Evropský parlament ve čtvrtek rozhodne o nejbližší budoucnosti automobilek. Bude totiž hlasovat o poskytnutí více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Oslovení čeští europoslanci se shodují na tom, že tento ústupek je sice krokem správným směrem, ale ve snaze zachránit konkurenceschopnost automobilek je třeba zajít mnohem dál.
Nové emisní povolenky představují hrozbu. Celý tento systém je nutné revidovat, nebo na to doplatí české domácnosti zdražením plynu. Tak zní jeden z klíčových apelů tuzemské energetiky směrem k příští vládě, která vzejde z podzimních sněmovních voleb. ČEZ, Sev.en, Pražská plynárenská a další společnosti ve velké anketě pro Echo24 nastínily, kam má v nejbližší budoucnosti směřovat česká energetika - zejména k přehodnocení dosavadních klimatických cílů.
Když se teď zase řeší Česká televize, postavení generálního ředitele a kvalita zpravodajství (nechme teď stranou, že složení redakce zpravodajství a publicistiky Jana Součka předchází a taky ho přežije), máme tu pěkný nový příklad tendenčnosti ČT. V pondělí po poledni Španělsko postihl naprostý, Portugalsko a přilehlé oblasti jižní Francie pak částečný blackout.
ANALÝZA: Další z paradoxů Green Dealu: provoz na elektrifikovaných železničních tratích se raketově zdražuje, zatímco ceny nafty rostou jen nepatrně. Výsledek? Propad železniční přepravy zboží a nekončící kolony kamionů na dálnicích. Zdá se, že se americký prezident Donald Trump se cly poněkud přepočítal. A couvá. Odkládá je. Přehodnocuje. I kdyby však měla na americký dovoz z EU platit v "plné palbě", budou pro českou ekonomiku znamenat až čtyřikrát nižší náklad než unijní Green Deal.
Vypadá to na největší promarněnou příležitost evropské politiky za několik let. Friedrich Merz působil před pětadvaceti lety dojmem člověka, který to má v hlavě srovnané a přesně ví, jak by vládl, jen se mu nedostalo příležitosti. Konformistka Angela Merkelová ho vytlačila z vysoké politiky, zpátky na vrchol se pak vracel po dvacetileté pauze, vyšvihnout do čela Křesťanskodemokratické unie (CDU) se mu pro odpor levicového, merkeliánského, nebo jak to nazveme, křídla podařilo až na třetí pokus. Načež se tato dávná naděje konzervativců a klasických liberálů konečně dostala do cíle. A bude z toho pokračování zeleno-sociálnědemokratického kurzu.
Do Prahy přijel někdejší první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a pronesl fascinující slova o budoucnosti Green Dealu. Připomeňme, že tento nizozemský politik, aktuálně stojící v čele tamní koalice zelených socialistů, byl jakožto eurokomisař pro klima v letech 2019 až 2023 duchovním otcem stěžejního balíku nejtvrdších klimatických opatření Fit for 55. Spadá do něho zákaz výroby aut se spalovacími motory po roce 2035, stahování emisních povolenek z trhu a jejich rozšíření na vytápění a osobní dopravu nebo zavádění sociálního klimatického fondu.
Městu, ve kterém žiju, se kdysi říkalo „ocelové srdce republiky“. Kdo si ještě pamatuje pozdní socialismus, asi si vybaví všechno to obřadné uctívání, kterým komunisté zahrnovali těžký průmysl a dělníky pracující v něm. Překročení plánu, rekordy ve výrobě oceli, hrdé pochody horníků a hutníků, rudé hvězdy pomalu na každém komíně. Pětiletku splníme! Normálnějším lidem to lezlo krkem. Nikdo nemůže říci, že se věci nemění, protože k jakémusi eurokomunismu jsme se mezitím vrátili obloukem, ale přístup k průmyslu překmitl do zcela opačné polohy.
Evropská komise bere zpátečku ze svých šílených nápadů, ale zatím je to málo. Uvedl to europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který ve svém proslovu v Evropském parlamentu dodal, že politika EK k automobilovému průmyslu je pro Česko katastrofou. Europoslanci ODS by chtěli další uvolnění regulací pro automobilky prosadit společně s Patrioty pro Evropu.
Na nedávné konferenci Aliance zodpovědných občanů (ARC) v Londýně vystupoval i u nás známý ekonom a spisovatel Matt Ridley. Ústředním tématem našeho rozhovoru je ideologie bezuhlíkové ekonomiky, což se v kontinentálním pojetí nazývá Green Deal a v angloamerickém pojetí Net Zero – Čistá (uhlíková) nula. V Evropě je to i navzdory Donaldu Trumpovi pořád vládnoucí ideologie, hlavní charakteristika naší doby.
Premiér Petr Fiala se důrazně ohradil vůči Dohodě o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), kterou ve středu představila Evropská komise. Podle něj plán nepřinese posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, ale naopak jej ohrozí kvůli nereálným environmentálním cílům. „Není možné stále lpět na tom, že musíme do roku 2040 snížit emise o 90 procent, a zároveň tvrdit, že prioritou je konkurenceschopný průmysl, protože oba cíle nelze současně splnit,“ prohlásil Fiala s tím, že dokument postrádá konkrétní řešení pro energetickou stabilitu.
Jaká bude cena za vypouštěné emise. To je rozhodující faktor pro budoucnost evropského průmyslu a energetiky. Totální nejistota a nulová předvídatelnost u cen emisních povolenek, evropského nástroje umělého zdražování, znamená, že nikdo neví, jaké technologie a obory zůstanou životaschopné a konkurenceschopné. V souvislosti se stavem německé ekonomiky se takto nejen o cenách energií jako o silně „znepokojivém trendu“ rozepsal pro německý deník Die Welt podnikatel (mimo jiné v energetice) a zároveň nejbohatší Čech Daniel Křetínský.
Podle podnikatele Daniela Křetínského se Evropa nejpozději od roku 2017 vydala na cestu ideologického boje za klima a přestala při tom brát zřetel na ekonomickou prosperitu a nastavovala nerealistické cíle, které vedly v řadě odvětvích k velké nejistotě. Současný stav, kdy EU „vede příkladem“, se podle Křetínského neosvědčil a vede k zaostávání v klíčových oblastech ekonomiky za USA a Čínou. Navrhuje proto návrat pragmatismu a zvolení cesty, kterou označil za „přinášení řešení“.
Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura byl hostem Echa Pavla Štrunce. Chce doporučit vládě, aby se výdaje na obranu zvýšily už příští rok, a to zhruba na 2,2 % HDP. Dlouhodobým cílem je navýšení až na 3 až 3,5 % HDP. Kde peníze vezme? „Ani bohatší země nejsou schopny současně platit výdaje na dekarbonizaci a výdaje na obranu. Pro mě je priorita jasná: razantně snížit výdaje na dekarbonizaci a tyto ušetřené peníze investovat do obrany,“ uvedl ministr.
Vývoj po nástupu Donalda Trumpa je překotný. To ale neplatí o Evropě, kde vše zůstává zakonzervované. Pokud velký byznys neřekne, že to odmítá, nestane se u nás vůbec nic, říká v debatě bývalý premiér, aktuálně stojící v čele Teplárenského sdružení, Mirek Topolánek. O českých zájmech, plivání na hrob Angely Merkelové nebo vykoupení akcionářů ČEZ Andrejem Babišem diskutovali také exministr průmyslu a místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček a místopředseda sněmovny, člen ODS Jan Skopeček.
Premiér Petr Fiala (ODS) by se měl spojit se svým politickým rivalem Andrejem Babišem (ANO), respektive Patrioty pro Evropu v boji proti Green Dealu. Myslí si to poradce premiéra a ekonom Štěpán Křeček. Expremiér Babiš pro Echo24 řekl, že je potřeba Green Deal zrušit. Europoslanci ODS Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek redakci řekli, že mají s Patrioty na Green Deal podobné názory a nic nebrání společnému postupu v EP. Podobně hovoří i europoslankyně Patriotů Klára Dostálová (ANO).
Green Deal je mrtvý a existuje jediná cesta vpřed: zrušit Green Deal. Uvedl to bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) v proslovu na setkání Patriotů pro Evropu. Ještě roce 2022 přitom Babiš argumentoval na kritiku tehdejšího prezidenta Miloše Zemana a premiéra Petra Fialy (ODS) se slovy, že neúčastnit se Green Dealu znamená nebýt součástí EU. Europoslankyně Klára Dostálová (ANO) vloni pro Echo24 řekla, že úplné zrušení Green Dealu je nesmysl. Stínový premiér Karel Havlíček (ANO) nyní pro Echo24 řekl, že situace se změnila.
Evropská komise plánuje v týdnu představit pětibodový plán na snížení byrokracie, který zahrnuje revizi pravidel v oblastech zelených hlášení, investic, bezpečnosti produktů, kybernetické bezpečnosti a zemědělství. Komisař pro hospodářství a produktivitu Valdis Dombrovskis oznámil, že Komise pak v následujících měsících předloží několik souhrnných nařízení, která mají zjednodušit stávající legislativu.
V Madridu se v sobotu sešli lídři frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu, mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, šéfka francouzské strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penová či místopředseda italské vlády Matteo Salvini. Z českých politiků byl mimo jiné přítomen předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Akci skupiny narušila polonahá aktivistka Femenu, která křičela „už ani jeden ústupek fašismu“, informoval španělská agentura Europa Press.
Na evropský trh může zamířit další hmyzí pochoutka. Evropská komise otevřela dveře pro prášek z celých larev potemníka moučného, zařadila ho mezi tzv. nové potraviny pro Evropany. Tento schválený produkt se tak připojuje k dříve povoleným netradičním potravinám, jako jsou sušené kobylky, sarančata nebo cvrčci. Podrobnosti vysvětluje Evropská komise na svém webu. Konzumace hmyzu prý pozitivně přispívá k životnímu prostředí, zdraví a živobytí a prý také přispěje k cílům Green Dealu.
V Evropském parlamentu nabírá na obrátkách ostrý spor o to, zda by Evropská komise měla financovat organizace, které se věnují zelenému lobbingu v rámci institucí EU. Tuto debatu znovu otevřeli pravicoví europoslanci, kteří se zaměřili zejména na ekologické nevládní organizace a jejich využívání grantů EU, například na propagování Green Dealu. Podle europoslance Tomáš Zdechovského (KDU-ČSL) se jedná o největší skandál za posledních dvacet let.
Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu je pro nás stěžejní otázkou nikoli to, jak rychle teď USA vymýtí woke kulturu ze své armády a státních univerzit. Stěžejní otázkou pro nás je, jak se v Evropské unii adaptujeme na odstoupení Ameriky od Pařížské dohody OSN o klimatu a na ohlášenou revoluci, jejímž cílem je osvobodit americkou ekonomiku. Z některých koutů starého kontinentu v podstatě zaznívají žádosti, abychom na tyto trumpovské posuny zareagovali nápodobou. Do nějakého stupně si to přeje česká vláda, nebo aspoň její část, třeba lidé jako ministr financí Zbyněk Stanjura. Razantněji to formuluje Donald Tusk, jehož Polsko teď předsedá EU.
Cestování napříč Evropou se letos v řadě zemí promění. Pokud plánujete dlouho cestu po Evropě, tak se připravte na zásadní změny na silnicích. Podle zpravodajského portálu EuroNews vstupují letos v platnost nová pravidla na evropských silnicích, která si kladou za cíl snížit emise, omezit nebezpečnou jízdu a snížit hlučnost. Tato opatření zahrnují nová zvýšení pokut ve Švýcarsku, rozšířené nízkoemisní zóny ve Francii, přísnější kontroly v Německu a vyšší pokuty v Itálii.
EU se chystá představit ambiciózní plán na dekarbonizaci průmyslu, který navazuje na dosavadní Green Deal. Nový Clean Industrial Deal, jehož zveřejnění je plánováno na 26. února, si klade za cíl modernizovat evropský průmysl, podpořit čisté technologie a zajistit konkurenceschopnost na globálním trhu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump avizoval, že zruší Green Deal v USA a zaměří se na podporu fosilních paliv, zejména ropy, kterou označil za „tekuté zlato“.
Blíží se podpis smlouvy s korejskou firmou KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Tedy pokud k němu v březnu dle plánu opravdu dojde. Vláda před Vánoci projednala model financování druhého z plánovaných dvou nových bloků. Je tajný. Z předběžných informací ale vyplývá, že investorem nebude plně státní společnost. O tom, zda je to dobře, ale také o drahé elektřině, manipulovaném systému emisních povolenek či nedostatečné energetické bezpečnosti Evropy jsme mluvili s Jaroslavem Mílem. Bývalý generální ředitel ČEZ má na přípravě dukovanského tendru zásadní podíl.
Polský premiér Donald Tusk, jehož země od ledna předsedá EU, vystoupil s ostrým projevem proti Green Dealu. Varoval, že si Evropa musí "vyhrnout rukávy" a celý plán k dekarbonizaci přepracovat. A to především kvůli vysokým cenám energií, které činí Evropu nekonkurenceschopnou v porovnání s USA a Čínou. Vyzval také k rozsáhlé deregulaci v EU. Ve svém projevu před europoslanci představil priority polského předsednictví. Podstatnou část věnoval také nutnosti investic do obrany.
Slova a první kroky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, které se týkají klimatické politiky, jsou budíčkem pro Evropu. Shodují se na tom oslovení čeští europoslanci s tím, že tlak na uvolnění přísných pravidel souvisejících s Green Dealem, se nyní jednoznačně zvýší, přesto musí změna přijít zevnitř Evropské unie, respektive tlakem členských států. Europoslanci z hnutí ANO se obrátili na Evropskou komisi s oficiálním dotazem, zda připraví kroky k ukončení „zeleného šílenství“.
Sedm z deseti lidí v Česku soudí, že Zelená dohoda pro Evropu přispívá k neúměrnému zdražování energií. V otázce souhlasu či nesouhlasu s dohodou je ale společnost rozdělená na dva stejně velké tábory. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zelená dohoda pro Evropu, známá jako Green Deal, má nasměrovat Evropskou unii k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Europoslanec Ondřej Dostál zvolený na kandidátce koalice Stačilo! zkritizoval unijní i českou politiku v souvislosti s automobilovým průmyslem či Green Dealem obecně. Vyzval, pokud lidé chtějí změnu, aby volili právě koalici Stačilo! a v případě, že jsou pravicoví, tak Motoristy sobě či SPD. Zatímco šéf Motoristů Petr Macinka s Kateřinou Konečnou (KSČM) mluví o vzájemném respektu, šéf SPD Tomio Okamura uvedl, že Dostál vůbec nepochopil program SPD a mluví o hnutí nesmysly.
V jinak nekonkrétním vánočním poselství připomněl Petr Fiala dva konkrétnější počiny svého kabinetu za loňský rok: reforma důchodů a v energetice „největší kroky za desítky let“. Zatímco změny v důchodovém systému jdou správným směrem, při vší polovičatosti to je seriózní pokus zmenšit deficit v důchodovém systému, naopak v energetice vláda to, co se jinde pokusí ušetřit, napravit, racionalizovat, úplně neguje. Ceny energie se tak zásadně promítají do ostatních oborů, že se energetická politika takřka vnucuje jako hlavní měřítko, až budeme vládu známkovat.
Evropský automobilový průmysl se už několik měsíců zmítá v krizi, která ohrožuje jeho budoucnost. Zpřísněné emisní limity, jež mají od roku 2025 snížit průměrné emise nových vozů na 93,6 gramů CO2 na kilometr, mohou pro mnohé automobilky znamenat vysoké finanční postihy. Odhady ukazují, že pokuty za nedodržení cílů mohou dosáhnout až 15 miliard eur. Výrobci se ale potýkají s poklesem poptávky po elektromobilech, které by měly přitom být klíčem k dosažení emisních cílů.
