NOVÁ ÚSTAVA

Nová ústava Běloruska by mohla udržet Lukašenka u moci ještě déle

NOVÁ ÚSTAVA
Nová ústava Běloruska by mohla udržet Lukašenka u moci ještě déle

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Běloruské úřady v pondělí zveřejnily návrhy změn ústavy, o nichž budou Bělorusové hlasovat příští rok v referendu. Autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi by mohly pomoci ještě více upevnit moc a zůstat v úřadu až do roku 2035, poznamenala agentura AP. Úpravy rovněž počítají se zrušením ustanovení o „neutralitě“ a „nejaderném statusu“ Běloruska.

Navrhované změny kupříkladu obnovují omezení délky prezidentského mandátu, které bylo za Lukašenkovy vlády zrušeno. Umožňují hlavě státu pouze dvě pětiletá funkční období. Pokud však úpravy hlasováním projdou, vstoupí v platnost až po nástupu nově zvoleného prezidenta, což podle AP poskytuje Lukašenkovi příležitost ucházet se o další dvě funkční období po vypršení současného mandátu v roce 2025.

„Lukašenko si otevřel cestu k prezidentství přinejmenším do roku 2035, kdy mu bude 81 let,“ řekl agentuře nezávislý běloruský politický analytik Valery Karbalevič.

Mezi další navrhované změny patří prodloužení funkčního období parlamentu ze čtyř na pět roků, zavedení Všeběloruského lidového shromáždění coby nového orgánu, jenž má fungovat paralelně s parlamentem, a přiznání imunity bývalým prezidentům v souvislosti s jejich kroky z období, kdy byli v úřadu.

Lukašenko za 27 let, co tvrdou rukou vede někdejší sovětskou republiku, uspořádal v zemi tři referenda. Zrušil v nich mimo jiné časové omezení prezidentského mandátu a upravil ústavu, poznamenala AP. O nových změnách mají Bělorusové hlasovat v únoru. K jejich schválení bude zapotřebí, aby se pro ně vyslovilo přes 50 procent hlasujících při účasti nejméně 50 procent oprávněných voličů.

Poté, co Lukašenko podle oficiálních výsledků loni v létě opět (už pošesté) zvítězil v prezidentských volbách, otřásly Běloruskem nebývale velké demonstrace. Opozice a některé západní země tvrdí, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Bezpečnostní složky protesty brutálně potlačily, desetitisíce lidí zatkly a tisíce jich zbily. Mnoho Bělorusů uprchlo do zahraničí.

Návrhy ústavních změn vznikaly v době loňských nepokojů, kdy si Lukašenko uvědomil, že „ztratil podporu většiny městského obyvatelstva,“ říká Karbalevič. Všeběloruské lidové shromáždění coby nový vládní orgán tak podle něj bylo navrženo jako záložní plán pro autoritářského vůdce pro případ, že by musel opustit úřad prezidenta. Tato potřeba se však podle něj rozplynula, když úřady protesty potlačily a Lukašenka podpořilo Rusko.

Navrhované změny počítají s tím, že úřadující prezident se automaticky stává delegátem 1200členného shromáždění a může mu předsedat, pokud si ho zvolí ostatní členové. Shromáždění by podle AP mělo oprávnění navrhovat zákony, změny ústavy nebo vybírat soudce. Mělo by také pravomoc schvalovat vyslání vojáků do zahraničí nebo sesadit prezidenta, pokud by porušil ústavu či se dopustil velezrady.

Cichanouská v pondělí navrhované změny zkritizovala, Bělorusové podle ní dostali možnost zvolit si „mezi Lukašenkem a Lukašenkem“. To podle ní není možné. „Lukašenko se snaží zajistit si imunitu před trestním stíháním (..) a jmenovat nové politbyro ztělesněné Všeběloruským lidovým shromážděním, které nikdo nevolil,“ uvedla opoziční vůdkyně a vyzvala Bělorusy, aby všechny navrhované změny z hlasovacích lístků vyškrtli.

Většina delegátů, kteří se účastní současného Všeběloruského lidového shromáždění, jsou podle dřívějších informací světových tiskových agentur obvykle zástupci státního sektoru, kteří jsou věrní režimu. Vybráni byli na uzavřených setkáních.

 

,