Nově zvolená poslankyně za SPD Irena Němcová čelí nařčení z plagiátorství. Předmětem sporu je její diplomová práce, kterou v roce 2008 obhájila na brněnské soukromé Vysoké škole Sting, díky čemuž se stala držitelkou vysokoškolského titulu Ing. Vyplývá to z analýzy provedené odborníkem na odhalování plagiátů Janem Machem z Vysoké školy ekonomické v Praze, kterou si nechal vypracovat server iRozhlas.cz.
Mendelovu univerzitu v Brně, která nabízí hlavně zemědělské a lesnické obory, povede Martin Klimánek. Dosavadní prorektor pro strategii, udržitelnost a účelovou činnost porazil obhajujícího rektora Jana Mareše, oznámila mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová. Klimánka v prvním kole volby podpořilo 24 z 31 přítomných členů akademického senátu. Pokud Klimánka jmenuje prezident, ujme se funkce v dubnu 2026.
EU plánuje rozšířit program Erasmus na země jižního Středomoří. EU chce, aby se studenti z jižních sousedních zemí bloku zapojili do jejího studentského výměnného programu Erasmus, oznámila Unie minulý týden v rámci širšího plánu na posílení přítomnosti Evropy ve středomořském regionu. Začlenění studentů ze zemí mimo EU, konkrétně z Afriky a Blízkého východu, je součástí tzv. „Paktu pro Středomoří“, který zahrnuje také návrh na zdvojnásobení rozpočtu EU pro tento region.
Od šedesátých let minulého století prosazuje OECD myšlenku, že vzdělání je klíčem k hospodářskému růstu a blahobytu. Není ale načase tuto jednoduchou rovnici přehodnotit? Zdá se totiž, že se proměňuje společnost i samo vzdělávání. V řadě západních zemí poprvé po desetiletích klesá počet studujících – a to nejen absolutně, což by se dalo vysvětlit demografickým trendem, ale i relativně, tedy v poměru k populačním ročníkům.
Společnost Scio zpřísňuje podmínky on-line testů Národní srovnávací zkoušky (NSZ), které uznává jako součást přijímacího řízení téměř 100 fakult vysokých škol v Česku a na Slovensku. Nově Scio při testech vyžaduje druhou kameru, která má hlídat průběh testu z jiného úhlu pohledu a kterou si uchazeči nastaví pomocí chytrého telefonu. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.
Začal školní rok, současně vrcholí volební kampaň. V té se vládní strany mimo jiné pyšnily tzv. Rámcovým vzdělávacím programem (RVP). Změna spočívá v úplném překopání některých předmětů, jako je dějepis, a celkově v redukci znalostí a faktů. Místo drilu si české děti mají ze školy odnášet víc „kompetencí“. Reforma platí od září. Společnou mají soudobí reformátoři představu, že fakta zastarávají, a tudíž je třeba, aby žáci či studenti místo učení nazpaměť věděli, kde se potřebná fakta dají okamžitě nalézt. Nejznámějším kritikem těchto představ je vídeňský filozof – profesor Konrad Liessmann.
O funkci rektora Univerzity Karlovy (UK) se uchází pět lidí, post chce obhájit současná rektorka Milena Králíčková. Kandiduje také analytický chemik a dlouholetý děkan Přírodovědecké fakulty UK Jiří Zima, současný prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek, kinantropolog František Zahálka a geochemik Martin Mihaljevič. Vyplývá to z informací na webu akademického senátu. Termín pro podání návrhů na kandidáty vypršel ve středu v 18:00, volby se konají 31. října.
„Poctivě učit znamená dotýkat se toho, co je v lidské bytosti životně nejdůležitější. Znamená to hledat přístup k tomu nejcitlivějšímu a nejvnitřnějšímu v osobnosti dítěte i dospělého. Mistr útočí, proniká, pustoší, aby mohl vyčistit a znovu postavit,“ poznamenává George Steiner v knize Lekce mistrů. Zvlášť zaujme závěr citované pasáže: tento literární vědec a celoživotní učitel je přesvědčen, že každá výuka je svým způsobem násilná.
S volbami se ze zákazu mobilních telefonů na školách stalo opět politické téma a tlačit na něj začínají i některé iniciativy. Ty argumentují zkušeností ze zahraničí i některými studiemi, podle kterých má zákaz mobilů o přestávkách dobrý vliv na studijní výsledky či problémy se šikanou na školách. Zatímco v zahraničí už v řadě zemí existují plošná opatření k zákazu či regulaci využívání mobilních telefonů na školách, v Česku zůstává situace na individuální úrovni.
Rodiče by měli v některých případech přijít o „absolutní právo“ posledního slova, posílit by se měla naopak role ředitelů. Kandidátka koalice Spolu na ministryni školství a poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v rozhovoru s deníkem Echo24 uvedla, že je to v řadě případů třeba kvůli ochraně ostatních dětí a fungování školního kolektivu. Inkluze na školách pak podle ní potřebuje změnu, zrušit jí tak, jak to ODS chtěla v roce 2017, prý už není na místě.
Digitální technologie jsou dnes neoddělitelnou součástí života dětí i školní výuky. S nimi však přichází i nová rizika, která mohou mít vážné dopady na bezpečí žáků. Českým pedagogům se nyní otevírá možnost osvojit si praktické nástroje a postupy, jak těmto hrozbám čelit – prostřednictvím nového kurzu „Prevence rizik v on-line prostředí“ od Bohemia Interactive Studio s.r.o.. Kurz je určen pro všechny pedagogy, metodiky prevence i ICT koordinátory
Další výzkumy potvrzují, že si umělá inteligence či zejména moderní jazykové modely hledají zadními vrátky cestu do škol. Zatímco na nich probíhá debata, co s tím dělat, žáci od nejnižších ročníků už nové nástroje čile využívají nejen pro školní účely, ale i v rámci svého volného času. Situaci se vstupem umělé inteligence do vzdělávacího systému už řeší všechny stupně českých škol, jak v několika textech deník Echo24 popsal.
Umělá inteligence už dávno není jen vizí budoucnosti – dnes vstupuje přímo do výuky. Českým učitelům se otevírá možnost osvojit si její praktické využití prostřednictvím nového kurzu společnosti Bohemia Interactive a.s., největšího českého herního vývojáře s mezinárodním renomé. Na trh odborného vzdělávání pedagogických pracovníků vstupuje prostřednictvím své dceřiné společnosti Bohemia Studio s.r.o., která zajišťuje samotnou výuku kurzů a programů pro školy.
Německá spolková země Porýní-Falc vzbudila v týdnu pozornost rozhodnutím, že na školách zakáže předem neohlášené testy. Jde o praxi, která je kupříkladu na českých školách v rukou jednotlivých učitelů či ředitelů. Podle zemské vlády v Porýní-Falci nemá být škola místem, kde se na děti vytváří tlak. Jde tak o další z případů, kdy se v sousedních zemích řeší určité úlevy žákům na základních školách. Debatu i v Česku například v minulém roce vzbudilo rozhodnutí, podle kterého se v Polsku na základních školách zakázat či výrazně omezit domácí úkoly.
Podle zemského ministra školství německé spolkové země Porýní-Falc Svena Teubera (SPD), je pro mnohé děti škola „místem nepohody“: vláda této spolkové země se proto rozhodla zrušit předem neohlášené testování ve třídách. Učitelé, kteří budou chtít svým žákům třeba zadat písemku, tak je na to musí povinně upozornit předem. Někdy i s týdenním předstihem. Týká se to i pouhého testování slovní zásoby. Nové pravidlo vyvolalo mezi některými politiky a odborníky na vzdělávání kritickou odezvu
Krajinářská architektura je velmi dynamicky se vyvíjející obor, kterému fouká do plachet silný vítr společenské poptávky. Kdeže loňské sněhy jsou! Prvorepublikový pojem „zahradní architekt“, oživený v devadesátých letech, je passé. Malování zahrádek se nám proměnilo v pestrý obor uplatňující se od krajinného plánování přes sídelní systémy až po design rostlinných společenstev. Ne že by rodinné zahrady a městské parky vymizely z portfolia krajinářského architekta, ale umí toho víc a chceme, aby šel ještě dál.
Na nový film Letní škola, 2001 už přišlo přes dvacet tisíc diváků. V českých podmínkách jde o výjimečný výsledek, který potvrzuje, že nejen laciná komedie, ale i autentický příběh má sílu oslovit široké publikum. Letní škola, 2001 je první český film z vietnamského prostředí, který natočil režisér vietnamského původu. Mluví se v něm vietnamsky a vypráví příběh komunity, s níž se denně potkáváme, ale o níž stále víme překvapivě málo. Zároveň nabízí první filmový pohled na tuto komunitu očima generace Vietnamců, která v Česku vyrostla. O Češích se říká, že Vietnamcům automaticky tykají, sotva vejdou do večerky.
Volební preference českých voličů se výrazně liší podle věku, pohlaví, vzdělání i materiálního zajištění. Ukazuje to rozsáhlý průzkum agentury STEM pro CNN Prima News, který mapoval vývoj politických sympatií ve druhém čtvrtletí 2025. Na základě více než sedmi tisíc odpovědí z dvanácti vln šetření vznikl detailní pohled na to, jak různé sociodemografické skupiny volí a jak se napříč společností profilují jednotlivé strany.
Vzdělání je to, co přetrvává i ve chvíli, kdy jsme zapomněli vše, co jsme se ve škole naučili. Tento aforismus se v Česku mnohdy připisuje Karlu Čapkovi, v zahraničí zase Albertu Einsteinovi (Einstein větu skutečně zmínil v proslovu z roku 1936, ale sám se odkazoval na blíže nespecifikovaného rozumbradu). Nezáleží na tom, kdo s těmi slovy přišel; podstatné je, že s sebou nesou jistou pravdu a poukazují na zásadní rozměr vzdělávání, jenž není zcela zřejmý.
Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková odvolala na návrh akademického senátu katolické teologické fakulty jejího děkana Jaroslava Brože. Rozhodnutí zatím nepřevzal, sdělil dnes ČTK mluvčí školy Jan Bumba. Rozhodnutí o odvolání nabývá účinnosti doručením. Návrh na Brožovo odvolání schválil akademický senát fakulty 18. června. Králíčková Brože odvolala na návrh předchozího akademického senátu už v únoru, Brož ale kvůli tomu podal žalobu.
Bílý dům chce, aby mu po Kolumbijské univerzitě zaplatily pokutu další univerzity, které podle vlády Donalda Trumpa nezabránily šíření antisemitismu ve svých kampusech. Vláda, která o tom vyjednává s několika univerzitami včetně Cornellovy, Dukeovy, Brownovy a Severozápadní univerzity, by školám následně obnovila zrušené federální financování. Bílý dům však především usiluje o dohodu s Harvardovou univerzitou, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ).
Umělá inteligence už začíná měnit tradiční vzdělávací postupy na českých školách, jejich absolventům se však zřejmě neuleví ani po ukončení studia. Jedním z pozitivnějších pohledů na nynější vlnu moderních modelů AI bývá to, že umožňují nahradit „otravné“ a repetitivní úkoly. Ty však často v případě absolventů škol vstupujících do praxe patří k těm, na kterých se svou práci naučí. Vzniká tak další obava z dopadů AI na mladé lidi, už nyní totiž začíná v řadě případů nahrazovat tzv. juniorní pozice.
Že dáme pedagogům 130 průměrné mzdy byl špatný slib, který nebyl opřený o ekonomickou realitu, protože na to teď nemáme peníze. Uvedl to ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodal, že ve školství přibylo za sedm let celkem 50 tisíc zaměstnanců, což je podle něj obrovské číslo, se kterým se nepočítalo. Bek za svá slova schytal ostrou kritiku od opozice či bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Těm vadí mimo jiné to, že vláda „špatný slib“ uzákonila a nyní tedy porušuje zákon.
Na vysoké školy dorazí v roce 2027 nejsilnější ročník potenciálních uchazečů o studium, který před dvěma lety ochromil střední školy. Samotné univerzity pro Echo24 uvedly, že se na nápor studentů připravují, nicméně v nejžádanějších oborech místa pro tolik studentů schopné podle svých slov zajistit nejsou. Na další rozšíření personální a prostorových kapacit navíc potřebují více peněz. Ministerstvo školství uvádí, že v přípravě rozpočtu už na příští rok s navýšením pracuje.
Na střední školu se ani v druhém kole přijímacích zkoušek nedostalo 3283 uchazečů z 13 774, kteří se hlásili na nematuritní i maturitní obory včetně víceletých gymnázií. Z necelých 7000 žáků devátých tříd, kteří se přihlásili do druhého kola, uspělo asi 88 procent. Přibližně 65 procent přijatých deváťáků se dostalo na obor, který uvedli jako svou první volbu. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo školství. Žáci, kteří se nedostali ani ve druhém kole, mohou využít třetí a další kola přijímacích zkoušek, ta už nejsou centrálně řízená.
Proč by měli studenti platit za přijímací zkoušky tisíce korun soukromé firmě? Tohle zrušíme. Uvedl to lídr hnutí ANO Andrej Babiš v rámci svých předvolebních slibů v reakci na to, že společnost Scio, která provozuje tzv. Národní srovnávací zkoušky, zaznamenala v minulém školním roce obrat 64 milionů korun. Drahé Scio testy jsou častým terčem kritiky kvůli tomu, že představují překážku pro studenty z nízkopříjmových rodin.
Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) neoprávněně využívala titul Mgr. před jménem. Má nostrifikovaný titul (tedy doklad o magisterském vzdělání) z Francie, tím jí ale nevznikl automaticky nárok na český magisterský titul. Decroix situaci označila za omyl a hodlá ve veřejném prostoru své tituly upravit. Pro Echo24 řekla, že doufá, že nikoho neklamala, jelikož její nejvyšší dosažený titul je Ph.D..
Řešení enormního počtu odkladů povinné školní docházky narazilo, senátoři chtějí po sněmovně znovu schválit novelu ve značně „vykostěné“ podobě. Jádrem sporu se stala opatření, která měla podle předkladatelů uklidnit rodiče i děti, které se nyní mají o rok dříve dostat do prvních tříd základních škol. Kontroverzi vzbudila myšlenka ještě navýšit počty asistentů pedagoga, ti by totiž měli podle sněmovny být v každé větší první třídě na základních školách.
Rychlý nástup moderních jazykových AI modelů se začíná nelítostně propisovat do vzdělávání a školy sotva stíhají chytit dech. Děti využívají AI už od útlého věku, ukazují to už četné průzkumy i v Česku a potvrzují i zkušenosti ze školních lavic. Domácí úkoly, čtenářské deníky, příprava na výuku i aplikace, které z fotky vypočítají matematické úlohy. Tradiční školní práce i styl výuky už začaly přehodnocovat vysoké školy, hned v závěsu však probíhá debata i na základních a středních školách.
V Senátu tvrdě narazila zásadní „malá“ novela školského zákona, která měla po letech pohnout s epidemií odkladů školní docházky. S ročním zpožděním zde totiž chodí z každého ročníku do první třídy prakticky čtvrtina dětí. Jenže předloha obsahovala i několik pravidel, která měla podle předkladatelů umenšit strach rodičů z neúspěchu dětí po nástupu do školy. Kupříkladu to, že se zruší možnost nechat nejmenší děti v první třídě propadnout či že dojde ke zrušení tradičního známkování.
