Tag: OZE

Články k tagu

Turek: OZE jsou skvělá myšlenka, zóny pro větrníky ve zrychleném řízení jsou ale zločin

Obnovitelné zdroje energií jsou skvělou myšlenkou, ale musíme je budovat evolučně, nikoliv revolučně. Pro Echo24 to řekl vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy), který chce bojovat proti akceleračním zónám pro výstavbu větrných elektráren v blízkosti obcí, rád by prosadil prodloužení vzdálenosti, kde je možné větrník postavit, o 200, případně 500 metrů. Změny v akceleračních zónách podpořil také premiér Andrej Babiš (ANO).

Evropská elektrická infrastruktura má problém kvůli OZE, říká šéf energetického giganta. Navrhuje změny

Šéf Elia Group, jednoho z největších provozovatelů přenosových soustav v Evropě, varoval před problémy, které evropské soustavě přináší obnovitelné zdroje (OZE). Podle Bernarda Gustina v současnosti velkou část rezervované kapacity zabírají projekty pro solární a větrnou energii. Ty jsou podle něj navíc často nepřipravené. Upozornil také, že masivní miliardové investice, které jsou do infrastruktury potřeba, komplikují několikaleté povolovací procesy, které investory do infrastruktury často odradí.

Německá otočka s ukončením výhod pro OZE? Česko je připraveno se přidat, říká Havlíček

Závody v dotacích do OZE přivedly EU do schizofrenní situace, kdy státy nejsou schopny odfinancovat vyplývající náklady na udržení bilance a stabilizaci sítí. Pro Echo24 to uvedl pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Reagoval tak na avizovanou ambici Výmarského trojúhelníku, tedy Francie, Německa a Polska ukončit zvýhodňování obnovitelných zdrojů. Česko se podle Havlíčka rádo přidá k podobně smýšlejícím zemím.

Zásadní obrat v energetické politice EU? Výmarský trojúhelník chce konec zvýhodňování obnovitelných zdrojů

V Německu roste tlak na zásadní obrat v evropské energetické politice. Šéfové parlamentních klubů CDU a CSU přijali v Paříži dokument, který volá po rovnosti mezi obnovitelnými zdroji a jadernou energií. Opuštění „ideologických preferencí“ a návrat k tzv. technologické neutralitě má být zároveň součástí nového strategického partnerství v rámci takzvaného Výmarského trojúhelníku (Německo, Francie a Polsko), píše německý deník Welt.

Že Tykačovy elektrárny zavřou, ještě není jasné, říká Havlíček

Návrh na uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače podle budoucího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) ještě neznamená, že se skutečně uzavřou. Záležet bude na dopočítání bilance a sítě ze strany České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS), do úvahy se musí vzít také kontext těžby uhlí a jeho užití v teplárenství. Stát i podniky mohou předejít výkyvům cen energií spojeným s případným uzavřením elektráren transparentní komunikací a operativní koordinací zdrojů.

Problémy po uzavření Tykačových elektráren: těžba uhlí, zimní měsíce i charakter výroby OZE

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027. Podle oslovených expertů přinese uzavření elektráren několik zásadních dopadů, ať už se jedná o samotnou těžbu uhlí a jeho cenu, ale také třeba o charakter výroby energie z obnovitelných zdrojů, který není zdaleka tak stabilní jako klasické zdroje. V zimních měsících není za uhelné elektrárny podle jednoho z expertů náhrada.

Česká energetika jede do zdi

Konec doby uhelné u nás je na dohled. Tak lze chápat včerejší zprávu Hospodářských novin, podle níž Pavel Tykač k lednu 2027, tedy za rok a něco málo, plánuje zavřít tři své uhelné elektrárny: Počerady, Chvaletice a Kladno. Zmizela by tak kapacita 2,3 gigawattů pro výrobu elektřiny. Takzvané stabilní kapacity, jak na svém blogu upozorňuje Milan Smutný, tedy nezelených elektráren, má Česká republika 8,4 GW. Přijdeme tedy jedním rozhodnutím jednoho podnikatele o třetinu stabilních zdrojů.

Německo v energetické pasti: Spotřeba roste a soláry s větrníky nestačí krýt poptávku

Nová německá vláda se ocitla v nebezpečné pasti: Spotřeba elektřiny v Německu v nadcházejících letech dramaticky vzroste. Rozšíření potřebné elektrické sítě však do roku 2045 bude stát přibližně 600 miliard eur. Zatímco firmy a domácnosti loni spotřebovaly 464 terawatthodin (TWh), do pěti let by to mohlo být až 670 TWh, tedy téměř o 45 % více. Do roku 2035 se pak očekává dokonce zdvojnásobení na 1000 TWh, jak uvádí Bild.

Byly to obnovitelné zdroje

Čtvrtého července v poledne postihl severní Čechy, větší část východních Čech a pravobřežní Prahu několikahodinový výpadek proudu. Oficiálním a doposud jediným viníkem je fázové vedení V411 nedaleko Kadaně, které shořelo a spadlo. Nachází se ovšem nedaleko místa, kudy do České republiky ústí hlavní přívod elektřiny z Německa. Stejně jako dispečer vylučují OZE ze skupiny podezřelých i vládní politici. My jsme si pro nejpravděpodobnější vysvětlení zašli na ČVUT za předním českým energetikem, profesorem Františkem Hrdličkou.

Lžou nám do očí

V pátek 4. července absolvovala Česká republika asi na třetině svého území několikahodinový výpadek elektřiny. Otázka po příčině blackoutu rozdělila opozici – nejen v úzce politickém, stranickém smyslu – a „režim“. Vládní strany mluví o technické závadě, opozice si naopak od prvního dne byla jista, že za blackoutem je přemíra obnovitelných zdrojů, tedy nezvládnuté přetoky zelené energie zpoza hranic. Opozice možná postupovala ukvapeně, mezitím je zřejmé, že se trefila. Výsledky několikatýdenního šetření příčin, k nimž správce vysokého napětí, státní ČEPS, pozval i své evropské kolegy dispečery, budou jistě zajímavé.

EU bije na poplach v oblasti energetické infrastruktury. Chybí však na ni stovky miliard eur

Po blackoutu ve Španělsku a Portugalsku či v Česku reagují na hrozby blackoutů evropští politici. Evropská komise uvedla, že urychlí přípravu balíčku na podporu výstavby elektrické infrastruktury, původně ho chtěla představit v roce 2026, nyní by ho měla představit do konce letošního roku. Na Evropskou komisi se nedávno obrátili i europoslanci, kteří apelovali především na urychlení povolovacích procesů u stavby infrastruktury, zlepšení financování či více využívat digitalizaci.

Nizozemsko už tlačí na obyvatele, aby šetřili elektřinou, síť nestíhá. Je to varování i pro nás, říká energetik

Nizozemská vláda vyzývá své občany, pomocí reklamy v médiích i na sociálních sítích, aby omezili spotřebu elektřiny a to především v denních špičkách a odkládali například nabíjení elektroaut na pozdější hodiny. Vláda tak reaguje na napjatou situaci s elektrickou infrastrukturou, která je na hranici svých limitů a podle odhadů potřebuje investice v hodnotě až 200 miliard eur. Energetici kvůli tomu odkládají zapojení nových odběratelů do sítě.

„Spadl drát“

Páteční výpadek elektřiny, který na několik hodin postihl velké části České republiky, je událostí historického významu. Prý tedy není, zastánci „moderní“, zelené, bezemisní energetiky za blackoutem vidí obyčejnou technickou závadu. Shořel a pak spadl fázový vodič, drát vysokého napětí v Podkrušnohoří. Ministerstva průmyslu a životního prostředí sice v první chvíli nevěděla, jak přesně to shoření drátu vysvětlit, ale nade vši pochybnost věděla, že jedno z vysvětlení nepřipadá do úvahy. „Nejde o selhání obnovitelných zdrojů,“ poučilo nás ministerstvo průmyslu ještě v pátek.

Za blackout nemůže Green Deal, znovu hlásí Vlček, ale příčiny nezná. Výsledky šetření slibuje v řádu týdnů

Vyšetřování pátečního masivního výpadku dodávek elektrického proudu v části Česka by mělo být hotové v řádu týdnů. Na síti X to v sobotu vpodvečer uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Napsal, že podle dostupných informací se seběhly čtyři události, které jsou spolu vzájemně propojeny a vazba mezi nimi je předmětem zkoumání. Prvotní příčinou byl pád fázového vodiče, zopakoval a zdůraznil zdůraznil, že událost nesouvisí s Green Dealem.

Prostě doufáme, že nějaká elektřina bude

Obavy z nedostatku elektřiny a otázka soběstačnosti v její výrobě jsou zásadním tématem dneška. Evropa chce stále transformovat celý energetický sektor a dosáhnout dekarbonizačních a klimatických cílů do roku 2050, a to bez ohledu na obrovské náklady a možná rizika. Španělsko a Portugalsko přitom nedávno zažily masivní blackout. Ovlivní to nějak evropské plány? V Salonu Echa diskutují zvláštní zmocněnec MZV pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška, člen představenstva ČEPS Pavel Šolc a Rostislav Krejcar z FEL ČVUT a také člen dozorčí rady ČEPS.

Postjaderné Německo

Nový německý kancléř Merz slíbil stávajícímu francouzskému prezidentovi Macronovi, že Německo přestane sabotovat jadernou energii na celoevropské úrovni a zasadí se o odstranění řady byrokratických překážek ze společné evropské politiky. Na ospalé německé poměry je to téměř revoluce. Země, jejíž intelektuální vrstvu těžce zasáhla myšlenka „Atomkraft – nein, danke!“, si rozmyslela svoji obvyklou snahu dokopávat do německých řešení i zbytek Evropy hlava nehlava. Není ale úplně jasné, zda České republice taková revoluce ještě k něčemu bude.

Rabování a žhářství. Jak taky může vypadat blackout

„Lidstvo dělí od anarchie jen devět jídel,“ zní výrok připisovaný řadě intelektuálů. V některých verzích je počet jídel zkrácen na sedm, v jiných dokonce na tři. Všechny variace ale vyjadřují stejnou myšlenku – mezi stabilní civilizací a naprostým chaosem je velmi tenká hranice. Stačí pár dní o hladu a iluze spořádané společnosti se začne rychle rozplývat. To platilo na přelomu 19. a 20. století, kdy je tento citát poprvé zaznamenán, a nyní to platí o to víc. Hranice mezi civilizací a chaosem je tenčí než kdykoli předtím.

Blackout. Nic se nestalo, pokračujte v chůzi

Když se teď zase řeší Česká televize, postavení generálního ředitele a kvalita zpravodajství (nechme teď stranou, že složení redakce zpravodajství a publicistiky Jana Součka předchází a taky ho přežije), máme tu pěkný nový příklad tendenčnosti ČT. V pondělí po poledni Španělsko postihl naprostý, Portugalsko a přilehlé oblasti jižní Francie pak částečný blackout.

Elektřina tu nemusí být pro všechny

Před měsícem severočeská společnost Sokolovská uhelná ohlásila odstavení svého posledního velkorypadla na těžbu hnědého uhlí v lomu Jiří. Označila to za konec jedné éry a milník v historii hornictví tamějšího regionu. Milník je to i pro devadesát zaměstnanců, tedy už bývalých, kteří v důsledku ukončování těžby přišli o práci. Úplný konec těžby na Sokolovsku má nastat v roce 2030. Výroba uhlí a tepla ale může v důsledku uměle nastavených netržních podmínek skončit ještě dřív. Společnost tedy stojí s nataženou rukou před státem a doufá v dotace.

Děláme to jako Čína, jen hloupěji

Nedávno proběhla zpráva o tom, že Čína plánuje dál ve velkém stavět nové uhelné elektrárny. Až do roku 2027. A to tvrdí její představitelé teď, žádný závazný termín to pravděpodobně není. Častý argument je ten, že Čína ale přece trhá rekordy ve stavbě zelených zdrojů, tedy hlavně větrníků a solárních elektráren (nechme teď stranou, že Evropa je na jejích zelených technologiích a solárních panelech nebezpečně závislá, na což se v diskusích záměrně zapomíná). Čína staví OZE, jenomže aby vyrovnala jejich nestálost, nenechává si odumřít záložní stabilní zdroje.

Riziko, že elektřiny nebude dostatek, stoupá

Podobně jako náš provozovatel přenosové soustavy (ČEPS) vydává svou každoroční zprávu o hodnocení zdrojové přiměřenosti (MAF), hodnotí z celoevropského hlediska dostatek zdrojů i Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). K přečtení zde či zde. A stejně jako poslední česká MAF 2023, ani evropská zpráva nenabízí žádné veselé čtení. Nad oběma visí otázka: Kde v příštích letech vezmeme elektřinu, aby byla pro všechny, když budou chybět stabilní zdroje?

Trhlina v německé větrné strategii. Sasko už nechce tolik větrných elektráren

Sasko jako první spolková země v Německu zvažuje zrušení závazného cíle pro výstavbu větrných elektráren, který měl do roku 2032 vyhradit dvě procenta plochy pro nové větrné turbíny. Vláda se odvolává na husté osídlení, nepříznivou topografii i odpor obyvatel venkova, kteří si stěžují na hluk, stínění a pokles hodnoty nemovitostí. Ministři CDU navrhují, aby se rozhodnutí o využití obnovitelných zdrojů energie nechalo na jednotlivých spolkových zemích.

Tisícům majitelů solárů hrozí pokuty za nezajištěnou odpovědnost za odchylku

Tisíce majitelů solárních elektráren nemají pro své zařízení zajištěnou odpovědnost za odchylku. Od července jim kvůli tomu hrozí pokuty za neoprávněné dodávky do sítě, které mohou činit stovky korun měsíčně. Počítá s tím nové legislativní opatření, které se týká zejména fotovoltaik instalovaných před začátkem letošního roku. Upozornila na to dnes energetická společnost ČEZ.

Od února se výrazně mění dotace na fotovoltaiku. Zájem výrazně klesne, varují experti

Od února se výrazně promění pravidla dotací na fotovoltaiku. Podmínky upraveného programu Nová zelená úsporám (NZÚ) podle expertů ze sdružení iKomunita povedou ke snížení zájmu o tyto elektrárny, podle dalších představitelů oboru jsou podmínky pro domácnosti diskriminační a nevyvážené. Stát letos sníží podporu pro domácnosti na pořízení solárních elektráren. Nově budou dotace určeny na fotovoltaické elektrárny (FVE) s výkonem maximálně do pěti kilowattů (kW)

Jako vylepšovat socialismus

Blíží se podpis smlouvy s korejskou firmou KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Tedy pokud k němu v březnu dle plánu opravdu dojde. Vláda před Vánoci projednala model financování druhého z plánovaných dvou nových bloků. Je tajný. Z předběžných informací ale vyplývá, že investorem nebude plně státní společnost. O tom, zda je to dobře, ale také o drahé elektřině, manipulovaném systému emisních povolenek či nedostatečné energetické bezpečnosti Evropy jsme mluvili s Jaroslavem Mílem. Bývalý generální ředitel ČEZ má na přípravě dukovanského tendru zásadní podíl.

ČEZ chce do roku 2030 investovat do dekarbonizace 80 miliard korun

Skupina ČEZ chce do roku 2030 investovat do dekarbonizace a modernizace teplárenství 80 miliard korun. Jedná se tak o druhou největší investici společnosti po výdajích do jaderné energie. Částka zahrnuje dotační podporu na modernizaci tepláren v Česku. Na setkání k modernizaci českého teplárenství v Praze to řekl předseda představenstva Svazu moderní energetiky a generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. Na modernizaci tepláren budou do budoucna směřovat stovky miliard korun.

Vzývání nových model

V minulých týdnech mělo na evropské scéně slušný ohlas vystoupení švédské ministryně energetiky Ebby Buschové po Evropské radě. Reagovala na vystřelení cen elektřiny, jež postihlo půlku Evropy následkem Dunkelflaute. Na rozdíl od Zeitenweide, předchozího výrazu, kterým němčina obohatila mezinárodní slovník, tu Dunkelflaute podle klimatologů zřejmě nějaký čas s námi zůstane. Buschová ve zjevné narážce na eurokomisaře Jørgensena poznamenala, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se dá opticky zvýšit i vypnutím jaderných elektráren, ale toto „manipulování statistik“ nám bezpečné dodávky nezajistí. Ale pak už nebyla slušná a řekla jména.

Krize v německém solárním sektoru. Pokles poptávky následuje vlna bankrotů

Německý solární sektor, dlouhodobě největší trh s fotovoltaikou v Evropě, se potýká s vážnými problémy. Pokles poptávky po solárních panelech způsobil vlnu bankrotů, propouštění a změn strategií mezi firmami zabývajícími se distribucí a instalací střešních panelů, píší Financial Times. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 došlo k prudkému nárůstu poptávky po solárních panelech. Spotřebitelé, kteří čelili rostoucím cenám energií, začali masivně investovat do obnovitelných zdrojů.

Větru ani Němci neporučí

Události posledních dní nám ukazují, že letošní rok může být tím, kdy se to začalo lámat. Tím „to“ máme na mysli společný evropský trh s elektřinou v podobě, jakou nyní známe. Takže si shrňme, co se nyní odehrálo a odehrává, a vzhlížejme s malou nadějí k budoucnosti. Stalo se opět to, co na začátku listopadu, jenže tentokrát v ještě větším rozsahu. A mělo to dohru. Že jsme se dostali do stavu, kdy Evropa začíná být v zimě závislá na tom, jestli zafouká, je fakt. V síti upřednostňované zelené zdroje jsou zkrátka nestabilní a odkázané na počasí.