Americká armáda v úterý v mezinárodních vodách zneškodnila íránský bezpilotní letoun, který se nebezpečně přiblížil k letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Stíhací letoun F-35C zasáhl v „sebeobraně“ poté, co dron ignoroval pokusy o deeskalaci napětí. O incidentu informuje americká stanice Fox News s odkazem na vyjádření Centrálního velení USA (CENTCOM).

K incidentu došlo v Arabském moři, přibližně 800 kilometrů od jižního pobřeží Íránu. Podle mluvčího CENTCOM, kapitána Tima Hawkinse, íránský dron typu Šáhid-139 prováděl „zbytečné manévry“ směrem k americkému plavidlu. Navzdory přijatým opatřením ze strany amerických sil dron pokračoval v agresivním přibližování s nejasným úmyslem. „Stíhačka F-35C z lodi Abraham Lincoln sestřelila íránský dron v sebeobraně a na ochranu letadlové lodi i personálu na palubě,“ potvrdil CENTCOM. Při střetu nebyl nikdo zraněn a nedošlo ani k poškození americké techniky.

Nešlo však o jedinou provokaci v regionu během posledních hodin. O několik hodin později došlo k dalšímu incidentu v strategicky klíčovém Hormuzském průlivu. Síly íránských Islámských revolučních gard zde napadly obchodní loď M/V Stena Imperative, která plula pod americkou vlajkou. Podle amerického velení se k tankeru vysokou rychlostí přiblížily dva íránské čluny a dron Mohajer, přičemž posádce vyhrožovaly obsazením plavidla.

US Central Command spokesperson Capt. Tim Hawkins confirmed that a US F-35C fighter from the USS Abraham Lincoln shot down an Iranian reconnaissance drone in the Arabian Sea on February 3, 2026.The drone, identified as a Shahed-139 model.#Iran pic.twitter.com/PUCUqzIxfn

— Sumit Chaudhary (@SumitDefence) February 3, 2026

Situaci musel řešit americký torpédoborec USS McFaul, který se nacházel v blízkosti a okamžitě přispěchal obchodní lodi na pomoc. Za podpory letectva se podařilo situaci uklidnit a tanker mohl bezpečně pokračovat v plavbě, uvedl CENTCOM.

Oblast u Hormuzského průlivu patří dlouhodobě k nejnapjatějším místům světového oceánu. Prochází tudy přibližně pětina celosvětové spotřeby ropy, což z ní činí kritický bod pro globální energetickou bezpečnost.