„Lidstvo dělí od anarchie jen devět jídel,“ zní výrok připisovaný řadě intelektuálů. V některých verzích je počet jídel zkrácen na sedm, v jiných dokonce na tři. Všechny variace ale vyjadřují stejnou myšlenku – mezi stabilní civilizací a naprostým chaosem je velmi tenká hranice. Stačí pár dní o hladu a iluze spořádané společnosti se začne rychle rozplývat. To platilo na přelomu 19. a 20. století, kdy je tento citát poprvé zaznamenán, a nyní to platí o to víc. Hranice mezi civilizací a chaosem je tenčí než kdykoli předtím. Potvrdil to rozsáhlý blackout, který 28. dubna zasáhl Pyrenejský poloostrov.

Okolo půl jedné vypadl proud v celém Španělsku, Portugalsku a částech jihozápadní Francie. V sedm ráno následujícího dne Španělsko hlásilo, že se podařilo obnovit dodávky elektřiny na 99 procentech území. Poslední oblasti se dočkaly proudu okolo jedenácté dopoledne. Blackout byl tedy relativně krátký. I to však stačilo k tomu, aby si člověk uvědomil závislost moderního světa na elektřině. Ve Španělsku nějakých 35 tisíc lidí uvízlo ve vlacích a v metru (Portugalci byli podobného osudu ve velké míře ušetřeni díky železničářským odborům, které si den blackoutu vybraly ke stávce). Doprava ve městech zkolabovala, jelikož přestaly fungovat semafory a ulice zaplavily taxíky, zvláště tam, kde nahrazovaly nefunkční podzemní dráhu. Ti, kteří se rozhodli jít pěšky, se podle deníku El País pohybovali po centru Madridu „jako kuřata bez hlavy“, jelikož bez funkčních Google Maps se nemohli zorientovat. Španělé a Portugalci se vrátili na pár hodin k ekonomice založené čistě na hotovosti, terminály na karty a spojení s bankami přestaly fungovat. Kdo si nevybral před blackoutem, měl smůlu. Veškerý příval informací z internetu a televizí ustal. Novinky bylo možné přijímat jen skrze rádia na baterky. Ziskuchtiví obchodníci rychle vyšponovali jejich cenu ze tří eur na deset.

Je potvrzeno osm obětí. Většinou šlo o lidi, kteří se otrávili zplodinami, když spustili generátory uvnitř budov. Zemřelo několik lidí, kteří byli v domácím léčení a vypadly jim ventilátory. Jednu ženu usmrtil požár způsobený svíčkou. Nemocnicím se blackout vyhnul, jelikož měly připravené záložní generátory. Španělská konfederace podnikatelských organizací odhaduje celkové škody na 1,6 miliardy eur. Například masný průmysl přišel o téměř 190 milionů eur kvůli výpadku chlazení.

Blackout ale nepřinesl jen chaos, ztráty a paniku, ale také projevy společenské soudržnosti a pospolitosti. Někteří mluví o až karnevalové atmosféře – bez internetu, televize, počítačů a později bez světla nezbylo lidem nic jiného než se bavit s ostatními v parcích a na ulici. Před supermarkety se tvořily fronty lidí nakupujících potřeby pro grilování, když si nemohli uvařit na elektrických sporácích. Blogger Wessie du Toit, který byl zrovna na návštěvě u přátel v Portugalsku, pro web Unherd popsal své zkušenosti a přiznal, že nákup zahrnoval i doplnění zásob červeného vína a čokolády „pro udržení morálky“. Ale mluvil i o narůstající nervozitě. Silnice ve vesnici, kde bydlel, se zaplnily auty, kterým došel benzin. Některé obchody byly prázdné, vykoupené panikařícími lidmi. I du Toitova skupina, zpočátku se tvářící, že je nad věcí, začala řešit, co dělat, pokud se blackout protáhne. Zda mají dostatek vody – vodovody totiž vyschly. Podle zpráv ze Španělska a z Portugalska se tedy zdá, že pokud by se blackout protáhl a místo několika hodin by trval několik dní, z nepříjemné události se mohla stát katastrofa. A nejspíše to není naposled, co Evropu takto rozsáhlý blackout zasáhl.

Že nějaká nehoda způsobí rozsáhlý výpadek proudu, hrozilo vždy. Třeba v září 2003 spadlý strom odřízl od elektřiny celou Itálii a část Švýcarska. S nástupem zelené energie ale hrozí, že blackouty se stanou běžnou součástí našich životů. Důvodem je, že elektřinu z obnovitelných zdrojů, především ze solárních panelů, nejde jednoduše regulovat.

Tradiční výroba energie je založena na turbínách, které díky točivému momentu a setrvačnosti mohou tlumit náhlé výkyvy proudu. Soláry ale buď dodávají elektřinu, nebo ne – podle toho, jestli svítí. Nejenže se tedy nehodí k tlumení výkyvů, naopak je mohou způsobovat. To znamená, že sítě s vysokým podílem obnovitelných zdrojů jsou náchylnější k blackoutům.

To právě nejspíše stálo za zhroucením iberské sítě. Španělsko vsadilo na zelenou energii ve velkém, 16. dubna se chlubilo velkým úspěchem, několik hodin se dařilo pokrýt poptávku ze sta procent z obnovitelných zdrojů. Těsně před blackoutem obnovitelné zdroje pokrývaly zhruba 60 procent španělské poptávky. A i když vyšetřování příčin blackoutu stále probíhá a španělský socialistický premiér Pedro Sánchez popírá, že by za něj mohly obnovitelné zdroje, zdá se, že na vině jsou opravdu soláry. Mezi řádky to přiznávají nejrůznější média. Například podle Reuters ke kolapsu přispěl „nedostatek takzvané setrvačnosti sítě v důsledku relativně malého podílu výroby elektřiny z jádra a fosilních paliv v energetickém mixu Španělska“.

Před hrozbami blackoutů způsobenými obnovitelnými zdroji varoval krátce po událostech ve Španělsku v dopise politikům i zvláštní vyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. „Energetické systémy řady zemí západní Evropy – nejen Španělska – ‚jedou‘ už řadu let na hraně. Nás by především mělo zajímat Německo: během týdnů bez slunce a větru (Dunkelflaute) visí osud třetí největší světové ekonomiky doslova na jediné lince vysokého napětí,“ napsal. „Posledních dvacet let jde EU cestou masivní podpory obnovitelných zdrojů. Fosilní zdroje jsou zavírány (uhlí) nebo dočasně trpěny (zemní plyn) coby ‚most k budoucnosti‘. Nečekejme sebezpyt evropských politiků, tohle byl jen regionální problém. Jakkoli důležité je Španělsko (čtvrtá největší ekonomika eurozóny, čtvrtá nejlidnatější země Unie), změna EU pravidel může nastat teprve poté, co rozsáhlý výpadek elektřiny postihne Německo, případně Francii,“ uvedl dále. Později pro Aktuálně.cz upřesnil, že nejde o kritiku obnovitelných zdrojů, ale je třeba hledat rozumnou míru jejich využití.

O tom, jak vypadá opravdu katastrofický scénář blackoutu, může vyprávět třeba New York. V roce 1965 město zasáhl výpadek proudu, který se průběhem podobal tomu španělskému. Stal se symbolem odhodlanosti a přátelskosti Newyorčanů, kteří si navzájem pomáhali. O tři roky později natočená komedie Kde jsi byl, když zhasla světla? s Doris Dayovou v hlavní roli je zasazená do události oné noci. Zkazky, že devět měsíců poté zasáhl New York babyboom, jsou údajně nepodložené, ale celkově byl blackout z roku 1965 považován spíše za nečekané dobrodružství.

To už rozhodně neplatí o blackoutu z roku 1977, který je považován za nejhorší událost v historii města před 11. zářím. Dne 13. července okolo půl osmé večer blesk zasáhl rozvodnu Buchanan South. To spustilo řetězec událostí, jež vyústily ve výpadek proudu v téměř celém New Yorku. V bohatších částech města zábava pokračovala. Na Upper East Side lidé vytahali stoly z restaurací, kde se bez klimatizace nedalo dýchat, na ulici. V Metropolitní opeře harfistka pokračovala v koncertu ve tmě. V jiných částech města ale okamžitě začalo rabování. Na Manhattanu byl kompletně vykrádán jeden obchod za druhým. Lidé pomocí aut vytrhávali mříže, aby pak dav obchody naprosto vybílil. V Bronxu bylo vykradeno 473 obchodů, v jednom případě dav vnikl do showroomu Pontiacu a ukradl všech asi 50 aut na místě. Ještě horší to bylo v Brooklynu, kde dav vyplenil na 700 obchodů. Nejhůře pak byla zasažena čtvrť Bushwick v severním Brooklynu, kde organizované gangy vyrabovaly v podstatě všechny obchody. Celkově bylo vykradeno 34 obchodů a 45 budov podpáleno. Když dorazili hasiči, dav je napadl a házel po nich kameny a klacky. Policie nasadila vodní děla, aby hasiče ochránila.

Strážci zákona na situaci nestačili. Zatčeno bylo asi 4500 lidí. Počet by byl ještě větší, kdyby nepřišel rozkaz přestat zatýkat a začít mlátit. Zatčení se totiž již nevešli do cel a nadřízení usoudili, že policisté jejich procesováním ztrácí drahocenný čas na patrolování ulic. Během nepokojů bylo zraněno 550 policistů. Orgie rabování ustaly teprve s úsvitem. Bushwick vypadal jako válečná zóna. Celkově byly vykradeny téměř dva tisíce obchodů a založeno přes tisíc požárů. Vyšetřování Kongresu odhadlo škody na něco přes 300 milionů tehdejších dolarů (cca 1,5 miliardy těch dnešních). V souvislosti s násilnostmi zemřeli čtyři lidé. Tři uhořeli a jednoho zastřelil muž, který bránil svůj obchod před davem. „24 hodin teroru“ shrnul události na své titulní straně deník New York Post. Hollywood událost znovu využil – ve filmu Blackout čtveřice uprchlých sadistických kriminálníků tyranizuje komplex luxusních apartmánů.

Evropa má tedy za sebou blackout typu New York 1965, zelená energie zvyšuje šanci, že zažije i New York 1977.