Tag: migranti

Články k tagu

Poplach v Německu. Policie hledá migranta ze Sýrie, který pobodal pět lidí

Německá policie pátrá po muži, který v neděli před barem ve městě Bielefeld napadl a zranil pět lidí, z toho čtyři vážně. Podle webu časopisu Der Spiegel se jedná o 35letého Syřana, který do země přišel v roce 2023. Motiv činu je zatím nejasný. Hledaný muž podle policie v centru města na severozápadě Německa útočil "ostrým předmětem". Čtyři z pěti zraněných jsou v nemocnici. Žádný z nich není už podle agentury DPA v ohrožení života. Útočící Syřan je podle policie pravděpodobně také zraněný.

Hraba o Dnu proti homofobii. „Připomínají si ho jenom fanoušci nájezdníků do Evropy“

Senátor Zdeněk Hraba (ODS) se během tzv. Dne proti transfobii a homofobii pustil do podporovatelů migrantů. "Nejvíce si tento den připomínají ti, kdo zároveň fandí přílivu nájezdníků do Evropy," uvedl Zdeněk Hraba na síti X. S tímto tvrzením souhlasil například pražský zastupitel Patrik Nacher (ANO). Na druhé straně benešovského senátora kritizovali jeho bývalí spolustraníci z hnutí STAN Matěj Hlavatý a Kryštof Eckhardt.

USA uvažují o soutěžní reality show pro migranty. Vítěz by získal americké občanství

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) uvažuje o zapojení do televizní reality show, v níž by migranti soutěžili o získání amerického občanství. V pátek o tom s odvoláním na úřady informoval server deníku The New York Times (NYT). Mluvčí DHS Tricia McLaughlinová uvedla, že soutěž by obnášela plnění úkolů souvisejících s americkými zvyky a tradicemi. Ministerstvo podle ní návrh producenta Roba Worsoffa stále zkoumá.

V Česku žije i přes mírný pokles milion cizinců, Ukrajinci tvoří více než polovinu, následují Slováci

Ke konci března žilo v České republice 1 073 303 cizinců. Více než polovinu tvořili Ukrajinci, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ve zprávě o migraci za první čtvrtletí letošního roku to uvedlo ministerstvo vnitra. V meziročním srovnání podle úřadu počet cizinců klesl o 20 787 lidí, tedy o necelá dvě procenta. Nejvíce cizinců, skoro třetina, žije podle ministerstva v Praze. Nejvíce lidí v Česku pobývalo na základě povolení k trvalému pobytu, bylo jich 378 418.

„Nelegální migrace ohrožuje politickou stabilitu Německa a Evropy,“ říká nový ministr vnitra

Nelegální migrace ohrožuje politickou stabilitu Německa a Evropy, řekl dnes nový německý ministr vnitra Alexander Dobrindt, který představoval v parlamentu své plány v úřadu. Minulý týden ministr nařídil zpřísnit opatření na německých pozemních hranicích včetně těch s Českem. Podle deníku Die Welt ale už od počátku roku německá spolková policie eviduje výrazně nižší počet nepovolených vstupů do země.

„Experiment s migrací skončil. Británii hrozí, že se stane ostrovem cizinců.“ Starmer zavádí kontrolu hranic

Podle britského premiéra Keira Starmera hrozí, že se britské ostrovy stanou „ostrovy cizinců“. Uvedl to při představování plánů na omezení imigrace do Británie. Podle něj se ostrov stal v posledních letech místem experimentů s migrací a „laboratoř“ nyní zavírá. Plány labouristů se dotýkají celé řady oblastí, od soudnictví, udělování pracovních povolení a povolení k pobytu až ke změnám v občanství. O projevu britského premiéra v Downing Street informuje například The Telegraph.

Němci, co útočí s nožem, se nově jmenují Abdul, Abdulláh a Ahmed

Lidé, co se nechtějí ženit nebo vdávat, často tvrdí, že „je to jen papír“. Mužům se to celkem dá i věřit, ženám méně, ty však tuto větu pronášejí s o to větším důrazem. Stereotypy vznikají tak, že se něco děje nějakým obvyklým způsobem. I o tom bude následující příspěvek. Německo totiž aktuálně napíná všechny své síly k tomu, aby „papír“ (tj. oficiální, řádně oštemplovaný, důmyslným byrokratickým soustrojím protažený úřední dokument) – spolkové občanství – ztratil obsah a hodnotu a stal se opravdu jen tím „papírem“.

Němci přitvrzují: Migranty začnou odmítat na hranicích, posílí hlídky. „Nás se to nedotkne,“ tvrdí Rakušan

Nový německý ministr vnitra Alexander Dobrindt ve středu rozhodl, že napříště mohou být na pozemních hranicích odmítáni i migranti, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní migrační politiku včetně kontrol na německých pozemních hranicích.

Co odmítla Británie, půjde s Američany? Rwanda zahájila jednání s USA o deportaci migrantů

Rwanda zahájila jednání s Washingtonem o přijímání migrantů, které by Spojené státy deportovaly. S odvoláním na rwandské úřady to napsala agentura Reuters. Africká země se v posledních letech nabídla, že bude migranty ze západních zemí přijímat, čelí ale kritice za nedodržování některých základních lidských práv. Kigali v roce 2022 podepsalo dohodu s Británií, na základě níž se zavázalo přijmout tisíce jejích žadatelů o azyl.

Program přesidlování: Dobrindtův „uvítací dárek,“ zrušený let migrantů ze Súdánu do Německa, vyvolal zmatek

Program přesidlování migrantů do Německa pokračoval téměř nerušeně až doposud, ale objevil se zádrhel. Více než 190 migrantů mělo být ve čtvrtek dopraveno ze Súdánu do Německa, přičemž letadlo mělo přistát v Hannoveru. Charterový let byl však narychlo zrušen německým ministerstvem vnitra (BMI) a Spolkovým úřadem pro migraci a uprchlíky (BamF). Za zrušeným letem asi stojí nástup nového ministra vnitra Alexandera Dobrindta, který chce migraci snížit.

Jak zastavit AfD a Reform. Co takhle omezit migraci?

Boj proti „pravicovému populismu“ v Evropě přinesl v posledních dnech dva zásadní zvraty. Nejdříve 1. května britská Reform UK ovládla komunální volby. Získala 30 % hlasů a 677 zastupitelů z celkových 1641 možných. Taktéž získala dalšího poslance v doplňovacích volbách v okrsku Runcorn a Helsby. Labouristé a konzervativci, tradiční strany střídající se u moci zhruba jedno století, pohořeli. Konzervativci získali 317 zastupitelů, labouristé 98. Labouristy obzvláště děsí prohra v Runcornu. V parlamentních volbách minulý rok tam totiž přesvědčivě vyhráli a okrsek byl považován za nedobytnou baštu.

Rozhodlo šest hlasů. Farageova protiimigrační Reform UK zaznamenala ve volbách další úspěch

Protiimigrační strana Reform UK vedená Nigelem Faragem zaznamenala úspěch ve čtvrtečních místních volbách v Anglii a v doplňovacích volbách získala také další křeslo v britském parlamentu ke čtyřem stávajícím mandátům. Parlamentní křeslo si strana označovaná jako pravicově populistická připsala s náskokem pouhých šesti hlasů, což byl podle Reuters nejmenší rozdíl v historii.

Trumpova vláda použila starý zákon k deportacím migrantů nelegálně, rozhodl federální soudce

Americký federální soudce rozhodl, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se při deportaci migrantů do Salvadoru nezákonně odvolala na zákon o znepřátelených cizincích. Soudce vládě trvale zakázal válečný zákon z 18. století používat k urychlené deportaci Venezuelanů, které považuje za zločince, z jižního Texasu, píše deník The New York Times (NYT).

Německý boj s migranty. Nová vláda od prvního dne zpřísní hraniční kontroly

Nová německá vláda od prvního dne ve funkcí zpřísní kontroly na hranicích. V rozhovoru s médii skupiny Funke to dnes řekl budoucí šéf úřadu kancléře Thorsten Frei. Podle něj Německo chystané zpřísnění migrační a azylové politiky už koordinuje se svými sousedy. Únorové předčasné parlamentní volby vyhrála konzervativní unie CDU/CSU. K vládní spolupráci přizvala Německou sociální demokracii (SPD). Ta koaliční smlouvu schválila.

Americký solipsismus

I dnes pokračujeme ve sledování tematiky postnárodního státu. Představa války mezi národními státy je dnes v Evropě skoro nemyslitelná. Občanská válka? To je jiná. Romány Michela Houellebecqa si bez ní nelze představit, přičemž autor vychází z diskurzu, který ve Francii dnes už léta reálně existuje – jak mezi potenciálními aktéry, tak mezi experty z bezpečnostního prostředí. Když narazíte na článek analytika britského Adam Smith Institute Sama Bidwella na téma občanské války v Británii, můžete to považovat za ukázku čím dál tím horečnatější rétoriky šířící se v této zemi.

Německo bude podporovat restriktivní migrační politiku, slibuje Merz

Německo bude v Evropské unii podporovat restriktivní kurz v migrační politice, dál chce ale zůstat zemí přátelskou a otevřenou migraci. Na malém stranickém sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU) to řekl pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. V projevu vyjádřil také jednoznačnou podporu Ukrajině a upozornil, že Německo bude muset v příštích letech výrazně zvýšit svou obranyschopnost i ochotu se bránit. Vyslovil se rovněž proti otevřené obchodní válce s USA.

Do Německa přišel skoro milion Syřanů. Od pádu Asada se jich vrátily čtyři stovky

Od pádu režimu Bašára Asada se do Sýrie z Německa s finanční podporou státu vrátilo 464 Syřanů. S odvoláním na data německého ministerstva vnitra o tom informoval zpravodajský web RND. V Německu nyní žije zhruba 975 000 lidí se syrským občanstvím. Končící vláda jim chce nyní usnadnit návštěvy vlasti, aby se připravili na trvalý návrat. Asadův režim se zhroutil loni 8. prosince poté, co povstalci z islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) zahájili proti vládním vojskům novou ofenzivu.

„To se bude voličům těžko vysvětlovat.“ Vláda a opozice se ostře přou kvůli migračnímu paktu

Sněmovna podpořila ve středu úvodním kole koaliční novelu s úpravou českých azylových a migračních pravidel, která je podle ministerstva vnitra částečnou implementací unijního migračního paktu a přináší zpřísnění pravidel proti migraci. Opozice novelu odmítá, vládní koalici neumožnila ji schválit ve zrychleném režimu. Hnutí ANO označuje novelu za časovanou bombu, pokud se dostane do vlády, migrační pakt odmítne.

Německo si přivezlo dalších 138 Afghánců. Ukázalo se, že mnozí mají padělané dokumenty

Německé úřady zahájily vyšetřování několika afghánských občanů, kteří ve středu večer přiletěli z Pákistánu na letiště v Lipsku. Informuje o tom německý deník Bild. Podle Bildu byli všichni z 138 Afghánců, kteří byli kvůli hrozbě ze strany Talibanu považováni za zvláště ohrožené, před odletem v Islámábádu opakovaně prověřováni místními bezpečnostními složkami. Přesto německá spolková policie po jejich příletu zahájila několik vyšetřovacích řízení kvůli padělaným dokumentům.

Všechnu moc exekutivě?

Když se kácí les, létají třísky, praví jedno z hrozivých mouder generalissima Stalina. Jeho platnost ovšem zjevně není omezena na území Sovětského svazu v době Stalinovy vlády. I v demokratickém světě občas nějaká ta tříska ulítne. Došlo k tomu zřejmě i ve Spojených státech a dalo to vzniknout sporu, jehož dopady mohou daleko přesahovat osud člověka, kolem nějž se ta kauza točí. Donald Trump vyhrál volby také proto, že sliboval drastické omezení migrace a přísný postup proti ilegálním imigrantům, v téhle věci podle průzkumů měl a má většinovou podporu americké veřejnosti.

Zelená poslankyně navrhuje eutanazii pro ilegální imigranty

Sandrine Rousseauová, francouzská poslankyně Strany zelených, známá svými radikálními levicovými názory, vyzvala k udělení práva „už netrpět“ „každému, kdo je na našem (francouzském) území“, včetně „cizinců, kteří nejsou v běžné situaci“. Informoval o tom dnes deník Le Figaro. Rousseauová před parlamentním výborem pro sociální věci, který se v pátek sešel, aby projednal navrhovaný zákon o konci života, obhajovala přístup k eutanazii pro všechny osoby pobývající na francouzském území

Další letadlo s Afghánci pro Německo. Nyní jich má přistát 162

Ve středu má na letišti v Lipsku opět přistát letadlo s 162 Afghánci na palubě. Mezi pasažéry, kteří mají být údajně ohroženi hnutím Tálibán, se však nachází pouze pět takzvaných místních sil – tedy Afghánců, kteří do převzetí moci Tálibánem v roce 2021 spolupracovali s Bundeswehrem a německými úřady – a jejich 19 rodinných příslušníků, píše deník Bild. Zbytek tvoří další osoby, které byly zařazeny do humanitárního programu.

Německo má svého Fialu

Vypadá to na největší promarněnou příležitost evropské politiky za několik let. Friedrich Merz působil před pětadvaceti lety dojmem člověka, který to má v hlavě srovnané a přesně ví, jak by vládl, jen se mu nedostalo příležitosti. Konformistka Angela Merkelová ho vytlačila z vysoké politiky, zpátky na vrchol se pak vracel po dvacetileté pauze, vyšvihnout do čela Křesťanskodemokratické unie (CDU) se mu pro odpor levicového, merkeliánského, nebo jak to nazveme, křídla podařilo až na třetí pokus. Načež se tato dávná naděje konzervativců a klasických liberálů konečně dostala do cíle. A bude z toho pokračování zeleno-sociálnědemokratického kurzu.

Vláda chce protlačit azylovou novelu zrychleně. ANO a SPD schůzku i migrační pakt odmítají

Novelu, která do českého právního řádu převádí část migračního paktu, stihne sněmovna schválit do června. Je na tom koaliční dohoda, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Koalice chce novelu schvalovat ve zrychleném řízení. Rakušanův resort pro Echo24 řekl, že vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci v Evropě je třeba jednat rychle, protože jinak hrozí účelové přechody žadatelů o azyl ze zemí, které své podmínky zpřísnily, což bude pravděpodobně třeba Německo.

Komise vybrala sedm bezpečných zemí, kam může vracet migranty

Evropská komise připravuje seznam sedmi zemí, které budou považovány za „bezpečné třetí státy“. Právě do těchto zemí by v budoucnu mohly členské státy Evropské unie navracet některé žadatele o azyl. Podle dokumentu, který získal server Euractiv, se jedná o Bangladéš, Kolumbii, Egypt, Indii, Kosovo, Maroko a Tunisko. Zavedení seznamu je součástí širší snahy EU o zpřísnění a zefektivnění návratové politiky.

Merz chce stlačit počet žádostí o azyl v Německu pod 100 tisíc ročně

Pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz chce snížit počet nových žádostí o azyl v Německu pod 100.000 ročně. Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) to řekl v neděli večer v debatním pořadu televize ARD. Už loni počet prvních žádostí o azyl v zemi meziročně klesl o zhruba 100.000 na 229.751, uvedla agentura DPA. "Naše představa je taková, že teď tato čísla opravdu výrazně snížíme," řekl Merz v pořadu moderátorky Caren Miosgaové. "Už to nemůže být šesticiferné číslo," zdůraznil konzervativní politik.

Trvale by mohlo v Česku zůstat na 260 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, říká nová studie

V Česku by mohlo trvale zůstat na 260 000 uprchlíků z Ukrajiny. I s nimi by za deset let mohlo v zemi celkem žít asi 1,36 milionu cizinců. Vyplývá to z aktualizované studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Na konci března pobývalo v ČR podle údajů ministerstva vnitra 364.600 uprchlíků s dočasnou ochranou a dalších 708 700 osob ze zahraničí mělo povolení k pobytu, celkem tedy 1,07 milionu lidí.

Medvídek Paddington a znásilňovací gangy

Žádné vyšetřování znásilňování nezletilých dívek pákistánskými gangy nebude. I tak by se dalo interpretovat prohlášení britské ministryně pro ochranu žen a dívek Jess Phillipsové v parlamentu. Tento skandál na začátku tohoto roku znovu propukl naplno. Tehdy vláda slíbila důkladné prošetření celé kauzy. Nyní Phillipsová od tohoto požadavku couvá. Krátké shrnutí celého skandálu: v Británii desítky let organizované gangy, tvořené převážně Pákistánci, hromadně zneužívaly převážně bílé dívky ze sociálně špatných poměrů.

Schillerová píše Rakušanovi: ANO se nezúčastní schůzky k azylové novele

Opoziční ANO se nezúčastní schůzky svolané ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) k novele zákona o azylu a pobytu cizinců. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová zaslala ministrovi dopis, v němž uvedla, že vládě jde o přímou implementaci migračního paktu, "opět bez mandátu většiny veřejnosti a bez reálné diskuse v Parlamentu". V dopise, který má ČTK k dispozici, Schillerová také zopakovala, že ANO pokládá migrační pakt za ohrožení bezpečnosti, stability a suverenity ČR.

„Německo už není první volba.“ Nové vlny migrantů teď míří v Evropě jinam

V Evropě dochází k posunu v migračních trendech. Německo, které po léta dominovalo jako nejvyhledávanější cílová země žadatelů o azyl, už není na prvním místě. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, kterou získal německý týdeník Welt am Sonntag. V prvním čtvrtletí letošního roku, tedy mezi 1. lednem a 31. březnem, podalo v Německu žádost o azyl 37 387 osob. To znamená meziroční pokles o 41 procent.