Donald Trump je dítě štěstěny. Součástí jeho politického úspěchu je prostý fakt, že jeho protivníci mají tendenci pravidelně si nabíhat na vidle. Poslední ukázkou jsou protesty v Los Angeles proti deportaci nelegálních migrantů. Trump má v tomto právo i veřejnost na své straně. Vyhošťování nelegálních migrantů spadá zcela do pravomocí federální vlády. Podle serveru RealClearPolitics, který publikuje průměry průzkumů veřejného mínění, 51,5 procenta Američanů schvaluje Trumpovu imigrační politiku, proti je 47 procent. Celkově 59 procent schvaluje vyslání Národní gardy na potlačení protestů, neschvaluje 39 procent. Přesto představitelé Demokratické strany tvrdí, že Trumpova reakce je přehnaná. Senátor Cory Booker nazval protesty „pokojné“, stejně tak bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová. Podle kalifornského guvernéra Gavina Newsoma protesty vyprovokoval „chaos z Washingtonu“. Řada demokratů se shodne na tom, že pravým problémem není rabování v centru druhého největšího amerického města, ale Trumpova reakce, která je autoritářská. Newsom dokonce obvinil Trumpa z „diktátorských činů“.

Pojďme se ale vrátit na začátek. Američané mají již dlouhodobě pocit, že imigrace do země, zvláště ta nelegální, je příliš vysoká. Pro Trumpa to vždy bylo jeho nejsilnější téma. Přesto počet nelegálů během jeho prvního volebního období stoupal. Po několika pokusech Trump v roce 2019 konečně přišel na účinnou imigrační politiku. Do té doby se americká imigrační politika v některých případech řídila heslem „chyť a pusť“. Pokud zadržený migrant požádal o azyl, pohraničníci či policie ho zaevidovali a propustili. Teoreticky měl čekat na předvolání k imigračnímu soudu, který jeho žádost posoudí. V praxi často zmizel někde v hloubi USA a před soudce se nikdy nedostavil. Trump proto místo toho zavedl pravidlo „zůstaň v Mexiku“, kdy žadatelé o azyl čekali na posouzení své žádosti na druhé straně hranice. Navíc covid dost ztížil cestování a Trumpova administrativa využila zákony na ochranu veřejného zdraví k urychlení deportací. Celkově tak za prvního Trumpova období americká Celní a pohraniční stráž detekovala asi tři miliony nelegálních střetnutí na hranici. „Střetnutí“ (encounter) je termín amerických pohraničníků pro člověka, který byl chycen při pokusu překročit nelegálně hranice nebo mu byl odepřen vstup při legální hraniční kontrole.

S Joem Bidenem dorazil étos „nikdo není nelegální“ a konec pandemie společně s ukončením Trumpových opatření vedl k obří imigrační vlně. Za Bidena tak bylo detekováno 10,8 milionu střetnutí, tedy více než trojnásobně oproti Trumpovu období. Ten sliboval, že trend nejen zvrátí, ale i deportuje zhruba 11 až 12 milionů nelegálních migrantů, kteří již jsou v zemi.

Jak slíbil, tak začal plnit. Zavedl přísnější režim na hranicích a podle pohraničníků letos počet nelegálních překročení klesl meziročně zhruba o 90 procent. Podle „pohraničního cara“ Toma Homana, který má imigrační politiku na starosti, se ale během prvních čtyř měsíců letošního roku podařilo deportovat „jen“ asi 200 tisíc lidí, což je méně než za stejné období za Bidena. Přes veškerou bombastickou snahu tak Trumpova administrativa za svými deportačními cíli zaostávala. Změnila proto taktiku. Místo pokusů vypátrat a deportovat jednotlivé nelegální migranty začala podnikat razie na místech, kde je známo, že se zdržují. Čímž se dostáváme k současnosti. Dne 6. června federální agenti provedli sedm razií v centru Los Angeles a zatkli 44 lidí kvůli podezření, že jsou nelegální imigranti. To vyvolalo první střety mezi demonstranty a policií. Večer několik stovek lidí oblehlo vazební věznici v centru města, kam byli zadržení převezeni.

Další den již okolní ulice zachvátil chaos. Demonstranti házeli na policii cihly, kameny, kusy cementu a podobně, stavěli barikády, rabovali a zapalovali auta. Symbolem protestů se stal osud čtveřice aut Waymo, tedy taxíků bez řidiče. Ty poslušně přijely přivolané mobilní aplikací, jen aby byly zničeny v plamenech.

Zatímco média a političtí představitelé trvali na tom, že situace je pod kontrolou, policie tvrdila opak. „Jsme přemoženi,“ prohlásil například šéf losangeleské policie Jim McDonnell v neděli večer. „Dnes v noci tam byli lidé, kteří stříleli na naše policisty komerčními ohňostroji. To vás může zabít,“ pokračoval. „Vezmou si batoh, ve kterém mají cihlu,“ dodal. „Rozbijí ji, použijí ji a předávají si ji, aby ji házeli na policisty, na auta a na jiné lidi,“ popsal útoky ze strany demonstrantů.

„Naši stateční policisté byli v menšině, protože více než tisíc výtržníků obklíčilo federální budovu a zaútočilo na ni. Přes opakované výzvy losangeleské policejní oddělení reagovalo až po více než dvou hodinách. Stateční muži a ženy z ICE byli v Los Angeles, kde zatýkali kriminálníky bez povolení k pobytu, včetně členů gangů, drogových dealerů a osob s minulostí v oblasti násilí, týrání dětí, domácího násilí, loupeží a pašování,“ uvedl v prohlášení Todd Lyons, šéf Imigrační a celní správy (ICE). Večer 7. června Bílý dům oznámil vyslání Národní gardy.

Národní garda je jednou ze záloh regulérní armády. Její příslušníci jsou vojáci na částečný úvazek, mají také civilní povolání. Vyvinula se z milic jednotlivých amerických států, kdy ty mohly být aktivizovány k podpoře regulérní armády v době krize. To platí dodnes, gardisté sloužili třeba v Iráku i v Afghánistánu. Národní garda tak má zvláštní status, kdy spadá jak pod vládu svého státu, tak i tu federální. Také, jelikož se nejedná o regulérní ozbrojené síly, je jejich nasazení při nejrůznějších nepokojích právně i politicky průchodnější než u federální armády. Většinou se tak ale děje za souhlasu místního guvernéra.

Prezident ale může za výjimečných okolností Národní gardu „federalizovat“, tedy převzít plně pod svou pravomoc, bez nutnosti koordinace s guvernérem. To se přesně stalo v Kalifornii, Trump federalizoval tamější Národní gardu a vyslal ji do ulic Los Angeles, aniž by ho o to Newsom předtím požádal. Tento krok vedl k obviněním z autoritářství, uzurpování moci a podobně. Newsom dokonce federální vládu kvůli nasazení Národní gardy zažaloval.

Jde tedy o autoritářský čin a první krok k diktatuře, jak naznačují liberální komentátoři a politici? Spíše ne. Prezident může gardu federalizovat za tří podmínek. Pokud hrozí externí nebezpečí, v případě „povstání nebo hrozby povstání“ a pokud „prezident není schopen s pomocí pravidelných sil prosazovat zákony Spojených států“. Zastánci Trumpova kroku tvrdí, že v Los Angeles minimálně hrozilo povstání a federálním agentům bylo bráněno prosazovat zákony. Nasazení Národní gardy je tedy zcela legitimní. Ta se navíc nezapojila do potlačování protestů, k tomu ani nemá pravomoci, a omezila se jen na střežení federálních budov.

Ve skutečnosti již nejde o vynucení pořádku v ulicích Los Angeles. Zdá se, že tamější protesty utichly, nejspíše díky kombinaci nasazení gardy a vyhlášení zákazu nočního vycházení starostkou Bassovou. Nyní jde o politické manévrování.

Trump vystupuje jako zastánce práva a pořádku, prosazovatel legitimních zákonů. A veřejnost je většinově na jeho straně. Mobilizace námořní pěchoty je sice politicky problematičtější než nasazení gardy a v tuto chvíli asi zbytečná, ale znovu nejde o krok bez precedentu. Je to hlavně signál, že Trump bere udržování pořádku vážně. A běžní Američané to oceňují – před pěti lety si prošli protesty Black Lives Matter a nestojí o to, zopakovat si podobnou situaci.

Proti němu stojí Gavin Newsom, který si evidentně užívá pozici lídra protitrumpovské opozice. Když Homan prohlásil, že kdokoli, kdo ukrývá nelegální migranty, se bude potýkat se zákonem, Newsom ho vyzval, aby ho zatkl také, čímž se zastal nelegálních migrantů. Trump poté, co se o tom dozvěděl, zavtipkoval, že to je dobrý nápad. Newsom nyní při každé příležitosti připomíná, že Trump vyhrožuje jeho zatčením, i když reálně mu nic nehrozí. Newsom nijak neskrývá prezidentské ambice a domnívá se, že tento odpor mu pomůže uvnitř strany získat nominaci.

Problém je, že pokud se tyto protiimigrační protesty budou opakovat, mohou pohřbít šance demokratů na návrat do Bílého domu. Trump tvrdí, že příval nelegálních imigrantů se rovná invazi. To je jistě přehnané. Když ale demonstranti mávají mexickými vlajkami a vysvětlují novinářům, že Kalifornie patřila kdysi Mexiku (USA získaly Kalifornii a další území po válce v roce 1848) a měla by se vrátit, tak to obyčejnému Američanovi na klidu nepřidá. Stejně tak skandování „Viva La Raza“ (Ať žije rasa).

Rozumná levice by se distancovala od extrémních proudů, naopak by se postavila na stranu „práva a pořádku“. V roce 1992 se to podařilo Billu Clintonovi, když zkritizoval raperku Sister Souljah. Britský premiér Tony Blair zase vyhrál volby i díky slibu postupovat tvrdě proti zločinu a jeho příčinám.

Dnešní Demokratická strana toho není schopná. Ideologicky je přesvědčena o dobru otevřených hranic. Také je ale příliš provázaná s organizacemi, které mají za úkol toto prosazovat. Příkladem je Koalice za lidská práva přistěhovalců (CHIRLA). Tato neziskovka v roce 2023 obdržela 34 milionů dolarů z veřejných peněz, 96 procent z toho přímo od vlády Kalifornie. CHIRLA provozuje například právní poradenství pro nelegální imigranty, ale také monitoruje místa, kde probíhají protiimigrační razie, a svolává k nim protesty. Starostka Los Angeles Karen Bassová CHIRLA otevřeně podporuje. Právě CHIRLA svolala první velké protesty 6. června. Stalo se tak poté, co policie zatkla při razii Davida Huertu, předsedu kalifornské odnože odborů pracovníků ve službách (SEIU) a známého aktivistu za práva imigrantů, za maření spravedlnosti. Huerta tvrdil, že razii pouze přihlížel, zveřejněné video ale ukazuje, že blokoval policejní auto. SEIU sdružuje v Kalifornii asi 750 tisíc lidí a patří mezi velké sponzory demokratů.

Tato propojení podporují názor, že demokraté nestojí na straně většiny Američanů, ale úzké skupiny prosazující svoji ideologickou agendu.