Řež o hlasy nerozhodnutých začíná. Kdo potřebuje nejvíce zabrat?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Do voleb zbývají tři týdny a předvolební kampaně politických subjektů vrcholí. Redakce Echo24 zjišťovala, kolik zatím strany a hnutí utratily a kdo z nich si šetří finance na finiš. V něm se totiž rozhoduje až třetina všech voličů, která zamíchá s výsledkem voleb.
Masa nerozhodnutých voličů se v současné době pohybuje podle sociologa agentury STEM Jana Buriance okolo 1,5 - 1,7 milionu občanů. „Jde o ty, kteří ví, že k volbám 3. a 4. října půjdou, ale ještě nejsou definitivně rozhodnutí, koho budou volit, případně zvažují více subjektů. To číslo bude s blížícím se termínem voleb nadále klesat,“ sdělil pro Echo24 Burianec. Řada voličů též zvažuje, zda k volbám vůbec jít.
Agentura NMS hovoří o zhruba 28 % nerozhodnutých voličů z celkového počtu lidí s oprávněním volit, jak pro Echo24 uvedla expertka firmy Tereza Friedrichová. Mluví nejen o těch, kteří nevědí koho volit, byť určitě chtějí volit, ale též o těch, kteří zvažují, zda k volbám vůbec přijít. Taková suma přesahuje 2 miliony lidí. A právě ti občané mohou změnit rozpoložení sil, které zůstává v posledních měsících poměrně konstantní.
Bez nich by byl výsledek voleb dán pouze dvěma tábory stojícími na různých stranách společenského příkopu, které se v podstatě příliš nemění – příkop je totiž překračován jen málokdy, ať už kterýmkoliv směrem. „Částečné byly přesuny v prvním až druhém roce aktuální vlády, nyní už jsou jen minimální. Když už se tam přesun odehrál, tak spíše od vládních stran směrem k ANO či Motoristům a Přísaze, jen minimálně k SPD či Stačilo!,“ uvedl Burianec ze STEM s tím, že k „vládním stranám“ v tomto případě imaginárně přiřazuje i Piráty s podporou Zelených, neboť jejich voliči jsou názorově se čtyřkoalicí podobní.
„Když se na to podíváme z druhé strany, téměř neexistuje volič, který by zvažoval na jedné straně Piráty a zároveň SPD, nebo STAN a zároveň Stačilo!. To jsou ty nejostřejší hrany v obou pomyslných táborech,“ doplnil pro Echo24 sociolog. Podle Friedrichové z NMS jsou překryvy mezi voliči obou dvou bloků pouze v jednotkách procent. „Nejsilnější překryvy jsou navzájem mezi stranami bývalé vládní pětikoalice. Zejména STAN je často druhou volbou jak pro potenciální voliče Spolu, tak Pirátů. Proto má hnutí tak malé jádro,“ doplnila odbornice.
Nutno přidat
Právě na masu nerozhodnutých se hodlá v posledních dvou týdnech dle informací redakce Echo24 silně zaměřit hnutí STAN, které v uplynulých měsících vsadilo na tzv. Dobrou kampaň, která ovšem kýžený růst v preferencích nepřinesla. O co šlo? Subjekt přispíval statisícové částky lidem, ke kterým život nebyl příliš přívětivý: utíkají před válkou, oni sami či jejich děti žijí s nějakým handicapem či například vychovávají děti v nepříznivých bytových podmínkách. Mnohým komentátorům a marketingovým expertům ovšem vadilo, že si hnutí místo billboardů udělalo chodící tlampače z lidí a kritizovali neetičnost celého nápadu.
Skeptický k Dobré kampani je i marketingový expert Robert Le Veneur, majitel švýcarské poradenské firmy, který se v historii podílel i na předvolebních kampaních. V současnosti ale pro žádnou stranu nepracuje. „Dobrá kampaň byly vyhozené peníze. Cílem žádné kampaně není dělat dobro, ale přesvědčit lidi, aby něco udělali. Což se málokdy stane tím, že budu rozdávat peníze. To, že dělali dobro, vidělo strašně málo lidí. Vy musíte zasáhnout masy, desítky tisíc lidí, miliony. Aby věděli, že tu jste, a volili vás. Když strana dlouhodobě opakuje: Volte nás proto a proto, tak si člověk za plentou, kde se lidé občas skutečně rozhodují, nakonec opravdu třeba vybere je,“ uvedl marketingový odborník pro Echo24 s tím, že šlo dle něj „o vyhozené peníze“.
Byl to záměr?
Jak nyní zaznívá v kuloárních debatách od lidí blízkých štábu STAN, taková reakce na kampaň prý byla zamýšlená, kampaň prý měla pobuřovat svou netradičností. Zároveň ale tento typ kampaně nebyl tolik nákladný, což hnutí umožnilo schovat si peníze do finiše. U subjektu, který má tradičně velký volební potenciál (řada lidí ho zvažuje volit), ale málo jádrových voličů (jen pro zlomek lidí, co STAN zvažují, jsou jasnou první volbou), to může dávat smysl.
Podle posledního zářijového modelu agentury STEM pro CNN Prima News, který se zabýval i volebním potenciálem, mělo hnutí STAN čtvrtý nejvyšší – téměř 23 procent – hned za ANO (téměř 41 procent), koalicí Spolu (27,4 procent) a SPD (24,1 procenta). Zatímco se ale první dva subjekty pohybují zhruba o 10 bodů pod svým potenciálem – ANO se drží v průzkumech nad 30 procenty, Spolu nad 20 procenty –, hnutí SPD a STAN jsou zhruba o 12-14 bodů pod ním v závislosti na průzkumu a agentuře, která ho dělá. Zatímco Pirátům – největšímu konkurentovi STAN, co se liberální části spektra týče – preference rostou, Starostové stagnují. A padá i SPD.
„Na kampaň plánujeme vynaložit 60 milionů, do celkové částky ale budou ještě započítány dílčí rozpočty krajských organizací a jejich aktivita,“ sdělila pro Echo24 mluvčí STAN Sára Beránková. Z transparentního účtu hnutí plyne, že od 1. listopadu 2024 do pátku 12. září utratili Starostové sumu 40 826 143 korun. Byť předvolební kampaň, ve které musejí subjekty započítávat náklady do limitu, který činí 90 milionů, začíná stranám oficiálně běžet až v okamžiku vyhlášení voleb prezidentem – letos šlo o 13. května –, marketingové záležitosti mohou mít strany nasmlouvány dlouho dopředu. Plnění v kampani je pak ale nutné logicky vykázat.
Marketér Robert Le Veneur pro Echo24 uvedl, že běžné je schovávat si 10 až 15 procent celého rozpočtu na závěr kampaně. „Nazývá se to „Get out and vote“ (z angl. Jdi ven a vol – pozn.red.). Ale to je v podstatě závěrečná mobilizace, přesvědčujete přesvědčené, aby se opravdu zvedli a šli k urně. To je validní, využívá se to v posledních 48 hodinách. Ale nemůžete přesvědčovat nepřesvědčené,“ osvětlil Le Veneur.
Domnívá se, že sprintovat v závěru kampaně je paradoxní přístup. „Lidé se rozhodují takto pozdě, protože strany nebyly dosud schopné je zlákat na svou stranu. Kdyby s nimi pracovaly dlouhodobě, tedy ne poslední měsíc, ale permanentně je oslovovaly skrze kampaň, tak se lidé vůbec nemusí v tak velké míře rozhodovat až za plentou,“ míní.
Hodně poslanců, ale…
Odhlédneme-li od darů sponzorů a podporovatelů, případně příjmů z jiných typů voleb, finanční situace STAN nemusí být tak radostná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ačkoliv hnutí získalo řadu poslanců na úkor Pirátů, kteří kvůli kroužkovacímu masakru dostali jen čtyři poslanecká křesla, a mělo hned po ODS největší koaliční klub, po celé období jdou dvě třetiny všech příjmů právě České pirátské straně. Takový je totiž mechanismus, který si partneři zakotvili v koaliční smlouvě před minulými sněmovními volbami. Koalice PirSTAN si přitom za volby 2021 přišla díky státním příspěvkům na čtvrt miliardy korun.
Obecně to funguje tak, že pokud strana obdrží ve volbách více než 1,5 % hlasů, dostane od státu jednorázový příspěvek ve výši 100 korun za každý hlas, který jí voliči dali. Dosáhne-li subjekt alespoň 3 % hlasů, má nárok na příspěvek ve výši 6 milionů korun vyplácený jednou ročně za každý rok volebního období. Přesáhne-li strana 5 % hlasů a dostane se do Poslanecké sněmovny, získá ročně nejvyšší možnou výši příspěvku: 10 milionů korun. Pravidelný roční příspěvek 900 tisíc korun ale subjekty také obdrží za každého zvoleného poslance.
A marketéři Michal Repa a Martin Burgr, kteří se podíleli na úspěšných kampaních prezidenta Petra Pavla nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, mají pověst „dost drahých hochů“. Zdali umí úspěšně zvládnout sněmovní volby – navíc z pozice, kdy jde o vládní stranu, která musí hájit své kroky v uplynulých letech – se teprve ukáže. Srovnatelná by byla situace zřejmě s posledními parlamentními volbami na Slovensku, ve kterých ovšem strana Demokraté expremiéra Eduarda Hegera, pro kterou pracoval Repa, propadla: navzdory předpokladům samotných kandidátů ještě během volební noci získala jen zhruba 3 procenta a nedostala se do parlamentu.
Jak jsou na tom další?
Piráti plánují hospodařit s obdobnou výslednou sumou jako STAN. „Jako výdaje kampaně jsme z volebního účtu zatím vydali 39,5 milionů korun. Ještě se utratí zhruba 15 milionů. K tomu budeme zahrnovat vklady kandidátů do kampaně, které odhadujeme v jednotkách milionů. V součtu to tedy bude kolem 60 milionů korun,“ sdělila pro Echo24 mluvčí Pirátů Lucie Švehlíková.
Celkový rozpočet SPD na kampaň měl dle dřívějších vyjádření být zhruba 70 milionů korun. „Budeme malinko pod touto hranicí. V podstatě všechno je nasmlouvané, všechno je hotové, takže výkyvy už ani nepředpokládám,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura. „Dosud jsme odhadem 75 % celkového plánovaného rozpočtu,“ doplnila mluvčí hnutí Lenka Čejková.
Další subjekty položenou otázku – kolik peněz na kampaň dosud využili – nezodpověděly. Mluvčí hnutí Stačilo! Roman Roun uvedl, že jejich kampaň probíhá dle plánované strategie. „Ve financování kampaně převládá outdoor, námi avizovaný strop výdajů mezi 30 a 40 miliony se nemění. V úterý 16. září končíme v Ostravě naší roadshow, kde zároveň představíme volební program,“ uvedl Roun, který je sám lídrem Stačilo! v Pardubickém kraji.
Mluvčí Přísahy Ondřej Požár rozpočet na celou kampaň odhadl pouze řádově – „na desítky milionů korun“. „Rozpočet Motoristů na kampaň se tvoří v závislosti na darech a ty stále přichází, za což jsme vděčni. V tuto chvíli jde největší část rozpočtu do kontaktní kampaně, ale i outdooru a online médií,“ uvedl nekonkrétně lídr Motoristů sobě v Praze Boris Šťastný.
Hnutí ANO na zaslané dotazy nereagovalo vůbec, Spolu jen povrchně. „Předpokládáme, že celková výše nákladů bude srovnatelná s kampaněmi z předchozích let a samozřejmě zůstane v rámci zákonného limitu,“ řekl pro Echo24 mluvčí ODS Jakub Skyva. Z transparentního účtu koalice plyne, že od 1. listopadu 2024 utratila celkovou sumu 57 790 518 korun. Na financování kampaně Spolu se podílí ODS 55 procenty, KDU-ČSL a TOP 09 dodají po 22,5 procenta výdajů.
Jak hnutí ANO, tak koalice Spolu utratily v minulých sněmovních volbách více jak 87 milionů korun, jak plyne ze zprávy o financování předvolební kampaně, kterou v horizontu čtvrt roku po volbách musejí strany a hnutí dodat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH).
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.