Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) neoprávněně využívala titul Mgr. před jménem. Má nostrifikovaný titul (tedy doklad o magisterském vzdělání) z Francie, tím jí ale nevznikl automaticky nárok na český magisterský titul. Decroix situaci označila za omyl a hodlá ve veřejném prostoru své tituly upravit. Pro Echo24 řekla, že doufá, že nikoho neklamala, jelikož její nejvyšší dosažený titul je Ph.D..
Řešení enormního počtu odkladů povinné školní docházky narazilo, senátoři chtějí po sněmovně znovu schválit novelu ve značně „vykostěné“ podobě. Jádrem sporu se stala opatření, která měla podle předkladatelů uklidnit rodiče i děti, které se nyní mají o rok dříve dostat do prvních tříd základních škol. Kontroverzi vzbudila myšlenka ještě navýšit počty asistentů pedagoga, ti by totiž měli podle sněmovny být v každé větší první třídě na základních školách.
Rychlý nástup moderních jazykových AI modelů se začíná nelítostně propisovat do vzdělávání a školy sotva stíhají chytit dech. Děti využívají AI už od útlého věku, ukazují to už četné průzkumy i v Česku a potvrzují i zkušenosti ze školních lavic. Domácí úkoly, čtenářské deníky, příprava na výuku i aplikace, které z fotky vypočítají matematické úlohy. Tradiční školní práce i styl výuky už začaly přehodnocovat vysoké školy, hned v závěsu však probíhá debata i na základních a středních školách.
V Senátu tvrdě narazila zásadní „malá“ novela školského zákona, která měla po letech pohnout s epidemií odkladů školní docházky. S ročním zpožděním zde totiž chodí z každého ročníku do první třídy prakticky čtvrtina dětí. Jenže předloha obsahovala i několik pravidel, která měla podle předkladatelů umenšit strach rodičů z neúspěchu dětí po nástupu do školy. Kupříkladu to, že se zruší možnost nechat nejmenší děti v první třídě propadnout či že dojde ke zrušení tradičního známkování.
Senát odmítl nahradit známkování výsledků vzdělávání žáků první a druhé třídy slovním hodnocením. Doporučil dnes rovněž zrušit navrhovaný zákaz opakování první třídy v novele, která má především omezit odklady zahájení povinné školní docházky. Poslaneckou novelu tak bude muset znovu projednat Sněmovna. Zatím není jisté, kdy se k ní poslanci s ohledem na opoziční propírání bitcoinové kauzy v dolní parlamentní komoře dostanou.
Strašně mě baví, že člověk je jediný živočich, který neví, co jíst. Takový králík to ví velmi přesně. Stejně jako nosorožec. Ví to sklípkan, veverka, sýkorka i ptakopysk, ještěže byl popsán před nástupem AI, ta potvora je kilometry daleko za statistickou pravděpodobností. Zvířata se nepotácejí bezradně krajinou, aby ve snaze definovat své nutriční optimum okusila tu oříšek, tu mršinu. Taky kdyby to tak dělala a netrefila to, chcípnou. Naprostou výživovou bezradností se vyznačujeme jen my.
V akademickém roce 20/21 tvořily ženy 59,5 procenta amerických vysokoškoláků. Za předchozích pět let jim ubylo jeden a půl milionu studentů – a muži tvořili sedmdesát (!!!) procent. Tendence pokračuje. Do deseti let mají na jednoho studenta připadat dvě studentky. Je to prosté. Propaguje-li list jablko, vyvodím, že blíže mé chuti bude hruška. Vynáší-li nade vše hrušku, nechám si poradit a upřednostním jablko. Funguje to velmi dobře, bohužel.
Na vysokých školách v Česku probíhá rychlým tempem nenápadná revoluce. Umělá inteligence a výkonné jazykové modely vtrhly do každodenního života lidí a s tím i do života studentů a škol. Univerzity se situaci nebrání, studium se pomalu začíná přizpůsobovat a nejde zrovna o maličkosti. Některé fakulty postupně ruší dosavadní pilíř ukončování studia v podobě závěrečných prací, jiné to zvažují, podobně pak začíná být přípustné využívat AI k práci během studia či k podpoře samotné výuky.
Zdá se, že Němci se pozdě probouzejí ze snu o migraci a s údivem zjišťují, jak den ode dne postupuje islamizace v jejich zemi. Tento týden vzbudila pozornost německých médií situace na berlínských školách, konkrétně na základní škole v Moabitu v centru, když deník Süddeutsche Zeitung (SZ) přinesl pod titulkem "Kde to vlastně žijeme" zprávu o šikaně učitelů ze strany muslimských žáků a jejich rodin. List Die Welt na to znovu poukazuje a zdůrazňuje, že někteří politici v tom problém nespatřují.
Americké Harvardově univerzitě byla pozastavena možnost přijímat zahraniční studenty, přičemž ti stávající budou muset přestoupit na jiné univerzity. V dopise zaslaném univerzitě a zveřejněném na síti X to oznámila ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Podle vyjádření univerzity je toto rozhodnutí nezákonné. "Píši vám, abych vás informovala, že Harvardově univerzitě je s okamžitou platností zrušena certifikace pro program studentů a výměny návštěvníků," sdělila Noemová.
Pro druhé kolo přijímacích zkoušek nabízejí střední školy ve čtyřletých a kratších oborech nyní 24 159 míst, z toho 14 229 v maturitních oborech. V prvním kole, které se konalo v dubnu, neuspělo 14 689 uchazečů o čtyřleté a kratší obory, na střední školu se dostalo asi 89 procent přihlášených, podobně jako loni. Vyplývá to z dat, které dnes ČTK poskytlo ministerstvo školství. Volná kapacita je podle dat pro druhé kolo i na víceletých gymnáziích - na osmiletých je v ČR 197 míst, na šestiletých 75.
Uchazeči o studium na střední škole se mohou ode dneška hlásit do druhého kola přijímacího řízení, termín je do pondělí 26. května. Do maturitních oborů, ve kterých se vyžaduje jednotná přijímací zkouška, se v druhém kole mohou hlásit jen žáci, kteří ji skládali v prvním kole. Přehled škol, které nabízejí volná místa pro druhé kolo přijímacího řízení, najdou lidé na webu elektronického systému přihlašování DiPSy.
Česko nechalo úspěšně narazit na nedostatečné kapacity středních škol všechny silné ročníky z doby před patnácti lety. Jako vždy vyčnívá zejména hlavní město Praha, kde přibyly meziročně jen jednotky míst na velmi žádaných čtyřletých gymnáziích a už tradičně panuje značný nesoulad mezi kraji v počtu bodů potřebných pro přijetí. Poptávka je přitom evidentně mezi rodiči a dětmi značná, jak ukazuje i to, že naopak téměř tisícovku míst přidala soukromá gymnázia.
Od posledního pokusu vrátit alespoň do části oborů povinnou maturitu z matematiky uplynulo pět let a tento tradiční „strašák“ zůstává nadále otloukánkem mezi maturitními předměty. Letos si matematiku zvolilo 19 % ze všech maturantů. To je sice „zvýšení“, ale pouze z dosavadního minima 17 %. Stále platí, že se za poslední dekádu matematika propadla na dno mezi maturitními předměty a nynější značně mírný obrat táhne jen lehce zvýšený zájem mezi gymnazisty.
Na osmiletá gymnázia míří tradičně ti nejlepší žáci z pátých tříd základních škol, pouze třem z nich se ale letos podařilo být u zkoušek Cermatu stoprocentní, když získali nejvyšší počet bodů, tedy 100. Ti v září nastoupí na trojici škol, pražský Nový PORG, na Gymnázium Pardubice - Dašická a na Gymnázium Brno - Kpt. Jaroše. Na pražský PORG pak bylo přijato i devět studentů, kteří měli plný počet bodů (50) v obávané přijímací zkoušce z matematiky, což je nejvíce v České republice.
Ta úleva byla v končícím týdnu skoro cítit ve vzduchu. Úleva rodičů, jejichž potomci byli přijati ke studiu na vybranou střední školu, případně se dostali aspoň někam. Pro člověka mého věku, jehož děti mají školní docházku už dávno za sebou, jsou jarní měsíce dobrá šance být za tuhle životní okolnost hluboce vděčný. Už je ušetřený toho stresu a naštvanosti na systém, který rodiče nutí manicky vyhodnocovat informace o různých vzdělávacích ústavech a kalkulovat šance na přijetí na ně. Dohlížení na to, aby se potomci pořádně učili, svědomitě chodili na zkoušky nanečisto a neponechali nic náhodě. A zároveň děsu z toho, že děti dost pilné nejsou.
Děti ze škol, kam chodí více žáků z chudších rodin, se hlásí na gymnázia méně než u škol s bohatšími žáky. V roce 2024 a 2025 si podal na gymnázium přihlášku s nejvyšší prioritou jen každý desátý žák ze škol s více chudšími žáky. Ve školách, kam chodí více dětí z bohatších rodin, má gymnázium jako první volbu zhruba každý čtvrtý žák. Vyplývá to z analýzy PAQ Research. Lidé o gymnázia podle výzkumníků mají zájem, bojí se na ně ale hlásit kvůli kapacitě.
Měsíc po přijímacích zkouškách se dnes uchazeči o studium na středních školách dozvídají, zda a na jakou školu se dostali. Informace byly v elektronickém přihlašovacím systému DiPSy dostupné už po půlnoci, výsledky zveřejňují také školy. Od pondělí mohli studenti v systému zjistit, kolik bodů v dubnových přijímacích zkouškách získali. Dopoledne představí analýzu přijímacích zkoušek a také úspěšnost studentů u státních maturit ministr školství Mikuláš Bek (STAN) spolu s ředitelkou Cermatu Barborou Rosůlkovou.
Deváťáky a další uchazeče o místa na středních školách čeká neklidné spaní, školy totiž už ve čtvrtek plošně zveřejní výsledky přijímacího řízení. Pro rodiče pak nastane několik dní, v kterých je třeba jednat. Pokud dítě neuspěje či nebude chtít na školu nižší priority, na kterou se dostalo, na další kroky zbývá jen několik dní. Desetitisíce uchazečů se už ve čtvrtek dozví, jak se jim podařilo uspět v prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy.
Odborníci musí posoudit, zda nebyl letos maturitní test z matematiky moc náročný, uvedl dnes na síti X ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Pokud analýza potvrdí, že byl test příliš těžký, může se to podle něj zohlednit při jeho hodnocení. Možností je podle Beka například úprava klíče hodnocení, zohlednění výsledků v systému či v krajním případě změna procentuální úspěšnosti opatřením, jako tomu bylo v roce 2021, uvedl. Na vyšší náročnost testu z matematiky si stěžují někteří studenti i učitelé.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa neuvolní žádné federální granty pro Harvardovu univerzitu, dokud se škola nepodřídí sérii vládních požadavků. Podle agentur AP a Reuters to novinářům sdělil činitel ministerstva školství. Vláda tím dále vyostřila spor, v jehož rámci už zmrazila univerzitě část grantů s odůvodněním, že šíří aktivismus a selhává v boji proti antisemitismu.
Shrneme to s Cimrmanem: Česko si pořídilo hospodu, ale chodili mu tam lidi. Tak ji zase zavře. Je to špatně. Nejprve malý exkurz do povahy byrokracie. Kdo nikdy nežil v zahraničí, jen těžko docení, jak svobodná naše země ve skutečnosti je. Kritik nepružné administrativy neviděl německý nebo nedejbože francouzský úřad ani dalekohledem. Z vlastní zkušenosti vím, že pro francouzské byrokraty je smyslem hry hra. Herní figurkou je občan, pravidla nejsou k dispozici. Smoljak si v Hymně správně všímá, že českou větu „Já tě přizabiju“ do němčiny přeložit nelze.
Přes sto tisíc uchazečů se zanedlouho dozví, jak se jim podařilo uspět v prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy. Teprve druhým rokem se přitom přijímací řízení řídí podle nového, digitalizovaného systému. To znamená změny jak pro možný vstup do druhého kola, tak například pro dřívější možnost odvolání. Zásadní je přitom to, jaké žáci určili jednotlivým školám priority, z prioritizace pak plynou i nové podmínky například pro vstup do druhého kola na jiné škole.
V generaci dnešních sedmdesátníků – občas to bude platit i pro některé o dekádu mladší či naopak starší – ještě najdeme vzdělance klasického střihu. Špičkové odborníky v přírodních nebo technických oborech, zároveň ale vzdělané i v humanitních disciplínách a také s láskou k umění a přehledem v literatuře, hudbě nebo ve výtvarném umění. To jsou ty obrazy matematiků, fyziků, chemiků nebo lékařů hrajících pro osvěžení své velké duše na housle nebo na klavír a zároveň schopných zpaměti recitovat Shakespearovy sonety. Takové osobnosti mladší generace vědců tolik negeneruje.
Omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zrušit do budoucna přípravné třídy základní školy má poslanecká novela školského zákona, kterou dnes Sněmovna schválila i hlasy opozice. Normu, která má také zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v první a druhé třídě místo známkování, nyní dostane k projednání Senát. Novela má rovněž posunout termín zápisu do první třídy základní školy z dubna zpět na 15. leden až 15. únor.
Na čtyřletých maturitních oborech středních škol vrcholí jednotné přijímací zkoušky. V pátek si deváťáci a další uchazeči odbyli první termín, další pokus však dostanou ještě v pondělí. Na výsledky si pak musí počkat zhruba měsíc, podle nových pravidel se o úspěchu či neúspěchu dozví všichni uchazeči 15. května. Pokud žáci neuspějí ani na jedné ze škol, případně změní své priority, už nemohou jako dříve spoléhat na institut odvolání. Existují ale nová pravidla, jak lze postupovat dál.
Obavy z války v Německu rostou. Od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump pohrozil stažením amerických vojáků z Evropy a jeho ruský protějšek Vladimir Putin nadále neprojevuje žádný zájem o mír na Ukrajině, se hrozba stále stupňuje. Na to reaguje i dosluhující spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD), která navrhuje, aby se děti a mládež ve školách připravovaly na případ války pomocí komiksů a počítačových her. O tom, že politička chce zavést výuku civilní obrany do škol, jsme informovali již dříve zde.
Evropská unie i jednotlivé evropské státy a vzdělávací instituce otevírají náruč pro americké vědce, kteří opouští americké univerzity. Ty čelí tlaku americké vlády na ukončení programů o genderu, omezování výzkumu klimatu či RNA vakcín. Trumpova administrativa také cílí proti antisemitismu na univerzitách. Z těchto důvodů z amerických univerzit pomalu odchází někteří výzkumníci, čehož chce Evropa využít.
Přijímací zkoušky čekají uchazeče o střední školy už v příštím týdnu. Většina z nich půjde k takzvané jednotné přijímací zkoušce, za kterou stojí organizace Cermat. V letošním roce se přitom objevilo několik novinek, jak se lze na zkoušky připravit. Kromě tradičních placených kurzů se poprvé uskutečnilo na některých základních školách přijímací kolo „nanečisto“, k dispozici jsou přitom už i dvě aplikace, které nabízejí trénování na testech z minulých let v interaktivní podobě zdarma.
K přijímacím zkouškám na střední školy už za pár dní zamíří další velmi silný ročník, celkem si přihlášku na střední školu podalo letos zhruba 159 000 uchazečů, meziročně o 1,3 procenta více. Z toho do čtyřletých a kratších oborů se hlásí kolem 132 500 žáků, o 2,1 procenta více než loni. To tak opět znamená, že se děti v některých krajích či na některých typech škol potkají s velkým přetlakem na nabízená místa. Alespoň jednu přihlášku do maturitního oboru si podalo 77 procent z téměř 160 tisíc uchazečů.
