Tag: USA

Články k tagu

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu. Podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.

Trump míří doleva

Podle analytiků i predikčních trhů američtí republikáni v letošních volbách do Kongresu, tzv. midterms, s vysokou pravděpodobností přijdou o kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, ne-li i nad Senátem. Což vzbuzuje otázku, jak bude Donald Trump dál vládnout. Odpověď ale může být překvapivá.

Puč, který nebyl. Jak probíhala první americká intervence v Íránu

Americký prezident Donald Trump varoval íránský režim, že pokud začne střílet do demonstrujících, tvrdě proti němu zasáhne. Teherán proti protestům krvavě zakročil. V Americe sídlící neziskovka zabývající se lidskými právy v Íránu identifikovala téměř 650 obětí nepokojů. Vládní íránské zdroje anonymně řekly deníku The New York Times, že při protestech zemřelo na 3000 lidí. Jiné neziskovky počet mrtvých odhadují na 12 až 20 tisíc. Zatímco svět čeká, jestli Trump splní svou hrozbu, objevují se varování ohledně moudrosti amerického zásahu.

Praha–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Washington. Hledá se sebevědomí

České republice nově vládnou suverenisté, ale podle diplomatického zápisu, jehož se zmocnil Deník N, má ten suverenismus jisté limity. Je limitován na nesouhlas s některými extrémnějšími částmi extrémního Green Dealu, s migračním paktem EU a se způsobem, jakým západní Evropa chce pokračovat v konfliktu s Ruskem. Mezitím v zóně NATO vyvstala hrozba agrese proti členskému státu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Spojené státy proti dánskému Grónsku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a v této nečekané situaci Praha nezaujala postoj.

Trump pohrozil povoláním armády k potlačení protestů v Minnesotě

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům v Minnesotě využije zákon o povstání, který mu umožňuje povolat vojsko. Trumpovo vyjádření přichází poté, co federální agenti ve středu střelili muže v Minneapolisu do nohy poté, co podle ministerstva vnitřní bezpečnosti zaútočil na jednoho z agentů lopatou na sníh a koštětem, píše agentura AP. Několik stovek protestujících se v Minneapolisu tentýž den střetlo s bezpečnostními složkami.

Nejméně jedna americká letadlová loď se přesouvá na Blízký východ, protože napětí s Íránem dále roste

Nejméně jedna americká letadlová loď se přesouvá směrem k Blízkému východu, protože napětí s Íránem nadále roste, potvrdily ve čtvrtek vojenské zdroje televizi Fox News. Zatím není jasné, zda se jedná o USS Abraham Lincoln, která v současnosti operuje v Jihočínském moři, nebo o jednu ze dvou letadlových lodí, které začátkem tohoto týdne opustily Norfolk a San Diego, jelikož se očekává, že cesta do oblasti bude trvat nejméně týden.

VIDEO: „Poslední dny byly náročné.“ Bojuje se slzami, hlas se jí třese. Emocionální vystoupení grónské ministryně

Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová, v grónské televizi KNR popsala středeční jednání s představiteli americké administrativy. Zdůraznila odhodlání ostrova čelit nárokům Spojených států. Během vyjádření na ní však viditelně dolehly emoce, všiml si například Bild. Z vystoupení je patrné, pod jak silným tlakem se spolu s dánským ministrem zahraničí Larsem Rasmussenem ocitli.

Saúdská Arábie, Katar a Omán přesvědčily Trumpa, aby „dal Íránu šanci“. Útok se odkládá?

Saúdská Arábie, Katar a Omán se snažily odradit amerického prezidenta Donalda Trumpa od útoku na Írán a varovaly před „vážnými důsledky pro region“, řekl ve čtvrtek agentuře AFP vysoce postavený saúdský úředník. Údajně Trumpa přesvědčili, aby nazaútočil. Tři státy Perského zálivu „vynaložily na poslední chvíli intenzivní diplomatické úsilí, aby přesvědčily prezidenta Trumpa, aby dal Íránu šanci prokázat své dobré úmysly,“ uvedl úředník pod podmínkou anonymity.

Francie do Grónska vyšle další vojenské prostředky, oznámil Macron

Francie vyšle v příštích dnech do Grónska další pozemní, letecké a námořní prostředky. Oznámil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Na největší ostrov světa, který je autonomní součástí Dánského království a který chtějí získat Spojené státy, vyslala Francie zatím 15 vojáků a například Německo 13. Do Grónska přicházejí vojáci z několika evropských zemí, včetně Británie, Norska a Švédska. Vyjadřují tak podporu Dánsku poté, co středeční jednání zástupců Grónska, Dánska a USA ve Washingtonu ukázalo zásadní neshodu ohledně budoucnosti arktického ostrova.

NATO vysílá první vojáky do Grónska. Dorazili Dánové i Francouzi, Německo je má následovat

Pouhých sedm hodin po neúspěšném konci grónského summitu ve Washingtonu dorazili v noci na Grónsko první vojáci z Evropy. Na civilním letišti v hlavním městě Nuuk přistál vojenský letoun Hercules dánské armády. Informoval o tom deník BILD, který cituje své reportéry přímo na místě. Na palubě byly podle informací BILDu dvě skupiny vojáků – a nešlo pouze o Dány. Po příjezdu k arktickému velitelství dánských ozbrojených sil před branami Nuuku vyšlo najevo, že mezi nimi byli také důstojníci a vojáci z Francie.

Co vyjednali v Bílém domě: Grónsko odmítá převzetí Spojenými státy, ale nabízí užší spolupráci

Napětí mezi Spojenými státy a Dánskem kvůli Grónsku trvá. Po hodinovém jednání s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marco Rubiem uvedl dánský šéf diplomacie Lars Løkke Rasmussen, že mezi oběma stranami přetrvává „zásadní neshoda“. Washington podle něj dál trvá na ambicích prezidenta Donald Trump převzít kontrolu nad autonomním dánským územím Grónskem, což Kodaň považuje za nepřijatelné, píše magazín Firstpost.

Existuje Trumpova doktrína? A co si o tom myslí naše vláda?

Existuje Trumpova doktrína? Matt Glassman, který učí na Georgetown University systém amerického vládnutí, napsal jeden z lepších pokusů o její definici. Je to důležité, anebo je to jen rébus pro akademické kutily? Je to důležité v tom smyslu, že doktrína znamená, že můžete aspoň s jistou mírou očekávat, že „pokud se stane X, Amerika udělá Y“. To ale nemůžete. Pro muže bez doktríny je taky těžké rozpracovat nějakou národněbezpečnostní strategii, byť by její tvůrci prezidentovi odezírali z úst sebesnaživěji.

Narkomafie se dají do pohybu

Je to už přes týden, co Američané unesli venezuelského vůdce Nicoláse Madura a odvezli ho do New Yorku, aby ho postavili před soud. Oficiálním zdůvodněním je jeho zapojení do obchodu s drogami, snaha dostat pod kontrolu venezuelskou ropu a potřeba hájit americké zájmy na západní polokouli. O tom, jaké reakce to vyvolalo v Latinské Americe, jak vážný je problém s drogovou mafií a jestli se lidé bojí dalších amerických intervencí, hovoříme s profesorkou Eliškou Krausovou, která žije v Kolumbii od roku 1968.

Motoristé se vysmáli Hradu. Kdo je větší loutka: Filip Turek, nebo Petr Pavel?

„Prezident nerespektoval ústavu, Motoristé mu to budou různým způsobem vracet a dlouhodobě to bude nepříjemné spíš pro něj,“ komentuje Dalibor Balšínek výsledek střetu Petra Pavla a Filipa Turka. „Na tom, zda je Turek exces, nebo jsme měli ve vládách podobné lidi, se neshodnou třeba ani Jan Kysela a Miroslav Singer. A prezident tu přece není od toho, aby tyhle postoje morálně rozhodoval,“ říká Tereza Matějčková.

V Bílém domě jednali zástupci Dánska a Grónska s představiteli USA

V Bílém domě ve středu podle stanice BBC jednali dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen a jeho grónská kolegyně Vivian Motzfeldtová s šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem a viceprezidentem J.D. Vancem. Setkání trvalo přibližně 50 minut, uvedla poté dánská stanice TV2, která informovala o ukončení schůzky. Podrobnosti o projednaných záležitostech zatím nejsou k dispozici. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevřeně mluvila o ambici ovládnout toto dánské autonomní území.

Dánsko se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost u Grónska

Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě, píše agentura Reuters. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem cvičení je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Vůči  možným ambicím amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko se rovněž vymezili někteří evropští státníci.

Trump: „Grónsko potřebujeme pro národní bezpečnost. NATO by nám mělo pomoci ho získat“

Prezident USA Donald Trump označil Grónsko za klíčové pro národní bezpečnost Spojených států a vyzval NATO, aby Washingtonu pomohlo ostrov získat. Evropští spojenci přitom připomínají právo ostrovanů rozhodovat o vlastní budoucnosti a odmítají americké ambice vojenskou silou. Americká administrativa v posledních týdnech otevřeně hovoří o svých ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím.

Kdo se o nás postará

Rok 2026 začal sérií událostí, které názorně ukázaly, že změny ve světě akcelerují. „Zatčení“ venezuelského diktátora Madura, „zatčení“ tankeru Marinera z ruské stínové flotily mezi Islandem a Velkou Británií a konečně nová vlna amerického tlaku na Dánsko v otázce Grónska mají společný jmenovatel. V souladu s před měsícem publikovanou Národní bezpečnostní strategií Spojené státy nejen potvrzují svoji hegemonii na západní polokouli, ale celkově se nevzdávají pozice světové supervelmoci. Řečeno filmovým jazykem: Mají zbraně a nebojí se je použít.

Írán obviňuje USA a Izrael, že mohou za smrt demonstrantů. Počet mrtvých už překročil 2500

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Americký prezident Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu, napsaly dnes tiskové agentury. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18.100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.

Soucit jako cesta k občanské válce

Můj oblíbený rádce, teolog, dominikán a taky sportovní pilot Józef M. Bochenski (1907–1995) uvádí ve své knize Stručný slovník filozofických pověr takový pěkný případ, jak samo se sebou manipuluje veřejné mínění. V jedné americké věznici došlo ke vzpouře vězňů. Po jejím potlačení zachytili reportéři setkání jednoho vězněného černocha se svou matkou, která ho mohla navštívit ve vězeňské nemocnici. Byla to velmi emotivní a dojemná scéna, fotografie pak vyšly po celé Americe a vyvolaly vlnu sympatií k vězni. Z něj se stal svého druhu hrdina, podepisovaly se petice za jeho propuštění, přimlouvaly se slavné osobnosti.

Rozpadlá Venezuela a její budoucnost

Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka jsou ve vězení v New Yorku, kam je převezly americké jednotky, které je po úspěšné operaci zatkly v Caracasu. Znamená to, že tím skončil i venezuelský režim, k němuž za časů prezidenta Cháveze upínala naděje západní radikální levice? Jak ta diktatura v současnosti funguje a jak dnešní Venezuela vypadá? O co se režim opírá a jakou má perspektivu?

Nejvyšší soud USA se přiklání k zákazu sportovní účasti transgenderových dívek

Konzervativní většina soudců amerického Nejvyššího soudu se dnes přiklonila na stranu platnosti zákonů ve dvou státech USA, které zakazují transgenderovým ženám členství v dívčích sportovních týmech. Děje se tak v době, kdy v celé zemi sílí snahy omezit "práva" transgenderových osob, která zavedly pod ideologickým tlakem demokratické administrativy a která budí silný odpor.

Podvod? Odebereme vám občanství, varoval Trump somálské imigranty. Při projevu i zatancoval

Americký prezident Donald Trump během návštěvy Detroitu znovu kritizoval somálskou komunitu v USA. Pohrozil odebráním občanství naturalizovaným imigrantům, kteří se dopustí podvodu. Jeho vystoupení přišlo v době, kdy média informovala o plánu administrativy ukončit status dočasné ochrany pro somálské občany a nařídit jim opustit USA. Trumpovo vystoupení přišlo krátce poté, co média informovala o plánu administrativy ukončit status dočasné ochrany pro somálské občany žijící v USA.

Mezi Dánskem a USA si Grónsko volí Dánsko, řekl grónský premiér Nielsen

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil dnes grónský premiér Jens-Frederik Nielsen před novináři na tiskové konferenci. Nielsen také zopakoval, že Grónsko není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

Zabíjení pod rouškou komunikační tmy

Před několika dny vypnul íránský režim internet, což se nestalo poprvé. Při předešlých nepokojích po tomto kroku vždycky následovaly masakry demonstrujících. Jediným spojením se světem jsou teď ilegální terminály Starlinku, kterých je v Íránu odhadem 30 tisíc a kolem nichž se strhla další, digitální bitva. Írán je v úzkém spojení s Čínou a Ruskem, které problém Starlinku také řeší, a podařilo se jim najít jednu slabinu systému. Ve výchozím nastavení se starlinkové terminály spoléhají na signál GPS, který je daleko snazší zrušit než Starlink samotný, a rušením GPS se jejich efektivita sníží až o 80 %.

Pachuť ze sporu o Turka

Po bleskové eliminaci venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, kterou se Spojeným státům podařilo získat kontrolu nad jedním z největších nalezišť ropy, o něž usilovaly i Čína a Rusko, oznámil Donald Trump záměr získat pro USA Grónsko, součást Dánska. To není nový nápad druhé Trumpovy administrativy, i když se to takto často (a mylně) tvrdí, ani nejde o bláznivou ideu nevyzpytatelného vládce Bílého domu. Na poplach bije nejen Dánsko, ale i řada známých představitelů liberální demokracie v Americe i Evropě. V tomto vydání Echa o tom dobře píše Maciej Ruczaj.

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to dnes oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.

V Kongresu se už objevil zákon o připojení Grónska jako 51.státu USA

Tlak na připojení Grónska k USA se ozývá i v americkém Kongresu. Americký republikánský kongresman Randy Fine dnes zveřejnil návrh zákona, který by otevřel cestu k připojení Grónska ke Spojeným státům. Zákon má dát prezidentu Donaldu Trumpovi pravomoc podniknout „nezbytné kroky“ k získání tohoto autonomního území, které je dnes součástí Dánského království, a zahájit proces, jenž by v krajním případě mohl vést až k jeho přeměně v 51. stát USA. Informují například Fox News.

Evropa chce poslat jednotky do Grónska. Němci tam plánují trénovat vojáky pro „horský boj“

Napětí kolem Grónska přestává být jen diplomatickou přestřelkou. V evropských metropolích se čím dál vážněji mluví o tom, že by se na strategicky klíčovém arktickém ostrově mohli objevit i vojáci ze států NATO a EU – včetně Německa. Důvodem je rostoucí obava, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donald Trump jsou připraveny prosazovat své zájmy v regionu i silou. Německý kancléř Friedrich Merz argumentuje, že vojáci z Bundeswehru a NATO potřebují trénovat horský a zimní boj v extrémních podmínkách.

Trumpova administrativa vyšetřuje šéfa Fedu. Ten mluví o politickém nátlaku z Bílého domu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeremeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.