Předsedou sociálních demokratů zvolil dnešní mimořádný on-line sjezd SOCDEM dosavadního místopředsedu Jiřího Nedvěda. Porazil Petra Pavlíka, který chtěl spolu s expremiérem Vladimírem Špidlou dovést stranu do řádného sjezdu v příštím roce. Jana Maláčová, která vyvodila osobní odpovědnost za volební prohru a dnes v čele strany skončila, popřála Nedvědovi, aby naplnil její sny.
Resortní rošáda mezi nominantem na ministerstvo životního prostředí – dříve na zahraničí – Filipem Turkem (za Motoristy) a šéfem stran Petrem Macinkou trvá, byť prezidenta ke změně názoru nepřesvědčila. Spolupracovník prezidenta Václava Klause tak usiluje o post šéfa diplomatů v Černínském paláci. Jeden z jeho předchůdců, Tomáš Petříček (exČSSD, později SocDem) pro Echo24 uvedl, že za problém považuje nepříliš známé názory strany na světové dění.
Existuje ještě česká levice? Ta otázka se může vnucovat při pohledu na výsledky nedávných sněmovních voleb. Žádná ze stran, které překročily pětiprocentní hranici, se nepovažuje za levicovou. Proč? Je krize zdejší levice jenom lokálním projevem nějakého širšího jevu? Přestává platit tradiční politické rozdělení na pravici a levici? O těch i dalších souvisejících otázkách jsme v Salonu Echa debatovali s publicisty, kteří se tuzemskou levicí dlouhodobě zabývají a jsou jí také ideově blízcí.
Uprchlý politik odsouzený za dotační podvod je téměř po 13 letech v českém vězení. Uvedla to dnes odpoledne policie na síti X, jméno bývalého politika neuvedla, z dalších informací je ale zřejmé, že jde o Petra Wolfa. Bývalý poslanec ČSSD (nyní SOCDEM) byl v Česku odsouzený za dotační podvod k šesti letům vězení a poté se léta ukrýval v Paraguayi. Wolf byl poslancem v letech 2006 až 2010. Zvolen byl za tehdejší sociální demokracii, později však stranu opustil.
Za posledních osm měsíců Sociální demokracii (SOCDEM) opustila téměř třetina členů, zbývá jich 3090, napsalo páteční Právo. Ještě před pěti lety měla nejstarší politická strana v zemi přes 11.000 členů. Odcházejícím podle deníku vadí podmínky volební spolupráce, které předsedkyně Jana Maláčová podepsala se šéfem Stačilo! Danielem Sterzikem, týkající se hlavně členství v Evropské unii a NATO.
Na kandidátkách hnutí Stačilo! by mělo být čtyřicet zástupců sociální demokracie, předsedkyně Jana Maláčová se stane jedničkou v Praze, první místopředseda Lubomír Zaorálek bude o zvolení usilovat v Moravskoslezském kraji z druhého místa za komunistkou Kateřinou Konečnou. Šance obou uskupení dostat se na podzim do sněmovny tak výrazně stoupla, Andrej Babiš je jistě rád. Zaorálek dohodu vysvětlil potřebou zachránit zemi, nikoliv stranu.
Po oznámení strany SOCDEM o volební spolupráci s hnutím Stačilo!, ve kterém figurují komunisté, zažívá strana exodus některých dlouholetých členů. Je mezi nimi třeba bývalý poslanec SOCDEM, někdejší ČSSD, Václav Votava, někdejší senátor Jiří Dienstbier nebo senátor Petr Vícha. Votava se po 28 letech rozhodl ukončit členství ve straně, důvodem je snaha nynějšího vedení strany o volební spolupráci se Stačilo!, ve kterém figurují komunisté.
Martin Charvát je zasloužilý reklamkář a také „spin doctor“ politického marketingu. Tenhle rozšafný titul označuje člověka, který má za úkol zkusit vyhrát předem prohranou bitvu, zvrátit nějaký průšvih či špatný obraz politika u veřejnosti. Pro nadcházející parlamentní volby má volno, žádná strana jeho služeb využívat nebude, tudíž mohl poměrně bez okolků promluvit o tom, jak tahle branže vlastně funguje.
Řada politických hráčů se snaží přeformátovat českou politiku. Ruku v ruce s tím jdou jejich pokusy ukrást slovům obsahový význam, což umožňuje zatemnit skutečné cíle. V jakém prostoru se odehrává česká politika? Hlavní politické konflikty se stále odehrávají na horizontální ose pravice–levice. Tyto spory se týkají sociálně-ekonomických témat. Tedy míry přerozdělování, zdanění, zadlužení státu, jsou to spory o rozsah státních intervencí do ekonomiky atd. Tradiční pravice je pro menší a štíhlejší stát, s nižšími daněmi a rozumnou mírou regulací. Česká levice se vyprofilovala jako protiklad k těmto hodnotám
Téma této debaty je naprosto nekonfliktní, budeme se bavit o budoucnosti levice. „Krizi levice sledujeme vlastně všude, nejen v Česku. A řekla bych, že je to dáno tím, že sociálnědemokratické strany se od začátku hodně koncentrovaly na socioekonomická témata, zatímco ta kulturní, o kterých se dnes hodně mluví, zůstávala v pozadí,“ myslí si politoložka Kateřina Smejkalová. Budeme tedy debatovat!
Dříve bývali ministři financí při sestavování rozpočtu opatrní, teď je to naopak, pravil na adresu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a jeho návrhu státního rozpočtu na příští rok bývalý guvernér centrální banky a někdejší premiér Jiří Rusnok. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce poukázal na to, že rozpočet je postavený na neschválených zákonech, což se dříve nedělo.
V kauze sportovních dotací pražského magistrátu uznal dnes soud vinnými tři z devíti obžalovaných: exministra bez portfeje Karla Březinu (dříve ČSSD) a dvě úřednice z magistrátního odboru volného času a sportu - šéfku odboru Soňu Fáberovou a vedoucí oddělení sportu Danu Šachovou. Březinovi i Fáberové uložil tříleté vězení a šestiletý zákaz vykonávání funkcí ve veřejné správě spojených se správou majetku, Šachovou potrestal tříletou podmínkou a čtyřletým zákazem činnosti.
Bývalý poslanec za ČSSD, Petr Wolf, který byl více než deset let na útěku, byl zadržen v Paraguayi. V Česku byl předtím odsouzen za dotační podvod. Podle informací serveru iDNES.cz byl zatčen díky spolupráci s Interpolem. Nyní se řeší jeho vydání do Česka, kde by měl nastoupit k výkonu trestu.
Zaorálek se rozvášnil, hlásily v různých variantách včera titulky na českém webu. Lídr mimoparlamentní strany Socdem do evropských voleb Lubomír Zaorálek na tiskové konferenci promluvil kriticky o celkové situaci, také o setrvalém odlivu kapitálu z České republiky ven a Fialovu vládu za to, že s tím nic nedělá, označil za „chcípáckou vládu, která nemá koule“, dokonce za „kolaboranta s někým, kdo není reprezentantem veřejných zájmů“.
Předsedou strany Česká suverenita sociální demokracie, která užívá tradiční značku sociálních demokratů ČSSD, se v sobotu stal někdejší premiér a předseda bývalé ČSSD (nyní SOCDEM) Jiří Paroubek. Jednomyslně ho zvolili delegáti mimořádného stranického sjezdu v Praze, kterého se jako host účastní i bývalý prezident Miloš Zeman.
Bývalý místopředseda ČSSD a jihomoravský hejtman Michal Hašek, který v roce 2022 pozastavil své členství v ČSSD, povede jihomoravskou krajskou organizaci strany Právo Respekt Odbornost (PRO) Jindřicha Rajchla, který organizoval protivládní protesty. Informaci zveřejněnou na Haškově facebookovém profilu potvrdil místopředseda strany Matěj Drbohlav.
Zkratku ČSSD bude nyní místo sociálních demokratů, kteří v červnu na sjezdu změnili název na Sociální demokracie a zkratku na SOCDEM, používat uskupení bývalé poslankyně Jany Volfové. Její Česká suverenita se nově přejmenovala na Českou suverenitu sociální demokracii. Vyplývá to z rejstříku politických stran a politických hnutí na webu ministerstva vnitra. Sociální demokraté se proti přejmenování České suverenity ohradili a podle předsedy strany Michala Šmardy se budou bránit.
I po týdnu od sjezdu české sociální demokracie se na sociálních sítích sdílí emotivní projev jednoho z kandidátů na předsedu strany a bývalého ministra zahraničí a kultury Lubomíra Zaorálka. Ten mluvil ke svým stranickým kolegům o tom, co by se mělo změnit, a že by se na sjezdu měli bavit o tom, co se jim "děje před nosem v této zemi". V souvislosti s tím mluvil převážně o krocích vlády a korupci v České republice, především v Radě České televize.
Česká strana sociálně demokratická změní po 30 letech název na Sociální demokracie i současnou zkratku ČSSD na SOCDEM. Rozhodl o tom v sobotu stranický sjezd v Plzni značnou většinou delegátských hlasů. O změně názvu se rozpoutala debata, ozývaly se i kritické hlasy. Sociální demokraté představili na sjezdu rovněž nový vizuální styl. V rámci sjezdu došlo i k nominaci volby předsedy sociální demokracie. Pro změnu názvu byly nutné hlasy nejméně dvou třetin, tedy aspoň 119 delegátů sjezdu.
Novým místopředsedou ČSSD se v sobotu v Brně stal po letech znovu Karel Machovec. Ve vedení byl už v 90. letech. Nyní nahradí Tomáše Petříčka, bývalého ministra zahraničí, který na stranickou funkci rezignoval z osobních důvodů. Machovce podpořila stovka delegátů, jeho protikandidát Pavel Traub z pražské organizace strany měl zhruba třetinovou podporu.
Sněmovní volby by v březnu vyhrálo hnutí ANO s 27,5 procenta hlasů před koalicí Spolu tvořenou ODS, KDU-ČSL a TOP 09, která by získala 26,5 procenta. Do dolní komory by se dostali také Piráti se STAN, SPD a těsně i ČSSD, která v říjnových volbách do Sněmovny kvůli zisku pod pět procent neprošla. Vyplývá to z volebního modelu, který poskytla agentura Median.
Po volebních neúspěchu sociálních demokratů, kdy se nedostali do Poslanecké sněmovny, přišla strana o desítky milionů korun ročně ze státních příspěvků. Strana se proto snaží ušetřit, škrty zatím pocítí zejména stranický aparát, uvedl web Novinky.cz. Bývalá vládní ČSSD se totiž rozhodla postupně snížit počty zaměstnanců, z někdejší stovky zůstanou pouhé dvě desítky. Nově zvolený šéf strany Michal Šmarda deníku Právo řekl, ze současných zaměstnanců zůstane jen menšina.
„Odvrátit hrozící bankrot.“ Nově zvolený předseda ČSSD Michal Šmarda si dává za cíl finanční záchranu strany. Podle něj dluh ČSSD představuje nejméně 200 milionů korun. Cestou z potíží má být například pronájem nemovitostí ve vlastnictví strany, jako například u hlavního sídla strany, Lidového domu. Šmarda ale odmítá jejich prodej. Šmarda stanovil odvrácení bankrotu ČSSD za první krok, které chystá naplnit v příštích pěti měsících po mimořádném sjezdu strany.
Delegáti sociální demokracie si na pátečním mimořádném sjezdu zvolili na post předsedy dosavadního místopředsedu a starostu Nového Města na Moravě Michala Šmardu. Ve volbě získal 130 z 233 hlasů. Jeho neúspěšnou oponentkou byla odcházející ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Šmarda byl v roce 2019 kandidátem sociální demokracie na ministra kultury, prezident Miloš Zeman ale jeho nominaci odmítl.
Nově zvolená předsedkyně KSČM Kateřina Konečná se s končící ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, která usiluje o křeslo předsedkyně ČSSD, shodly na tom, že by jejich strany mohly v budoucnu navázat spolupráci. Řekly to na CNN Prima News s tím, že však sloučení obou partají odmítají. Europoslankyně Konečná minulý týden nahradila v čele komunistů Vojtěcha Filipa, který po volebním neúspěchu ohlásil svou rezignaci.
Česká sociální demokracie čeká na nového předsedu, její dosavadní předseda Jan Hamáček v pondělí odstoupil z funkce, po katastrofálním volebním výsledku strany to bylo jediné možné rozhodnutí. Jistě nebylo jeho ambicí stát se tím stranickým vůdcem, který přivede ČSSD do mimoparlamentních sfér. Leč stalo se. A možná to bylo nevyhnutelné, nebo se ČSSD alespoň dostala do gravitačního pole černé díry – či jak to říct. Z důvodů vnějších i vnitřních a také jistě přičiněním svého vedení.
Dosluhující vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček oznámil na jednání předsednictva ČSSD rezignaci na funkci předsedy strany. Odstoupení z nejvyšší stranické pozice avizoval už poté, co sociální demokracie neuspěla před dvěma týdny ve sněmovních volbách. Rezignaci Hamáček oznámil hned v úvodním slově. Sociální demokracii vedl od února 2018. Členové předsednictva by měli debatovat také o přípravě mimořádného sjezdu ČSSD.
V letošních volbách propadlo pod pětiprocentní hranicí přes milion hlasů. Ačkoliv jde o rekordní číslo, podle analytiků to je však spíše nahodilá situace a stačilo velmi málo k úplně jinému obrazu Poslanecké sněmovny. Tu opanovaly silnou většinou opoziční koalice, ovšem i díky tomu, že těsně pod pětiprocentní hranicí skončila ČSSD i Přísaha. K postupu jim přitom stačilo pár tisíc hlasů, zásadní roli pak sehrála i vyšší volební účast.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zřejmě zůstane ve funkci i po 1. listopadu. Premiér Andrej Babiš s ohledem na výsledek voleb televizi Nova řekl, že bude třeba, aby Vojtěch zůstal s vládou až do konce. Babiš věří, že to ministr Vojtěch bude akceptovat. Od listopadu měl spadat pod ministerstvo zahraničí jako budoucí velvyslanec ve Finsku. Babišova vláda dovládne ve stejném složení, ministři za ČSSD v ní nadále zůstanou
Nejstarší politická strana v Česku zažívá historický neúspěch. Sociální demokraté ve volbách do Poslanecké sněmovny nedostali potřebných pět procent hlasů pro vstup do dolní komory a předseda Jan Hamáček odstoupil ze své funkce. Strana se tak musí rozhodnout, jakým směrem se bude ubírat dál. O návratu a ucházení se o křeslo předsedy ČSSD uvažuje bývalý předseda strany Jiří Paroubek. Tuto možnost kritizuje například neúspěšný kandidát na předsedu a bývalý MZV Tomáš Petříček.
