Francie se připravuje na další otřesy na politické scéně. Pokud prezident Emmanuel Macron vyhlásí předčasné parlamentní volby, předsedkyně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová se pokusí eliminovat zákaz své kandidatury. Okamžitě se obrátí na nejvyšší ústavní instanci země, aby se mohla voleb zúčastnit. Její strana má mimochodem velkou šanci se dostat do vlády, jak uvádějí volební průzkumy, píše bruselský deník Politico.

Le Penová se nesmí pět let ucházet o veřejné funkce, a to od letošního března, kdy byla soudem uznána vinnou z defraudace veřejných prostředků Evropského parlamentu. Sama obvinění odmítá s tím, že je nevinná a rozsudek napadla. Od pondělí má soud začít řešit její původní odvolání, s jehož pomocí chtěla Le Penová docílit zrušení zákazu, aby mohla kandidovat v prezidentských volbách plánovaných na rok 2027. Pařížský odvolací soud dříve uvedl, že o odvolání by mělo být rozhodnuto do léta 2026.

Jenomže ve stejný den, tedy v pondělí 8. září bude menšinová vláda Françoisem Bayroua čelit hlasování o nedůvěře a má velkou šanci padnout, a to nejen kvůli odporu Le Penové a její strany proti úspornému balíku ve výši 43,8 miliardy eur. „Pokud je otázka: Máme důvěru v tuto vládu? Odpověď zní, že nikoli,“ prohlásila po setkání s premiérem Françoisem Bayrouem.

Proti Bayrouovi budou kromě pravicového Národního sdružení Marine Le Penové vedeného Jordanem Bardellou hlasovat i Zelení, jak oznámila jejich šéfka Marine Tondelierová. Stejně se vyjádřily také radikálně levicová strana Nepodrobená Francie (LFI) a komunisté. Podle strany zelených je premiérovo oznámení o důvěře „v podstatě rezignací“, napsala agentura AFP.

Bruselský deník Politico napsal, že Le Penová je rozhodnuta kandidovat v každých nových volbách přes jakékoliv právní komplikace. Národní sdružení přitom nepočítá s hledáním náhradníka.

Hypoteticky by se parlamentní volby, následující po pravděpodobném pádu Bayrouovy menšinové vlády, mohly konat během několika týdnů.

Právníci Le Penové spoléhají na možnost, že soudy mohou o zákazu rozhodnout urychleně. Argumentují případem z roku 2017, kdy soud krátce po Macronově vítězství umožnil kandidaturu jeho hnutí před parlamentními volbami.

Hlavní překážkou je čas. Pokud by úřady její kandidaturu odmítly, musela by se nejprve odvolat k administrativnímu soudu a poté teprve k Ústavní radě. Tento proces by podle znalců trval minimálně půl roku – tedy příliš dlouho na to, aby stihla případné předčasné volby.

Předčasné volby visí ve vzduchu. Národní sdružení sílí

Nespokojenost s pařížskou vládou ukazují i volební průzkumy z poslední doby. V průzkumu k předčasným volbám nyní vede právě strana Národní sdružení Marine Le Penové. Nedávno se ukázalo, že v průzkumech vedou i další evropské protiimigrační, národně orientované strany – německá Alternativa pro Německo (AfD) či britská Reform UK Nigela Farage.

Podle posledního průzkumu ve Francii by Národní sdružení už v prvním kole předčasných parlamentních voleb výrazně předstihlo své soupeře a získalo 31 % hlasů. Ve spojení se stranou Pravicová unie pro republiku Érica Ciottiho by RN mohlo podle reprezentativního průzkumu Elabe těžit z oslabení „republikánské fronty“ ve druhém kole.

Centristický blok prezidenta Emmanuela Macrona Ensemble (složený z Renaissance, MoDem a Horizons) by byl velkým poraženým s pouhými 14 % hlasů, což je o téměř 7 procentních bodů méně než v roce 2024.