Echo Prime Time pokračuje sérií předvolebních speciálů. Pozvání Pavla Štrunce přijal středočeský lídr Motoristů pro volby do sněmovny Filip Turek. A nebude chybět ani předvolební inventura, tentokrát s ekonomem Lukášem Kovandou. Motoristé sobě chtějí prosadit škrty neziskovkám, úspory i vyrovnaný rozpočet. A v čem chtějí jít proti Bruselu? Jaká zelená opatření by rádi zrušili?
Opoziční hnutí ANO by nyní ve volbách do Poslanecké sněmovny získalo podle modelu agentury STEM 31,3 procenta hlasů, následuje koalice Spolu vládních stran ODS, TOP 09 a lidovců s 20,2 procenta. Na třetím místě se drží hnutí SPD s 12,5 procenta. Piráti posílili na dvojciferný výsledek a stejně jako STAN by získali deset procent. Do dolní parlamentní komory by se dostalo ještě hnutí Stačilo! a Motoristé sobě, plyne z průzkumu STEM pro televizi CNN Prima News.
Český politolog Lubomír Kopeček prohlásil, že vláda populistů po volbách je velmi pravděpodobná. „Populisté mají jinou představu demokracie. Představa je, že suverenita lidu by neměla být ničím omezována,“ uvedl pro server iRozhlas na začátku září. Strašidlo populismu intenzivně obchází demokratický svět již bezmála desetiletí, přičemž zvláštní pozornosti se mu dostává od roku 2016, kdy došlo k referendu o brexitu ve Velké Británii a prvnímu zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. Jev se neblaze snoubí s obecnější deziluzí významné části veřejnosti z demokratického fungování, které na tom v tuto chvíli není vůbec dobře.
Politika za poslední tři období, kdy jsem byl poslancem, strašně zhrubla a zbrutálněla, dochází k vážnému narušování mezilidských vztahů. V rozhovoru pro Echo24 to krátce před svým koncem ve sněmovně uvedl někdejší dlouholetý předseda KDU-ČSL a současný první místopředseda Pavel Bělobrádek. Popsal důvody svého rozhodnutí mandát neobhajovat, přičemž odmítl, že by šlo o zdravotní důvody. Zavzpomínal také na dobu, kdy byl ve vládě s Andrejem Babišem (ANO), a popsal, jak si představuje budoucnost lidovců i koalice Spolu.
Populace v Česku stárne a politici se snaží přijít na způsob, jak udržet část penzistů nadále aktivní na pracovním trhu. V rámci penzijní reformy tak přišla po dlouhé době zásadní změna, která dala pracujícím důchodcům možnost požádat o slevu na odvody na sociálním pojištění. O novinku je zájem, brzy slevu začalo využívat přes 130 tisíc lidí a v průměru jim tak měsíčně zůstávalo přes 2 500 korun navíc. Po volbách by však systém odměn za práci v důchodovém věku mohly potkat další změny.
Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí, ale i odlehčenějším tématům. V tomto případě lídři odpovídají na otázku, která se týká jak geopolitiky, tak jejich volného času: Dovedete si představit dovolenou například na Krymu, na Kubě, nebo například v Číně? Lídři jsou řazeni podle postavení v předvolebních průzkumech.
Češi by si jako budoucího premiéra nejvíce přáli předsedu ANO Andreje Babiše nebo někoho jiného z tohoto opozičního hnutí. Babiše by chtělo 44 procent dotázaných, pro pokračování současného premiéra Petra Fialy (ODS) se vyslovilo 22 procent respondentů. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu agentury Median pro Český rozhlas Radiožurnál a iROZHLAS.cz. Větší podporu než Fiala měli v průzkumu ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan a předseda SPD Tomio Okamura.
V krajských volbách šlo o miláčky voličů a lámali rekordy, co se zisku preferenčních hlasů v tomto typu voleb týče. Hejtmani Jan Grolich (KDU-ČSL) a Martin Kuba (ODS). O tom, jak obhájit mandát a zůstat v exekutivní roli, by mohli svým protějškům na celostátní úrovni vykládat přednášky, neboť kabinetu se jeho kroky – dle předvolebních preferencí – příliš hájit nedaří. Jak zjistilo Echo24, jedna z těžkých vah krajské politiky se zapojuje více než ta druhá. Může za tím něco být?
Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázky, které jsou ekonomicky zcela zásadní: Jak si poradíte s tím, že rostou výdaje na zbrojení i mandatorní výdaje? Zvednete ruku pro zvýšení daní?
Tento rozhovor vznikl přesně měsíc před sněmovními volbami. Ještě před čtyřmi lety byl Miroslav Kalousek nejen členem TOP 09, a tedy přeneseně i koalice Spolu, ale jejím voličem, který měl nějaká očekávání. Jak to vidí dnes a co říká na představy Spolu a Babišova hnutí ANO coby letitý strážce rozpočtové odpovědnosti?
Nedávná vyostřená debata o národních dotacích nakonec neznamenala nulu v návrhu rozpočtu na příští rok, odhalila ale znovu problém, který tady je jak podle expertů třeba z Hospodářské komory, tak podle velké části politického spektra. Tím je do velké míry nefunkční, respektive neefektivní dotační systém. Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta popsal, do čeho a v jakému objevu peníze jdou.
Předseda opozičního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura si připravil pro návštěvníky předvolebního mítinku v Ostravě neobvyklé vystoupení. V pracovním oděvu vyběhl na pódium a s křovinořezem v rukou pomyslně „sesekal“ státní dluh, nařízení Evropské unie, výdaje na pomoc Ukrajině či byrokracii. Šéf SPD demonstroval tímto gestem své plány na škrty ve státním rozpočtu a snížení „zbytečných výdajů“.
Jestli se na něčem ve volebních programech shodnou prakticky všechny strany, je to obligátní podpora lidí v tom, ať se raději do systému zdravotní péče vůbec nedostanou. Souvisí to možná i s tím, že na nějaké zásadnější, konkrétní kroky až na výjimky v programech nezbylo příliš místa. Zatímco systém zdravotního pojištění a s ním financování zdravotní péče podle expertů už prakticky míří do zdi, ve volebních programech se objevují spíše hesla jako „zlepšíme stravování v nemocnicích“ či „zajistíme dostupnost zdravotních služeb a léků“.
Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázky, které mají zásadní dopad: Podle většinového mínění je Green Deal zralý na revizi. V čem by podle vás měla spočívat? Lídři jsou řazeni podle postavení v předvolebních průzkumech.
Když jsme se před lety ohlíželi za vládou Petra Nečase a tázali se, jak mohla být smetena tak snadno, nabíral zpětně na významu jeden faktor, který si člověk ve víru policejní razie na Úřadu vlády tolik neuvědomoval. Kupní síla průměrného Čecha se během dvou let razii předcházejících zmenšila o dvě procenta. Ekonomické zahnívání, zní jedna hypotéza, tak ve společnosti vytvářelo pocit nespokojenosti, v jakém pak i naprosto absurdní policejní zátah mohl u veřejnosti projít s jakýmsi porozuměním.
Podle aktuálního volebního průzkumu NHS by volby vyhrálo hnutí ANO s 31 % hlasů, na druhém místě by s 19,9 % hlasů skončila koalice SPOLU. Na třetím místě by skončilo aktuálně hnutí STAN s 12,6 % hlasů, těsně následováno SPD s 12,3 %. Do Poslanecké sněmovny by se ještě dostali Piráti (9 %), Stačilo! (5,5 %) a Motoristé sobě (5,4 %). Průzkum si však také všímá, že hnutí ANO stouplo jádro voličů, tedy těch, kteří jsou rozhodnuti ho volit, o deset procentních bodů. Koalici naopak pokleslo a je na 8 %.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se na síti X obul do svého potenciálního koaličního partnera. Hřib apeloval na hnutí STAN a Víta Rakušana, který podle něj „musí zodpovědět několik zásadních otázek.“ Ty se týkají nechvalně známé kauzy Dozimetr a především údajného financování politické kampaně STANu skupinou kolem obžalovaného Michala Redla. Podle serveru novinky.cz skupina kolem Michala Redla skrytě financovala kampaň STANu, konkrétně sám Redl a jeho pravá ruka Pavel Kos.
Předseda české vlády dělá před volbami vcelku intenzivní kontaktní kampaň. První fáze začala v květnu, po několik týdnů Iva Pazderková a Petr Fiala jezdili po českých městech do sálů s kapacitou do sta, dvou set míst, která pak dokázali zaplnit příznivci, často přímo členové, a dokonce funkcionáři koaličních stran. Zhruba poslední měsíc však Fiala vystupuje i v plenéru, což má z pohledu marketérů Spolu dvě výhody. Jednak mívá slušnou účast, nezažívá propadáky, což každého politika, vlastně každého člověka, nabíjí.
Do předvolebních debat se vrátil jeden z evergreenů, otázka, zda zakázat dětem používání mobilních telefonů na školách. Zatímco tam, kde už to vyzkoušeli, popisují často efekt jako kouzelné mávnutí proutku, po kterém se děti začnou znovu bavit mezi sebou, běhat po chodbách a lépe se soustředí, část odborníků zůstává k zákazům naopak skeptická. Stejná pak zůstává situace i mezi politiky. A zatímco v některých zahraničních zemích už se k plošným zákazům uchýlili, v Česku se tak děje už roky na úrovni jednotlivých škol.
Šéf hnutí STAN a a ministr vnitra Vít Rakušan čelil na jednom z předvolebních mítinků odpůrcům, kteří na akci přinesli hákový kříž a Rakušana obvinili z nacismu. To Rakušan odmítl s tím, že jeho dědu věznili nacisté čtyři roky v koncentračních táborech a před hajlujícími lidmi si vždy „odplivne“. Video využil europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě), který z něj vystřihl Rakušana se zdviženou pravicí na pozadí s hákovým křížem a do podkresu snímku přidal německou vojenskou pochodovou píseň.
Hnutí ANO představilo svou hospodářskou strategii, jejímž cílem je „vytvořit z Česka zemi založenou na vysoké přidané hodnotě“. Tu musí podle ANO generovat podniky, tedy zaměstnavatelé, jejich zaměstnanci, ale i živnostníci. Úlohou státu není podnikat a konkurovat firmám, ale vytvořit jim podmínky pro to, aby zde zaměstnávaly, investovaly, exportovaly, a tím dosahovaly vysoké ziskovosti a v důsledku platily odpovídající daně. Deník Echo24 přináší celou hospodářskou strategii.
Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázky, které mají zásadní bezpečnostní dopad: Jak vyřešíte podstav české armády? Zapojili byste do obrany země i civilisty? Lídři jsou řazeni podle postavení v předvolebních průzkumech.
Tři velká opoziční hnutí se shodují na tom, že chtějí zavést do českého právního řádu referendum. Naposledy ústavní zakotvení celostátního referenda avizuje hnutí ANO, historicky je tento tlak spojený především s SPD a chce ho i hnutí Stačilo!. Mezi jednotlivými subjekty se ale liší podoba referenda. ANO odmítá otázky o vystoupení z NATO a EU, u SPD a Stačilo! je spor o počet podpisů. Hnutí ANO minulý týden při představování svého programu uvedlo ústavní zakotvení práva na referendum.
Zdravotnictví se dostává do finanční tísně a část odborníků vidí jako součást řešení to, že do něj začne proudit více soukromých peněz. O zavedení tzv. nadstandardu se mluví roky, ale snahy o jeho zavedení dosud vždy ztroskotaly. Po řešení nadstandardů volají už i pacientské organizace a průzkumy ukazují, že lidé už v řadě případů stejně za zdravotnictví platí. Snahy ale většinou končí už na základním předpokladu, že chybí definice standardní péče.
Část politické scény se pro nadcházející sněmovní volby pospojovala do skrytých koalic, subjekty tak čelí propadnutí hlasů. Těch před čtyřmi roky bylo zhruba milion, v důsledku čehož mohla vzniknout současná vláda. Nezmasakrují se ale kandidáti různých stran a hnutí na jedné kandidátce kvůli preferenčním hlasům? Strany vymyslely kroužkuvzdorné řešení. Kroužkovací masakr. Takové označení se vžilo pro výsledek Pirátů ve sněmovních volbách 2021, kdy se na úkor zisku mandátů této stranydostalo 33 zástupců Starostů a nezávislých.
Dnešní parlamentní volby v Norsku podle odhadů vyhrála sociálnědemokratická Dělnická strana premiéra Jonase Gahra Störeho. Na Störeho vítězství nad pravicovými stranami, které se očekávalo, se shodují deník VG a televize NRK i TV2. Oficiální výsledky budou dostupné patrně ale až v úterý. Odhady levicovému bloku Dělnické strany a čtyř dalších menších stran slibují ve 169členném parlamentu 87 křesel, zatímco pravicové strany získají 82 mandátů, uvedla agentura Reuters.
S blížícím se termínem voleb se strany předhánějí v záplavě předvolebních klipů. Ať už jsou reakcí rozpaky či pochopení, strany napříč politickým spektrem se snaží voliče oslovovat více či méně vtipnými pokusy, které jim mají hravější formou předat stranický program či priority. Lidé tak v posledních dnech mohou vidět například autoservis Motoristů, kteří se v širokém týmu snaží opravit „složité věci“ či osobní zpověď ženy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09)
Volební program opozičního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) cílí na zlevnění energií a potravin, dostupné bydlení či bezpečnost. Předseda SPD Tomio Okamura dnes na tiskové konferenci ve Sněmovně řekl, že program je plánem pro obnovu hrdosti a prosperity v Česku. SPD je připravená na to, aby po říjnových sněmovních volbách poprvé vstoupila do vlády a má na to připravené jasné plány, dodal. Program rozvíjí desatero, které SPD představila koncem prázdnin.
Koalice Spolu varuje před plánem Andreje Babiše a hnutí ANO na vykoupení minoritních akcionářů ČEZu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na tiskové konferenci k programu ANO řekl, že buď Babiš zničí ČEZ tím, že ho donutí, aby akcie koupil z vlastních peněz, nebo to bude stát státní rozpočet 250 až 300 miliard korun. To je v době, kdy stát má každý rok více než čtvrtbilionový schodek velmi nebezpečné. Podle Spolu vykoupení ČEZu přímo ohrozí energetickou stabilitu ČR.
Šéf SPD Tomio Okamura je proti dalšímu vydání Andreje Babiše (ANO) ke stíhání, ke kterému bude muset přistoupit v kauze Čapí hnízdo po volbách nová sněmovna. Soudní systém podle něj v Česku nefunguje, když se na výsledek čeká více než deset let, nemá to prý se demokracií nic společného. Okamura to řekl ve velkém předvolebním rozhovoru pro Echo24. Dále hovořil o prioritách SPD či o tom, že návrh referenda z pera hnutí Stačilo! je populistickým plácnutím do vody.
