Tag: migranti

Články k tagu

Obří imigrační razie v americké továrně Hyundai. Úřady zadržely přes 300 Jihokorejců

Většina ze zhruba 475 lidí zadržených při razii amerických imigračních úřadů v rozsáhlém závodě jihokorejské automobilky Hyundai Motor ve státě Georgia byli Jihokorejci. Potvrdil to dnes jihokorejský ministr zahraničí Čo Te-jul. Dodal, že jihokorejský prezident I Če-mjong nařídil, aby se řešení této záležitosti věnovalo maximální úsilí. Podle ministra bylo mezi zadrženými více než 300 Jihokorejců. Ministr rovněž uvedl, že vláda již vytvořila speciální tým k řešení této záležitosti.

Dva týdny na odchod ze země nebo vězení. Kvůli náporu migrantů Řecko přitvrdilo

Řecký parlament ve středu schválil přísná pravidla pro odmítnuté žadatele o azyl, kterým tak budou hrozit i tresty vězení od dvou do pěti let, pokud v Řecku zůstanou po stanovené lhůtě. Nový zákon také počítá s vysokými pokutami pro migranty, kteří do země vstoupí nelegálně. Informovala o tom místní média, podle nichž ale může být nová legislativa napadena u soudu kvůli porušení mezinárodních konvencí o právech uprchlíků.

Konec stoleté jistoty?

Velkou Británii znovu zachvátily protiimigrační protesty. Ale letos je situace jiná než loni v létě. Vláda i policie tehdy rázně proti násilným demonstracím zakročily, nyní je ale nedoprovází rabování a vypalování, takže se úřadům jeví jako bezpečnější. Táhnou se již několik týdnů a nezdá se, že by nějak utichaly. A zatímco loni s protesty chtěl být spojován málokdo, letošní mírnější podoba má mnoho zastánců v médiích i v politice. Epicentrem dění je nyní předměstí Londýna Epping, kam úřady do jednoho z hotelů umístily migranty čekající na vyřízení žádostí o azyl.

Věřili jsme vašim slibům, vezměte nás do Německa, píše skupina Afghánců Merzovi

Zhruba dvě stovky Afghánců vyzvaly v dopise německého kancléře Friedricha Merze, aby jim umožnil přesídlit do Německa. Skupina, v níž jsou podle vlastních údajů soudci, státní zástupci, umělci či lidskoprávní aktivisté, už dříve dostala příslib, že bude moci do Německa vycestovat, Merzova vláda ale program pomoci Afgháncům pozastavila, informovala dnes agentura DPA. V pondělí Německo přijalo poprvé od nástupu nové vlády v květnu let s Afghánci, kteří se do programu zvláště ohrožených dříve dostali.

Vlajky zaplavily Británii a teď i Austrálii. Protesty proti migraci čelí nařčení z rasismu

Moře vlajek, zejména bílo-červené svatojiřské kříže symbolizující Anglii, ale i společný Union Jack. Tak vypadají veřejná místa od začátku léta ve Spojeném království. Nově se vlna protestu přelila i v rámci britského Commonwealthu, konkrétně do Austrálie. I zde se lidé halí do státní vlajky. Demonstrující mluví o patriotismu a hrdosti, jejich odpůrci ale tvrdí, že vzýváním národnosti se – v době vyhrocené imigrační situace – dopouštějí rasismu.

„Nastává zlom, žijeme si nad poměry,“ hřímal Merz. Pochválil se za úbytek migrantů

Krátce před komunálními volbami v Severním Porýní-Vestfálsku německý kancléř Friedrich Merz na celostátním sjezdu své strany propagoval svou reformní politiku. Zmínil úspěchy v rámci migrační politiky a apeloval na změnu v sociálním systému, píše německý list Die Welt. Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) ve svém projevu zopakoval požadavek na hluboké reformy a také škrty v sociálním systému.

Dívku přejel vlak, až test DNA odhalil cizí zavinění. Podezřelý Iráčan nedostal azyl

Německá policie zadržela neúspěšného žadatele o azyl z Iráku pro podezření, že strčil šestnáctiletou dívku pod projíždějící nákladní vlak. Původně přitom policie měla celý případ za tragickou nehodu. Tragédie se odehrála zhruba před dvěma týdny na nádraží ve městě Friedland a sám podezřelý tehdy policisty na místo přivedl. Jakoukoli spojitost s nehodou ale odmítl a policie ho po výslechu nezadržela. Vše se změnilo poté, co na dívčině těle nalezli specialisté mužovu DNA.

Útočník z drážďanské tramvaje se vzdal policii. Ta po něm intenzivně pátrala

Německá policie od rána pátrala po dvacetiletém Ismailu Alhaj Husseinovi, který měl v drážďanské tramvaji brutálně napadnout amerického občana a pořezat mu obličej nožem. Incident se odehrál poté, co se mladý muž z USA zastal ženy napadené v tramvaji. Jeden z pachatelů již skončil ve vazbě, druhý byl stále na útěku. Po několikahodinovém pátrání se hledaný Hussein nakonec sám vzdal policii, která ho neprodleně zatkla. Informoval o tom deník Bild.

Německé vládní přiznání: Statistice příjemců dávek vládne Mohammed. Cizincům míří polovina peněz

Mezi příjemci německého sociálního příspěvku tzv. Bürgergeld jsou muži, kteří nosí jméno Mohammed. Vyplývá to z vládních údajů, které na základě parlamentní interpelace zveřejnil deník Bild. Původně vláda uváděla, že nejčastěji se příjemci dávek jmenují Michael, následovaní Andreasem, Thomasem a Danielem. Ve statistice ale byly jednotlivé varianty jmen vedeny odděleně – například Thomas a Tomas nebo Mohammed a Mohamed. To zkreslilo výsledky, upozornil Bild.

Deset let od „Wir schaffen das“ Angely Merkelové. Migraci jsme zjevně nezvládli, zní v Německu dnes

„Zvládneme to!“ zahlásila sebevědomě tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová, aby uklidnila Němce před enormní migrační vlnou. Slavné zvolání však dnes spíše straší německou politiku i společnost. V roce 2015 v Evropě kulminovala migrační krize. Tehdy na kontinent dorazilo podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) více než 1,1 milionu lidí, téměř 900 000 z nich zamířilo do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili podle IOM uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku.

Stovky tisíc azylantů v Německu nepracují. CDU chce omezit podporu pro Syřany a Afghánce

Unie plánuje výrazně snížit výdaje na občanskou dávku (Bürgergeld), která v Německu dosahuje přibližně 52 miliard eur ročně. Podle představitelů CDU/CSU by lidé, kteří se práci vyhýbají, měli dostávat jen minimální podporu. CSU předseda Markus Söder a generální tajemník CDU Carsten Linnemann požadují, aby mnohem více příjemců občanské dávky nastoupilo do zaměstnání. Místopředseda frakce CDU/CSU Mathias Middelberg se přitom zaměřuje zejména na cizince ze Sýrie a Afghánistánu.

Dvojí migrační politika

V Česku začínají platit změny v azylovém zákoně a v zákoně o pobytu cizinců. Jeden zpravodajský server je shrnuje takto: „V případě tří závažných přestupků během jednoho roku budou moci úřady od ledna 2026 odebrat cizincům ze třetích zemí povolení k pobytu. Pokud bude cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl… Migranti budou nově procházet epidemiologickým vyšetřením. A policie či úřady budou smět k odhalení jejich totožnosti využít i informace z jejich mobilu. Zrychlit by se pak mělo i vyřizování žádostí o azyl.

Britská bitva o vlajku

Rozpadá se Británie? To je otázka, kterou si vážně klade řada komentátorů a pozorovatelů ostrovního dění. Pravda, stejnou otázku si kladli před deseti a více lety, ale tehdy se týkala především možnosti, zda Skotsko vyhlásí nezávislost. Nyní ale narůstá napětí napříč Británií, často napříč městy. Poslední projev tohoto napětí je rozvěšování britských a anglických vlajek na veřejnosti, následované rychlou reakcí úřadů, které je zase strhávají. Epicentra boje o vlajku jsou dvě, druhé největší britské město Birmingham a londýnská čtvrť Tower Hamlets.

Syřana, který se podílel na útoku v tramvaji, policie nejdříve propustila. Poté ho znovu hledala a zatkla

V Drážďanech došlo o víkendu k brutálnímu útoku na mladého amerického turistu. Jednadvacetiletý muž z New Yorku se v noci na neděli zastal skupiny žen, které podle policie obtěžovali dva cizinci v tramvaji. Za svou odvahu zaplatil vážným zraněním – jeden z útočníků jej pořezal nožem do obličeje. Policie na místě rychle zasáhla a krátce po incidentu zadržela jednadvacetiletého syrského občana Majda A. Přesto byl po dvanácti hodinách propuštěn, protože se nepodařilo prokázat jeho přímou účast na napadení.

Farage chce deportovat až 600 tisíc migrantů. Přijímajícím zemím by vyčlenil dvě miliardy

Deportovat až 600 tisíc žadatelů o azyl a vyčlenit dvě miliardy liber (56 miliard korun) na dohody se zeměmi, které by migranty přijímaly, chce vůdce britské protiimigrační opoziční strany Reform UK Nigel Farage. Na dnešní tiskové konferenci řekl také, že pokud uspěje v parlamentních volbách, výrazně navýší kapacitu detenčních zařízení v zemi. Podle pondělních statistik britských úřadů se počet migrantů připlouvajících na malých člunech letos proti loňsku zvýšil o 46 procent.

Škrty v dávkách, daně pro bohaté. Němci chtějí lepit díry v eráru, jak se dá

Spor o budoucí podobu chřadnoucí německé daňové a sociální politiky dostává nový rozměr. Berlínská vláda hledá a navrhuje nové možnosti, kde ušetřit. Mezi položkami k osekání výdajů se objevují mimo jiné i dotace pro tepelná čerpadla, příspěvky migrantům, nebo sociální dávky. Kancléř Friedrich Merz (CDU) tlačí na razantní škrty v sociálních výdajích, jeho straničtí kolegové neváhali přijít s receptem, který jako kdyby vypadl z programu levice: prosazují zvýšení daní pro bohaté.

Tepelná čerpadla i migranti. Bavorský premiér nabízí adepty na masivní škrty

Podle německého ministra financí Larse Klingbeila (SPD) chybí v rozpočtovém výhledu našich západních sousedů pro roky 2027- 2029 přes 170 miliard eur. Vyzval tak své vládní kolegy k hledání úspor. Jeho výzvu však vyslyšel i bavorský premiér Markus Söder, který představil vlastní návrhy toho, kde by se podle něj dalo jednoduše ušetřit. Podle něj by spolková vláda měla seškrtat podporu na bydlení, o polovinu snížit dotace na tepelná čerpadla či přiškrtit dávky migrantům, kteří neuspěli v azylovém řízení a mají Německo opustit.

„Německo má problém s migrací.“ Američan napadený nožem v drážďanské tramvaji promluvil

V noci na neděli byl v drážďanské tramvaji napaden 21letý Američan, který se pokusil zastavit obtěžování několika žen. Útočník jej zranil nožem, pachatelé poté utekli, jak jsme informovali zde. Oběť útoku následně promluvila na Instagramu, kde vyjádřila znepokojení nad Německem a migrací. Podle policie obtěžovali dva muži v drážďanské tramvaji skupinu žen, když se jich 21letý Američan zastal. Při následném incidentu byl napaden nožem a útočníci utekli.

Příjemci dávek v Nizozemsku jsou už z většiny ze zemí mimo Evropu

Stvořit pámbu Adama jako hlemýždě, ubyla by nám fůra starostí. Zmizel by problém s genderem – hermafodit má v rukávu či kde to i to. Neřešili bychom, kam až lze zajít a neztratit páteř. Ale hlavně by nebylo bytové krize. S bejvákem na zádech by lidstvu odpadlo protivné placení hypotéky nebo nájmu, anebo nutnost případně sehnat někoho, kdo to zaplatí za mě. V tom posledním se ovšem stále víc šikovných exemplářů člověka sapiens dokáže šnekovi zahradnímu vyrovnat i bez ulity. Slizká cestička ovšem zůstává.

Past policistek na násilníky. Jako volavky vyběhly do ulic v těsných trikotech

Britské policistky vymyslely past na násilníky. Policistky z anglického jihovýchodního hrabství Surrey totiž vyběhly do ulic v těsném, sportovním oblečení, aby pochytaly násilníky a muže, kteří se nevhodně chovají a obtěžují ženy. Policejní volavky se setkaly s troubením, vulgárními gesty, pokřikováním i kritikou. Někteří kritici tvrdí, že by se policie měla věnovat vynucování zákonů, než aby se účastnila bizarních sociálně-psychologických experimentů.

Fotbal zdarma i lekce jógy. V Británii sílí kritika plýtvání na migranty

Britská vláda utrácí 2,8 miliardy liber ročně na podporu uprchlíků a žadatelů o azyl nacházejících se na území Spojeného království. Suma představuje 20 procent všech britských výdajů na zahraniční pomoc. Azylanti mají zakázáno pracovat nebo čerpat sociální dávky, na které mohou mít nárok občané, je jim však poskytovaná řada benefitů, které kromě vlády zprostředkovává i síť neziskových organizací. Protože mnohé z nich jsou alespoň částečně financované z vládních grantů, dostávají se nyní některé z jimi nabízených služeb pod palbu kritiky

Do Británie se od začátku Starmerovy vlády dostalo na člunech 50 000 migrantů

Od začátku vlády britského premiéra Keira Starmera přeplulo Lamanšský průliv na malých plavidlech 50 000 migrantů. Nejnovější údaje resortu vnitra přichází v době, kdy se Starmerova vláda stále snaží naplnit svůj slib zakročit proti gangům převaděčů, uvedl server BBC. Jedna žena v pondělí při pokusu o přeplutí průlivu zahynula. Data ministerstva vnitra ukazují, že v pondělí se z Francie do Anglie dostalo 474 migrantů na osmi člunech, což je nejvíce za tento měsíc.

Varšava vyhostí 57 Ukrajinců, někteří na koncertě mávali vlajkou banderovců

Polsko vyhostí 57 ukrajinských občanů po nepokojích, které se udály ve Varšavě na sobotním koncertě běloruského rappera Maxe Korže. Někteří z Ukrajinců v jeho průběhu vystavovali červeno-černou vlajku Ukrajinské povstalecké armády (UPA), která za druhé světové války byla zodpovědná za protipolské etnické čistky. Varšavská policie podle serveru německé stanice Deutsche Welle v souvislosti s koncertem zadržela celkem 109 lidí.

„Jste tu vítáni!“ Pětileté děti v Birminghamu psaly přání migrantům. Školy se prý mění v „propagandistická centra“

Žáci prvních tříd na základních školách v Birminghamu ve věku pouhých pěti let byli zapojeni do projektu psaní valentýnských přání pro žadatele o azyl. Kontroverzní projekt strhl politické debaty zejména i kvůli nízkému věku zapojených dětí. Projekt probíhal v rámci programu Schools of Sanctuary, do kterého je zapojeno přibližně 1 200 škol po celé Velké Británii, jak informuje The Telegraph.

Schyluje se prý k nové invazi na polské východní hranici. V Minsku už přistávají letadla plná Afričanů

Rusko a Bělorusko se vracejí k osvědčenému scénáři z roku 2021, vše nasvědčuje tomu, že se opět pokusí vyvolat migrační krizi na východní hranici Evropské unie, na polsko-běloruské hranici, upozorňuje dnes televize WPolsce24. Podle deníku The Telegraph se totiž v posledních týdnech zvýšil počet letů z libyjského města Benghází do Minsku. Za touto operací pravděpodobně stojí libyjský maršál Chalífa Haftar, který ovládá velkou část východní Libyi a úzce spolupracuje s Kremlem.

Segregace Ukrajinců na školách? Musíme zohlednit i nejistotu českých dětí, odmítá kritiku Zajíčková

V Česku se opět rozběhla debata o opatření, které navrátilo možnost oddálit zápis dětí ukrajinských uprchlíků na základní školy. Takzvaný oddělený zápis reaguje na situaci dlouhodobě zanedbaných a napjatých kapacit základních škol zejména v Praze, kde už i před uprchlickou vlnou z Ukrajiny docházelo často k losování a přetlaku dětí ze spádových oblastí. Návrh už během projednávání vyvolal kritiku z řady míst, ta nyní ožila po iniciativě skupiny senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud.

Neumíme mluvit s vlastními rodiči

Na nový film Letní škola, 2001 už přišlo přes dvacet tisíc diváků. V českých podmínkách jde o výjimečný výsledek, který potvrzuje, že nejen laciná komedie, ale i autentický příběh má sílu oslovit široké publikum. Letní škola, 2001 je první český film z vietnamského prostředí, který natočil režisér vietnamského původu. Mluví se v něm vietnamsky a vypráví příběh komunity, s níž se denně potkáváme, ale o níž stále víme překvapivě málo. Zároveň nabízí první filmový pohled na tuto komunitu očima generace Vietnamců, která v Česku vyrostla. O Češích se říká, že Vietnamcům automaticky tykají, sotva vejdou do večerky.

Cosi shnilého ve státě britském

Většina Britů se domnívá, že jejich země nevzkvétá. Podle průzkumu think-tanku More in Common si jen 9 % Britů myslí, že Spojené království je v dobrém stavu, 52 % se domnívá, že je na tom špatně, ale ne hůř než v ostatních těžkých obdobích, a 39 % míní, že je na tom hůř než v minulosti. Makroekonomická čísla dávají pesimistům za pravdu. Od finanční krize v roce 2008 Spojené království stagnuje. Mezi roky 1993 a 2007 britský HDP rostl v průměru o 3 % ročně, poté o 1,5 %. Na začátku roku 2024 byl HDP Británie zhruba o 28 % menší, než kdyby pokračoval trend před finanční krizí.

Rakousko vyhostilo prvního migranta ze Sýrie za posledních 15 let

Rodina ani právníci nemají informace o osudu muže, který byl v červenci prvním Syřanem vyhoštěným za posledních 15 let z Rakouska, uvádí agentura Reuters s odkazem na právničku muže Ruxandru Staicuovou. Výbor OSN pro nucená mizení vyzval rakouskou diplomacii, aby se o osud Syřana aktivně zajímala. Rakousko muže deportovalo jako prvního Syřana za posledních 15 let po prosincovém pádu režimu prezidenta Bašára Asada.

VIDEO: Maročan si v Paříži zapálil cigaretu o plamen na hrobě Neznámého vojína, nyní čelí vyhoštění

Muž, který si v pondělí zapálil cigaretu o věčný plamen na hrobě Neznámého vojína pod Vítězným obloukem v Paříži, přijde o povolení k pobytu, uvedl podle serveru Le Parisien francouzský ministr vnitra Bruno Retailleau. Podle serveru Le Figaro jde o občana Maroka, jehož povolení k pobytu ve Francii mělo platit do letošního října. Muž má několik záznamů v trestním rejstříku. Retailleau uvedl, že muže v úterý zadržela policie a vzala ho do vazby.