Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila návrh zákona, kterým se mají změnit zákony v oblasti tvorby veřejných rozpočtů. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) se jedná o „technicistní normu“, která se drží fiskálních pravidel Evropské unie. Ta jsou ale měkčí, než nynější česká pravidla a vláda si tak otevírá cestu k vyšším výdajům. Poukazují na to jak Národní rozpočtová rada, tak předseda Výboru pro rozpočtové prognózy.

Vláda na letošní rok navrhuje rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Zatímco NRR hovoří o tom, že návrh je v příkrém rozporu se zákonem, ministerstvo financí to odmítá s tím, že současná úprava nepamatuje na situace, kdy sněmovně vládě vrátí rozpočet k přepracování.

Ministry Schillerová ale zároveň na tiskové konferenci v pondělí uvedla, že vláda schválila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů. Jedná se zejména o zákon o rozpočtové odpovědnosti a s ním spojená rozpočtová pravidla. „My jsme přepracovali, ale ne nijak zásadně, návrh, který připravila ještě minulá vláda. Ale vzhledem k tomu, že ho poslala dva dny před naším jmenováním, tak jsme si to chtěli s kolegy projít,“ uvedla Schillerová na dotaz deníku Echo24 s tím, že se vláda drží implementace fiskálních pravidel. Podle ní jde o technicistní normu.

Novela podle ní do budoucna narovná právě zmíněnou úpravu, kdy se pravidla rozpočtové odpovědnosti nevztahují na novelu rozpočtu či přepracování rozpočtu vládou. „Teď to zákon neřeší a vycházíme z toho, že toto zákon neřeší. Ale když už byste se chtěli držet nominálních čísel, tak vláda Petra Fialy schválila rozpočet se schodkem 286 miliard, ale s jakými dírami?“ ptala se Schillerová s tím, že kdyby se vzaly chybějící výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 37 miliard. Kdyby se tyto peníze přičetly, tak by byl deficit 323 miliard a chybějících výdajů bylo podle Schillerové více. „Takže to, co předkládáme, bylo maximum možného,“ dodala ministryně s tím, že deficit je reálně výsledkem Fialovy vlády.

Vláda se při úpravách rozpočtových pravidel drží podle Schillerové evropských pravidel. „Nechceme národní normu, která, přiznávám, byla trochu přísnější,“ uvedla Schillerová s tím, že se bude držet evropských fiskálních pravidel, která jsou skutečně mírnější, než současná česká úprava. Trajektorie byla Evropskou komisí schválena až do roku 2028, kdy má strukturální deficit dosahovat 1 procenta HDP. „Do výjimek, které se přičítají k evropskému rámci, nebyly započteny peníze, které by se vynaložily na stavbu jaderného bloku, počítalo se zejména s obranou. Tak to jsme tam třeba zapracovali,“ řekla Schillerová.

Není to jen technická a transpoziční novela, říká NRR

Národní rozpočtová rada nicméně nesouhlasí s interpretací ministryně Schillerové, že jde pouze o technickou a transpoziční novelu. „V transpoziční novele, která již v minulosti prošla připomínkovým řízením a Legislativní radou vlády, ministerstvo financí totiž na poslední chvíli udělalo zásadní úpravy, které mění jak pravidlo dluhové brzdy (s ohledem na budování jádra), tak i nové klíčové pravidlo růstu čistých výdajů,“ uvedla NRR pro Echo24.

„Tyto změny už žádným věcným ani právním posouzením neprošly a ministerstvo financí, a s ním i vláda, chtějí, aby nadto neprošly ani žádným projednáním v Poslanecké sněmovně. To považuje NRR za neakceptovatelné. Kromě toho se mají měnit i rozpočtová pravidla a v nich má vzniknout prostor, aby v mimořádných situacích samotná vláda mohla zvýšit výdaje státního rozpočtu svým rozhodnutím až o 10 %, což je v dnešní realitě až přes 200 miliard korun. Ale je velmi vágně stanoveno, co kromě válečného stavu nebo ohrožení státu může spouštět tuto mimořádnou pravomoc,“ dodává Rada s tím, že teoreticky to může nastat už jen z důvodu plnění závazků vůči NATO, což nemůže být podle NRR odůvodněním takovéto obrovské „vládní diskrece“.

Analytik České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že ministryně Schillerová má pravdu, že sladění českého zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti s novou evropskou legislativou v této oblasti je poměrně složité téma. „A má pravdu i v tom, že v konečném důsledku bude toto sladění znamenat mírně volnější limity pro zdejší vládní deficity, a při daných příjmech tedy i volnější limity pro výdaje,“ uvedl.

Na rozdíl od mnoha jiných komentátorů si Skořepa nemyslí, že toto rozvolnění samo o sobě bude na škodu. „Zcela zásadní otázkou totiž je, na jaký druh výdajů jsou tyto deficity využity. Pokud půjde o smysluplné investice, pak může takové rozvolnění české ekonomice a společnosti v dalších letech a desetiletích dokonce pomoct. Koneckonců už dnes je k opticky přísnému domácímu limitu na deficit přifařena – z mého pohledu nesystémově – výjimka pro obranu. A Babišova vláda, podle mě rozumně, k tomu chce přidat další výjimku, a to pro výdaje spojené s obnovou a rozšířením Dukovan,“ poukázal Skořepa.

„Už delší dobu volám po tom, aby se česká debata o rozpočtových deficitech posunula od pouhého číselného limitu k podrobnějšímu vymezení výdajů, na které by ten limit měl být využíván, například obrana, energetika, doprava a podobně, a na které by využíván být naopak neměl,“ dodal ekonom.