Měsíc před sněmovními volbami se volební bitva zaměřuje na voliče, kteří jsou tradičně nerozhodnutí do poslední chvíle. Vysoký podíl váhajících potvrzují všechny velké agentury a shodují se i v tom, že právě tato skupina může přepsat nejen pořadí stran, ale i rozdělení mandátů.

STEM ve svém týdenním modelu popisuje, že asi polovina obyvatel patří mezi stabilní voliče, pětina dlouhodobě k volbám nechodí a zhruba třetina „si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany“. „Klíčem pro volební výsledek je odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů,“ vysvětluje ústav a dodává, že až polovina těch, kteří nakonec dorazí k urnám, si favorita vybírá právě v posledním měsíci kampaně. V interním modelu STEM tato skupina dodává přibližně třetinu hlasů; zbytek tvoří loajální, pevně rozhodnutí voliči.

Kolik jich je teď?

Ipsos uvádí, že na konci srpna 43 % lidí, kteří plánují přijít, „ještě nemá svou volbu definitivně určenou“. Kantar pro Českou televizi namodeloval účast 63,5 % – téměř shodnou s rokem 2021 – a potvrzuje, že pevně rozhodnutých je nyní 43 %; zbytek tvoří různé stupně váhavosti. „S blížícími se volbami může účast ještě vzrůst,“ dodává Kantar. Upozorňuje i na dlouhodobý vzorec: čím jsou voliči starší a méně vzdělaní, tím častěji patří mezi pevně rozhodnuté; mladší a vysokoškoláci váhají častěji.

Kdo tyto nerozhodnuté tvoří? Přehled Medianu u přelivů ukazuje dva silné zdroje: bývalé voliče SPOLU a nevoliče z roku 2021. Čtyřicet procent dnešních voličů STAN volilo v roce 2021 koalici SPOLU a dalších 18 % bývalých podporovatelů SPOLU dnes říká, že by k volbám nešli či „nevědí“. Z těch, kdo posledně nevolili, by „více než polovina“ nepřišla znovu. Median současně varuje před „nezakotveností 48 % voličů“, tedy lidí, kteří buď váhají se stranou, nebo i s účastí – proto nelze s jistotou říkat, kdo z hráčů oscilujících kolem pěti procent nakonec projde.

Kam se mohou pohnout? Na opoziční části spektra má ANO největší a nejpevnější jádro a zároveň nejvyšší strop: Kantar a Ipsos mu připisují potenciál přes 40 %, tedy maximum, kterého by dosáhlo, kdyby ho zvolili všichni, kdo jej zvažují. Zároveň platí upozornění NMS: masové přesvědčení „že Babiš má vítězství jisté“ může část měkčích podporovatelů odradit od účasti. SPD (se Svobodnými, PRO a Trikolorou) tradičně těží z protestních nálad a sdílí velkou část zásobníku nerozhodnutých s ANO i se Stačilo!.

Právě Stačilo! po spojení se SOCDEM konsolidovalo starší levicové jádro a v srpnu rostl podíl jeho příznivců, kteří „určitě“ přijdou. Motoristé mají teoretický potenciál okolo 10 %, ale jejich podpora je nejrozkolísanější – část sympatizantů deklaruje, že by spíše nedorazila, a výkyvy jsou silně vázány na lídra.

Na vládní straně spektra má SPOLU u svých stoupenců dlouhodobě nadprůměrnou ochotu přijít volit, ovšem letní kampaň podle NMS mobilizovala voliče méně; část bývalých příznivců je dnes mezi váhavými nebo u STAN. STAN a Piráti se Zelenými zůstávají typickými „stranami druhé volby“ – potenciály jsou u nich vysoké, ale jádra slabší a rozhodování se často láme až na konci kampaně; u Pirátů však Kantar zaznamenal výrazný nárůst pevně rozhodnutých (z 19 na 34 %) po dohodě se Zelenými. „Zdá se, že spojení se Zelenými mělo pozitivní efekt,“ konstatuje Kantar.

Důležitý je kontext možného „propadu“ hlasů. V roce 2021 propadl historicky nejvyšší počet hlasů – 1 069 359. Tedy zhruba pětina všech platných hlasů neměla vliv na obsazení sněmovny. Pod čarou skončily tehdy i relativně silné značky jako ČSSD, KSČM a Přísaha; samy dohromady nasbíraly téměř 700 tisíc hlasů a dalších 370 tisíc připadlo na menší subjekty.

Část voličů tehdy zřejmě experimentovala s menšími stranami, jejichž šance na překročení pěti procent vypadala podle průzkumů realisticky, výsledkem však byl rekordní objem „zahozených“ hlasů. Letos je na startu 26 subjektů a opět několik aktérů osciluje kolem pěti procent – to znamená, že poslední vlna mobilizace a taktické hlasování můžou rozhodnout nejen o pořadí, ale hlavně o tom, kolik hlasů zůstane bez mandátu.

Co z toho plyne pro finále kampaně? Zaprvé, bez mobilizace nerozhodnutých zůstane účast kolem 62–64 % a výsledek bude citlivý na to, kdo překročí pětiprocentní laťku. Zadruhé, přelivy se dnes odehrávají ve dvou „koridorech“: SPOLU–STAN–Piráti na jedné straně a ANO–SPD–Stačilo! (s přísunem od nevoličů) na druhé. A zatřetí, vyhrává ten, kdo dokáže oslovit „druhé volby“ – tedy voliče, kteří zvažují dvě až tři strany a rozhodnou se na poslední chvíli. STEM k tomu dodává varování, které platí každé předvolební léto: modely „zachycují náladu teď; rozhodovat budou poslední týdny“.