Vládní reforma s názvem „Lepší penzijko“ má přinést mimo jiné větší podporu penzijního spoření pro mladé klienty, ale také snížení poplatků odváděných penzijním společnostem. Asociace penzijních společností ČR avizuje, že si při takovém snížení poplatků nebudou moci dovolit nové klienty, respektive každý nový klient pro ně bude ztrátový.
Čím dál tím nižší porodnost s sebou přináší celou řadu přímých i nepřímých dopadů. Jedním z nich je i budoucnost porodnic. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že zdravotnictví musí na fakt, že se rodí čím dál více dětí, reagovat. Vrchní ředitel sekce zdravotní péče na ministerstvu zdravotnictví Patrik Zachar pro Echo24 řekl, že je zřejmé, že při pokračujícím poklesu porodnosti se bude muset síť porodnické péče tomuto vývoji postupně přizpůsobovat. Ministerstvo podle něj nemá stanovený cílový počet porodnic, na který by chtělo jejich síť redukovat, ani nepřipravuje plošný plán jejich slučování. O případném omezení, transformaci nebo ukončení provozu konkrétních regionálních pracovišť pak fakticky rozhodují jejich zřizovatelé či vlastníci, klíčovou roli hrají při nastavování rozsahu a struktury péče i zdravotní pojišťovny.
Prezident Petr Pavel v dnes odvysílaném rozhovoru na CNN Prima News řekl, že nemá v plánu vetovat návrh státního rozpočtu vlády Andreje Babiše (ANO) na příští rok. „Nikdy jsem žádný rozpočet nevetoval a ani to nemám v plánu,“ řekl Pavel. K vetu by podle svých slov přikročil pouze v případě „překročení některých hranic,“ což ale neočekává. Pavel dále v souvislostí se strukturou rozpočtu a financování příslušných kapitol tvrdí, že Česko má moc nemocnic a magnetických rezonancí. V pořadu prezident současně uvedl, že kompetenční žalobu, kterou podal k Ústavnímu soudu nestáhne.
V jiných evropských zemích výroba čipů nabírá na obrátkách, v Česku ale klíčový projekt výroby čipu společnosti ON SEMI v Rožnově pod Radhoštěm stojí na místě. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je problém v tom, že záměr společnosti byl zpracován v roce 2024, přičemž od té doby došlo k dynamickým změnám na globálních trzích, které mají významný dopad i na odvětví elektronických součástek. Poptávka na trhu s polovodiči roste pomaleji, než předpokládaly původní predikce. Na trh navíc vstupuje Čína s konkurenční technologií a trh je současně ovlivněn AI, přičemž jednotlivé segmenty trhu se vyvíjejí rozdílně.
Poslanci se po letních prázdninách vracejí do svých lavic a hned na prvním jednání se budou zabývat spornou novelou rozpočtových zákonů, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Před schválením novely varovala poslance například dvacítka předních českých ekonomů včetně předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla či řady někdejších členů Národní ekonomické rady vlády. Návrh programu sněmovny pak zahrnuje také čtveřici předloh v závěrečném schvalování. Jde mimo jiné o návrh zákona s digitalizací povolování pobytu cizinců a o novelu snižující státní náhradu České poště. Poslanecké jednání tedy bude pokračovat i v dalších dnech, možná do pátku.
Vláda Andreje Babiše (ANO) v pondělí jednomyslně schválila všechny navrhované změny v rámci tzv. Lepšího penzijka, tedy snížení poplatků, strategii životního cyklu, spoření od kolébky a ukončení nevýnosných transformovaných fondů v roce 2036. To může podle odhadů ministerstva financí i nezávislých ekonomů vydělat lidem i o milion korun navíc oproti současnému modelu penzijního spoření.
Je na místě změnit rozložení školních prázdnin? Takovou otázku si pokládá opakovaně na sociálních sítích ministr školství Robert Plaga (za ANO). Poukazuje na to, že jinde v Evropě jsou prázdniny rozložené jinak, například v Německu jde jen o zhruba šest týdnů v létě, zbytek volna je rozložen ve zbytku roku. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza uvedl, že změna rozložení prázdnin by mohla pomoci dětem, rodičům i cestovnímu ruchu.
Na vysoké školy míří populačně silné ročníky a ministr školství Robert Plaga (za ANO) je chce využít k posílení společensky potřebných profesí. Kromě lékařů mezi ně ministr řadí školní psychology, speciální pedagogy či technické obory. Posílit by se měly také chybějící učitelské aprobace, jako jsou matematika či fyzika. Nový zákon o vysokých školách bude podle MŠMT na flexibilitu kapacit vysokých škol částečně pamatovat.
Pro sociální politiku vlády Andreje Babiše to bylo příznačné. Když nedávno šéf ANO veřejně kritizoval „neúměrný“ nárůst podpory v nezaměstnanosti, která lidi nemotivuje hledat si práci, takže by bylo dobré ji osekat, dalo se s tím – zvlášť z pohledu pravičáka – jen souhlasit. Méně už však dávalo smysl, proč loni – půl roku před volbami – pro tento nárůst sám hlasoval. Ač to teď vysvětlil s tím, že nejde o obrat názorů, protože velká novela tehdejší vlády Petra Fialy obsahovala i dobré věci, a proto ji podpořil, šlo o jeden z mnoha pozoruhodných posunů Babišova kabinetu v sociální politice, na nichž lze doložit, jak se mění rétorika a ambice nejsilnějšího vládního hnutí – před volbami a po nich.
Asociace krajů ČR celou dobu usilovala o to, aby stát krajům na opravy silnic II. a III. tříd přispěl, vláda Andreje Babiše (ANO) to ale odmítla. Hejtman Zlínského kraje a šéf Asociace krajů Radim Holiš (ANO) pro Echo24 řekl, že některé projekty bude potřeba posunout v čase nebo na ně hledat peníze jinde. Dodal ale, že vztahy mezi vládou a kraji je v současné době lepší než v předchozím období vlády Petra Fialy (ODS). Hejtmani mimo vládní hnutí ANO považují za zásadní transparentní vysvětlení postoje vlády vyzvali Holiše, aby na zasedání Asociace krajů 7. září pozval ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) a ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD). Holiš řekl, že bod byl na jednání zařazený už dříve.
Senát tento týden vrátil sněmovně hned čtyři zásadní předlohy z dílny vládní koalice. Mezi nimi je novela stavebního zákona, obnovení Elektronické evidence tržeb či nový zákon o státních zaměstnancích. Pro opozici tak zůstává horní komora fakticky jediným nástrojem, kterým může skutečně politicky vládní koalici odporovat. Hnutí ANO, Motoristé sobě a SPD sice mají ve sněmovně pohodlnou většinu, ale v podzimních senátních volbách by se jim hodilo posílit. To je přitom dost pravděpodobné, neboť ANO obhajuje pouze jeden mandát z celkových 27, o něž se v říjnu bude hrát.
Schodek státního rozpočtu příští rok vzroste z letošních 310 miliard korun, bude ale pod 400 miliardami korun. Novinářům to dnes po třídenním jednání s vládními kolegy řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Blíže očekávaný schodek upřesnit odmítla, ministerstvo ho podle ní dopočítává. Resort musí návrh rozpočtu předložit vládě do konce srpna.
Senát dnes zamítl rozsáhlou spornou novelu stavebního zákona v souladu s postojem svých výborů. Podle kritiků z řad senátorů návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předkladatelé z řad sněmovní koalice ANO, SPD a Motoristů si od změn naopak slibují zrychlení a zjednodušení povolování staveb. Předlohu znovu posoudí Sněmovna, stane se tak zřejmě na zářijové schůzi. Vládní tábor má dostatečnou sílu senátní veto přehlasovat.
Nadcházející zima se z hlediska dodávek energie jeví jako nejtěžší pro Evropskou unii od zimy 2021–2022. Upozorňuje na to analýza společnosti Oxford Economics při Oxfordské univerzitě. Zásoby by na začátku zimy měly být podobné jako právě před krizovou zimou, kdy Rusko už před začátkem invaze na Ukrajinu omezilo dodávky plynu. České ministerstvo průmyslu a obchodu pro Echo24 uvedlo, že zásobníky představují důležitou pojistku zejména pro pokrytí vysoké zimní spotřeby a krátkodobých výkyvů, Česká republika ale dnes využívá několik zdrojů dodávek, především dovoz ze západní Evropy, norský plyn a LNG hlavně z USA. Nedostatek plynu v Česku nehrozí, podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) ale mohou lidé a firmy vyšší ceny na trhu pocítit na fakturách.
To, co před pár lety zažívaly střední školy, čeká nyní univerzity. Dorazí na ně totiž nejsilnější populační ročníky za poslední léta. Ačkoliv zájemců o střední vzdělání je pochopitelně více než o studium na vysoké škole, měli by se uchazeči připravit na výrazně zvýšenou konkurenci. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) poukázal na to, že pro zachování současného podílu vysokoškolsky vzdělaných musí vysoké školy navýšit kapacity o 25 procent, i proto je podle něj potřeba rozpočet univerzit navýšit. Veřejné vysoké školy varují, že pokud nedojde k výraznému navýšení prostředků, je možné, že se nedostane na žádnou veřejnou školu každý desátý uchazeč. MŠMT pro Echo24 uvedlo, že kapacity univerzit bude nepřímo řešit nový zákon o vysokých školách.
V úterý a ve středu bude ministryně financí Alena Schillerová (ANO) jednat s jednotlivými ministry o rozpočtových prioritách na příští rok. Součástí jednání podle ní budou úspory, investice, neziskové organizace či emisní povolenky. Ministryně již dříve avizovala, že schodek příští rok překoná ten letošní, otázkou však je, o kolik. Jasno je v tuto chvíli o desítkách miliard navíc oproti letošku, například na obranu či na státní pojištěnce.
V pondělí končí vládní prázdniny a ministři se vrací do Strakovy akademie na první „poprázdninové“ jednání. Čeká je přitom mimořádně náročné období, kdy bude třeba vyjednávat o rozpočtu na příští rok, jehož deficit má překonat ten letošní a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že bude bojovat o každou miliardu. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) mimo jiné veřejně mluví o možné mimořádné valorizaci důchodů, která by stála rozpočet dalších téměř 10 miliard.
Vláda pokračuje v úpravách důchodového systému, všechny změny ale nepřijdou najednou a v harmonogramu nastalo několik změn. Časový posun změn však nemusí mít žádný dopad na to, kdy se nová pravidla projeví v praxi. První penzijní novelu už kabinet schválil a poslal do sněmovny, další zásadní zásahy mají následovat v dalším samostatném návrhu. Postupně se má měnit přidávání nejstarším seniorům, odměňování práce v důchodu, pravidelná valorizace penzí i strop maximálního věku pro odchod do důchodu.
Po dvoutýdenním volnu se v pondělí do Strakovy akademie vrátí ministři koaliční vlády Andreje Babiše (ANO). V končícím létě je čekají tradiční jednání o rozpočtu na příští rok a také akce spojené s komunálními a senátními volbami, které se uskuteční v říjnu. Za voliči se ministři za ANO vydali už nyní, Babiš v pátek absolvoval besedu ve Frýdku Místku a dnes výstup na Lysou horu spolu s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a vicepremiérem Karlem Havlíčkem (oba ANO).
Na úřadu vlády by mělo být do konce roku ve srovnání s lednem o skoro 250 méně zaměstnanců. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že rozpočet úřadu vlády by se měl oproti roku 2025 snížit o skoro 730 milionů na 820 milionů korun. Babiš to konstatoval na sociálních sítích, kde zároveň uvedl, že tráví nyní každý den na ministerstvu financí v rámci jednání o státním rozpočtu na příští rok. Část pracovních pozic se nicméně pouze přesouvá z úřadu vlády na některý z resortů.
Na snaze prosadit novou státní kulturní politiku není podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) navzdory kritice důvod nic měnit. Odpovídá za ni on jakožto ministr, nikoli oborová sdružení nebo kulturní asociace. Klempíř tak reagoval na otevřený dopis profesních asociací, sdružení, platforem i odborů, které vyzvaly vládu ke stažení nového dokumentu Státní kulturní politika ČR 2026-2030. Ministerstvo do 25. srpna prodloužilo připomínkové řízení pro odbornou veřejnost.
Stát vyhlásil boj spekulantům s pozemky. Přístup k údajům z katastru nemovitostí se může od příštího roku výrazně zpřísnit, jelikož vládní kabinet připravuje novelu zákona o katastru nemovitostí. Tato změna by měla zabránit nejrůznějším podvodníkům či spekulantům s pozemky a nemovitostmi, aby zneužívali osobní data a citlivé informace dostupné ve veřejné sbírce listin v rámci katastru nemovitostí.
K začátku července provedla vláda Andreje Babiše (ANO) další systemizaci státních zaměstnanců. Zatímco ministerstvo dopravy snížilo počet míst o 51 s očekávanou úsporou přes 15 milionů, ministerstvo průmyslu a obchodu zrušilo 22 míst s očekávanou úsporou skoro 17,5 milionu korun a ministerstvo financí zrušilo devět míst s očekávanou úsporou zhruba sedm milionů, na ministerstvu spravedlnosti například naopak 22 míst vzniklo kvůli přesunu některých agend z Úřadu vlády, například agendy rovnosti žen a mužů či agendy lidských práv.
Slova předsedy koaliční SPD Tomia Okamury, že se zrušením devátých tříd základních škol ušetří 50 miliard korun, jsou mylná. Uvedl to ministr školství Robert Plaga (za ANO) s tím, že Okamura vypustil „hausnumero“, které vůbec neodpovídá realitě. Naopak v prvních letech po zrušení 9. třídy by byl nový systém podle Plagy dražší. V tuto chvíli taková úprava není na stole, řekl Plaga. Alternativní „Reformu 8+2“ navrhuje expertka ODS na školství Renáta Zajíčková. Pro Echo24 řekla, že s ní ale ministr Plaga odmítá na toto téma hovořit.
Úřad vlády odmítá, že by chystaný nový jednací řád kabinetu posiloval premiéra nebo omezoval transparentnost. Ředitel odboru vládní agendy Jiří Holík pro Echo hájí návrh jako technické přepracování téměř třicet let starého předpisu. A ačkoliv připustil, že u rozhodování o uzavření schůze se psaná pravidla skutečně mění, zachytí prý jen praxi, která už funguje.
Povinnost zpracovávat nefinanční výkazy o ekologických a společenských dopadech svého podnikání (tzv. ESG reporting) bude mít jen zhruba 100 největších českých firem namísto dosavadních 2000. Zmírnění pravidel pro podávání výkazů schválila vláda jako součást novely zákona o účetnictví, řekla novinářům po jednání ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Norma převádí do českého práva směrnici Evropské unie, jejímž cílem bylo snížit administrativní zátěž pro firmy. Návrh nyní projedná Parlament. Schillerová uvedla, že vláda tak bojuje proti „zelené buzeraci“. Podobná nesmyslná evropská opatření dlouhodobě kritizuje americký prezident Donald Trump, který o nich hovoří jako o tzv. „woke kapitalismu“.
Vláda Andreje Babiše (ANO) na svém pondělním jednání omezila výstavbu větrných elektráren skrze takzvané akcelerační zóny na 11 procent původního rozsahu, ke kterému Česko zavázala minulá vláda. Místo původních 2685 kilometrů čtverečních jde o 297 kilometrů. Za nesplnění závazku minulé vlády Česku hrozil postih ze strany Evropské unie prostřednictvím Národního plánu obnovy ve výši 10 miliard korun.
Vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha předložila nový jednací řád vlády, který by měl podle některých kritiků posílit pravomoci premiéra. Ten by mohl nově koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či z vlastního rozhodnutí uzavřít vládní zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se nedal získat po dobu 30 let. Úřad vlády odmítá, že by změna měla pravomoci premiéra posílit, největší změnou je podle vyjádření Strakovy akademie „změna obálky materiálu v souladu s novým jednotným vizuálním stylem státní správy“. Aktuální úprava byla podle úřadu připravována už za minulé vlády.
Chtělo by se říct, že střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše nedávnou cestou na summit NATO do Ankary neskončil. A to když hlava státu tento týden vetovala novelu zákona o veřejných rozpočtech, která Babišově vládě umožňovala v případě potřeby výrazně popustit žilou. Když se však blíže podíváme na okolnosti veta, je zřejmé, že tentokrát je hlavní důvod jiný.
Svým dosahem nejvýznamnější střet, jehož se dnes česká vláda v EU účastní, je o budoucnost systému emisních povolenek. Systém ETS, v němž firmy z energeticky náročných oborů a elektrárny v principu platí za každou vypuštěnou tunu skleníkových plynů, byl zaveden před deseti lety. Protože už za dva roky mají být uvaleny povolenky i na pohonné hmoty v našich autech a teplo v našich bytech, rozlišuje se na ETS 1 pro průmysl a budoucí ETS 2 pro domácnosti.
