Itálie a Řecko varují evropské spojence před rostoucím nebezpečím z Libye, odkud hrozí další migrační vlna i posilování ruského vlivu. Itálie sleduje kroky Moskvy, která podle ní dodává zbraně, spolupracuje s místními milicemi a plánuje námořní základnu v Tobruku. Řecko nasadilo válečné lodě kvůli prudkému nárůstu migrantů a zároveň vyjadřuje obavy z tureckých aktivit ve východním Středomoří. Pomoc evropských a aliančních partnerů však zatím zůstává jen na papíře.

„Libye je krizí, kterou Evropa musí řešit společně,“ prohlásil italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Diplomatická mise EU však minulý týden selhala – delegace byla z Benghází vyhoštěna, píše server Politico.

Podle evropského diplomata „Rusko využívá Libyi jako klíčový uzel africké strategie“. Zmiňuje i pašerácké sítě, které Kremlu pomáhají obcházet sankce a využívat migraci jako zbraň.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis oznámil, že země dočasně pozastaví přijímání žádostí o azyl z Libye. „Mimořádná situace si žádá mimořádná opatření,“ uvedl. Jen letos dorazilo na Krétu z Libye asi 9 000 lidí, přes 2 000 z nich jen minulý týden.

Evropská komise varovala před „rostoucím počtem nelegálních odchodů“, ale žádné konkrétní řešení nenabídla, uvedl server Politico. Model dohod jako s Tuniskem se v rozdělené Libyi podle diplomatů uplatnit nedá.

Ruský vliv v zemi potvrzuje i vojenská přehlídka v Benghází s ruskou technikou. Podle agentury Agenzia Nova Moskva usiluje o raketovou základnu v Sebze. „I bez raket může Rusko využívat několik vojenských základen v Libyi pro logistiku, což by teoreticky mohlo zasáhnout Evropu,“ upozornil Arturo Varvelli z Evropské rady pro zahraniční vztahy.

Roste obava, že Moskva využije migraci k destabilizaci EU – podobně jako dříve přes Bělorusko. Problémy má ale i sama. Kvůli válce na Ukrajině slábne její podpora libyjským milicím, což vyvolává vnitřní napětí. Karim Mezran z Atlantic Council říká: „Nemyslím si, že by Rusové převzali obchod s pašováním migrantů. Ale vidím Rusy, jak se snaží říct: Já jsem teď pánem a budete poslouchat moje rozkazy.“

Přestože Itálie a Řecko volají po akci, reakce z EU a NATO je slabá, píše Politico. Premiérka Meloniová o situaci jednala s prezidentem Macronem. Společné obavy sdílejí, ale „existují určité nuance ohledně možných politických řešení“, uvedl nejmenovaný italský úředník.

Podle odbornice Virginie Collombierové je otázka Libye v krátkodobém horizontu důležitější pro Itálii než pro Francii. Francouzská vláda podle ní nemá „politický zájem bít na poplach kvůli Rusku, protože by to zvýraznilo selhání francouzské vlády“.

Ani od USA se nečeká iniciativa – zaměřují se na Asii. Analytik Alessandro Marrone připomíná, že poslední prohlášení NATO Afriku vůbec nezmiňuje. „NATO má nyní velmi minimalistickou agendu.“ Dodává: „Řím se teď musí postavit této realitě,“ popsal.