Příští týden uplyne jeden rok od násilných nepokojů ve Velké Británii. Ty začaly loni 30. července v Southportu, rozšířily se do ostatních měst v Anglii a Severním Irsku a pokračovaly až do 5. srpna. Spouštěčem byl brutální útok na taneční lekci pro děti o den dříve, kde byla ubodána tři děvčátka, ve věku 6, 7, a 9 let, a další byla vážně zraněna. Vrah, v té době sedmnáctiletý, Axel Rudakubana byl rozený Brit, jeho rodina však přišla do země ze Rwandy z řad křesťanských Tutsiů.

Nedá se ovšem říct, že by napětí ve společnosti Spojeného království výrazně polevilo. U veřejnosti narůstá nespokojenost se selhávající azylovou politikou a s vládní neschopností vypořádat se s problémem pašování lidí z třetího světa přes kanál La Manche, což umocňuje nejen neúspěšná integrace nově příchozích, ale také raketově rostoucí životní náklady řadových Britů. Rozhořčení je znatelné a vášně cloumají veřejnou debatou. Olej do ohně přilévá zločinecký fenomén pákistánských gangů, jež mají na svědomí tisíce znásilněných dětí po celé Anglii – vláda Keira Starmera se po úporném tlaku veřejnosti, jenž trvá minimálně od začátku roku, rozhodla zahájit celonárodní vyšetřování teprve v polovině června.

Před několika týdny zveřejnil tamní think-tank British Future zprávu o stavu země, kde varuje před výrazným úpadkem pocitu sounáležitosti a rozpadem základních mezilidských vazeb, které drží společnost jako takovou pohromadě. „Čeká nás dlouhé a horké léto a máme tu sud se střelným prachem, jenž je plný napětí, které od loňska zůstalo víceméně neřešené – ten se snadno může opět vznítit. Lidé jsou nespokojení s životní úrovní i s poměry ve svém okolí a nevěří, že by to politici dokázali napravit,“ poznamenal výzkumník Jake Puddle, autor zprávy.

Obávané vzplanutí na sebe nenechalo dlouho čekat. Minulý týden začaly protesty nanovo, tentokrát v reakci na případ migranta z Etiopie, který sexuálně napadl náctiletou dívku, a to pouze osm dní poté, co se na loďce dostal na pobřeží Británie. Pobouření protestující se shromáždili před hotelem ve městě Epping v Essexu, kde se podle jejich mínění měl předtím pachatel nacházet. Zda tomu tak opravdu bylo, je nejasné. Nicméně je pravda, že se jednalo o jeden z mnoha hotelů, které britský stát od roku 2022 využívá k ubytování azylantů, aby neskončili na ulici. Náklady jsou ohromné – podle deníku Times jde o 5,77 milionu liber denně.

Ke stávající vřavě přispěla zpráva z tohoto týdne, podle níž policie v Eppingu ke shromáždění před hotelem ve vlastních vozech dovážela aktivisty z proimigrační organizace Stand Up to Racism (česky: Postavme se rasismu), kteří protestovali proti protestujícím. Policie to nejdříve popírala, ale následně musela přiznat barvu poté, co se objevily videozáběry, jež skutek dokazují. Předseda strany Reform UK Nigel Farage vyzval místního policejního šéfa k rezignaci, ten to však prozatím dělat nehodlá. Zaujaté jednání policie je v zemi zvláště citlivé téma – kritici dlouhodobě mluví o tom, že v Británii funguje systém „spravedlnosti podle dvojího metru“.

Od té doby se protesty objevily i před jinými „azylantskými“ hotely, ten nejzásadnější se udál v Canary Wharf ve východním Londýně. Situace se vyostřuje, dochází k násilí a řada lidí byla již zatčena – mnozí se obávají opakování nepokojů z loňského léta. Liz Lloydová, členka exekutivy na Downing Street, prohlásila, že se sociální koheze začíná nebezpečně drolit. Britský premiér apeloval na ministry, aby se věcí urgentně zabývali, a deklaroval, že je třeba „obnovit společenskou soudržnost“.

Problém je v tom, že podlomená důvěra ve stát a v policii se nedá napravit ze dne na den a v mezičase hrozí reálné nebezpečí, že frustrovaní Britové začnou brát spravedlnost do vlastních rukou. Sud se střelným prachem jménem Velká Británie doutná.