Nově zvolený polský prezident Karol Nawrocki dnes v projevu parlamentu uvedl, že hodlá reformovat stávající ústavní systém. Podle šéfa jeho prezidentské kanceláře by součástí změn mělo být i posílení pravomocí hlavy státu. Prezident k tomu plánuje odbornou debatu. Nawrocki oznámil, že nechá zřídit takzvanou Radu pro obnovu státního zřízení. "Poláci si přejí nápravu státního systému,“ prohlásil.
V okrese Lippe ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko zamítl volební výbor kandidaturu zástupce Alternativy pro Německo (AfD) na starostu města Lage. S argumentem, že kandidát nesplňuje základní předpoklady pro zvolení – chybí mu jednoznačný závazek k liberálně-demokratickému zřízení. Impuls ke kontrole přišel od zastupitelů strany Zelených ve městě Lage, kteří požádali městského volebního komisaře o prověření osobní způsobilosti a loajality kandidáta vůči ústavnímu pořádku.
Vláda dnes schválila podobu jednotného vizuálního stylu státní správy. Na tiskové konferenci to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Kromě nového loga, na němž je mimo jiné bílý dvouocasý lev na červeném pozadí, do konce roku připraví úřady grafický manuál, kterým se zavádění návrhu bude dále řídit. K dubnu příštího roku se má identita začít kompletně používat. Metodika a návrh stály tři miliony korun. Autorem vítězného návrhu je Studio Najbrt.
Prezident republiky Petr Pavel vyhověl dalším čtyřem žadatelům o milost. Oznámil to ve čtvrtek Pražský hrad s tím, že hlava státu tak využila svou ústavní pravomoc už počtvrté. Od počátku svého funkčního období Pavel rozhodl celkem o sedmnácti milostech. „Ve všech případech jsem přihlédl k velmi obtížné rodinné nebo zdravotní situaci omilostněných osob, kdy by výkon trestu měl nepřiměřeně tvrdý dopad na jejich děti nebo zdraví,“ uvedl prezident Pavel.
Tento týden hlasuje slovenská Národní rada o návrhu na změnu ústavy. Podle nové úpravy by měla být v základním právu zakotvena svrchovanost Slovenska v kulturně-etických otázkách (proti nadřazenosti práva EU), uznání (pouze) dvou pohlaví a zřejmě i několik dílčích otázek z oblasti rodinné politiky, například zákaz surogátního mateřství (finální znění úpravy po debatě v parlamentu nebylo v době uzávěrky čísla ještě známé). Změna ústavy je nápad vládního Smeru premiéra Roberta Fica, nicméně k úspěchu potřebuje na své straně i opoziční poslance z řad Křesťansko-demokratického hnutí (KDH).
Donald Trump už od své lednové inaugurace stačil vydat víc exekutivních příkazů než kterýkoli jiný prezident za první tři měsíce úřadování. Rekordy ale láme také počet žalob na tyto výnosy a další kroky Bílého domu. Američtí prezidenti se samozřejmě se soudy potýkali vždy, různě jim i vzdorovali. Joe Biden se třeba dvakrát pokusil prosadit zjevně protiústavní odpuštění studentských půjček: „Nejvyšší soud to zablokoval, ale to mě nezastavilo,“ řekl, když ohlašoval svůj druhý pokus.
Slovenský premiér Robert Fico navrhl, aby právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy ohledně kulturně-etických otázek už neměly přednost před slovenskou ústavou. Zopakoval, že do ústavy chce doplnit rovněž ustanovení, že země uznává jen dvě pohlaví. Změny zdůvodnil snahou vytvořit hráz proti progresivismu. Fico přišel s uvedenými návrhy jen tři dny po mohutných protivládních demonstracích a v době, kdy jeho vláda nemá jistotu většiny ve sněmovně.
Obce, města a kraje mají na svých účtech stovky miliard korun, ale stát si na ně sáhnout nemůže. Alespoň dokud se nezmění Ústava nebo rozpočtová pravidla, která by obcím a krajům nařizovala deponovat peníze v ČNB. Pro Echo24 to uvedlo ministerstvo financí. Samosprávy podle MF v mnoha případech hospodaří neefektivně.
Je to snad poslední koaliční návrh, který Piráti podali skrze svého tehdejšího ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Řeč je o novele české ústavy, jež má za cíl modernizovat a zefektivnit některé aspekty politického systému. Mezi hlavní změny patří zavedení klouzavých mandátů pro poslance, zjednodušení podání ústavní žaloby na prezidenta a rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Polsko má sestřelovat ruské střely nad Ukrajinou, pokud míří směrem do Polska. Podle polského ministra zahraniční Radoslawa Sikorského je to ústavní povinnost Polska a má tak činit pro ochranu vlastních obyvatel. Ministr zahraničí to uvedl v rozhovoru pro Financial Times poté, co Polsko zaznamenalo několik narušení svého vzdušného prostoru. Postoj Sikorského je ale v protikladu s pozicí Severoatlantické aliance, která se obává rizika konfrontace s Ruskem.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se chce do konce volebního období pokusit zavést ústavní zákon o dluhové brzdě. Obecný zákon, který platí v současnosti, podle něj není dostatečný, protože ho může upravit každá vládní většina. Protidluhová změna Ústavy je podle expertů v zásadě dobrým nápadem, poukazují na nedůvěru v politické rozhodování.
Z hlediska zákonných podmínek je projednání důchodové novely ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze zřejmě hraniční, ne však úplně mimo. Uvedl to ve středu ústavní právník Jan Kysela. Také podle Jana Wintra je to hraniční. Podle Marka Antoše hrozí, že novela v takovém případě u Ústavního soudu (ÚS) narazí. Uvedl to na twitteru. Ke spornému vládnímu návrhu na snížení červnové valorizace důchodů se Sněmovna sejde v úterý 28. února. Opoziční hnutí ANO a SPD už ohlásila obstrukce.
Bývalý americký prezident Donald Trump dál útočí na americký establishment. Poté, co Elon Musk zveřejnil interní dokumenty Twitteru o cenzuře na dané síti, reagoval Trump bezprecedentním návrhem. Na své sociální sítí Truth Social publikoval příspěvek, ve kterém volá po zrušení americké ústavy. Podle něj podvod technologických firem takovéto velikosti opravňuje zrušení pravidel a regulací, a to i ústavních. Informuje o tom například CNN.
Běloruské úřady v pondělí zveřejnily návrhy změn ústavy, o nichž budou Bělorusové hlasovat příští rok v referendu. Autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi by mohly pomoci ještě více upevnit moc a zůstat v úřadu až do roku 2035, poznamenala agentura AP. Úpravy rovněž počítají se zrušením ustanovení o „neutralitě“ a „nejaderném statusu“ Běloruska. Navrhované změny kupříkladu obnovují omezení délky prezidentského mandátu, které bylo za Lukašenkovy vlády zrušeno.
Ve čtvrtek 7. října polský ústavní soud odpálil právnickou bombu, jejíž nárazová vlna se nyní valí Evropou. Jednoduše řečeno: soud rozhodl, že polská ústava stojí nad evropským právem. To vyvolalo rozzuření v Bruselu, v Lucemburku, kde sídlí Evropský soudní dvůr (ESD), a v polských ulicích. Tam se vyvalily desetitisíce lidí, aby protestovali proti polexitu, kterého se vláda údajně snaží pokoutně dosáhnout.
Nezdravý je nejen prezident, ale i atmosféra spojená se snahou zbavit Miloše Zemana pravomocí, i když, jak se teď hodně zdůrazňuje, jen dočasně.
Bylo by bývalo lepší se cestou ke zbavení prezidenta pravomocí vůbec nevydávat? Tak, jak to říkali minulý týden třeba Petr Fiala nebo Marek Benda – netlačme na pilu, nechme zatím prezidentovi klid na léčbu, do 8. listopadu ho stejně k ničemu nepotřebujeme? To už je akademická otázka. Po odpovědi, jakou dostal Senát od Ústřední vojenské nemocnice, nelze couvnout.
„Pokud stát zasahuje do občanských svobod, musí to být zásah přiměřený a odůvodněný," říká německá ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová ze sociální demokracie (SPD) v rozhovoru pro Die Welt. Zaměstnavatelé také podle ministryně nemají právo vyhodit někoho jen kvůli tomu, že není očkován. Taková omezení by byla protiústavní. Podle Lambrechtové je další lockdown a nouzový stav nemyslitelný.
Americký prezident Joe Biden vědomě porušil ústavu. Kdyby to udělal jeho předchůdce Donald Trump, zahltila by nás hromada článků o konci americké demokracie, nástupu tyranie a o počátku právní anarchie. Vzhledem k tomu, že mainstreamová média nejen Bidena podporují, ale zároveň se jim jeho politika líbí, větší skandál to nevyvolalo. Jde o prodloužení moratoria na vystěhování.
Prezident Miloš Zeman se pustil do vlastního výkladu ústavy. Nemyslí si, že by musel rozpouštět sněmovnu, ani kdyby se na tomto kroku shodlo potřebných 120 poslanců. Stejně tak by v případě vyslovení nedůvěry vládě podržel premiéra Andreje Babiše (ANO) a nechal by jeho kabinet dovládnout v demisi. S předsedou vlády se v pondělí setká v Lánech. V nedělní Partii Terezie Tomanové mimo jiné také uznal, že ve světle větší dostupnosti západních vakcín není třeba již tolik tlačit na ruskou vakcínu Sputnik V. Přitom byl sám jejím velkým zastáncem.
Nezadržitelná je touha ministrů změnit ústavu a posílit moc vlády. Třetí pokus během tří měsíců ohlásil v pondělí na Bezpečnostní radě státu ministr vnitra Jan Hamáček.
Vedra a zvlášť sucho pustoší české země, jak se dá dokumentovat na návrzích, kterými hodlají změnit ústavu komunisté, lidovci a Starostové. Pokud novely projdou, bude mít občan právo na pitnou vodu, i kdyby stát musel znárodnit všechny vodní zdroje. Neblahý vliv vedra na autory ze tří parlamentních stran je mimo diskusi.
Kubánský parlament v neděli schválil návrh nové ústavy, která má mimo jiné změnit strukturu kubánské exekutivy a oficiálně uznat soukromé vlastnictví a volný trh. Oznámila to místní tisková agentura Prensa Latina. Hlasování, po němž má do konce roku následovat referendum, bylo jednomyslné. Kuba kvůli špatné ekonomické situaci již několik let prochází obdobím opatrných reforem, které umožnily drobné soukromé podnikání či prodej bytů.
Kuba v sobotu zveřejnila podrobnosti z návrhu nové ústavy, kterou by měl tento měsíc schválit parlament. Podle agentury AP bude mimo jiné vytvořena funkce premiéra a výkon prezidentské funkce bude omezen na dvě pětiletá období. Kuba rovněž poprvé oficiálně uzná soukromé vlastnictví a volný trh. Vůdčí role komunistické strany v ústavě ale zůstane zachována, stejně jako bude zachována klíčová role státních podniků a centrálního plánování v ekonomice, napsal podle BBC stranický deník Granma.
Komisi, která má připravit text nové kubánské ústavy, povede šéf kubánské komunistické strany a bývalý prezident Raúl Castro. Kubánský parlament jednomyslně schválil členy nové komise, napsala agentura Reuters. Nová ústava by měla komunistickou zemi adaptovat na éru po skončení půlstoleté vlády bratří Castrů.
Andrej Babiš předvádí, že nemá vůbec žádné skrupule. Hned z několika jeho výroků je zřejmé, že důvěru Sněmovny považuje za zbytečnou formalitu, která mu brání v makání. Je přesvědčen, že mu stačí ‚důvěra lidí‘.
O tom, že Andrej Babiš si s nějakým smyslem pro ústavnost hlavu neláme, máme už řadu rétorických indicií. Často se od srdce rozpovídá, jak je mu vlastně jedno, že nemá důvěru Sněmovny, protože je přesvědčen, že má důvěru lidí.
Poslankyně za hnutí ANO a někdejší ministryně spravedlnosti to včera přitom řekla docela jasně: o změnách ústavy bude vítěz voleb vyjednávat s kýmkoliv, třeba i s SPD Tomia Okamury nebo s komunisty.
Smlouvy a zákony se píší hlavně pro těžké časy, kdy je dohoda obtížná. V takovém bodě se teď Česká republika znovu ocitla po parlamentních volbách.
