Tag: vláda

Články k tagu

Státní dluh stoupá i při solidním růstu ekonomiky, do r. 2030 se zvýší obsluha o desítky miliard

České veřejné finance v sobě mají od počátku covidové pandemie zabudovaný nesoulad mezi příjmovou a výdajovou stranou, primárně na úrovni státního rozpočtu. Ve své analýze na to upozorňují analytici z Centra veřejných financí a dodávají, že státní dluh roste i při solidním růstu ekonomiky. Tím pádem vzniká i čím dál větší tlak na dluhovou službu, která může vzrůst z loňských 110 miliard až na zhruba 170 miliard v roce 2030. Obsluhu zdraží mimo jiné současná emise státních dluhopisů.

1 investovaná koruna = 70 halířů do HDP. Schillerová připouští menší krátkodobý dopad investic

Představitelé vlády Andreje Babiše (ANO) opakovaně hovoří o tom, že se jim podaří zlepšit stav veřejných financí díky investicím, které nakopnou ekonomiku. Vládní fiskálně-strukturální plán ale počítá s tím, že za každou investovanou vládní korunu se do HDP vrátí jen 70 haléřů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští, že krátkodobý nárůst HDP je menší než samotný výdaj, investice ale přinese dlouhodobý majetek, vyšší produktivitu či zaměstnanost.

Radim Fiala v ČEZu, noví šéfové České pošty či VZP. Vedení klíčových podniků se rychle mění

Vláda Andreje Babiše (ANO) v prvním půl roce své existence výrazně překreslila mapu vedení českých státních podniků. Předsedou dozorčí rady společnosti ČEZ se stal šéf poslanců SPD Radim Fiala. Své ředitele vyměnily třeba Česká pošta, Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, pardubická Explosia, ČEPS či Lesy ČR. Například společnost MERO ale i po více než čtyřech měsících na svého šéfa čeká.

Krajní levice opouští Úřad vlády

Musíme se ještě vrátit k hromadné rezignaci 53 „expertů a expertek“ z Úřadu vlády ČR, respektive z vládních rad, výborů a skupin k Úřadu vlády přičleněných. Odcházejí na protest proti převodu z tohoto centrálního místa moci na tři ministerstva. Jejich hromadná rezignace je taková malá radost v dosavadním působení Babišovy vlády, která si zahrává, že do análů vejde pro nadměrné utrácení a zrušení dobrých změn důchodového systému zavedených předchozí vládou.

Průzkum: Jednotné měsíční hlášení je pro malé firmy katastrofa. Schillerová nástroj oceňuje

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) je pro malé a střední firmy katastrofální. Čerstvá data z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), kterého se zúčastnilo 448 zaměstnavatelů, ukazují, že stát namísto modernizace uvalil na firmy další těžkou byrokratickou zátěž. Jako největší problémy firmy označily nesrozumitelnost chybových hlášení a technické výpadky systému MPSV. Přitom i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) nástroj, který připravila minulá vláda, oceňuje, byť uznává, že má určité porodní bolesti.

„Může, když chce“

Předběžné opatření Ústavního soudu je krize, která byla hned v několika momentech bohužel logická a předvídatelná – v tom, že prezident Pavel sáhl po instanci, u níž mohl odhadovat úspěch; v tom, že jeho spor s ministrem Macinkou se od té doby, kdy odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem, jen rozrůstal a rozrůstal a premiér Babiš ho nebyl schopen moderovat; ale i obecněji v tom, že asertivita českých prezidentů po schválení přímé volby zákonitě roste. Zároveň lze říct, že ten spor šel hned v několika momentech zastavit.

Služební zákon či rychlejší zadlužování. Ve stínu sporu o summit NATO se řeší klíčové zákony

Ve stínu sporu mezi vládou a prezidentem o summit NATO v Ankaře postupuje v legislativním procesu celá řada zásadních změn. Mezi nimi jsou například nová pravidla zaměstnávání státních úředníků, reforma důchodů či stavební zákon. Deník Echo24 přináší přehled legislativy, která je nyní v různé fázi rozpracovanosti. Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který minulý týden sněmovna schválila hlasy vládních poslanců.

ÚS nezdrženlivě zasáhl do politického dění, míní bývalý soudce Suchánek. Jeho kolega to odmítá

Ústavní soud rozhodnutím o předběžném opatření ve věci účasti prezidenta Petra Pavla nezdrženlivě zasáhl do politického dění. Myslí si to někdejší soudce Ústavního soudu Radovan Suchánek, který soud opustil v roce 2023. Na rozhodnutí podle svých slov nahlíží velmi kriticky. Připomněl, že se nejedná o první „procesní faul“, kterého se ÚS v takto politicky exponované věci historicky dopustil. Suchánkův někdejší kolega Jiří Zemánek Echu naopak řekl, že by sám nepostupoval jinak, než jak konal Ústavní soud.

Delegaci na NATO povede premiér. „Považuji to za realitu, ale ne za správné,“ uvedl prezident Pavel

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl dnes Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což považuje Pavel za bezprecedentní chování. Podle Pražského hradu nedodání mandátu ovlivňuje především možnou koordinaci zahraniční politiky.

Vládní opatření na ceny pohonných hmot stojí miliardu měsíčně. Jeho pokračování překvapilo čerpadláře

Regulace cen pohonných hmot bude pokračovat do 19. července, rozhodla vláda. Pokud se do té doby situace na trhu s palivy stabilizuje, vrátí se jejich prodej od 20. července k běžné praxi. Informovalo o tom ministerstvo financí a překvapilo tím čerpadláře, kteří počítali s tím, že ke konci června opatření skončí. Tuto možnost naznačoval mimochodem i premiér Andrej Babiš (ANO). Šéf Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček Echu řekl, že problém spočívá mimo jiné v tom, že se výrazně snížily rozdíly mezi menšími čerpacími stanicemi a těmi velkými u dálnic.

Buď se dohodněte, nebo zůstaňte doma

To téma je tady s námi od zimy, ale v posledním týdnu konečně dospělo ke svému rozřešení. A to, když Ústavní soud nečekaně rychle, během jednoho a půl dne, vydal předběžné opatření, kterým uložil vládě Andreje Babiše, aby se prezident Petr Pavel zúčastnil summitu NATO v Ankaře. Ten se koná už 7. a 8. července.

Neuvěřitelné sólo Ústavního soudu

Prezident Petr Pavel nakonec vytasil nejvyšší možnou kartu, kterou má jeho úřad, a podal na vládu Andreje Babiše kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, protože ho nechtěla vzít na výroční summit NATO v Ankaře. A rovnou připojil i žádost o předběžné opatření, jež by vládě přikázalo, aby prezident byl součástí české delegace. Tedy požadavek pro kompetenční žalobu velmi neobvyklý. A nezvykle rychle, zvlášť v kontextu nechvalně proslulé pomalosti a nepružnosti české justice, také Ústavní soud rozhodl.

Brusel vyzývá Babišovu vládu, ať nevrací strop odchodu do penze na 65 let

Představitelé Evropské komise se během jara několikrát sešli se svými českými protějšky, aby zdůraznili význam zachování důchodových reforem přijatých vládou Petra Fialy (ODS). Vláda Andreje Babiše (ANO) chce věk odchodu do důchodu vrátit na 65 let. Podle EK by ale důchodový systém v dlouhodobém horizontu vyžadoval mnohem vyšší výdaje, v řádu stovek miliard korun. Zrušení této reformy by v dlouhodobém horizontu podle EK zvýšilo veřejné výdaje na důchody přibližně o 2 procentní body HDP. Premiér Babiš už dříve informoval, že se zamýšlená reforma Komisi „kvazi nelíbí“.

U velkých summitů vždy existovalo napětí mezi Hradem a vládou, říká Kuchyňová Šmigolová

U velkých summitů vždy existovalo určité napětí mezi hlavou státu a předsedou vlády ohledně toho, kdo se zúčastní. V rozhovoru pro Echo24 to uvedla nynější velvyslankyně v Izraeli a někdejší ředitelka odboru bezpečnostní politiky ministerstva zahraničí Veronika Kuchyňová Šmigolová, která se v roce 2008 podílela po obsahové stránce na přípravě summitu NATO v Bukurešti, kterého se účastnili jak tehdejší prezident Václav Klaus, tak premiér Mirek Topolánek. Podle Kuchyňové Šmigolové šlo tehdy o šalamounské řešení a neodehrávalo se tolik před zraky veřejnosti, jako v nynějším případě účasti prezidenta Petra Pavla na summitu v Ankaře.

Hrad žádal o letadlo do Ankary pro až 35 členů delegace

Spor mezi vládou a Hradem o účast na summitu NATO v Ankaře se dostává do další fáze. Vláda dnes potvrdila, že prezident Petr Pavel do Turecka poletí, ale separátně jiným letadlem než vláda a zbytek delegace. A navíc jejím vedoucím má být premiér Andrej Babiš. To se prezidentovi nelíbí a vyzval premiéra k dalšímu jednání. Pozornost vzbudila i zmínka o velikosti delegace. Prezident v živém vysílání na sociálních sítích řekl, že jeho tým bude čítat sedm členů a zároveň odmítl informace médií, že jeho kancelář požadovala účast 35 lidí, jak zaznamenala i ČTK. Z Hradu však takový požadavek před dvěma měsíci vzešel.

Kysela: Ústavní soud možná rozhodnutím o summitu NATO vytvořil precedens, nikoliv však rychlostí

Ústavní soud mohl vydáním předběžného opatření ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO vytvořit precedends nikoliv z hlediska rychlosti vydání rozhodnutí, ale z hlediska volnějšího využívání občanského soudního řádu tam, kde k zákonu o Ústavním soudu něco přidává. Pro Echo24 to řekl ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Dodal, že se výjimečně objevují soudní rozhodnutí, kdy se rozhoduje ve dnech, ač ne v meritu věci ve smyslu vinen či nevinen. Jeho kolega z PF UK Jan Kudrna Echu řekl, že byl překvapen tím, že vláda nedostala prostor k vyjádření.

Už máte své dluhopisy? První upisovací období končí už v neděli. Co bude dál?

Upisovací období první emise Dluhopisů Republiky končí v neděli, objednávky musí být uhrazeny nejpozději do 7. července. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ale doporučuje provést platbu nejpozději 4. července, neboť pak následuje víkend se státními svátky. Vydány budou dluhopisy 15. července. Upisovací období druhé emise Dluhopisů republiky začne 24. srpna a potrvá do 4. října.

Vláda neočekává eskalaci dopadů íránské krize. V pondělí může zrušit cenové stropy

Vláda Andreje Babiše (ANO) neočekává, že by bylo nutné překročit hranice první, tedy mírné úrovně krizového scénáře, který byl spuštěn kvůli krizi spojené se situací na Blízkém východě. Pro Echo24 to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) s tím, že v pondělí na vládě se rozhodne o pokračování opatření, které od dubna koriguje ceny pohonných hmot. Premiér Babiš už naznačil, že by na stole mohlo být i úplné zrušení cenových stropů.

Ignorovat Ústavní soud? Právníci popsali, co by následovalo

Středeční předběžné opatření, kterým Ústavní soud nařídil vládě akreditovat prezidenta Petra Pavla na summit NATO, vyvolalo u řady vládních politiků silné reakce. Ministr zahraničí Petr Macinka mluvil o ústavním puči, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek o zrušení Ústavního soudu. Řada dalších politiků uvedla, že výrok respektuje, přestože s ním nesouhlasí. To, že vláda bude rozhodnutí respektovat, potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO). Přesto se objevily otázky, co by následovalo, pokud by se vláda rozhodla Ústavní soud ignorovat.

Chvála mírnosti

Moudrost, spravedlnost, statečnost, mírnost. Pamatuji si, když jsem si poprvé coby žák četl o čtyřech kardinálních ctnostech; myslím, že to bylo v Lewisově K jádru křesťanství. A zvlášť živá je má vzpomínka právě na mírnost, neboť v tehdejším výčtu, stejně jako dlouho potom, překvapovala svou zdánlivou slabostí. Téměř jako by někdo položil hádanku: „Co do řady nepatří?“ Mírnost se mezi zbylými, působivými giganty hodnotových kvalit jevila jako chudý příbuzný, součást nesourodého 3 + 1, kterou tam někdo dodal, protože se mu nelíbilo liché číslo a potřeboval něco do počtu.

Echo Porada Speciál: Ústavní soud začal řídit vládu. Prezident dostal motivaci, půjde do plných?

Echo24 dnes od 10:00 mimořádně vysílalo Echoporadu na webu Echo24 a kanálu Youtube ohledně důsledků středečního předběžného rozhodnutí Ústavního soudu, který zasáhl do sporu mezi vládou a prezidentem Petr Pavlem. Předběžným opatřením nařídil vládě, aby zajistila prezidentovu účast na červencovém summitu NATO v Ankaře a nekladla jí žádné překážky.

Konflikty s vládou Pavla neodradily. Naopak ho motivují k obhajobě prezidentského úřadu

Spory s vládou prezidenta Petra Pavla spíše motivují k tomu, aby na funkci hlavy státu v dalším volebním období znovu kandidoval. Řekl to v rozhovoru se serverem Seznam Zprávy. První funkční období mu skončí v březnu 2028. Pavel je přesvědčen, že spor o jeho účasti na summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře je pomsta předsedy Motoristů a ministra zahraničních věcí Petra Macinky za nejmenování čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem. Premiér Andrej Babiš (ANO) v minulých dnech zopakoval, že Pavel už dělá kampaň za znovuzvolení.

Bude Ústavní soud sestavovat rozpočet?

Z toho nikdo nevychází dobře. Ani prezident, ani vláda, v ní jmenovitě premiér Babiš a ministr zahraničí Macinka, ani Ústavní soud. Co se týče geneze sporu, je zřejmá, jde o vendetu za to, že prezident odmítl jmenovat motoristickou ikonu Filipa Turka ministrem. Poukazovali jsme v minulosti na to, že bránit či zabránit jmenování nějakého ministra se v minulosti snažil každý prezident – výjimečně, ale snažil. Těžko můžeme očekávat, že prezidenti zejména od té doby, kdy jsou přímo voleni, budou ve využívání této možnosti zdrženlivější.

Ústavní soud předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta na summitu NATO

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením dnes uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Nesmí mu ani klást žádné překážky, oznámili soudci. Prezident se na ÚS obrátil poté, co vláda v pondělí oznámila, že s jeho účastí na summitu, který se koná za dva týdny, nepočítá. Vláda rozhodla, že misi povede premiér Andrej Babiš (ANO), účastnit se budou i ministři obrany Jaromír Zůna (za SPD) a zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Pavel už dříve avizoval, že se v takovém případě obrátí na ÚS.

Kdo potřebuje Českou televizi?

Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií se v posledních měsících vede především jako spor o peníze. V minulých letech byly jejich rozpočty po více jak desetileté stagnaci výrazně navýšeny, nyní se mají opět snížit na úroveň let 2008–2024. Po mohutně kritizovaném a připomínkovaném prvotním výstřelu gesčního ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé sobě), který se jal přepracovat zákon včetně funkce obou veřejnoprávních institucí, se vytyčený směr nakonec upřel pouze ke změně financování a vláda schválila „jen“ zrušení koncesionářských poplatků.

Nesystémová výjimka vs. respekt k Moravě. Přisype si vláda do kasy miliardy z tichého vína?

Tiché víno dlouhodobě čeří politickou hladinu. Na jedné straně totiž stojí nesystémová výjimka, kterou tiché víno v porovnání s ostatním alkoholem disponuje a státní kasa, která zeje prázdnotou. Na straně druhé ale zastánci současného nastavení zmiňují nutný respekt k Moravě a také to, že okolní země mají na víno rovněž nulovou sazbu.