Lidé po pozitivním PCR testu na covid-19 se nebudou muset 30 dní testovat v zaměstnání či škole nebo jít do karantény. Změnu dnes podle premiéra Petra Fialy (ODS) schválila vláda. V praxi se stávalo, že lidé, kteří se vraceli do práce po pětidenní izolaci, měli pozitivní antigenní test, který znamenal znovu pět dní karantény. Nařízení platí od pondělí 31. ledna a dotkne se všech, kteří jsou aktuálně v izolaci.
Někdy se události sejdou tak, že ostře nasvítí, jak různí lidé žijí v úplně jiném čase a prostoru, přestože realita kolem nich je stejná. Přesně to se včera přihodilo vládě Petra Fialy. A neukazuje ji to vůbec v dobrém světle. Ani náhodou nevypadá jako kabinet změny, který jen před pár měsíci sliboval, jak restrikce a dohlížení nahradí doporučeními a důvěrou v lidi.
Novela pandemického zákona zatím stihla narazit ve sněmovně i vybudit kritiku a demonstrace. První možnou změnu připustil sněmovní zdravotnický výbor, který navrhl zákon opět časově omezit. Tím však výčet kritiky nejen od odborníků nekončí. Podle některých ústavních právníků je problematická zejména část, která umožňuje uzavřít lidi do izolací či karantén i přes pouhou SMS zprávu. Další kritizují i výrazné rozšíření pravomocí, která dosud dovoluje jen nouzový stav.
Ačkoliv by mohly desítky tisíc podaných dávek denně evokovat velký zájem o očkování, realita je zcela opačná. Už dlouhé týdny totiž dominují vakcinaci posilující dávky, o ty první už prakticky není zájem. A to zejména v rizikových věkových kategoriích. Očkují se tak zejména ti, kteří už o vakcinaci stáli v minulosti. Vláda věří, že by řešení mohla přinést „tradiční“ vakcína od společnosti Novavax. Sociologická data však už příliš velký prostor pro zlepšení nenaznačují.
Markéta Pekarová Adamová zdravotnímu výboru, který dnes k pandě II zaujímá stanovisko, vymezila čas do 13. hodiny. Těch 25 členů výboru se schází v 9 ráno, na projednání důležitého zásahu do našich základních lidských práv a svobod má tedy čtyři hodiny. Sotva vláda udělala jeden krok ke zmírnění napětí ve společnosti a zrušila povinné očkování, podniká něco, co napětí opět zvyšuje.
Většina nových ministrů už si přivedla na úřady své lidi. Jde o politické náměstky, kteří jsou často pravou rukou ministrů. V případě vlády Petra Fialy většinou nejde o žádné nováčky, v řadách politických náměstků najdeme i známé matadory, kteří se v politických kruzích pohybují dlouhá léta. Fialova vláda je však co do počtu náměstků o poznání početnější něž ta předcházející. Skoro na všech ministerstvech už sedí dva političtí náměstci, tedy jejich maximální možný počet.
Poslanci budou zřejmě už v úterý jednat o tom, zda se vzdají kontroly nad tvrdými covidovými restrikcemi. S blížícím se koncem platnosti pandemického zákona chce vláda urychleně projednat jeho novelu. Ta by zákon nejen prodlužovala poprvé na neurčito, navíc by přidala do rukou ministerstev či krajských hygien tvrdé nástroje k omezování života. Bez vysvětlování sněmovně, a za určitých podmínek klidně i bez souhlasu vlády.
Oblíbená na sociálních sítích jsou videa, v nichž mluví známí lidé ve chvíli, kdy jsou nahráváni nebo se vyskytují v blízkosti mikrofonu, a neuvědomují si to. Užívat takové nahrávky ve zpravodajství je eticky sporné, někdy ale mohou mít nějakou zpravodajskou hodnotu, třeba když na nich nějaký politik potvrzuje, co na tiskové konferenci vehementně popřel. Častěji ale na takových videích a audiozáznamech nebývá řečeno nic, co by mohlo kohokoli zajímat. Jejich kouzlo spočívá… těžko říct v čem.
Volba národního ptáka, kterou prosazuje vládní koalice, rezonuje u laické i odborné veřejnosti. Vzniká také spoustu zatím neoficiálních anket, jednu z nich spustil i spolek Naše společná krajina, který usiluje mimo jiné o záchranu koroptve polní. Členové spolku zároveň upozornili na to, že kolem volby opeřence panuje amatérismus a nedostatečné vysvětlování, a ptají se také, proč se Češi nespokojí s orlicí ze svého státního znaku.
Vlna čínského koronaviru mutace omikron k nám dorazila se značným zpožděním po Velké Británii, Francii, Španělsku. Máme tak luxus pozorovat, co se dělo na cestě, kterou jiní prošli před námi. Z příběhů těch zemí se dá vyčíst, co je omikron zač. Že je mnohem infekčnější, což nejlépe ilustrace rekordních 464 tisíc nakažených ve středu ve Francii. To bylo pozitivních 27,3 procenta provedených testů. Francouzi jich tehdy udělali ohromné dva miliony. U nás je pozitivita kolem 30 procent. Když budeme testovat tak masivně jako Francouzi, budeme mít nakažených násobně víc, než vidíme ve statistikách.
Omikron zatím splňuje všechny předpoklady, a to spíše ty optimističtější. Ve statistikách dochází k výraznému počtu nákaz očkovaných i lidí, kteří již nákazou prošli. Například za poslední den došlo k více než čtyřem tisícům podezření na reinfekci, to je stejně jako bylo reinfekcí za celý prosinec. Zcela jiný příběh je však vidět na datech o hospitalizacích či úmrtí. Zdá se, že zatím silnou ochranu poskytují nejen posilující, ale i dvě dávky očkování, to samé zdá se platí i o předchozím prodělání nákazy.
Ke svému zatím nejdůležitějšímu kroku se vláda Petra Fialy odhodlala ve středu. Zrušila očkovací vyhlášku, která od 1. března nařizovala vakcínu proti covidu lidem nad 60 let a u vybraných povolání. Správně by se samozřejmě mělo psát, že Fialova vláda nezrušila vyhlášku, ale její novelizaci z pera Adama Vojtěcha. A že ta část, v níž se plošně nařizuje očkování podle dosaženého věku, nikdy neměla šanci vstoupit v platnost.
Nová politická garnitura je u vlády měsíc. Ale žijeme v tak neobvyklé době a nové skutečnosti se do našich životů derou s takovou vehemencí, že o nějakých sto dnech hájení pro vládu nemůže být řeči. Přebrala řízení ve chvíli, kdy stát zasahoval bezprostředně do života ohromné skupině lidí. Tito lidé nemohou své životy na sto dní přerušit a čekat, až se noví ministři zorientují a čeho se dobere premiér. Běží jim životy.
Úředníci či odborníci ministerstva zdravotnictví mohou dostat silnou páku k omezování života občanů. Vláda schválila novelu pandemického zákona, který se v minulém roce dostával často na světlo kvůli nezákonným opatřením bývalého kabinetu Andreje Babiše (ANO). A právě mantinely možných omezení, která soud stanovil, má novela překročit. Ministr zdravotnictví by tak dostal do ruky některé pravomoci, které nyní dovoluje pouze nouzový stav.
Britský konzervativní premiér Boris Johnson bojuje o udržení v čele vlády. Sílí totiž vzpoura jeho vlastních zákonodárců kvůli večírkům v premiérském sídle v Downing Street během koronavirových uzávěr. Podle agentury Reuters se někteří konzervativní poslanci chystají napsat dopis o vyslovení nedůvěry. Nejméně 11 z nich tak již učinilo. Pokud jich bude 54, mohou zahájit hlasování o tom, zda má Johnson zůstat předákem konzervativců a potažmo i v premiérském křesle.
Na otázku Kde budete šetřit a snižovat ty obrovské schodky státního rozpočtu, do nichž Českou republiku stáhla vláda Andreje Babiše? především koalice Spolu a její lídr Petr Fiala odpovídali: Především omezením všech možných dotací, které stát poskytuje přímo firmám.
Povinné očkování proti nemoci covid-19 vláda Petra Fialy nyní nezavede. Premiér uvedl, že postoj jeho kabinetu k očkování se nemění a vakcinace zůstává podle něj největší zbraní v bojí s pandemií. Důvody pro zavedení povinného očkování, které by byly podložené, nyní vláda nevidí. Vláda také schválila novelu pandemického zákona. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) na brífinku po jednání vlády uvedl, že povinnost očkování jeho kabinet nezavede.
Nová varianta omikron začala v Česku rychle dominovat a podobně jako v zahraničí by měla vzít také rychlý spád. Podle odhadů by měla vrcholu dosáhnout v příštím týdnu a na konci měsíce začít rychle klesat. Se zpožděním pak má vrcholit i situace v nemocnicích, kde se zatím rostoucí epidemie prakticky neprojevila. Vláda zvolila strategii pokusit se nástup epidemie zbrzdit, zaznívají však i názory, že je s omikronem na čase návrat k životu před pandemií.
Lídři pěti stran vládní koalice se sejdou ke speciálnímu jednání. Dalo by se očekávat, že v současné těžké době budou probírat zásadní témata. Že se budou bavit o tom, jak projít covidovou vlnou jménem omikron s co nejmenšími restrikcemi.
Tváří v tvář energetické krizi nabízí premiér Petr Fiala příspěvky nejchudším rodinám na fakturu, další, prý rozumné obnovitelné zdroje – a hlavně rozvoj jaderného sektoru. Přestože elektřina tvoří menšinu nákladů domácností na energie a ke zlevnění tepla by pomohla úprava povolenek, dlouhodobě péče o jaderné bloky dává smysl. Do jaké míry se Česká republika může zachránit jádrem? Vladimír Wagner vyučuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a pracuje v Ústavu pro jadernou fyziku AV v Řeži u Prahy.
Se změnou v testování přišla i změna postupu na školách v případě pozitivních záchytů. Už by tak nemělo docházet k tomu, že pozitivní záchyt povede k omezování dalších dětí či žáků ve třídách. Podobně jako v minulosti se však začaly objevovat zprávy o nejednotném postupu krajských hygienických stanic. Ministerstvo zdravotnictví však tvrdí, že podobné zprávy nemá. V současnosti by tak po plošném testování měli opouštět školu už pouze pozitivní. Hygieny mají řešit až situaci ve specifických případech.
Vláda se chystá ve středu rozhodnout o vyhlášce, která nařizuje povinné očkování proti koronaviru vybraným profesím a lidem nad 60 let.
Nově ustavený Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP) má už přes čtyřicet členů. Objevují se v něm „staré známé“ tváře, které v pandemii radily už v dobách vlády Andreje Babiše (ANO), ale také několik nových z řad dříve spíše opomíjených kritiků. Kdo však čekal na možné názorové „střety“, bude zřejmě zklamaný. Jednání uvnitř institutu mají totiž probíhat „za zavřenými dveřmi“, tedy zřejmě i bez pořizování zápisů.
Jedním z jevů, které provází demokracii už od jejích počátků, je ztráta smyslu pro to, kdy skončit. Dříve úspěšní politici kandidují do předem ztracených voleb a potápějí svoje strany, aniž by si byli schopni přiznat, že je čas od něčeho couvnout. Tentýž problém, ale v mnohem větším měřítku máme s pandemií covidu. Nemůže trvat věčně, tudíž jednoho dne nevyhnutelně skončí přechodem do endemického stavu.
Premiér Petr Fiala (ODS) bude mít tým 14 poradců. Vedle ekonomů a právníků jsou mezi nimi lékaři či experti na vzdělávání. Jména členů poradního sboru předsedy vlády zveřejnil v pondělí úřad vlády. Mezi poradci jsou například hlavní ekonomka a členka dozorčí rady Raiffeisenbank Helena Horská či hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Experti budou podle tiskového odboru Fialovi „v rámci svých odborných kompetencí radit během působení ve funkci předsedy vlády“.
Pravidla karantén se opět mění. Nyní už lidem v případě rizikového kontaktu nepomůže očkování ani předchozí nákaza covidem-19. Nově se také všichni zdravotníci a pracovníci v sociálních službách bez očkování proti nemoci covid-19 musí každý týden testovat. V tomto případě však podle mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví bude i nadále platit výjimka z testování pro očkované nebo pracovníky, kteří covid-19 prodělali v posledním půl roce.
Energetika je jedním z největších témat, jež bude muset přinejmenším v prvních měsících svého vládnutí řešit vláda Petra Fialy. To téma si nevybrala. Spadlo na ni. Už v roce 2019, kdy se Evropská unie za pasivního přihlížení předchozí vlády Andreje Babiše rozhodla k cestě k bezuhlíkové ekonomice. Poté, co Evropská komise začátkem roku rozhodla, že zařadí v takzvané taxonomii, což je kádrování zdrojů na čisté a špitavé, atomovou energii mezi čisté, zelené zdroje, je zřejmé, že pilířem naší energetické budoucnosti je jádro.
Poslanec Jan Farský zatím neoznámil, kdy se chystá odcestovat do USA, kde má nastoupit na osmiměsíční studijní stáž. A neví to ani předseda hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan. Farský si chce ponechat poslanecký mandát i během pobytu v zahraničí. Hnutí poslance v jeho rozhodnutí podpořilo. Předseda Rakušan si však podle svého vyjádření uvědomuje, že nešlo o nejšťastnější krok.
Opoziční poslanci hnutí ANO a SPD svými hlasy poprvé přehlasovali vládní koalici. O návrhu koaličních poslanců na odklad části nového stavebního zákona bude Sněmovna debatovat nejdříve v březnu. Není jisté, kdy ho bude schvalovat. Poslanci dnes na návrh bývalé ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) přerušili projednávání tohoto bodu do 1. března. Návrh na přerušení prošel hlasy 83 poslanců opozičních hnutí ANO a SPD, zatímco zapotřebí jich bylo alespoň 82.
Prezident republiky Miloš Zeman vystoupí v neděli od 18.00 hodin v pořadu Prezidentský Press klub na rádiu Frekvence 1, oznámila Kancelář prezidenta republiky. Rozhovor bude vysílán živě ze zámku v Lánech, uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman naposledy veřejně vystoupil 3. ledna, když jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Nekula nemohl být v prosinci společně s ostatními členy kabinetu jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.
