Tag: média

Články k tagu

Twitter v zajetí ideologie

Twitter je jako heroin. Možná dokáže nabídnout chvilkové upokojení, ale vzniká na něm závislost a dlouhodobě člověku spíš škodí. Twitter je ale zároveň debatní prostor. Střetávají se zde novináři, aktivisté, profesoři, politici a další opinionmakeři. Není těžké získat pocit, že názory na Twitteru jsou i názory většinové populace. To připisuje sociální síti mnohem větší vliv, než by odpovídalo počtu uživatelů či finanční situaci. Je proto důležité, aby diskuse na platformě byla víceméně vyvážená a vedení firmy nenadržovalo ani jedné straně. Přesto není žádným velkým tajemstvím, že firma stranila liberální levici.

Jeremy Clarkson urazil v článku Meghan. Přišlo na něj nejvíc stížností v historii, i od jeho dcery

Rekordní počet stížností obdržela britská novinářská organizace IPSO na komentář moderátora Jeremyho Clarksona, v němž mimo jiné napsal, že nesnáší manželku britského prince Harryho Meghan. Do úterního rána si na něj stěžovalo 17 500 lidí. To je podle listu The Guardian více, než jich nezávislá organizace dohlížející na standardy novinářské práce dostala za celý loňský rok. Moderátorn napsal, že se mu Meghan hnusí „na buněčné úrovni“ srovnatelně jako sériová vražedkyně Rose Westová.

Souboj prezidentských superdebat. ČT ustoupila a kvůli Nově ji přesunula už na neděli

Česká televize (ČT) posunula svou předvolební superdebatu všech prezidentských kandidátů ze čtvrtka 12. ledna na neděli 8. ledna. Důvodem je kolize původního termínu s debatou na komerční Nově. ČT to dnes sdělila v tiskové zprávě. Debatu před prvním kolem volby odvysílá ČT1 a zpravodajská ČT24 v neděli od 20:00 hodin večer. Hostit ji bude Národní muzeum. Kandidáty však bude televize podle mluvčí Karolíny Blinkové do debaty teprve zvát. Zda se debaty zúčastní i kandidující expremiér Andrej Babiš (ANO), tak není jasné.

O Davidech a Goliášovi na českém internetu

Minulý týden prošla Senátem bez úprav novela autorského zákona, načež ji obratem podepsal prezident. Kromě takových změn, jako je odpuštění autorských poplatků živnostníkovi, který má v obchodě puštěné rádio, obsahuje jednu změnu třaskavou a vysoce spornou. Jde o způsob, jak velké (novela říká: dominantní) platformy typu Google přimět platit českým vydavatelstvím, jejichž zprávy přebírají a ve svých vyhledávačích zobrazují. Před rokem Google začal v programu News Showcase, česky Výběr zpráv, platit za obsah vybraným médiím.

„Nepěkná vizitka, jak vznikají zákony.“ Novela může napůl vystrnadit Google z Česka

Novela autorského zákona, která prošla parlamentem, má našlápnuto k tomu, aby vyhnala technologické giganty jako Google, Facebook nebo Twitter z českého mediálního trhu. Firmy by podle ní totiž musely uzavřít smlouvy se všemi vydavateli, aby mohly jejich obsah dál komerčně využívat. Google už pohrozil, že některé své služby v České republice vypne. Podle některých nijak nečekaný krok, zaštiťovatel nové legislativy, ministerstvo kultury, nicméně zákon měnit nehodlá.

„Když Google omezí služby, znevýhodní to malá média“

Parlamentem pod záštitou ministerstva kultury prošla novela takzvaného autorského zákona, která má mj. donutit firmy jako Google, Twitter nebo Facebook, aby si u vydavatelů a mediálních domů sjednaly licenci na využívání jejich obsahu. Technologičtí giganti by tak museli uzavřít smlouvy s velkými i malými, aby mohli pod svou značkou a za úplatu dál články šířit. Podle mediálních organizací ale takto zákon vypadat nemůže, protože by příliš ohrozil malá vydavatelství, která mnohdy už s Googlem a ostatními spolupracují. Google už pohrozil, že své služby v ČR vypne.

Co je pravda na zprávách o ukrajinském neonacismu. Němci hledali odpověď

Už před počátkem války na Ukrajině se šířily nejrůznější příběhy, které tvrdí, že Ukrajinci jsou nacisté. Tyto informace se objevují na ruských propagandistických sítích a kanálech, stanice Deutsche Welle se rozhodla některé z těchto zpráv ověřit. Většina těchto zpráv neměla reálný základ. Alarmující kromě samotného obsahu je počet čtenářů těchto proruských kanálů. Jedním z nich je telegramová skupina Zprávy z Ruska („Neues aus Russland“). Jen samotný kanál Zprávy z Ruska má více než 183 000 odběratelů.

Německá vláda chce od nového roku zakázat zdražování plynu a elektřiny, píše Bild

Spolková vláda se chystá k bezprecedentní akci. Chce obecně zakázat dodavatelům elektřiny a plynu, aby v roce 2023 zdražovali německým domácnostem ceny za energie. Píše o tom sobotní vydání německého deníku Bild, který má návrh nového vládního zákona k dispozici. Dodavatelé elektřiny a plynu plánují na přelom roku masivní zdražování, mnohé německé domácnosti už byly, podobně jako v České republice, ze strany dodavatelů informovány.

Echo spouští první podcast. Porada Echa, jiskřivé výměny komentátorů

Tak už nakonec i my, Echo. Dlouho jsme odolávali, mysleli jsme si, že přežijeme bez všech těch nových vymožeností, ale i my jsme podlehli podle tlaku doby. Odpor se jsme kladli dva roky, mezi tím se objevily stovky podcastů, možná tisíce a jen pár se skutečně prosadilo, většina má pár desítek posluchačů. Začínáme postaru, tedy bez videa, protože prvotním cílem této naší akce je komunikace se čtenáři Týdeníku Echo, ale i našeho deníku Echo 24. Větší ambice zatím nemáme. Poslouchat m§žete na všech velkých podcastových platformách.

Boomeři a jiní strejdové

Současnost je zabydlena bájnými tvory – sněhovými vločkami, starými bílými muži nebo zhroucenými mileniály. Tváří v tvář této mytické tvořivosti se člověku může vybavit pokřik Niklase Luhmanna, německého giganta sociologie. Když mu kdosi vyprávěl o tom, co si lidé myslí, přerušil jej výkřikem: „Jména! Adresy! Ať si to můžu osobně ověřit.“ Výzvu ke konkrétnosti je dobré mít na paměti v době, v níž lidé prý vědí, co si myslí ženy, studenti nebo ti „privilegovaní“ a v níž někoho každou chvíli prohlašujeme za mluvčího generace. K mytickému myšlení svádí zvlášť rétorika generací, v níž se vyžívají politici, veřejní intelektuálové a uživatelé sociálních sítí.

Zrušte stíhání Assange, vyzvala vlivná média Washington

Americká vláda musí upustit od stíhání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, protože tím podkopává svobodu tisku. V prohlášení to dnes uvedly mediální organizace, které mu jako první pomohly zveřejnit uniklé diplomatické depeše, včetně deníků The Guardian, The New York Times (NYT), Le Monde, El País a magazínu Der Spiegel. Assange je ve Spojených státech stíhán v souvislosti s 18 trestnými činy, včetně špionáže. Nyní je v Británii, která letos souhlasila s jeho vydáním.

Čína cenzuruje vysílání z MS v Kataru, neukazuje lidi bez covidových roušek

Čínská státní televize cenzuruje ve svém vysílání z fotbalového šampionátu v Kataru záběry lidi, kteří na sobě nemají roušku. Podle médií jde o součást tvrdých opatření, která čínská vláda prosazuje v boji s koronavirem a proti kterým nyní lidé v Číně masivně protestují. Vysílatel vystřihuje například záběry fanoušků zblízka nebo zahraničních expertů. Čínská televize CCTV Sports podle serveru South China Morning Post a dalších médií cenzuruje záběry z mistrovství světa.

Novinář, který chybně napsal o dopadu ruské rakety v Polsku, přišel o práci

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustila novináře, který v úterý 15. listopadu s odkazem na nejmenovaný americký zdroj chybně informoval, že na východ Polska dopadla ruská raketa. Představitelé Polska, NATO i Spojených států později uvedli, že se jednalo zřejmě o ukrajinskou raketu, kterou Kyjev vyslal v obraně před ruskými raketovými útoky. AP zprávu později opravila.

Místo ceremoniálu tvrdá kritika. BBC neodvysílala zahájení šampionátu v Kataru

Britská veřejnoprávní televize BBC v neděli neodvysílala zahajovací ceremoniál mistrovství světa ve fotbale v Kataru. Namísto toho zařadila do programu vysílání, které bylo k pořadatelské zemi tvrdě kritické, píše web listu The Guardian, podle něhož byl přímý přenos ceremoniálu k vidění jen na webu BBC. „Je to nejkontroverznější mistrovství světa v historii a to se ještě ani nekoplo do míče,“ udal tón moderátor pořadu a bývalý slavný fotbalista Gary Lineker.

Na cestě uličkou hanby

Na tu historii už padá prach, my zakladatelé Echa jsme byli první, kteří jsme odešli z vydavatelství Mafra, když ho spolu s Lidovými novinami ovládl Andrej Babiš, abychom vybudovali internetový deník Echo24 a Týdeník Echo, nezávislý na oligarších toužících po politické moci. Nedělali jsme při tom žádné scény, vzpoury, petice nebo stávky. Přistoupili jsme k tomu pěkně v klidu po zdravém kapitalistickém způsobu, vy jste se rozhodl noviny koupit, v pořádku, ale stejně jako vy jste se rozhodl něco koupit, my jsme se rozhodli, že pro vás pracovat nebudeme, protože jsme vás znali a tušili jsme, co máte za lubem.

Mladík v Chersonu „hajloval“. CNN nahrávku odvysílala, pak přišla o akreditaci

Několik zahraničních novinářů, mezi nimi reportéři britské televize Sky News a americké stanice CNN, přišlo na Ukrajině o akreditaci v souvislosti s reportážemi z osvobozeného Chersonu. Píše o tom internetový portál Ukrajinska pravda s odvoláním na nevládní organizaci Detektor media a ukrajinský generální štáb. Ukrajinský ombudsman se obrátil na ministra obrany, aby odebrané akreditace novinářům vrátil.

Kreml cenzuruje vlastní poslance. Někteří jsou na černé listině

Kreml vytvořil pro státní média seznam poslanců Státní dumy, jejichž názory by neměly v médiích dostávat prostor. Je mezi nimi šéf výboru pro obranu Andrej Kartapolov, generál Andrej Gurulev nebo šéfka výboru pro ženské záležitosti Nina Ostaninová. Tito poslanci si podle kremelské administrativy dovolili přílišnou nezávislost ve svých prohlášeních a kritice ruských vojsk.

Do Ruska se zamiluje každý. „Mrznoucí ženy z EU se honí za Rusy kvůli elektřině a horké vodě.“

Na sociálních sítích se šíří ruský propagandistický videoklip o mladé Britce, která se na internetové seznamce seznámí s Rusem, za kterým se vydává kvůli "elektřině, plynu, teplu a bohatství". Profesionálně natočené video sdílel poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko s tím, že "takto bude vypadat zima na Tinderu v EU". Video ukazuje mrznoucí britskou ženu bez elektřiny a luxusní domov ruských mužů se zástupem spoře oděných žen.

Management kariérního rizika

Pravda vítězí, měli jsem si příležitost minulý týden opakovat, a v americkém mediálním světě vyšel článek, který k tomu připojuje, dalo by se říct, několik postřehů. Byla z toho událost toliko ve světě lidí žijících médii, ale zajímavá. Velká americká média mívají kritiky specializované na svět médií. Erik Wemple, který tuto práci dělá ve Washington Post, se minulý týden vrátil do doby vrcholících protestů a rabování Black Lives Matter v roce 2020. Redakce New York Times se tehdy dohodla s republikánským senátorem Tomem Cottonem, že jim napíše komentář, že by proti násilníkům měla být nasazena armáda. Krok jistě povážlivý, ale ani bezprecedentní, ani protiprávní.

Falešní zaměstnanci Twitteru napálili novinářku CNBC

Elon Musk, který po mnohaměsíčních peripetiích nakonec tento týden koupil sociální síť Twitter, budí v liberálních kruzích obavy, že se síť pod jeho vedením stane šiřitelem dezinformací. V pátek ovšem televizní stanice CNBC ve svém zpravodajství o Twitteru sama rozšířila dezinformaci, když se stala obětí vtipu. Minulý týden měl Musk v telefonátech s investory nadhodit, že propustí až 75 procent ze sedmi a půl tisíce zaměstnanců. Později je ale při návštěvě firmy prý uklidňoval, že velké propouštění nechystá.

Nenávidění němečtí intelektuálové kritizují média

Nejvýraznějšími hlasy, které v Německu vyzývaly k diskusi nad dodáváním zbraní na Ukrajinu, byly ty patřící Jürgenu Habermasovi, Richardu D. Prechtovi a Haraldu Welzerovi. Všichni tři se dočkali kritiky, což je legitimní. Jestli bylo nutné i mediální zostuzování, je jiná otázka. Všichni jmenovaní v posledních týdnech také vydali knihu o médiích, přičemž Precht a Welzer napsali společně publikaci Čtvrtá moc. Jak vzniká většinový názor, který není většinový. Případ Precht–Welzer je pozoruhodný. Třeba novinář Joachim Huber uveřejnil zdrcující recenzi měsíc před vydáním knihy. Obsah si prý lze domyslet.

Zpráva o překročení Rubikonu

Občas se stane, že některé zprávy jsou zaznamenány, ale nezdá se, že by je mediální a politický svět vstřebal. Přinejmenším v Česku, ale ani ve světě nejsou chápány natolik, aby je novináři snadno přeložili do titulků, dokázali k nim srozumitelně formulovat otázky na tiskovkách a tak podobně. Minulý týden se takto začaly vnucovat dvě velké události. V úterý na Salonu Echa v Knihovně Václava Havla a ve středu na česko-polské konferenci o energetice v institutu CEVRO bylo jedno téma, které dokázalo dokonale sjednotit všechny účastníky: německý plán na ochranu domácího průmyslu před vysokými cenami energií.

Rusko se bojí ukrajinské ofenzivy. Chystá evakuaci obyvatel Chersonské oblasti

Rusko se kvůli ukrajinské protiofenzivě chystá evakuovat obyvatele okupované Chersonské oblasti. Shodně to uvedli Moskvou dosazený gubernátor oblasti Volodymyr Saldo a velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin. Podle generála je vojenská situace v oblasti napjatá, nevyloučil nutnost přijmout těžká rozhodnutí. Šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Saldo oznámil, že úřady zorganizují přesun obyvatel čtyř měst u Chersonu z pravého na levý břeh Dněpru

Komu zvoní hrana?

V posledních letech vytrvale klesá důvěra v systémová média, někdy jsou to také ta tradiční, zavedená nebo média establishmentu. Nástup k jejich pádu odstartoval příchod a rozvoj různých sociálních sítí, které pomocí algoritmů postupně veřejnost rozdělily a izolovaly do skupin, často se říká také bublin. Aby to nebylo tak jednoduché, jednotlivé sociální sítě jsou zaměřeny na různé věkové skupiny a zájmy. Porcování společnosti přitom probíhá vertikálně i horizontálně. Pro elementární společenskou jednotu je však nutné ctít základní hodnoty, důležitou součást společenské smlouvy. Ty jsou ale postupně narušovány.

Vydrží Trussová déle než salát? Premiérka bojuje o přežití, píší britská média

Britská média se hojně věnují osudu premiérky Liz Trussové v čele kabinetu, který vede teprve pět týdnů. The Guardian píše, že Trussová bojuje o politické přežití. Komentátor veřejnoprávní stanice BBC si klade otázku, jak dlouho ještě Trussová vydrží v Downing Street, Daily Express píše o blížící se rozhodující bitvě. Podle deníku Daily Mail se zákonodárci Trussovou pokusí sesadit již tento týden. Bulvární Daily Star dokonce vysílá z recese živé video hlávky salátu s názvem: „Vydrží Liz Trussová déle než tento salát?“

Putin je racionální, ale s invazí se totálně přepočítal, míní Biden

Ruský prezident Vladimir Putin, je racionální aktér, který se však ve své invazi na Ukrajinu výrazně přepočítal, řekl dnes americký prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CNN. Šéf Bílého domu zároveň označil cíle svého ruského protějšku na Ukrajině, které šéf Kremlu vyložil v projevu na začátku invaze, jako iracionální.

Nejvlivnější Žid roku 2022: Zelenskyj porazil Natanjahua a Blinkena

Izraelský deník Jerusalem Post zveřejnil seznam padesáti nejvlivnějších Židů za rok 2022. Na prvním místě se umístil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jeho houževnatost a odvaha se staly legendárními a vysloužily si přirovnání k Winstonu Churchillovi,“ uvádí Jerusalem Post. Za nejvlivnějšího Žida roku 2022 byl izraelským deníkem Jerusalem Post vybrán ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Pavla a Nerudovou zmiňovali vládní lídři nejčastěji. Hledají kandidáta na Hrad

Vládní strany možná místo svého adepta na prezidenta podpoří některého z občanských kandidátů. V úvahu připadají generál Petr Pavel, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová nebo senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. V debatě České televize ke komunálním volbám tuto čtveřici jmenovali předsedové koaličních stran Marian Jurečka (KDU-ČSL), Vít Rakušan (STAN) a Ivan Bartoš (Piráti).

Miliardář Křetínský zachraňuje levicový list Libération. Půjčil mu 343 milionů

Český podnikatel a majitel několika francouzských listů Daniel Křetínský půjčil deníku Libération 14 milionů eur (asi 343 milionů Kč), aby mu pomohl s financováním činnosti. Uvedla to dnes agentura AFP, podle níž jsou peníze určené k financování listu do té doby, než se deník dostane zpět do vyrovnané bilance, s čímž se počítá v roce 2026. AFP se odvolává na vlastníka deníku, společnost Presse indépendente (FDPI).