Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) jako zpravodaj předložil odmítnutí návrhu Evropské komise na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Prostřednictvím tiskové zprávy o tom informovalo hnutí ANO. Ustavení Knotka jako hlavního vyjednavače čelí kritice od centristických a levicových podporovatelů Green Dealu. Knotek dostal na vypracování zprávy pro EP nezvykle málo času.
Český nákladní dopravce ČD Cargo plánuje propustit do konce roku až 700 zaměstnanců, tedy více než desetinu celkového počtu. Vyplývá to z informací, které dnes na síti X zveřejnil předseda představenstva a výkonný ředitel firmy Tomáš Tóth. Podle výroční zprávy ČD Cargo činil loni průměrný počet zaměstnanců asi 6500. Firma se podle Tótha musí připravit na výrazný pokles přepravy. Chystá i sešrotování některých vozidel. ČD Cargo je dceřinou firmou státních Českých drah. Podle ekonoma Lukáše Kovandy jde vlastně o paradox emisních povolenek a celého Green Dealu EU.
Motoristé sobě prosazují transformaci Evropské unie v unii suverénních států. Je podle nich také nutné budovat vztahy s novou americkou administrativou. Usilují též o obnovení spolupráce a dobrých vztahů ve visegrádské čtyřce. Současně jsou proti implementaci migračního paktu do českého právního řádu. Vyplývá to z vystoupení delegátů na dnešním sněmu strany v Olomouci, který se zabývá programem Motoristů před podzimními sněmovními volbami.
Vyjednávání o novém klimatickém cíli snížení emisí do roku 2040, který sklidil ostrou kritiku i v Česku, povede za Evropský parlament český europoslanec Ondřej Knotek z hnutí ANO. Ten přitom návrh Evropské komise označil za zradu na občanech, zelený fanatismus, který zvedne lidem náklady na život a omezí možnosti vytápění či dopravy. Ustavení Knotka jako hlavního vyjednavače čelí kritice od centristických a levicových podporovatelů Green Dealu. Knotek dostal na vypracování zprávy pro EP nezvykle málo času.
Český boj proti emisním povolenkám pokračuje i na úrovni Evropského parlamentu. Europoslanec Ondřej Krutílek sesbíral podpisy pro iniciativu vlády Petra Fialy (oba ODS) na zmírnění dopadů systému ETS 2. Snaze však podle Krutílka uškodili rumunští europoslanci, kteří jsou v ODS v jedné frakci a vyvolali neúspěšné hlasování o nedůvěře šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Krutílkův kolega o nich už dříve řekl, že mají „IQ tykve“.
Čtvrtého července v poledne postihl severní Čechy, větší část východních Čech a pravobřežní Prahu několikahodinový výpadek proudu. Oficiálním a doposud jediným viníkem je fázové vedení V411 nedaleko Kadaně, které shořelo a spadlo. Nachází se ovšem nedaleko místa, kudy do České republiky ústí hlavní přívod elektřiny z Německa. Stejně jako dispečer vylučují OZE ze skupiny podezřelých i vládní politici. My jsme si pro nejpravděpodobnější vysvětlení zašli na ČVUT za předním českým energetikem, profesorem Františkem Hrdličkou.
Včera zase jednou nastal okamžik pravdy pro klimatickou politiku EU. Poprvé se na Lipské burze prodávaly povolenky, které budou v lednu 2027 uvaleny na domácnosti za silniční dopravu a vytápění, takzvané ETS 2. Když si povolenky představíme jako daň, dosud má tato daň nulovou sazbu. Evropská komise předpokládá cenu 45 eur za tunu emisí. V Lipsku – úplně stejně jako nedávno na burze ICE – tržní cena vystřelila na 81 eur, což je také o 80 procent víc, než s kolika počítá Komise. Podle konzervativního odhadu každých deset eur za tuto povolenku zdraží litr benzinu či nafty o 75 haléřů, pesimističtější rovnice počítá u každých deseti eur s jednou korunou.
Na lipské energetické burze EEX se začalo obchodovat s emisními povolenkami pro domácnosti. Tyto nové povolenky, spadající do připravovaného systému ETS2, mají pokrýt emise ze spalování paliv v domácnostech, dopravě a malém průmyslu od roku 2027. Už nyní však jejich cena vyvolává obavy z výrazného zdražení života lidí i z inflačních tlaků na ekonomiku. Podle ekonoma Lukáše Kovandy činí úvodní cena 81 eur za tunu CO₂, což je „o 80 procent vyšší než strop EU, na který se odvolávají i čeští politici.“
Green Deal se teď bude muset upozadit, protože nemůžeme zároveň financovat obranu, která je naléhavější prioritou. V rozhovoru v rámci seriálu deníku Echo24 Hlasy nové generace to řekla Kateřina Pastorková z TOP 09, která je na 8. místě kandidátky Spolu v Jihočeském kraji a v tomto volebním období je asistentkou šéfky sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Dále hovořila o svých prioritách v oblasti bydlení a duševního zdraví či o změnách jednacího řádu dolní komory.
Vyšetřování pátečního masivního výpadku dodávek elektrického proudu v části Česka by mělo být hotové v řádu týdnů. Na síti X to v sobotu vpodvečer uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Napsal, že podle dostupných informací se seběhly čtyři události, které jsou spolu vzájemně propojeny a vazba mezi nimi je předmětem zkoumání. Prvotní příčinou byl pád fázového vodiče, zopakoval a zdůraznil zdůraznil, že událost nesouvisí s Green Dealem.
Další část Green Dealu, která prodraží lidem život, se blíží. Nové emisní povolenky ETS 2 se promítnou i do cen plynu a to pravděpodobně výrazně. Distributoři plynu už při současné nabídce smluv pro domácnosti upozorňují na speciální klauzule, právě s ohledem na pravděpodobné zvýšení cen, které nemohou ovlivnit. Zároveň upozorňují na právní vakuum, nejistotu a možný právní chaos s ohledem na to, že systém, který má platit od roku 2027, ještě není v Česku schválený.
Napětí mezi členskými státy EU, včetně Česka, a Evropskou komisí kvůli novému klimatickému cíli pro rok 2040 se rychle stupňuje. Místo realističtější politiky rozhodla Komise ještě více přitvrdit v Green Dealu. K ostré kritice se přidal i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který návrh označil za „naprostý nesmysl“. V rozhovoru pro ČT24 se dokonce vyslovil, že pokud bude návrh přijat, ukončí svou politickou kariéru.
Česko nesouhlasí se stanovováním dalšího klimatického cíle, jak ho dnes navrhla Evropská komise (EK). Je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). EK navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Některé státy včetně Česka měly výhrady, chtěly tento krok odložit. Některé státy včetně Česka měly výhrady, chtěly tento krok odložit.
Vyjednat odložení platnosti systému emisních povolenek ETS 2 se asi nepodaří, protože státy nebudou mít dostatečnou sílu, o zrušení vůbec nebude řeč. Myslí si to prezident Petr Pavel a dodává, že téma povolenek a jejich dopadu nebylo veřejnosti dobře vysvětlováno. Úkolem příští vlády bude vysvětlovat, k čemu povolenky jsou, Česko nemůže jít proti proudu času a doby. Zrušení systému nevidí jako reálné ani ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), Česko bude chtít, aby systém fungoval na bázi dobrovolnosti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se v posledních týdnech ocitá pod velkým tlakem ze strany svých koaličních partnerů, tedy socialistů a liberálů. Ti hovoří dokonce o tom, že Evropská unie stojí na prahu institucionální krize. Posledním příkladem je výrazný odpor socialistů proti škrtům ve výdajích, které mají podporovat zranitelné skupiny a bojovat s nezaměstnaností, které von der Leyenová prosazuje v rámci tzv. Víceletého finančního rámce EU (MFF).
Je to téma číslo jedna posledních dní. Česko spolu s dalšími 17 státy Evropské unie požaduje revizi připravovaného systému emisních povolenek ETS 2, který by se měl od roku 2027 rozšířit na vytápění domácností a silniční dopravu. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu oznámil, že se podařilo získat podporu kvalifikované většiny členských zemí. Cílem je mimo jiné zavést cenový strop 45 eur za povolenku, prodloužit rezervu povolenek a zrychlit předběžné aukce.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenové čelí tlaku ze strany socialistů a liberálů kvůli stažení legislativy týkající se takzvaných Green Claims, tedy ekologických tvrzení. Ti dokonce hrozí tím, že von der Leyenové vypoví podporu. Čeští představitelé opozičních evropských frakcí Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a Patriotů pro Evropu se shodují na tom, že von der Leyenová se může obrátit na ně, pokud chce skutečně zracionalizovat Green Deal.
Petr Fiala včera strčil klacek do soukolí klimatického tažení Evropské unie. Na místě činu, v Bruselu, představil tzv. non-paper, jehož cílem je otupit systém emisních povolenek ETS 2, ještě než 1. ledna 2027 vejdou v platnost. Jsou to jak známo povolenky pro domácnosti, tedy na emise z vytápění bytů a z pohonných hmot, de facto dvě spotřební daně tam, kde je dosud nulová sazba. Česká strana návrhu pracovně říká zastropování ceny povolenky, čehož by se ale nedosahovalo administrativním stropem pro cenu, ale vrháním nových povolenek, které bude mít Evropská komise v rezervě.
Nad vládní koalicí Petra Fialy se stahují mračna bouřky, která může smést její naděje na slušný výsledek v říjnových volbách. Formálně teď sice opozice vedená Andrejem Babišem prohrála, když se už počtvrté v řadě neúspěšně pokusila vládu sesadit, i tak ale současným koaličním stranám řádně zatopila. Ještě když před pár týdny uskupení Spolu zahájilo svou kampaň, zdálo se, že se mu začíná dařit a v průzkumech postupně dotahuje velkou ztrátu na Babišovo ANO. Pak ale přiletěla – nepřekvapivě z Brna – černá labuť v podobě tzv. bitcoinové kauzy.
Opoziční hnutí ANO zvažuje, že se kvůli emisním povolenkám pro dopravu a vytápění domácností obrátí na Ústavní soud. Uvedl to Karel Havlíček. Podle aktuálních plánů by měl systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit, platit od roku 2027. Místopředseda hnutí Karel Havlíček pro týdeník Echo uvedl, že hnutí půjde do střetu s Evropskou komisí. Vláda Petra Fialy (ODS) dříve avizovala snahu odložit zavedení nových emisních povolenek.
Skutečným tématem pro českou volební kampaň nejsou bitcoiny, ale emisní povolenky na osobní dopravu a vytápění. Mají zkratku ETS 2, platit začnou od roku 2027, od minulého měsíce se s nimi obchoduje na finančních trzích a cena za povolenku se vyšplhala k 80 eurům za tunu emisí. Agentura Bloomberg, která je spíš ještě zdrženlivá, odhaduje, že do roku 2030 zdraží ETS 2 až ke 150 eurům za tunu a tímto zcela politickým krokem pak bude vytápění plynem dražší o 40 a benzin s naftou o 30 procent. Je to ideologicky uvalená askeze a současně neomalený útok na energetickou suverenitu členských zemí.
Česká republika se začala výrazně angažovat v podobě nového systému emisních povolenek ETS 2, který má od roku 2027 znatelně zasáhnout domácnosti nebo motoristy. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) podle informací deníku Echo24 v těchto dnech jedná s evropskými partnery o stabilizačním mechanismu, jenž by měl zabránit prudkému zdražení paliv a vytápění. K iniciativě takzvaného non-paperu, který Česko rozeslalo ostatním členským státům, se připojily i velké země jako Francie a Itálie.
Polský Ústavní soud vydal minulý týden zásadní rozhodnutí, které staví polskou ústavu nad část unijního práva v oblasti energetické politiky. Vyhověl tak stížnosti skupiny poslanců, podle nichž Evropská unie překročila své kompetence, když bez souhlasu Polska rozhodovala o klimatických opatřeních, která výrazně ovlivňují národní energetický mix – například o Green Dealu.
Domácnosti si již brzy připlatí. Platit za emise totiž nebudou už jen průmysl či námořní či letecká doprava. Nově budou povolenky nutné i k vytápění budov či k osobní dopravě. Prodraží se tak jak benzín, tak uhlí a plyn. Systém, který byl schválen za českého předsednictví EU, však v posledních měsících vzbuzuje obavy, zda nepovede k příliš vysokým účtům. A jak vláda, tak opozice mluví o jeho úpravě či zrušení.
Od přelomu roku prošetřuje Evropský parlament tisíce smluv Evropské komise s nevládními organizacemi. Deník Die Welt nyní přinesl ukázky konkrétních smluv, jimiž se nevládní organizace zavazují bojovat například proti uhlí nebo obchodní dohodě se sdružením Mercosur, kterou Komise sama vyjednávala. Ve smlouvách podle německého deníku byly popsány konkrétní cíle, kterých nevládní organizace mají dosáhnout. Týkaly se například kroků proti provozu uhelných elektráren či zastavení dohody s Mercosurem.
Evropská unie možná čelí zásadnímu obratu ve své zelené politice. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz se totiž v posledních dnech vyslovili pro zrušení směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků (tzv. CSDDD – Corporate Sustainability Due Diligence Directive). Ta požaduje, aby firmy důkladně sledovaly své globální dodavatelské řetězce kvůli porušování lidských práv a ekologickým škodám.
Když chcete masivně investovat do nové priority jako je obrana, musíte buď navýšit daně, investovat na dluh, nebo ušetřit na jiné – ideálně podobně nepopulární – prioritě. Jinou takovou prioritu než dekarbonizaci nyní nevidím, říká v rozhovoru pro Echo24 šéf NRR a ekonom Mojmír Hampl. Vyjádřil se také ke konsolidačnímu úsilí vlády Petra Fialy (ODS), které podle něj není takové, jak kabinet sliboval, ale je na dobré cestě. Hovořil o posledním návrhu rozpočtu vlády, konci windfall tax a obdobné dani na zbrojaře či situaci okolo Dukovan.
Obavy z nedostatku elektřiny a otázka soběstačnosti v její výrobě jsou zásadním tématem dneška. Evropa chce stále transformovat celý energetický sektor a dosáhnout dekarbonizačních a klimatických cílů do roku 2050, a to bez ohledu na obrovské náklady a možná rizika. Španělsko a Portugalsko přitom nedávno zažily masivní blackout. Ovlivní to nějak evropské plány? V Salonu Echa diskutují zvláštní zmocněnec MZV pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška, člen představenstva ČEPS Pavel Šolc a Rostislav Krejcar z FEL ČVUT a také člen dozorčí rady ČEPS.
Europoslanci dnes schválili změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos. Již ve středu se na změně emisních norem CO2 shodli zástupci členských států EU. Nyní musí předpis ještě formálně schválit Rada EU.
Evropský parlament ve čtvrtek rozhodne o nejbližší budoucnosti automobilek. Bude totiž hlasovat o poskytnutí více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Oslovení čeští europoslanci se shodují na tom, že tento ústupek je sice krokem správným směrem, ale ve snaze zachránit konkurenceschopnost automobilek je třeba zajít mnohem dál.
