Jak se mohl Západ vedený Spojenými státy dopracovat k takovému debaklu, že po dvaceti letech a bilionech dolarů odchází z Afghánistánu, aniž dokázal pozvednout tamní společnost k obrazu svému? Možná bychom se spíš mohli ptát, jak by nemohl? Na americkém webu Politico vyšla reportáž o ostrovech Tonga. Je hlavně o tom, jak do tohoto nezávislého království v Tichém oceánu, kde dosud hlavní zahraniční vliv vykonávaly Austrálie a Nový Zéland, proniká Čína.
Německé vydavatelství Axel Springer koupí americkou společnost Politico, která provozuje stejnojmenný zpravodajský web. Německý podnik to dnes uvedl v tiskové zprávě, o ceně se nezmiňuje. Podle zdrojů listu The New York Times jde o miliardu dolarů (21,7 miliardy Kč), německý list Handelsblatt hovoří o částce "nejméně 630 milionů eur". Axel Springer získá také zbylý poloviční podílu ve společném podniku Politico Europe.
V roce 2002 byl v Pákistánu unesen zpravodaj Wall Street Journal Daniel Pearl. Ve videu, které s ním únosci natočili, Pearl na pokyn únosců vypovídá, že je Žid, že jeho matka je ze sionistické rodiny, že navštěvoval Izrael. K jeho vraždě se přiznal Chálid Šajch Muhammad, jeden z předních bojovníků al-Káidy a stratég útoků z 11. září, který padl do rukou Američanů. „Svou požehnanou pravou rukou jsem uřízl hlavu amerického Žida Daniela Pearla ve městě Karáčí v Pákistánu.
Pád Kábulu je historickým momentem se zatím nedohlédnutelnými důsledky. Je to také konec jedné dějinné kapitoly, která se začala psát před dvaceti lety, 11. září 2001. O válce v Afghánistánu jistě vzniknou tlusté bichle, bude se učit na prestižních univerzitách a sloužit jako varování budoucím světovým lídrům. První analýzy, komentáře a náčrty výkladu vznikají právě v těchto dnech. Následuje výběr toho nejzajímavějšího, co v poslední době k tématu vzniklo.
Prazvláštním zážitkem bylo sledovat na sociálních sítích zhroucení Afghánistánu. Jako kdyby se na člověka valila koule nesourodých slov splácáných dohromady v tuhou hmotu, rostla a rostla, jak se nabalovala další vyjádření. Jeden si tak mohl říkat, že sleduje historii v přímém přenosu anebo srážku reality, nějaké fatální a krvavé skutečnosti, s interpretační mašinou, která ji proměňuje v kanonenfutr pro názorové střety, práškový substrát pro krmnou směs. Vlastně nic nového. Jenom ty konkrétní okolnosti tu setrvalou povahu virtuálního „diskurzu“ nasvěcovaly ostřeji, než je obvyklé.
Wikipedie je jednou z nejmocnějších internetových stránek na světě. Je to pátý nejnavštěvovanější web zhruba s 6,1 miliardy uživatelů za měsíc. Anglická verze Wikipedie má přes šest milionů článků, česká verze přes 484 tisíc. Dohromady jde o 56 milionů hesel ve více než 300 jazycích. I když na citování Wikipedie se v akademickém prostředí hledí skrz prsty, stále častěji lze na citování Wikipedie narazit v médiích. O čem informuje Wikipedie, je tedy důležité, ale ještě důležitější je, jak o tom informuje.
Americká média nám nečiní život snadným. Vždy když shromáždíme dost doličných předmětů k tomu, abychom nad nimi zlomili hůl, objeví se něco takového jako reportáž v časopise New Yorker o Němci, který vyrůstal u pěstouna-pedofila. Reportáž, jež si jistě vyžádala dlouhý čas, je psána jasným, klidným stylem, autorka má dar popsat komplikovaný děj a nekřičet přitom na vás: Tohle je zlo!
Pražský magistrát má vyzvat městské firmy a organizace, aby neinzerovaly v médiích, jež jsou podle spolku Nelež dezinformační. Je to další projev boje proti dezinformační scéně. Z něj se stalo široce a někdy taky docela vášnivě diskutované téma. Lidé a média definující se jako opozice vůči mainstreamu (je dost těžké dnes definovat, co to vlastně ten mainstream je) snahy dezinformátory na mediální scéně nějak ostrakizovat často označují za plíživý nástroj cenzury nepohodlných názorů.
Rozhovor s maďarskou ministryní Judit Vargovou se měl původně týkat hlavně nových pravidel v sexuální výchově. Vládní strana Fidesz zakázala propagaci homosexuality a transgenderu jak ve školách, tak ve vysílání přístupném dětem a mládeži. Mezitím se vztahy mezi Budapeští a Evropskou komisí vyhrotily natolik, že i rozhovor musel být rozšířen a jeho tématem se stal tento konflikt v celé své kráse. A na poslední chvíli do toho přišel ještě skandál kolem izraelského softwaru Pegasus pro špehování přes mobilní telefon.
Poslední dobou se ve válce Evropské unie proti Maďarsku otevřely nové dvě fronty. Ta první byla otevřena v půli června, kdy parlament v Budapešti novelizoval čtvrt století starý zákon o ochraně dětí a o poručnictví (viz rozhovor s ministryní spravedlnosti Juditou Vargovou na str. 18 aktuálního čísla Týdeníku Echo).
Čínská státní investiční společnost CITIC prodala prostřednictvím firmy Rainbow Wisdom Investments svůj podíl 55,8 procenta v mediální společnosti Médea druhému akcionáři Jaromíru Soukupovi. Cenu a podmínky nezveřejnila. Soukup se ode dneška stal znovu výkonným ředitelem a předsedou představenstva. Médea to uvedla v tiskové zprávě. CITIC získala majoritu v Soukupově firmě letos v březnu po navýšení původně třicetiprocentního podílu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) podal žalobu na městský úřad v Černošicích. Důvodem je řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které s ním tamní radnice vede kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdila mluvčí Krajského soudu v Praze Hana Černá. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podal předseda vlády v polovině května, požaduje v ní zastavení přestupkového řízení. Na něj by však soudní spor zatím neměl mít vliv, píše server.
Takovou prasárnu jsem nezažil." Premiér Andrej Babiš označil v neděli večer ve svém pořadu Čau lidi veřejnoprávní ČTK a Český rozhlas za pátou kolonu, která bojuje pro českým zájmům. "Byl jsem u Ursuly (von der Layenové) třetí pro peníze na fond obnovy, vybojovali jsme 180 miliard, ale bohužel tripartita, koaliční partner...trvalo to dost dlouho," ztěžuje si premiér Babiš na průtahy s penězi na obnovu z EU, které musel překonávat.
Známý italský novinář Paolo Liguori řekl v úterý deníku Il Giornale d'Italia, že podle jeho informací je Čína připravena k bezprecedentnímu kroku a převzít odpovědnost za únik viru SARS-CoV-2 z wuchanské laboratoře. V současnosti podle něj dochází k jednání mezi Spojenými státy, Čínou a také WHO, které by mohlo vyústit v „kompromisní“ dohodu, kde by Peking připustil náhodný únik viru z laboratoře, odpovědnost se přitom hodí na vědce, kteří včas neinformovali vládu.
V roce 2005 se jedny dánské noviny, které tou dobou ve zbytku světa kromě mediálních odborníků znal jen málokdo, rozhodly otestovat skutečné poměry svobody projevu tím, že vydají karikatury islámského proroka Mohameda. Už nějakou dobu totiž panovalo podezření, že autoři a kreslíři sami sebe v určitých tématech raději cenzurují, aby nevyvolali násilný a potenciálně vražedný hněv mezi uraženými muslimy.
V Afghánistánu byl dnes zabit novinář agentury Reuters, když zpravodajsky pokrýval střet mezi afghánskými bezpečnostními silami a bojovníky islamistického hnutí Tálibán nedaleko hraničního přechodu s Pákistánem. Agentura to oznámila s odvoláním na afghánského vojenského velitele. Afghánské speciální jednotky se snažily o znovuobsazení oblasti hlavního tržiště ve Spínbuldaku, když byl novinář Dániš Siddikí zabit společně s afghánským důstojníkem. Podle dostupných informací se dostali do křížové palby.
V Nizozemsku zemřel známý novinář Peter de Vries, podle rodiny podlehl střelným zraněním z minulého týdne. De Vries se proslavil svými reportážemi o nizozemském kriminálním podsvětí a v minulosti opakovaně čelil kvůli některým kauzám výhrůžkám. Minulé úterý 64letého novináře postřelili na ulici krátce po jeho pravidelném vystoupení v televizi. Čin tehdy odsoudili politici z Nizozemska i z dalších evropských zemí. Policie drží ve vazbě dva podezřelé.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) po čtyřech letech opět vytáhl své oblíbené téma z posledních sněmovních voleb. Komunisté a ANO se tehdy vymezovali proti vládní ČSSD v kauze lithium, jehož zásoby se nacházejí v Krušných horách, a tehdejší ministr ČSSD podepsal memorandum s australskou firmou o průzkumu. Poté se o celé záležitosti čtyři roky ve veřejném prostoru prakticky nehovořilo. Nyní však Babiš slibuje, že jeho vláda brzy oznámí, za jakých podmínek se bude v ČR lithium těžit.
Evropská komise (EK) má proti Polsku další výhrady. Tentokrát kritizuje navrhovanou novelu zákona o vysílání, která podle ní omezí svobodu médií. Změna se má týkat pravidel ve vlastnictví soukromých rozhlasových a televizních stanic. Konkrétně jde o to, že licence na vysílání by se nově udělovaly zahraničním subjektům jen pokud sídlí v prostoru Evropského hospodářského společenství (EHS). Mediální společnosti působící v Polsku by tak nemohly být kontrolovány firmami, které sídlí mimo EHS.
Francouzský úřad pro hospodářskou soutěž vyměřil americké internetové společnosti Google pokutu půl miliardy eur (12,8 miliardy Kč) za to, že se nedohodla s vydavateli zpravodajství. Google čelil obvinění francouzských vydavatelů APIG, SEPM a tiskové agentury AFP, že s nimi nejednal v dobré víře o odměnách za přejímání jejich obsahu. Vést taková jednání Googlu v dubnu loňského roku nařídil antimonopolní úřad.
Před dvěma týdny měla ustavující shromáždění frakce Tea Party v ODS, na Facebooku lze zhlédnout některá vystoupení. Za pozornost rozhodně stojí expozé bývalého europoslance Hynka Fajmona. Mluví v něm o klimatické politice Evropské unie. Podivuje se tomu těžko pochopitelnému rozporu mezi revoluční změnou, kterou do našich životů hodlá vnést unijní Green Deal, a takřka nulovým zpravodajstvím o této změně.
Na ulici v Amsterodamu v úterý někdo postřelil známého novináře Petera R. de Vriese, který se už několik desetiletí věnuje kriminálním kauzám. Informují o tom nizozemská média včetně veřejnoprávní vysílací společnosti NOS, podle níž byl 64letý žurnalista hospitalizován. Agentura Reuters uvádí, že de Vries v minulosti opakovaně čelil výhrůžkám od kriminálního podsvětí.
Někdejší šéf německé kontrarozvědky Hans-George Maassen se pustil do kritiky médií, která obvinil z jasného příklonu k levici. Podle něj především mezi veřejnoprávní televizí ARD a levicovou scénou existuje silné propojení. Maassen proto navrhl, aby byly „charakterové vlastnosti“ některých redaktorů otestovány. Takto se vyjádřil v rozhovoru pro soukromou stanici TV Berlin. Na Maasse se ihned sesypala kritika ze strany mnoha novinářů a také levicových stran.
Velkým tématem uvnitř vědecké komunity se stal otevřený dopis redakci vědeckého časopisu Astronomie & Astrofyzika ve věci transgenderu, který za pár dní podepsalo více než 900 lidí. Autoři dopisu upozorňují na to, že transsexuálové, kteří se rozhodnou změnit v průběhu kariéry své jméno, nemají možnost je zpětně aktualizovat u již publikovaných studií a článků. „Odmítnutí žádosti o aktualizaci jména způsobuje transsexuálním akademickým pracovníkům velké a zbytečné potíže,“ uvádí autoři dopisu.
Prezident Miloš Zeman vystupuje v médiích spíš už sporadicky a jen v pečlivě vybraných. Pokaždé se mu ale podaří zaplnit prostor ve všech. Hodí granát do nepřátelského tábora, který zcela spolehlivě vyrazí do mediálního protiútoku, a Zemana je najednou všude plno. Transgender lidé se sice českému prezidentovi mohou zdát odporní, ale je to stejné jako opovrhovat nemocnými nebo lidmi s psychiatrickou diagnózou.
Úřad práce porušil zákon o střetu zájmů, když propagaci projektu na podporu handicapovaných přidělil společnosti Mafra. Takový je verdikt auditorů ministerstva financí, kteří v roce 2020 prověřovali, jak karlovarská pobočka úřadu práce nakládá s evropskou dotací na projekt "Zdravotní postižení není hendikep v Karlovarském kraji". Podle serveru iROZHLAS.cz, který má dokument k auditu k dispozici, jde o první známé rozhodnutí, které odstavuje holding Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) od veřejného tendru. Úřad práce se proti výsledkům prověrky ohradil.
Diskuze s prezidentem Milošem Zemanem a jeho výroky o sexuálních menšinách zaujaly i zahraniční média. Výrok Zemana o transgender lidech, kteří mu připadají „bytostně odporní“, se dokonce dostal na homepage zpravodajského webu americké televizní společnosti CNN s titulkem „Český prezident nazval transgender lidi ‚odpornými‘“. V nedělní Partii na českém kanálu CNN Prima News se Zeman během diskuze o novém kontroverzním zákonu v Maďarsku zabýval i problematikou sexuálních menšin v Česku.
Běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič a jeho partnerka, Ruska Sofija Sapegaová, kteří byli v květnu zadrženi v Bělorusku po nuceném přistání jejich letu, byli přemístěni z vězeňské vazby do domácího vězení. Ruské redakci BBC to v pátek řekli jejich rodiče. Pratasevič je nyní sám v nájemním bytě v Minsku, sdělil novinářům jeho otec Dzmitryj Pratasevič. Podle jeho informací obvinění proti jeho synovi ani proti Sapegaové stažena nebyla.
V Kalifornii podalo 34 žen žalobu na server Pornhub za úmyslné zveřejnění videí, na kterých byly oběťmi sexuálního zneužití nebo znásilnění. Žaloba se vztahuje také na společnost MindGeek, která vlastní tyto internetové stránky na streamování videí s pornografickým obsahem. Žaloba zdůrazňuje, že v případu jde o odsouzení znásilnění a ne o pornografii jako takovou, napsal list Le Monde.
Tuzemská internetová firma Seznam zvýšila svůj požadavek na náhradu škody vůči americkému konkurentovi Google o jednu miliardu na deset miliard korun. Google podle Seznamu zneužívá své dominantní postavení na trhu s licencovanými operačními systémy pro chytrá mobilní zařízení a aplikacemi pro platformu Android. Požadavek na náhradu škody bude součástí žaloby na Google, kterou Seznam chystá.
