Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to dnes oznámili zástupci všech pěti opozičních stran. Babiš podle opozice i přes opakované výzvy jasně neodsoudil Macinkovy výroky, neřekl podle nich také jasně, zda má ministr jeho podporu.
Španělská vláda oznámila plán na legalizaci pobytu přibližně půl miliónu migrantů, kteří v zemi přebývají bez platných dokladů nebo povolení. Legalizace bude dostupná pro ty cizince, kteří mají čistý trestní rejstřík a mohou prokázat, že ve Španělsku žili alespoň pět měsíců před 31. prosincem 2025. Opatření poskytne úspěšným uchazečům počáteční povolení k pobytu na jeden rok s možností následného prodloužení.
Jak představitelé hnutí ANO, tak SPD nepovažují komunikaci ministra zahraničních věcí Petra Macinky (Motoristé sobě) směrem k prezidentu Petru Pavlovi za šťastnou. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že Macinkova slova jsou nešťastná, šlo ale podle něj o sokromou komunikaci Macinky s poradcem prezidenta Petrem Kolářem. Určitě tedy podle něj nejde o vydírání. Šéf SPD Tomio Okamura řekl, že jde spíše o „tvrdší politickou komunikaci“, která je ve sněmovně běžná.
Prezident republiky Petr Pavel vystoupil na mimořádném brífinku. Na něm obvinil ministra Petra Macinku z toho, že mu v noci poslal dvě SMS. V nich se ministr podle prezidenta dopustil vydírání. V SMS zprávách mělo jít o jmenování poslance Filipa Turka (za AUTO) ministrem životního prostředí. Vyjádření prezidenta i dotyčné SMS zveřejňujeme v plném znění.
Dohoda Evropské unie s Indií je významným krokem na poli obchodní politiky, který otevře českým firmám obrovský indický trh a zjednoduší obchodování. Pro Echo24 to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dodal ale, že je třeba mít na paměti, že indický trh je ze své podstaty pro české exportéry náročný. Oslovený ekonom pro Echo24, že pro Česko jako exportní zemi může jít o růstový impuls. Popsal ale také úskalí dohody.
Kabinet Andreje Babiše zažil zatím své nejdelší jednání, premiér dokonce kvůli neplánované délce zmeškal schůzku s prezidentem. Zřejmě nejdůležitějším projednávaným bodem byl zákon roku – návrh státního rozpočtu na letošní rok, vláda se však věnovala celé řadě dalších bodů od stavebního práva přes personálie, platy státních zaměstnanců, strategické rozhodnutí v energetice až po odměny za olympijské hry. Redakce Echa přináší souhrn všech ostatních podstatných změn, o nichž ministři hlasovali.
Bereme-li vývoj cen za posledních deset let, nepochybně se v tomto časovém období najdou i lepší investice (Bitcoin, akcie Nvidie), ale kdo by koupil roku 2016 větší množství zlata, vydělal by na něm velmi slušně. Lidé jsou málokdy tak upřímní, jako když hlasují nohama nebo peněženkou – a nárůst ceny zlata vypovídá o hluboké nejistotě současného světa víc než projevy politiků v Davosu, i když i ty se staly méně nudnými než dřív. Týká se to jednotlivců i států. Sousední Polsko si položilo za cíl pořídit celkem 700 tun státního zlata.
Vládní zmocněnkyní pro zavádění stavebního zákona se stala předsedkyně sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory Hana Landová. Na starosti bude mít koordinaci implementace zákona mezi jednotlivými resorty. Rozhodla o tom v pondělí vláda. Vláda přijala nový stavební zákon, který zavádí centrální stavební správu a stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem, v polovině loňského prosince. Zákon má podle ní zásadně zjednodušit a zrychlit povolování staveb,
Švédská vláda předloží návrh zákona o snížení věku trestní odpovědnosti u závažných trestných činů z 15 na 13 let, píše agentura AFP. V určitých případech by pak bylo možné ukládat i tresty odnětí svobody. Podle ministra spravedlnosti Gunnara Strömmera se návrh netýká všech trestných činů, ale pouze těch nejzávažnějších. Proti záměru vlády se vyjádřily policie, státní zástupci či představitelé vězeňské služby.
Za zlatou medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo vláda v individuálních sportech slíbila odměnu 2,4 milionu korun, za stříbro 1,8 milionu korun a za bronz 1,2 milionu korun. V případě skupinových sportů budou odměny propočítávány podle koeficientů. Po pondělním zasedání vlády to řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Stejné ocenění má připadnout i vítězným paraolympionikům.
Vláda ANO, SPD a Motoristů nebude ve státním rozpočtu navyšovat výdaje na obranu, řekl po pondělním zasedání koaliční rady novinářům předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu jsou plus minus dostačující, uvedl. Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Kabinet Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním zasedání schvalovat návrh rozpočtu na letošní rok.
Pro celou vládní koalici ANO, SPD a Motoristů je nepřijatelný návrh společné deklarace, který před pondělním jednáním nejvyšších ústavních činitelů připravil Pražský hrad. Novinářům to po ranním jednání koaliční rady řekl předseda Sněmovny a koaliční SPD Tomio Okamura. O návrhu, k němuž měli účastníci schůzky do pátku zaslat připomínky, očekává Okamura velmi komplikovanou debatu, protože představy prezidenta a koalice jsou diametrálně odlišné.
Vláda Andreje Babiše (ANO) bude chtít na úrovni Evropské unie prosazovat odklad platnosti systému emisních povolenek pro domácnosti ETS2 do roku 2030. Tím by měl vzniknout prostor k jednání o úplném zrušení. Po jednání koaliční rady to uvedl šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD). Podle něj nyní Česko shání podporu i dalších států, přesto bude jednání v Bruselu spíše „uměním možného“. Strany vládní koalice již odmítly implementaci systému ETS2 do českého právního řádu.
Hrubý domácí produkt za celý rok 2025 pravděpodobně vzrostl o 2,5 %. Uvedlo to ministerstvo financí v rámci své lednové makroekonomické predikce. Česká ekonomika by si zároveň v letošním roce měla udržet solidní růstové tempo s očekávaným růstem 2,4 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu více, než se očekávalo. Geopolitické napětí a hrozba nových cel nadále představují významná rizika a nejistoty.
Americký prezident Donald Trump je velikán dějin a není dobré, aby ho čeští politici mistrovali. V pořadu Echo Prime Time to uvedl poslanec a vládní zmocněnec pro politiku klimatu a Green Deal Filip Turek (Motoristé sobě). Sám by podle svých slov neviděl takový problém v prodeji letadel L-159 Ukrajině, nicméně stojí za vládou. Prezident Petr Pavel není podle Turka „Ludvík XIV.“, aby si mohl dovolit nabízet něco bez vědomí vlády. V pondělí bude mít první schůzku ohledně žaloby, kterou na Pavla chce podat.
Na růst platů pracovníků ve veřejné sféře by mělo jít podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) 27 až 28 miliard korun. Juchelka v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize řekl, že peníze budou muset ministři najít ve svých kapitolách, aby se dál nezatěžoval státní rozpočet. Platy mají vzrůst od dubna. Juchelkův předchůdce v čele ministerstva Marian Jurečka (KDU-ČSL) poukázal na to, že kvůli vynechání prvního čtvrtletí bude celková částka obdobná, s jakou v rozpočtu počítala bývalá vláda Petra Fialy (ODS).
Hnutí ANO hledá kandidáta na prezidenta, ideálně by měl prý sdružit všechny vládní subjekty. Společným nominantem chtějí vyzvat současnou hlavu státu, Petra Pavla, který sdělil, že pravděpodobně bude kandidovat. Někteří vládní poslanci zároveň rozjeli debatu o omezení pravomocí prezidenta při jmenování ministrů úpravou základního zákona státu. Tím by ale teoreticky mohli do budoucna sešněrovat ruce i svému potenciálnímu prezidentovi.
Bude-li se stát dál zadlužovat podobným tempem jako zřejmě chystá pro letošní rok vláda Andreje Babiše (ANO), může to klidně za pár let snížit platy zákonodárců o dvacet procent. Došlo by k tomu ve chvíli, kdy by veřejný dluh České republiky překročil 50 procent HDP. Jde o relativně nenápadnou součást zákona o platech představitelů státní moci. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) opakovaně uvádí, že udržet schodek rozpočtu v letošním roce pod hranicí 300 miliard, je velmi složité.
Hnutí ANO už není protestním hnutím a nese spoluodpovědnost i spoluzásluhy za to, jak si Česká republika stojí. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová na sněmu hnutí ANO, na němž obhájila pozici místopředsedkyně. Pochvalovala si, jak se Česku daří, ale také dodala, že je potřeba dále se snažit, aby se Česko stalo nejlepším místem k životu na světě. Odmítla kritiku zrušení superhrubé mzdy s tím, že „jednomyslnost“, se kterou o tom ekonomové hovoří, nebyla nikdy důkazem pravdivosti.
Národním protidrogovým koordinátorem se stal lékař Pavel Bém. Do funkce ho 16. ledna jmenoval premiér Andrej Babiš (ANO). Oznámil to na tiskové konferenci po jednání rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Označil Béma za skutečného odborníka. Nový koordinátor uvedl, že Česko čeká třeba odborná i politická debata o regulaci prodeje alkoholu. Jako možné opatření, o nichž by se mohlo jednat, zmínil třeba omezení prodejní doby, míst prodeje či reklamy.
Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že je na na růstu platů pro letošní rok o devět, pět a dvě procenta v tarifní části. Vzrůst mají od dubna. Na schůzku o platech naváže koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedl, že šlo o férové jednání, poprvé po čtyřech letech.
Senát se postavil proti rušení rozhlasových a televizních poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Vyzval dnes na závěr lednového zasedání vládu, aby upustila od destrukce systému poplatků, který podle něj spolehlivě funguje už víc než 30 let. Senátoři míní, že zrušení systému poplatků a převod na financování ze státního rozpočtu vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle.
Babišova vláda se rozhodla dostát programovému prohlášení ve věci rušení koncesionářských poplatků, z nichž se financují Česká televize a Český rozhlas. Rozhodnutí je to potenciálně populární, ale současně choulostivé, což poznáme jednak z toho, jak opozice okamžitě začala bít na poplach před „demontáží svobody slova ve veřejnoprávních médiích“ (Vít Rakušan; opoziční strany se podle něj mají spojit v obraně veřejnoprávních médií, počítá i s aktivizací občanské společnosti). A jednak z toho, že vládní politici se zdráhají odhalit, jak tedy ty veřejnoprávní stanice chtějí platit oni.
Cílem monitoringu marží u potravin je transparentně ukázat spotřebitelům, kde vznikají konečné ceny základních potravin, řekl na úterním setkání s novináři ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Systém, který bude vycházet především z veřejně dostupných dat, podle něj ukáže obchodní přirážky v celém procesu, tedy u zemědělců, zpracovatelů i obchodníků. Kabinet Andreje Babiše (ANO) slibuje lidem ve svém programovém prohlášení kvalitní, cenově dostupné a bezpečné české potraviny.
Česko poslední dny žije bojovými letouny L-159 ALCA. Prezident ČR Petr Pavel během návštěvy Kyjeva mluvil o tom, že by Česko mohlo tato letadla dodat na Ukrajinu, což se setkalo s odmítavou reakcí ze strany vlády Andreje Babiše (ANO). Poskytnutí těchto letounů přitom odmítla už i předchozí vláda Petra Fialy (ODS) s tím, že Armáda ČR se těchto letadel nemůže vzdát. „Dodání letadel L-159 A by nijak zásadně neochromilo obranyschopnost České republiky, ale letadla by ani moc nepomohla Ukrajincům.
Nastupující vláda odmítla navrhovaný systém zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Návrh zákona, který vznikl ještě za minulé vlády, předložil jako poslanec bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík. Stejná předloha už přitom v minulém volebním období neprošla Poslaneckou sněmovnou. Hladík nyní varuje, že Česko se zálohování stejně nevyhne kvůli novému evropskému nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR).
Vláda bude nejspíš dál zveřejňovat statistiky o uprchlících z Ukrajiny a výdajích na jejich podporu. Modely a výpočty o jejich přínosu Česku zřejmě už ale připravovat nebude. Vyplývá to z vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) na dnešní tiskové konferenci po zasedání kabinetu. Podle údajů ministerstva práce z minulého volebního období zaplatili uprchlíci z Ukrajiny loni za tři čtvrtletí na odvodech a některých daních 23,2 miliardy korun.
Německá vláda nabídne rodinám s nižšími příjmy subvence na nákup elektromobilů. Činit budou od 1500 do 6000 eur (zhruba 36.000 až 146.000 Kč), oznámil dnes na tiskové konferenci ministr životního prostředí Carsten Schneider. Peníze, které vláda vyčlenila, podle něj vystačí zhruba na 800.000 vozů. „Je to program, kterým chceme udělat něco pro životní prostředí, pro automobilový průmysl, ale obzvlášť pro rodiny, které by si jinak nové auto, které je ekologické, nemohly dovolit,“ uvedl ministr.
Negativní stanovisko zaujala dnes vláda k poslaneckému návrhu bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a dalších dvou poslanců, kteří chtějí zavést zálohování PET lahví a nápojových plechovek včetně poplatků za reklamní letáky. Ministr zahraničí pověřený vedením ministerstva životního prostředí Petr Macinka (Motoristé) novinářům řekl, že návrh jde přímo proti programovému prohlášení současné vlády. Podle předkladatelů má zavedení záloh snížit objem odpadu a zvýšit míru recyklace.
Koaliční rada se podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) shodla na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas. Upravila časový harmonogram změny financování. Okamura to novinářům řekl po dnešním jednání rady ANO, SPD a Motoristů. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.
