Tag: vzdělání

Články k tagu

Rodiče by chtěli více gymnázií, většina krajů je však proti a preferuje odborné školy

Většina krajů podle svých dlouhodobých záměrů neplánuje navyšovat kapacity všeobecných oborů středních škol, tedy například gymnázií a lyceí. Dlouhodobé záměry krajů tak nenaplňují poptávku rodičů a žáků ani dlouhodobý záměr ministerstva školství, který cílí na vyvážený podíl odborného a všeobecného vzdělání. V analýze na to upozornili odborníci z výzkumné organizace PAQ Research. Výjimkou je podle nich například Praha, Vysočina a částečně Plzeňský kraj.

Školní přijímačky nanečisto vystrašily rodiče. Děti mají značné mezery, hlavně v matematice

Deváťáci si mohli letos poprvé vyzkoušet přímo ve školách přijímací zkoušky nanečisto a zdarma. Ministerstvo školství spolu s Cermatem nabídlo školám tento projekt dobrovolně s tím, že provedení i opravy jsou do značné míry v rukách škol. Řada z nich toho využila, trochu neplánovaně však testy zjevně zasely paniku či minimálně úlek v rodinách, který se na některých místech bude řešit i s vedením škol. Jak popsali někteří rodiče i pro deník Echo24, výsledky dětí zejména v matematice skončily velmi nízkými bodovými zisky a to napříč třídami. Podobných ohlasů je pak řada i na sociálních sítích, kde tradičně testy Cermatu budí debaty.

Žáci se už mohou hlásit na střední školy. Kde se letos čeká největší přetlak

Střední školy čeká nápor posledního z nadprůměrně silných ročníků, žáky a rodiče naopak výběr podle stále nového systému přijímacího řízení. Ačkoliv se počet přihlášek rozšířil na tři až pět, při výběru oboru je stále důležité postupovat obezřetně. Změna výběru až ve druhém kole totiž i nadále znamená vzdát se jistoty přijetí na jednu ze škol v prvním kole. Ke správnému podání přihlášky je pak stále možné využít tří různých způsobů.

Děti budou indoktrinované, ale budou umět anglicky

České školství stojí před největší změnou za posledních dvacet let, tvrdí resortní ministr Mikuláš Bek (STAN), o zásadních změnách hovoří i předseda vlády Petr Fiala (ODS). Nyní byla dotažena několikaletá anabáze, když ministr představil nové školní osnovy pro základní vzdělávání. Neříká se jim tedy osnovy, ale Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP). Ten divný název však nemusíme chápat jen projev byrokratického jazyka, je to i odraz dobového trendu. V něm stát poskytuje školám větší prostor, aby si poskládaly výuku podle svého, a ještě větší prostor má dostat žák.

Konec éry gramotnosti

Mezi filmovými fanoušky zavládlo nadšení. Christopher Nolan, jeden z nejúspěšnějších tvůrců současnosti a režisér sedmi Oscary ověnčeného Oppenheimera, na konci roku oznámil svůj další film – adaptaci Homérovy klasiky Odyssea. Obzvláště nadšený byl jistý Matt Ramos, 36letý americký influencer menšího významu (245 tisíc sledujících na YouTube). Při hledání informací o novém Nolanově projektu totiž s údivem zjistil, že Odyssea je antický epos a jeden ze základních textů západní literatury. Ramos přitom nebyl zdaleka jediný, kdo v životě o Homérovi a jeho díle neslyšel.

Porno není dokument BBC o životě zvířat

Budeme mluvit o sexu. Kdysi jsem si myslel, že o sexu se má mluvit co nejvíc a co nejotevřeněji, že to věci velmi prospívá. Nyní, když jsem trochu starší, tak už si tím nejsem tak jistý, naopak se začínám přiklánět k názoru, že se o sexu mluví až příliš a že se o něm mluví špatně. A také že když je sex všude, tak výsledek je, že mizí tam, kde být má. Ale to samozřejmě bude tím stárnutím. Přesto jsem na sebe vzal to břímě podniknout salonní výpravu do světa, bez jehož existence by tady nikdo z nás nebyl. Ani moji milí hosté: dámy Julie Gaia Poupětová, sexuální koučka, publicistka Klára Elšíková, jež vydala knihu Pacanka, a pak nestor české sexuologie – profesor Petr Weiss.

„Zrušení ruštiny na ZŠ je politika. Znehodnotili pět let naší práce,“ kritizují Beka budoucí učitelé

Plánované zrušení výuky ruštiny na základních školách neznamená omezení jen pro žáky, tvrdé probuzení přichystalo i budoucím učitelům. Studenti pedagogických fakult se totiž dozvěděli, že jejich aprobace na výuku ruského jazyka vyjde do budoucna vniveč. Část z nich to ostře kritizuje a zcela zpochybňuje argumenty, s kterými přišel resort Mikuláše Beka (STAN).

Můžou teď v New Jersey učit analfabeti?

Před pár dny sítě drobně zčeřila zpráva, že americký stát New Jersey už nebude vyžadovat po učitelích složení základních kompetenčních testů ze čtení, psaní a matematiky. Reakce byly dvojího druhu: alarmistické (New Jersey začne najímat analfabety), nebo naopak až podezřele konejšivé (testy byly zbytečnou administrativní zátěží, duplikovaly znalosti z univerzit, kde to bez ovládnutí liter ještě pořád nejde; návrat k obrázkovému písmu je ale v plném běhu 🙃😎).

Přijímačky na střední jsou zpět. Jak si správně vybrat školu

Střední školy čeká nápor posledního z nadprůměrně silných ročníků, žáky a rodiče naopak výběr podle stále nového systému přijímacího řízení. Ačkoliv se počet přihlášek rozšířil na tři až pět, při výběru oboru je stále důležité postupovat obezřetně. Změna výběru až ve druhém kole totiž i nadále znamená vzdát se jistoty přijetí na jednu ze škol v prvním kole. Ke správnému podání přihlášky je pak stále možné využít tří různých způsobů.

Obří školní manévry. Deváťáci mohou poprvé dostat „nápovědu“ a vyzkoušet si přijímačky nanečisto

Těsně před startem podávání přihlášek na střední školy mohou letos deváťáci zadarmo otestovat své předpoklady při testech nanečisto. Novinka reaguje na výtky, podle kterých část dětí z chudších poměrů znevýhodňují placené přípravné kurzy. A klade si i ambici snížit stres žáků při „ostrém“ přijímacím řízení. Záleží však i na jednotlivých školách, zapojení se do projektu zůstává dobrovolné. A spojené s ním mohou být i velké školní „manévry“ nanečisto.

Povinná angličtina od 1. třídy, vyšší nároky na matematiku. Bek nastínil radikální změny ve výuce

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) dnes poprvé představil finální návrh kritizované reformy školských „osnov“, tedy nových rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro mateřské a základní školy. Školy budou moci začít vyučovat podle nových učebních plánů dobrovolně už od příštího školního roku v prvních a šestých třídách. Samotný proces tvorby RVP, ale i jejich obsah a nekoncepční změny v závěru příprav jsou terčem kritiky ředitelů, učitelů i odborníků.

Ministerstvo školství tlačí kontroverzní změnu osnov

Ministerstvo školství pod vedením Mikuláše Beka (STAN) si v předposlední den minulého roku „odkleplo“ revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP). Kontroverzní a ze všech stran kritizovaná úprava „osnov“ pro základní školy se tak má od příštího školního roku začít testovat v praxi, ačkoliv existuje řada pochybností o jejich obsahu i zpracování. Ve školách už ale snaha o přípravu nového učiva stihla narazit s předstihem, nikomu se totiž ani nepodařilo nové učební plány přepracovat do funkčního školního vzdělávacího programu.

Na střední školy míří další silný ročník. Kapacity budou opět pod náporem

Zatímco v roce 2021 zamířilo do prvního ročníku středních škol přes 125 tisíc dětí, letos to bylo už téměř 140 tisíc. Už za zhruba měsíc se pak začne o místo hlásit poslední z několika silných ročníků, v kterém se narodilo přes 117 tisíc dětí. Stejně jako děti z předchozích let je čeká zřejmě náraz na nedostatečné kapacity škol. Rodiče se tak musí připravit na násobné převisy přihlášek i na zklamání dětí, z nichž se nemalá část podobně jako v minulém roce zřejmě nedostane kupříkladu na maturitní obory, ačkoliv o to stojí.

Revize školních ,,osnov“? Ve školách budí odpor. Nikdo ani neví, co se děti budou učit

Velká změna, která ale nezmění téměř nic. Tímto směrem opět míří snaha o zavedení revidovaných rámcových vzdělávacích programů, které před dvěma dekádami nahradily klasické školní osnovy a dosud se je nepodařilo prosadit do škol. Po dlouhých letech příprav jsou nyní revize pro základní školy ve fázi, kdy jim opět nikdo nerozumí, ve školách k nim bují odpor a ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se tváří, že nejde o jeho zodpovědnost. Tu si nechal až na samotný konec.

Skončit má přes 150 středoškolských oborů. Návrh, který má zásadně změnit nabídku pro žáky

Množství středoškolských oborů by se mohlo snížit na méně než polovinu, místo stávajících asi 280 by jich mohlo být podle aktuálního návrhu 127. Vyplývá to z materiálů na webu Národního pedagogického institutu, který na změnách oborové soustavy středních škol spolupracuje s ministerstvem školství. Podle úřadu je potřeba nabídku středních škol zjednodušit.

Na střední z osmé třídy a „malá maturita“. Zásadní změna českého školství získává podporu

Poslankyně Renata Zajíčková (ODS) navrhuje zásadní reformu českého školského systému. Mezi její hlavní opatření patří zrušení devátých tříd na základních školách a prodloužení povinné školní docházky na první dva roky středních škol. Návrh předložila na konferenci v Praze, kde zdůraznila potřebu přizpůsobit vzdělávací systém současným potřebám.

Přijímačky na střední mohou v nynější podobě zcela skončit. Ministerstvo ladí koncept

Přijímací řízení na střední školy by se mohlo na české poměry nevídaně změnit. Hlavní přínos? Podle těch, kteří volají po změně, nynější systém vede k podceňování, taktizování a „ztrátě“ řady potenciálně talentovaných dětí. Aby k tomu nedocházelo, nabízí se podle nich logický krok. Děti mají nejprve dělat přijímací zkoušky a až podle toho, jakého dokáží dosáhnout výsledku, dovozovat, na jakou školu vlastně mají schopnosti.

Hřib by zrušil ministerstvo školství. „Lepší než kdyby ho Piráti digitalizovali,“ zní z koalice

Zrušil bych ministerstvo školství, řídit tuto agendu by měly kraje, protože jsou mnohem schopnější, mnohem efektivnější a mnohem agilnější. Uvedl to náměstek pražského primátora a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Podle něj je potřeba systém zjednodušit a dát daleko větší prostor samosprávám. Za svůj výrok schytal ostrou kritiku z řad koalice. Šéf Pirátů Hřib chce školství zlepšit tak, že zruší MŠMT.

Fiala chce české univerzity mezi špičkou, těm však chybí peníze. Chystá se nový zákon

Jak to, že my nemáme žádnou univerzitu mezi stovkou nejlepších na světě? Musíme mít. A vytvořit podmínky, aby to šlo. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že chce české univerzity dostat mezi světovou špičku. Vláda však zatím nevyhovuje ani základním finančním požadavkům univerzit, které tak dle svých slov ztrácí konkurenceschopnost. Pomoci má jednak ve středu schválená novelu zákona o vysokých školách a MŠMT už začalo chystat úplně nový zákon.

Vysoké školy se výrazně změní, rozhodli poslanci. Odmítli omezení univerzitních samospráv

Podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení upraví vládní novela vysokoškolského zákona, kterou ve středu schválila Sněmovna. Poslanci předlohou změnili postavení akreditačního úřadu, který má být nově samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl nově akreditovat i programy vyšších odborných škol. Novelu teď dostanou k posouzení senátoři. Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ) oceňují změny v doktorském studiu, naopak kritizují změny v akreditacích.

O lidech odiplomovaných

Určitý typ lidí u nás vždy rád uváděl své akademické tituly i ve společenském (ne tedy čistě profesním) kontextu. Je to možná vliv německé a rakouské kultury a ovšem specificky české obrozenské tradice, národa, pro nějž mělo zásadní význam vytvořit si své elity. Tato posedlost, zdá se, povoluje s tím, jak studuje víc lidí. Ještě v roce 2001 mělo vysokoškolské vzdělání jen dvanáct procent mužů a žen ve věku 25–54 let, dnes je to třetina. Takže spíš jen ve starší generaci vidíte to, co u zapálených zemanovců – když to pro ně není „Miloš“, tak obvykle „ing. Miloš Zeman“. A jediný europoslanec za SPD vystupuje na Facebooku jako „MUDr. Ivan David“.

Učitelé berou v průměru 49 tisíc. Inflace jim ale z platu řádně ukrojila

Učitelé v mateřských, základních a středních školách loni vydělávali po započtení všech příplatků a odměn v průměru 49 058 korun, meziročně jim tak hrubý měsíční plat stoupl o 1327 korun, tedy o 2,8 procenta. Při započtení inflace mzdy reálně ale klesly o 7,1 procenta. Vyplynulo to z údajů SÚ. Co se týče kupní síly výdělku učitelů v regionálním školství, podle ředitele odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ Martina Many byla kvůli nižším nominálním nárůstům a vyšší inflaci v posledních dvou letech na stejné úrovni jako v roce 2018.

Šéf Cermatu po neshodách se zaměstnanci rezignoval. Bude mít však dál na starosti elektronické přihlášky

Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí končí ve funkci, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přijal jeho rezignaci. Od 1. listopadu povede Cermat Krejčího zástupkyně Barbora Rosůlková. Krejčí bude na Cermatu dál v roli toho, kdo má na starosti elektronický systém přihlašování ke zkouškám na střední školy DiPSy, a na ministerstvu se stane hlavním architektem informačních systémů.

Ředitel Cermatu Krejčí končí ve funkci, rezignaci prý oznámí ve čtvrtek

Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí podle Deníku N končí ve funkci. Server to uvedl s odvoláním na dva zdroje, rezignaci by měl podle něj Krejčí oznámit ve čtvrtek na tiskové konferenci. Krejčí potvrdil pouze to, že ve čtvrtek bude tisková konference. Podle mluvčí ministerstva školství Terezy Fojtové bude ve čtvrtek pokračovat jednání, o jeho výsledcích bude ministerstvo informovat na briefingu.

ČT má nově vzdělávat negramotné. Pirátská idea boje s dezinformacemi jde k ledu

Po odchodu Pirátů se vláda zjevně rozhodla pro otočku. Jak dříve deník Echo24 upozornil, současný návrh mediální novely nařizuje České televizi i rozhlasu boj proti dezinformacím ze zákona. Původně pirátský návrh nejprve vláda posvětila, nyní však přichází poslanci zbylé čtyřkoalice s novinkou. Veřejnoprávní média už nemají vést boj proti dezinformacím, ale „přispívat“ k mediální gramotnosti.

Sotva 9 procent dětí se těší do školy. Česko je na chvostu žebříčku

Do školy se skutečně těší devět procent českých dětí ve věku 11 až 15 let. Pocit spokojenosti školáků ovlivňují vztahy s vrstevníky, nízká míra podpory od učitelů či nároky na výuku a související stres. Vyplývá to z výsledků mezinárodní studie o zdraví a životním stylu školáků a školaček HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). Do školy nechodí příliš rádo, nebo se tam vůbec netěší zhruba 40 procent dětí. Ve škole se celkem líbí asi polovině žáků.

V Česku začnou vyučovat všeobecná lycea, oznámil Fiala. Průmyslové školy to považují za zbytečné

Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství. Novinářům to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum.

Závislost je krajní forma lásky

Proslul veselými knihami o smutných věcech. Třeba o tom, jak nějaký čas strávil v dětském domově, nebo o tom, jak žil pod jednou střechou se svým otcem, strýci, babičkou a alkoholem. V češtině nedávno vyšla kniha Mít a být. Pojednává o posmrtné klinice. Projdeme jí všichni: staneme se jejími pacienty, jakmile bude po nás. Naším úkolem bude odvyknout si žít. Komu se nezadaří, spadne do toho znovu. Vrátí se do života a bude žít navlas stejný příběh. Pak zas odvykačka, dokud nepochopí, že nicota je menší zlo než jako blbeček opakovat svůj nevyvedený život. S belgickým spisovatelem Dimitrim Verhulstem jsme mluvili na uměleckém festivalu Fall.

Bek chce slučovat malé školy, ale neuspoří. Ředitelé by pod sebou museli mít 8000 dětí

Návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, chce ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vládě předložit do konce října. Řekl to v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. V návrhu je podle něj odložená účinnost nejméně o tři roky. Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík uvedl, že se ředitelé škol s návrhem víceméně neztotožňují.