Svaz pro sjednocení Rumunů poraženého prezidentského kandidáta George Simiona oficiálně požádal rumunskou zpravodajskou službu (SRI) a zahraniční zpravodajskou službu (SIE) o objasnění toho, o čem hovořily s Nicolasem Lernerem, ředitelem francouzské rozvědky DGSE, který pobýval v Rumunsku jen dva dny před prezidentskými volbami. Simion to v pátek oznámil na sociálních sítích.
S blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 3. a 4. října 2025, stát výrazně posiluje přípravy nejen po technické a organizační stránce, ale i v oblasti informační bezpečnosti. Poprvé se totiž naplno řeší otázka: jak čelit rizikům ovlivnění voleb v reálném světě i v digitálním prostoru, a přitom zachovat svobodu projevu? Zatímco ministerstvo vnitra se zaměřuje především na logistiku volebního procesu, dohled nad děním na sociálních sítích připadl Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ).
Koalice, tolerance ani žádná forma opoziční smlouvy vůči hnutí ANO rozhodně po letošních volbách není ve hře. Shodují se na tom všechny vládní strany, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Jejich čelní představitelé to řekli pro Echo24 s tím, že na vině jsou především zásadní programové neshody, osobu Andreje Babiše (ANO) zmiňují jen okrajově. Povolební snahu navázat spolupráci s kýmkoliv z původní pětikoalice odmítá také stínový premiér Karel Havlíček (ANO).
Rumunský ústavní soud ve čtvrtek odmítl žádost o zrušení prezidentské volby, kterou podal neúspěšný pravicový kandidát George Simion. Soud podle tiskového prohlášení dospěl k závěru, že žádost je neopodstatněná. Simion se dožadoval zrušení hlasování kvůli údajnému vměšování ze strany Francie a Moldavska.
Něco podobného se dělo na počátku loňského roku, teď se to podle všeho vrací. Přibližně čtyři a půl měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny, které proběhnou 3. a 4. října, se znovu projevuje trend oslabujícího zájmu o volby. Aktuální průzkumy ukazují, že počet nevoličů stoupá a celková ochota volit klesá. Data od agentur Median, NMS Market Research i STEM/MARK potvrzují, že čím dál více lidí zvažuje, že k urnám nepřijde – a nejčastěji proto, že zkrátka nevědí, koho podpořit, nebo politikům vůbec nevěří.
Na volební souboj možná nejvýznamnějších opozičních tváří – Andreje Babiše (ANO), Kateřiny Konečné (KSČM – Stačilo!) a Tomia Okamury (SPD) – v jednom kraji nakonec nedojde. Poslední zmíněný politik totiž bude nakonec místo Moravskoslezského kraje kandidovat v kraji Středočeském. Kromě těchto dvou krajů nasazují opoziční subjekty svá největší jména do dalších klíčových regionů – Prahy a Jihomoravského kraje.
Zatímco v roce 2021 volby do Poslanecké sněmovny rozhodl těsný souboj dvou opozičních koalic a hnutí ANO skončilo v opozici, letošní jarní průzkumy ukazují výrazně jiný obraz. Hnutí Andreje Babiše má podle aktuálních modelů našlápnuto k drtivému vítězství, zatímco jeho tehdejší vyzyvatelé hledají ztracenou dynamiku. Přesto není finální obrázek předem jasný – roste počet stran nad pěti procenty a klíčovou roli může opět sehrát konec kampaně i volební účast nerozhodnutých.
Sněmovní volby by letos v dubnu vyhrálo hnutí ANO stále s velkým náskokem před koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na druhém místě. Spolu oproti březnu mírně snížilo náskok ANO. To by nyní získalo 33 procent hlasů a Spolu 20,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. Hnutí SPD poskočilo od března na třetí příčku. Odsunulo tak na čtvrté místo STAN. Do Sněmovny by se dostali také Motoristé, Piráti a uskupení Stačilo!.
Dočkali jsme se stanovení termínu sněmovních voleb, které dostávají vlivem zásadního tektonického posunu zemských desek, vyvolaného zvolením Donalda Trumpa, zvláštní význam. Evropa, hovící si ve srovnání s většinou světové populace v přepychu a zahleděná do své výlučnosti, nečekala, že přijde tak radikální změna ekonomického a společenského paradigmatu. Připravena byla jen Itálie v čele s energickou a zdravým rozumem vybavenou premiérkou Giorgií Meloniovou a také Orbánovi Maďaři. Relativně umně lavírují ještě Poláci, kteří už před drahným časem vsadili vše na vztahy s Amerikou.
Kandidátky koalice Spolu pro letošní volby nenabízí žádné překvapení. Jejich lídry jsou bez výjimky buď stávající poslanci nebo členové vlády. Ti se soustřeďují do sedmi krajů a premiér Petr Fiala (ODS) sám vede kandidátku v Jihomoravském kraji. Mladých kandidátů ve věku pod třicet let je na vyšších místech kandidátek absolutní minimum. Nejvíce členů vlády se objeví na kandidátce s premiérem Fialou. Na druhém místě tam je ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL),
Zakladatel internetové komunikační platformy Telegram Pavel Durov tvrdí, že jej šéf francouzské zahraniční rozvědky DGSE vyzýval, aby před opakovanými prezidentskými volbami v Rumunsku umlčoval hlasy konzervativní části tamní politické scény. Pavel Durov v minulých dnech uvedl, že tlak na něj vyvíjela západoevropská země a že jde o Francii jen naznačil. Francouzská diplomacie i tajná služba DGSE obvinění odmítla. Rumunské prezidentské klání ovládl proevropský kandidát Nicušor Dan,
Portugalsko po nedělních volbách směřuje k další menšinové vládě, volby totiž vyhrála středopravá koalice Demokratická aliance (AD) premiéra Luíse Montenegra, která má ale opět daleko k většině v parlamentu. Ve volbách dále posílila pravicová strana Chega (portugalsky Dost), která zaznamenala nejlepší výsledek ve své krátké historii a zřejmě bude mít stejný počet poslanců jako druzí socialisté. Pro ně je naopak nedělní výsledek podle deníku El País nejhorším od roku 1987
Nedělní první kolo prezidentských voleb v Polsku vyhrál kandidát vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafal Trzaskowski, který získal 31,36 procenta hlasů. Úplné výsledky zveřejnila státní volební komise. Ve druhém kole voleb se Trzaskowski 1. června utká s Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost. Nawrocki dostal 29,54 procenta hlasů.
Zpřesněný odhad výsledku nedělní prezidentské volby v Polsku ukazuje na konání druhého kola, které je naplánované na 1. června. Podle průzkumu, který kolem 2:30 zveřejnila stanice TVN24, se v něm utkají provládní kandidát Rafal Trzaskowski, kterému odhad přisuzuje 31,2 procenta hlasů, a opoziční politik Karol Nawrocki, který by mohl získat 29,7 procenta hlasů. Rozdíl mezi nimi se s novým odhadem snížil. Podobný výsledek ukazuje i propočet na základě sečtených hlasů.
Vítězi nedělní prezidentské volby v Rumunsku a proevropskému kandidátovi Nicušorovi Danovi začaly přicházet během noci na dnešek gratulace ze zahraničí. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové si Rumuni zvolili cestu k prosperující zemi v silné Evropě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že Rumunsko bude nadále spolehlivým partnerem Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Rumuni si vybrali demokracii a právní stát, napsaly agentury.
Prezidentské volby v Rumunsku vyhrál proevropský primátor Bukurešti Nicušor Dan. S odkazem na téměř úplné výsledky to uvedla agentura AFP. Po sečtení více než 90 procent odevzdaných hlasů měl Dan podporu přibližně 54 procent hlasujících, zatímco jeho volební rival, krajně pravicový politik George Simion, obdržel kolem 46 procent hlasů. Simion se přitom po uzavření volebních místností prohlásil za vítěze.
V nezvykle emocionálně vypjatém duchu se nesly jinak bezobsažné nedělní Otázky Václava Moravce. Vášně planuly zvláště mezi senátorkou ODS Miroslavou Němcovou a předsedkyní KSČM a europoslankyní Kateřinou Konečnou. V jednu chvíli spor mezi oběma političkami dospěl do situace, kdy Konečná Němcové darovala brožuru Fialové pohádky. Senátorka následně tuto knihu „pohádek“ okázale v přímém přenosu zahodila za sebe do vzduchu, čemuž se podivil i samotný moderátor Moravec.
Další zásah levicových evropských elit do rumunských voleb? Zakladatel aplikace pro zasílání zpráv Telegram Pavel Durov v neděli uvedl, že odmítl žádost západní země, kterou nejmenoval, o "umlčení" konzervativních hlasů v Rumunsku před druhým kolem tamních prezidentských voleb. Informovala o tom agentura Reuters. Podle náznaku se mohlo jednat o Francii.
Hnutí ANO s přehledem vládne průzkumu společnosti STEM pro CNN Prima News. ANO se umístilo na první příčce volebního průzkumu s 32,4 procenty, kdy po delší době zvýšilo své preference, následuje Spolu s 20,9 procenty a SPD s 12,7 procenty. Největším překvapením je sestupná tendence Motoristů sobě, kteří oproti 4,5 procentům z minulého týdne, mají nyní 3,6 procenta. Volební průzkum byl zveřejněn v rámci televizního pořadu Partie Terezie Tománkové.
Lidé v Rumunsku od rána vybírají ve druhém kole prezidentských voleb novou hlavu státu. Rozhodují se mezi jasným vítězem prvního kola, pravicovým politikem Georgem Simionem, a bukurešťským primátorem Nicušorem Danem, který ve volbách před dvěma týdny skončil druhý. Hlasování končí ve 20:00 SELČ a první odhady výsledků se očekávají bezprostředně po uzavření volebních místností. Poslední průzkumy podle médií naznačují, že souboj bude těsný.
V Polsku se dnes koná první kolo prezidentských voleb, o místo nástupce konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy se uchází 13 kandidátů. Předpokládá se, že v prvním kole se žádnému z nich nepodaří získat více než 50 procent hlasů potřebných k vítězství, o prezidentovi tak pravděpodobně rozhodne až druhé kolo 1. června. Volební místnosti se zavřou ve 21:00 SELČ. Jen několik dnů před volbami kampaň zasáhl skandál s informacemi, že do voleb zasáhla proevropská levicová nadace se sídlem ve Vídni.
Zavedení eura v nejbližším možném termínu, zavedení daně ze slazených nápojů či zřízení ministra pro inovace, vědu a vysoké školy od roku 2027 prosazují ve svém programu pro podzimní volby do sněmovny vládní Starostové a nezávislí (STAN). Program představili na svém sobotním sněmu v Praze. V oblasti bezpečnosti se chce hnutí soustředit i na posilování odolnosti společnosti, strategickou komunikaci či duševní zdraví občanů.
Rumunské prezidentské volby provází další kontroverze. Vláda čelí kritice, že to v honbě za potlačením údajného ruského vlivu na volební výsledek přehnala s cenzurou v online prostoru a brání ve vyjádření názoru i běžným lidem. Kritika na ní přitom míří z liberálních kruhů, píše server Politico. Prezidentské volby se v Rumunsku opakují, protože ústavní soud loni v prosinci kontroverzně zrušil listopadové první kolo hlasování, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý krajně pravicový politik Calin Georgescu.
Polskem v posledních dnech hýbe kauza možného ovlivňování voleb ze zahraničí. Server WP publikoval zprávu, že masivní kampaň na Facebooku, která stála v posledním týdnu asi 230 000 zlotých (asi 1,3 milionů korun) a byla tedy dražší než kampaně ostatních hlavních kandidátů a poslední měsíc očerňovala opoziční kandidáty Karola Nawrockého a Sławomira Mentzena a naopak oceňovala vládního kandidáta Rafała Trzaskowského, byla financována maďarsko-rakouskou nadací Estratos.
Hnutí Stačilo! si na kampaň pro letošní sněmovní volby půjčilo 30 milionů korun, za půjčku ručí budovou, kterou vlastní Komunistická strana Čech a Moravy v Brně. Kampaň chce financovat i z příspěvků, uvedla dnes komunistická předsedkyně a europoslankyně Kateřina Konečná na tiskové konferenci v Praze. Lídři hnutí odmítli ústně uvést, kolik do kampaně investují celkem, podle neoficiálních informací by rozpočet neměl převýšit 40 milionů korun.
Ministerstvo vnitra si na počátku letošního roku nechalo zpracovat průzkum, který by zjišťoval, čeho se Češi obávají a v co věří. Z výzkumu, jehož výsledky resort zveřejnil v minulých dnech, překvapivě vyplývá, že lidé mají obavy o svobodu slova, manipulace voleb i celkovou důvěryhodnost demokratických institucí. Až 78 procent lidí se podle šetření domnívá, že volby mohou být negativně ovlivněny sociálními sítěmi.
V neděli 18. května jdou Poláci volit v prvním kole prezidentské volby. Nakonec to vypadá, že Poláky bude ve druhém kole za 14 dnů čekat tradiční střetnutí liberálů s konzervativci – varšavského primátora Rafała Trzaskowského za Občanskou koalici premiéra Donalda Tuska a šéfa Ústavu národní paměti Karola Nawrockého za Právo a spravedlnost. V posledních průzkumech se podpora pro Trzaskowského pohybuje v rozmezí 29–36 procent. Jeho hlavní soupeř Karol Nawrocki z konzervativního Práva a spravedlnosti by mohl získat 23–29 procent hlasů. Polské průzkumy jsou pověstné svojí nespolehlivostí
V letošních volbách mají šanci se do sněmovny v extrémním případě dostat zástupci 16 stran a hnutí. Poslaneckých klubů by sice mělo zpočátku vzniknout méně (zřejmě maximálně devět), nicméně i tak se experti shodují, že by v takovém případě došlo k omezení stability jakékoliv vlády, snížení politické kultury a paralýze sněmovny. Na vlastní poslanecký klub jsou potřeba tři poslanci, což by různé jednotlivé strany v rámci koalic mít mohly. Otazník visí nad SOCDEM, která o své strategii ještě jedná. Hnutí Přísaha chce kandidovat samostatně a v průzkumech je hluboko pod hranicí vstupu do sněmovny.
Ministerstvo financí zveřejní návrh rozpočtu na příští rok až na konci srpna, před tím žádná čísla pouštět nebude. Veřejnost a opozice se tak detaily dozví v období, které již půjde označit za horkou fázi předvolební kampaně a je tak otázkou, jak bude projednávání rozpočtu vypadat. Volby se budou konat 3. a 4. října, tedy jen pár dní poté, co vláda musí rozpočet odeslat do sněmovny. Opozice tento postup kritizuje, část koalice jej hájí. Oslovení experti Echu řekli, že..
Prezident Petr Pavel oznámil termín říjnových voleb. Na to konto se ozvalo i ministerstvo vnitra Víta Rakušana (STAN) s tím, že volby budou transparentní a zabezpečené. Podle průzkumu agentura STEM a vnitra se 78 procent Čechů domnívá, že sociální sítě mají negativní vliv na volby. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) krátce poté oznámil, že bude jednat s platformami jako je TikTok či Facebook o volební kampani na sítích. To vyvolává pochybnosti o tom, jestli stát nechce ovlivňovat veřejnou debatu na sociálních sítích.
