Uchazeči o studium na střední škole se mohou ode dneška hlásit do druhého kola přijímacího řízení, termín je do pondělí 26. května. Do maturitních oborů, ve kterých se vyžaduje jednotná přijímací zkouška, se v druhém kole mohou hlásit jen žáci, kteří ji skládali v prvním kole. Přehled škol, které nabízejí volná místa pro druhé kolo přijímacího řízení, najdou lidé na webu elektronického systému přihlašování DiPSy.
Česko nechalo úspěšně narazit na nedostatečné kapacity středních škol všechny silné ročníky z doby před patnácti lety. Jako vždy vyčnívá zejména hlavní město Praha, kde přibyly meziročně jen jednotky míst na velmi žádaných čtyřletých gymnáziích a už tradičně panuje značný nesoulad mezi kraji v počtu bodů potřebných pro přijetí. Poptávka je přitom evidentně mezi rodiči a dětmi značná, jak ukazuje i to, že naopak téměř tisícovku míst přidala soukromá gymnázia.
Od posledního pokusu vrátit alespoň do části oborů povinnou maturitu z matematiky uplynulo pět let a tento tradiční „strašák“ zůstává nadále otloukánkem mezi maturitními předměty. Letos si matematiku zvolilo 19 % ze všech maturantů. To je sice „zvýšení“, ale pouze z dosavadního minima 17 %. Stále platí, že se za poslední dekádu matematika propadla na dno mezi maturitními předměty a nynější značně mírný obrat táhne jen lehce zvýšený zájem mezi gymnazisty.
Na osmiletá gymnázia míří tradičně ti nejlepší žáci z pátých tříd základních škol, pouze třem z nich se ale letos podařilo být u zkoušek Cermatu stoprocentní, když získali nejvyšší počet bodů, tedy 100. Ti v září nastoupí na trojici škol, pražský Nový PORG, na Gymnázium Pardubice - Dašická a na Gymnázium Brno - Kpt. Jaroše. Na pražský PORG pak bylo přijato i devět studentů, kteří měli plný počet bodů (50) v obávané přijímací zkoušce z matematiky, což je nejvíce v České republice.
Ta úleva byla v končícím týdnu skoro cítit ve vzduchu. Úleva rodičů, jejichž potomci byli přijati ke studiu na vybranou střední školu, případně se dostali aspoň někam. Pro člověka mého věku, jehož děti mají školní docházku už dávno za sebou, jsou jarní měsíce dobrá šance být za tuhle životní okolnost hluboce vděčný. Už je ušetřený toho stresu a naštvanosti na systém, který rodiče nutí manicky vyhodnocovat informace o různých vzdělávacích ústavech a kalkulovat šance na přijetí na ně. Dohlížení na to, aby se potomci pořádně učili, svědomitě chodili na zkoušky nanečisto a neponechali nic náhodě. A zároveň děsu z toho, že děti dost pilné nejsou.
Děti ze škol, kam chodí více žáků z chudších rodin, se hlásí na gymnázia méně než u škol s bohatšími žáky. V roce 2024 a 2025 si podal na gymnázium přihlášku s nejvyšší prioritou jen každý desátý žák ze škol s více chudšími žáky. Ve školách, kam chodí více dětí z bohatších rodin, má gymnázium jako první volbu zhruba každý čtvrtý žák. Vyplývá to z analýzy PAQ Research. Lidé o gymnázia podle výzkumníků mají zájem, bojí se na ně ale hlásit kvůli kapacitě.
Měsíc po přijímacích zkouškách se dnes uchazeči o studium na středních školách dozvídají, zda a na jakou školu se dostali. Informace byly v elektronickém přihlašovacím systému DiPSy dostupné už po půlnoci, výsledky zveřejňují také školy. Od pondělí mohli studenti v systému zjistit, kolik bodů v dubnových přijímacích zkouškách získali. Dopoledne představí analýzu přijímacích zkoušek a také úspěšnost studentů u státních maturit ministr školství Mikuláš Bek (STAN) spolu s ředitelkou Cermatu Barborou Rosůlkovou.
Deváťáky a další uchazeče o místa na středních školách čeká neklidné spaní, školy totiž už ve čtvrtek plošně zveřejní výsledky přijímacího řízení. Pro rodiče pak nastane několik dní, v kterých je třeba jednat. Pokud dítě neuspěje či nebude chtít na školu nižší priority, na kterou se dostalo, na další kroky zbývá jen několik dní. Desetitisíce uchazečů se už ve čtvrtek dozví, jak se jim podařilo uspět v prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy.
Odborníci musí posoudit, zda nebyl letos maturitní test z matematiky moc náročný, uvedl dnes na síti X ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Pokud analýza potvrdí, že byl test příliš těžký, může se to podle něj zohlednit při jeho hodnocení. Možností je podle Beka například úprava klíče hodnocení, zohlednění výsledků v systému či v krajním případě změna procentuální úspěšnosti opatřením, jako tomu bylo v roce 2021, uvedl. Na vyšší náročnost testu z matematiky si stěžují někteří studenti i učitelé.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa neuvolní žádné federální granty pro Harvardovu univerzitu, dokud se škola nepodřídí sérii vládních požadavků. Podle agentur AP a Reuters to novinářům sdělil činitel ministerstva školství. Vláda tím dále vyostřila spor, v jehož rámci už zmrazila univerzitě část grantů s odůvodněním, že šíří aktivismus a selhává v boji proti antisemitismu.
Shrneme to s Cimrmanem: Česko si pořídilo hospodu, ale chodili mu tam lidi. Tak ji zase zavře. Je to špatně. Nejprve malý exkurz do povahy byrokracie. Kdo nikdy nežil v zahraničí, jen těžko docení, jak svobodná naše země ve skutečnosti je. Kritik nepružné administrativy neviděl německý nebo nedejbože francouzský úřad ani dalekohledem. Z vlastní zkušenosti vím, že pro francouzské byrokraty je smyslem hry hra. Herní figurkou je občan, pravidla nejsou k dispozici. Smoljak si v Hymně správně všímá, že českou větu „Já tě přizabiju“ do němčiny přeložit nelze.
Přes sto tisíc uchazečů se zanedlouho dozví, jak se jim podařilo uspět v prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy. Teprve druhým rokem se přitom přijímací řízení řídí podle nového, digitalizovaného systému. To znamená změny jak pro možný vstup do druhého kola, tak například pro dřívější možnost odvolání. Zásadní je přitom to, jaké žáci určili jednotlivým školám priority, z prioritizace pak plynou i nové podmínky například pro vstup do druhého kola na jiné škole.
V generaci dnešních sedmdesátníků – občas to bude platit i pro některé o dekádu mladší či naopak starší – ještě najdeme vzdělance klasického střihu. Špičkové odborníky v přírodních nebo technických oborech, zároveň ale vzdělané i v humanitních disciplínách a také s láskou k umění a přehledem v literatuře, hudbě nebo ve výtvarném umění. To jsou ty obrazy matematiků, fyziků, chemiků nebo lékařů hrajících pro osvěžení své velké duše na housle nebo na klavír a zároveň schopných zpaměti recitovat Shakespearovy sonety. Takové osobnosti mladší generace vědců tolik negeneruje.
Omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zrušit do budoucna přípravné třídy základní školy má poslanecká novela školského zákona, kterou dnes Sněmovna schválila i hlasy opozice. Normu, která má také zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v první a druhé třídě místo známkování, nyní dostane k projednání Senát. Novela má rovněž posunout termín zápisu do první třídy základní školy z dubna zpět na 15. leden až 15. únor.
Na čtyřletých maturitních oborech středních škol vrcholí jednotné přijímací zkoušky. V pátek si deváťáci a další uchazeči odbyli první termín, další pokus však dostanou ještě v pondělí. Na výsledky si pak musí počkat zhruba měsíc, podle nových pravidel se o úspěchu či neúspěchu dozví všichni uchazeči 15. května. Pokud žáci neuspějí ani na jedné ze škol, případně změní své priority, už nemohou jako dříve spoléhat na institut odvolání. Existují ale nová pravidla, jak lze postupovat dál.
Obavy z války v Německu rostou. Od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump pohrozil stažením amerických vojáků z Evropy a jeho ruský protějšek Vladimir Putin nadále neprojevuje žádný zájem o mír na Ukrajině, se hrozba stále stupňuje. Na to reaguje i dosluhující spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD), která navrhuje, aby se děti a mládež ve školách připravovaly na případ války pomocí komiksů a počítačových her. O tom, že politička chce zavést výuku civilní obrany do škol, jsme informovali již dříve zde.
Evropská unie i jednotlivé evropské státy a vzdělávací instituce otevírají náruč pro americké vědce, kteří opouští americké univerzity. Ty čelí tlaku americké vlády na ukončení programů o genderu, omezování výzkumu klimatu či RNA vakcín. Trumpova administrativa také cílí proti antisemitismu na univerzitách. Z těchto důvodů z amerických univerzit pomalu odchází někteří výzkumníci, čehož chce Evropa využít.
Přijímací zkoušky čekají uchazeče o střední školy už v příštím týdnu. Většina z nich půjde k takzvané jednotné přijímací zkoušce, za kterou stojí organizace Cermat. V letošním roce se přitom objevilo několik novinek, jak se lze na zkoušky připravit. Kromě tradičních placených kurzů se poprvé uskutečnilo na některých základních školách přijímací kolo „nanečisto“, k dispozici jsou přitom už i dvě aplikace, které nabízejí trénování na testech z minulých let v interaktivní podobě zdarma.
K přijímacím zkouškám na střední školy už za pár dní zamíří další velmi silný ročník, celkem si přihlášku na střední školu podalo letos zhruba 159 000 uchazečů, meziročně o 1,3 procenta více. Z toho do čtyřletých a kratších oborů se hlásí kolem 132 500 žáků, o 2,1 procenta více než loni. To tak opět znamená, že se děti v některých krajích či na některých typech škol potkají s velkým přetlakem na nabízená místa. Alespoň jednu přihlášku do maturitního oboru si podalo 77 procent z téměř 160 tisíc uchazečů.
Minulý týden patřil rodině Ledeckých, alespoň částečně. Ester vyhrála mistrovství světa ve snowboardingu v paralelním slalomu (na čemž by zrovna v jejím případě nebylo nic zvláštního, kdyby si o nějakou dobu dřív nevyjela bronz na mistrovství světa lyžařském a kdyby celou sezonu neupřednostňovala lyže – a pak prostě nepřišla a nevyfoukla zlato kolegyním, které na prkně dřou konsekventně celý rok).
Pořadí přihlášek na střední školy nesestavil správně každý osmý žák deváté třídy. Plyne to z průzkumu brněnské společnosti Než zazvoní. Osm procent uchazečů totiž podle studie preferuje školu zařazenou na druhou pozici a čtyři procenta školu uvedenou až na třetí pozici. Systém fungující letos druhým rokem ovšem nejdříve obsazuje první priority. Přejde na další až tehdy, pokud uchazeč nezíská dostatečný počet bodů a skončil by takzvaně pod čarou.
Jde už o tradiční záležitost: nedostatečné kapacity i různá kvalita škol vedou k boji rodičů o místa pro děti na základních školách. Ty tak dlouhodobě zkouší osvědčený trik, tedy přehlásit dítěti trvalé bydliště tam, kde se škola nachází. Existují i agentury, které to za pár tisíc udělají za ně. V případě Prahy je pak zásadní i enormní příliv dětí ze Středočeského kraje. A v posledních letech pak i dětí uprchlíků, které sem zavedla ruská válka proti Ukrajině. Letos mohou na řadě škol narazit jak spádové děti, tak ukrajinské.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepíše výnos, který má vést ke zrušení ministerstva školství, o němž hovoří od svého lednového nástupu do funkce. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na plánovací dokumenty Bílého domu. Trumpem vybraná ministryně školství Linda McMahonová minulý týden oznámila snížení zaměstnanců úřadu na polovinu, což u soudu napadli zástupci amerických států vedených demokraty.
Ředitelé „sčítají“ poslední přihlášky na střední školy a z čísel je zřejmé, že letos půjde u žádaných oborů v některých krajích opět o tuhý boj o místa. Z devátých tříd vychází podobně silný ročník jako v minulém roce, na čtyřleté obory se přitom hlásí větší podíl dětí a k výraznějšímu navýšení kapacit v žádaných oborech nedošlo. V příštím roce už by se kapacitám mohlo ulevit, na řadu přijde ročník, v kterém nastal výrazný pokles porodnosti.
Dostat se na gymnázium v Praze či v Jeseníku není vždy to samé. Ve velkých městech či některých krajích čeká na děti jednak drtivý poměr konkurence, jednak s tím související počet minimálních bodů, které jsou třeba pro přijetí na některé obory. Letos se totiž hlásí podobně silný ročník, jako v minulém roce. A jak připomínají tehdejší čísla, zatímco na jedné škole musí žák získat skoro plný počet bodů z matematiky i češtiny, na stejný obor jinde nemusí získat v obou testech ani třetinu bodů. Velké rozdíly mezi školami jsou však i v jednotlivých krajích.
Nějaký z nástrojů umělé inteligence použilo 45 procent žáků středních škol a druhého stupně základních škol. Nejpoužívanějším nástrojem mezi nimi je ChatGPT, který využilo 89 procent z nich, na druhém místě se umístil Photomath. Žákům zároveň přijde výuka ve škole poměrně často nezajímavá a mají problémy se na ni soustředit. Chybí jim například debatní a diskusní hodiny, které považují za nejvíce přínosné.
Zní to banálně, ale v některých krajích nedokončí základní školu až 16 procent dětí, což působí jako návrat do éry Marie Terezie, která zavedla povinnou školní docházku. Část české veřejnosti se bojí nové vrstvy pologramotných imigrantů, přitom si je tady vyrábíme z vlastních zdrojů. Tyto jevy jsou koncentrovány především v kraji Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském.
Změnu ve výuce druhého povinného cizího jazyka na základních školách, podle níž se mají vyučovat pouze tři jazyky, chce ministerstvo školství zavést hlavně proto, aby se mohla udržet kontinuita jazykové výuky a žáci mohli pokračovat se zvoleným jazykem i na střední škole. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to v neděli řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
V Česku se delší dobu vede debata o tom, zda není řada středoškolských oborů „za zenitem“. Vzniká kvůli tomu návrh na jejich výrazné seškrtání, vzhledem k poptávce rodičů i dětí tlačí ministerstvo školství na směřování k obecnější náplni vzdělávání. Úřad práce přišel v době podávání přihlášek na střední školy s analýzou, která v jistém ohledu potvrzuje i dřívější data o oborech, které se příliš nevyplácí studovat.
Většina krajů podle svých dlouhodobých záměrů neplánuje navyšovat kapacity všeobecných oborů středních škol, tedy například gymnázií a lyceí. Dlouhodobé záměry krajů tak nenaplňují poptávku rodičů a žáků ani dlouhodobý záměr ministerstva školství, který cílí na vyvážený podíl odborného a všeobecného vzdělání. V analýze na to upozornili odborníci z výzkumné organizace PAQ Research. Výjimkou je podle nich například Praha, Vysočina a částečně Plzeňský kraj.
