obavy mezi Gróňany i nezvyklá diplomatická mise amerických zákonodárců do Dánska dohromady vytvářejí atmosféru, která podle místních působí jako psychologická válka. V Kongresu USA se zároveň schyluje k souboji mezi senátory, kteří podporují a naopak odsuzují kroky prezidenta USA Donalda Trumpa. „Jak nám může někdo věřit, pokud zradíme Dánsko jako spojence v NATO?“ ptá se demokratický senátor Chris Coons.

Diplomacie místo raket. Trumpův vyslanec Witkoff nastínil plán pro jednání s Íránem

Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff naznačil, že administrativa Donalda Trumpa preferuje diplomatické řešení napětí s Íránem před přímým vojenským zásahem. Witkoff to uvedl ve čtvrtek na konferenci Izraelsko-americké rady na Floridě v reakci na zprávy o násilném potlačování protivládních protestů v zemi. Podle vyslance by případná diplomatická dohoda musela komplexně řešit íránské jaderné ambice, raketový program i podporu militantních skupin v regionu.

Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje guvernéra Walze. Za údajné spiknutí proti federálním agentům

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle stanice guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna.

Fico podepsal v USA dohodu o spolupráci v jaderné energetice. Westinghouse postaví na Slovensku JE

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky. Informovala o tom agentura Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.

Šéf CIA jednal v Caracasu s Rodríguezovou. USA sázejí na stabilitu Venezuely

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe se ve čtvrtek v Caracasu setkal s venezuelskou prozatímní prezidentkou Delcy Rodríguezovou, informovala dnes americká média. Jako první to s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele napsal deník The New York Times (NYT), podle něhož jde o další důkaz toho, že Bílý dům považuje vládu Rodríguezové za nejlepší cestu k udržení stability v této zemi po americkém únosu tamního prezidenta Nicoláse Madura 3. ledna do New Yorku.

Ukrajinská delegace je na cestě do USA. Budou jednat o bezpečnostních zárukách a poválečném rozvoji

Ukrajinská delegace je na cestě do USA, kde ji čeká jednání o bezpečnostních zárukách a o poválečném rozvoji. Uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Velvyslankyně v USA Olha Stefanišynová později oznámila, že ukrajinská výprava bude jednat s americkými zástupci v sobotu v Miami na Floridě. „Pracujeme na dvou klíčových dokumentech – dohodách o bezpečnostních zárukách a ekonomické prosperitě Ukrajiny v celkovém objemu až 800 miliard dolarů (asi 16,7 bilionu korun),“ uvedla Stefanišynová.

Trump hrozí uvalením cel na země, které nepodpoří jeho plány týkající se Grónska

Americký prezident Donald Trump v pátek prohlásil, že může uvalit cla na země, které nepodpoří jeho plány na převzetí Grónska, které je součástí území Dánska, členského státu NATO. „Mohu uvalit cla na země, které nepodpoří Grónsko, protože Grónsko potřebujeme pro národní bezpečnost,“ řekl Trump na kulatém stole o zdravotnictví v Bílém domě.

Němečtí vojáci letí do Grónska. Státy NATO začínají střežit strategický ostrov

Patnáct příslušníků německého Bundeswehru je dnes na cestě do Grónska, kam míří na pozvání Dánska. Cílem mise je prozkoumat možnosti pro budoucí rozsáhlá cvičení a případnou trvalou přítomnost spojeneckých sil v Arktidě. O zahájení operace, která má být předzvěstí nového bezpečnostního konceptu, informuje německý list Bild. Skupina expertů složená ze zkušených členů armády v pátek odletěla z dánského vojenského letiště Karup.

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu. Podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.

Trump míří doleva

Podle analytiků i predikčních trhů američtí republikáni v letošních volbách do Kongresu, tzv. midterms, s vysokou pravděpodobností přijdou o kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, ne-li i nad Senátem. Což vzbuzuje otázku, jak bude Donald Trump dál vládnout. Odpověď ale může být překvapivá.

Puč, který nebyl. Jak probíhala první americká intervence v Íránu

Americký prezident Donald Trump varoval íránský režim, že pokud začne střílet do demonstrujících, tvrdě proti němu zasáhne. Teherán proti protestům krvavě zakročil. V Americe sídlící neziskovka zabývající se lidskými právy v Íránu identifikovala téměř 650 obětí nepokojů. Vládní íránské zdroje anonymně řekly deníku The New York Times, že při protestech zemřelo na 3000 lidí. Jiné neziskovky počet mrtvých odhadují na 12 až 20 tisíc. Zatímco svět čeká, jestli Trump splní svou hrozbu, objevují se varování ohledně moudrosti amerického zásahu.

Praha–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Washington. Hledá se sebevědomí

České republice nově vládnou suverenisté, ale podle diplomatického zápisu, jehož se zmocnil Deník N, má ten suverenismus jisté limity. Je limitován na nesouhlas s některými extrémnějšími částmi extrémního Green Dealu, s migračním paktem EU a se způsobem, jakým západní Evropa chce pokračovat v konfliktu s Ruskem. Mezitím v zóně NATO vyvstala hrozba agrese proti členskému státu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Spojené státy proti dánskému Grónsku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a v této nečekané situaci Praha nezaujala postoj.

Trump pohrozil povoláním armády k potlačení protestů v Minnesotě

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům v Minnesotě využije zákon o povstání, který mu umožňuje povolat vojsko. Trumpovo vyjádření přichází poté, co federální agenti ve středu střelili muže v Minneapolisu do nohy poté, co podle ministerstva vnitřní bezpečnosti zaútočil na jednoho z agentů lopatou na sníh a koštětem, píše agentura AP. Několik stovek protestujících se v Minneapolisu tentýž den střetlo s bezpečnostními složkami.

Nejméně jedna americká letadlová loď se přesouvá na Blízký východ, protože napětí s Íránem dále roste

Nejméně jedna americká letadlová loď se přesouvá směrem k Blízkému východu, protože napětí s Íránem nadále roste, potvrdily ve čtvrtek vojenské zdroje televizi Fox News. Zatím není jasné, zda se jedná o USS Abraham Lincoln, která v současnosti operuje v Jihočínském moři, nebo o jednu ze dvou letadlových lodí, které začátkem tohoto týdne opustily Norfolk a San Diego, jelikož se očekává, že cesta do oblasti bude trvat nejméně týden.

VIDEO: „Poslední dny byly náročné.“ Bojuje se slzami, hlas se jí třese. Emocionální vystoupení grónské ministryně

Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová, v grónské televizi KNR popsala středeční jednání s představiteli americké administrativy. Zdůraznila odhodlání ostrova čelit nárokům Spojených států. Během vyjádření na ní však viditelně dolehly emoce, všiml si například Bild. Z vystoupení je patrné, pod jak silným tlakem se spolu s dánským ministrem zahraničí Larsem Rasmussenem ocitli.

Saúdská Arábie, Katar a Omán přesvědčily Trumpa, aby „dal Íránu šanci“. Útok se odkládá?

Saúdská Arábie, Katar a Omán se snažily odradit amerického prezidenta Donalda Trumpa od útoku na Írán a varovaly před „vážnými důsledky pro region“, řekl ve čtvrtek agentuře AFP vysoce postavený saúdský úředník. Údajně Trumpa přesvědčili, aby nazaútočil. Tři státy Perského zálivu „vynaložily na poslední chvíli intenzivní diplomatické úsilí, aby přesvědčily prezidenta Trumpa, aby dal Íránu šanci prokázat své dobré úmysly,“ uvedl úředník pod podmínkou anonymity.

Francie do Grónska vyšle další vojenské prostředky, oznámil Macron

Francie vyšle v příštích dnech do Grónska další pozemní, letecké a námořní prostředky. Oznámil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Na největší ostrov světa, který je autonomní součástí Dánského království a který chtějí získat Spojené státy, vyslala Francie zatím 15 vojáků a například Německo 13. Do Grónska přicházejí vojáci z několika evropských zemí, včetně Británie, Norska a Švédska. Vyjadřují tak podporu Dánsku poté, co středeční jednání zástupců Grónska, Dánska a USA ve Washingtonu ukázalo zásadní neshodu ohledně budoucnosti arktického ostrova.

NATO vysílá první vojáky do Grónska. Dorazili Dánové i Francouzi, Německo je má následovat

Pouhých sedm hodin po neúspěšném konci grónského summitu ve Washingtonu dorazili v noci na Grónsko první vojáci z Evropy. Na civilním letišti v hlavním městě Nuuk přistál vojenský letoun Hercules dánské armády. Informoval o tom deník BILD, který cituje své reportéry přímo na místě. Na palubě byly podle informací BILDu dvě skupiny vojáků – a nešlo pouze o Dány. Po příjezdu k arktickému velitelství dánských ozbrojených sil před branami Nuuku vyšlo najevo, že mezi nimi byli také důstojníci a vojáci z Francie.

Co vyjednali v Bílém domě: Grónsko odmítá převzetí Spojenými státy, ale nabízí užší spolupráci

Napětí mezi Spojenými státy a Dánskem kvůli Grónsku trvá. Po hodinovém jednání s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marco Rubiem uvedl dánský šéf diplomacie Lars Løkke Rasmussen, že mezi oběma stranami přetrvává „zásadní neshoda“. Washington podle něj dál trvá na ambicích prezidenta Donald Trump převzít kontrolu nad autonomním dánským územím Grónskem, což Kodaň považuje za nepřijatelné, píše magazín Firstpost.

Existuje Trumpova doktrína? A co si o tom myslí naše vláda?

Existuje Trumpova doktrína? Matt Glassman, který učí na Georgetown University systém amerického vládnutí, napsal jeden z lepších pokusů o její definici. Je to důležité, anebo je to jen rébus pro akademické kutily? Je to důležité v tom smyslu, že doktrína znamená, že můžete aspoň s jistou mírou očekávat, že „pokud se stane X, Amerika udělá Y“. To ale nemůžete. Pro muže bez doktríny je taky těžké rozpracovat nějakou národněbezpečnostní strategii, byť by její tvůrci prezidentovi odezírali z úst sebesnaživěji.

Narkomafie se dají do pohybu

Je to už přes týden, co Američané unesli venezuelského vůdce Nicoláse Madura a odvezli ho do New Yorku, aby ho postavili před soud. Oficiálním zdůvodněním je jeho zapojení do obchodu s drogami, snaha dostat pod kontrolu venezuelskou ropu a potřeba hájit americké zájmy na západní polokouli. O tom, jaké reakce to vyvolalo v Latinské Americe, jak vážný je problém s drogovou mafií a jestli se lidé bojí dalších amerických intervencí, hovoříme s profesorkou Eliškou Krausovou, která žije v Kolumbii od roku 1968.

Motoristé se vysmáli Hradu. Kdo je větší loutka: Filip Turek, nebo Petr Pavel?

„Prezident nerespektoval ústavu, Motoristé mu to budou různým způsobem vracet a dlouhodobě to bude nepříjemné spíš pro něj,“ komentuje Dalibor Balšínek výsledek střetu Petra Pavla a Filipa Turka. „Na tom, zda je Turek exces, nebo jsme měli ve vládách podobné lidi, se neshodnou třeba ani Jan Kysela a Miroslav Singer. A prezident tu přece není od toho, aby tyhle postoje morálně rozhodoval,“ říká Tereza Matějčková.

V Bílém domě jednali zástupci Dánska a Grónska s představiteli USA

V Bílém domě ve středu podle stanice BBC jednali dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen a jeho grónská kolegyně Vivian Motzfeldtová s šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem a viceprezidentem J.D. Vancem. Setkání trvalo přibližně 50 minut, uvedla poté dánská stanice TV2, která informovala o ukončení schůzky. Podrobnosti o projednaných záležitostech zatím nejsou k dispozici. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevřeně mluvila o ambici ovládnout toto dánské autonomní území.

Dánsko se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost u Grónska

Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě, píše agentura Reuters. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem cvičení je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Vůči  možným ambicím amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko se rovněž vymezili někteří evropští státníci.

Trump: „Grónsko potřebujeme pro národní bezpečnost. NATO by nám mělo pomoci ho získat“

Prezident USA Donald Trump označil Grónsko za klíčové pro národní bezpečnost Spojených států a vyzval NATO, aby Washingtonu pomohlo ostrov získat. Evropští spojenci přitom připomínají právo ostrovanů rozhodovat o vlastní budoucnosti a odmítají americké ambice vojenskou silou. Americká administrativa v posledních týdnech otevřeně hovoří o svých ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím.

Kdo se o nás postará

Rok 2026 začal sérií událostí, které názorně ukázaly, že změny ve světě akcelerují. „Zatčení“ venezuelského diktátora Madura, „zatčení“ tankeru Marinera z ruské stínové flotily mezi Islandem a Velkou Británií a konečně nová vlna amerického tlaku na Dánsko v otázce Grónska mají společný jmenovatel. V souladu s před měsícem publikovanou Národní bezpečnostní strategií Spojené státy nejen potvrzují svoji hegemonii na západní polokouli, ale celkově se nevzdávají pozice světové supervelmoci. Řečeno filmovým jazykem: Mají zbraně a nebojí se je použít.

Írán obviňuje USA a Izrael, že mohou za smrt demonstrantů. Počet mrtvých už překročil 2500

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Americký prezident Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu, napsaly dnes tiskové agentury. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18.100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.