Žádat po premiérovi 101 podpisů je v rozporu s ústavou
Smlouvy a zákony se píší hlavně pro těžké časy, kdy je dohoda obtížná. V takovém bodě se teď Česká republika znovu ocitla po parlamentních volbách.
Smlouvy a zákony se píší hlavně pro těžké časy, kdy je dohoda obtížná. V takovém bodě se teď Česká republika znovu ocitla po parlamentních volbách.
Bývalý předseda za ODS Mirek Topolánek oficiálně potvrzuje svou kandidaturu na prezidenta. Jako jeden z důvodů uvedl, že ho k tomu donutilo chování současného prezidenta Miloše Zemana, který rozděluje společnost. Sám se považuje za ideálního kandidáta, jelikož má s politikou zkušenosti. „Nedělám dvakrát stejné chyby. Jestli někdo má výhodu, jsem to já,“ řekl novinářům na tiskové konferenci.
Nástup politika, který byl obviněn z trestného činu, do funkce premiéra znamená všem srozumitelné nebezpečí pro právní stát.
Sněmovna a Senát by si mohly vzájemně upravovat změny ústavních a volebních zákonů kvůli dosažení shody na jejich podobě. Nově by tak už nemělo platit, že by poslanci museli schválit senátní úpravy těchto norem, pokud by chtěli dosáhnout jejich přijetí. Novinku má zavést senátní návrh takzvaného stykového zákona, který v pátek schválila Sněmovna.
Dříve neprávem odsouzenému ruskému opozičnímu aktivistovi Ildaru Dadinovi ve čtvrtek moskevský soud uložil pokutu 20 000 rublů (asi 8000 Kč) za čtení ruské ústavy na Rudém náměstí v ruské metropoli. Podle ruského servisu BBC soud ho tak uznal vinným z porušení pravidel pro pořádání veřejné akce.
Prezident Miloš Zeman se při návštěvě Libereckého kraje oháněl výkladem ústavy, ve kterém je demise pro celou vládu platná pouze za předpokladu, že o ní předem hlasuje vláda. Snažil se přitom citovat experta na ústavní právo Václava Pavlíčka. Ten zmíněný výrok ale popřel a potvrdil, že podání demise z rukou premiéra je demisí celé vlády. Zeman Pavlíčkovi před dvěma lety udělil státní vyznamenání za práci v oblasti vědy.
O víkendu čeká Itálii referendum, které může posílit představu, že Evropou obchází strašidlo negace. Půjde v něm o ústavní změny, které by měly zjednodušit a zrychlit vládnutí. Tedy prosadit reformy, které jsou podle premiéra Mattea Renziho klíčové k cestě z krize. Jenže není vyloučeno, že Italové spíš řeknou „ne“.