Tažení proti univerzitám: Trump se bojí vzdělaných lidí, protože ho nevolí, upoutalo mě tuhle tvrzení v deníku, se kterým v podstatě nesouhlasím skoro v ničem, a právě proto ho sleduju. Kromě výprav do jiných názorových bublin mi jeho názorová rubrika slouží jako referenční bod, když nevím, co si mám o něčem myslet.

Je to prosté. Propaguje-li list jablko, vyvodím, že blíže mé chuti bude hruška. Vynáší-li nade vše hrušku, nechám si poradit a upřednostním jablko. Funguje to velmi dobře, bohužel. Téměř dokonalá absence jiného druhu ovoce, nedejbože dalších poživatin, podává trudné svědectví o šedi našich talířů.

Právě například na výroku „Trump se bojí vzdělaných lidí, protože ho nevolí“ se dá předestřít mnohem pestřejší paleta chutí, než že za Trumpa můžou nedovzdělaní idioti.

V akademickém roce 20/21 tvořily ženy 59,5 procenta amerických vysokoškoláků. Za předchozích pět let jim ubylo jeden a půl milionu studentů – a muži tvořili sedmdesát (!!!) procent. Tendence pokračuje. Do deseti let mají na jednoho studenta připadat dvě studentky. V padesátých letech to bylo obráceně. Americké univerzity generující kurzy o drtivé pěsti patriarchátu aktuálně řeší, jak zařídit, aby jim nějací muži zbyli.

Jak cenné je dnes vzdělání? Proč došlo tolik mladých mužů k závěru, že jim to za to nestojí? A co je to „to“? Daří se mladíkům na univerzitách reálně hůř než dívkám, je to kvůli metoo? Začátek exodu by tomu časově odpovídal. Vytlačuje je extrémně levicová agenda, mizandrie, afirmativní programy, které muže sice nediskriminují cíleně jako schopné bělochy kvůli slabším černochům, ale rozhodně produkují prostředí, ve kterém se cítí nevítaně? A dívky? Jaký mechanismus je ke studiu stále ještě přitahuje, zatímco mladíky už odpuzuje?

Úprk mužů z univerzit je jev známý jako „male flight“: fenomén, kdy muži začnou opouštět nejen tedy univerzity, ale i určitou profesi, zájmové skupiny nebo koníčka ve chvíli, kdy v něm ženy dosáhnou určitého procenta a pro muže se pocitově zfeminizuje. Bodem zlomu se zdá šedesát procent. Následkem Male Flight je již existující Education Gap, ale míč bude tentokrát na opačné straně hřiště, než jsme z vyprávění o různých jiných „gapech“ zvyklí. Jsem hodně zvědavá, jak z tohohle progresivisti vybruslí.
Pak tu je ta věc se sexem. Čeho je málo, to je vzácnější, menšina mužů si bude v kampusech určovat pravidla randění, takže studentky můžou na exkluzivitu a trvalý závazek, tedy na to, co je výhodné pro ně, zapomenout. U žen navíc evolučně funguje něco, čemu se říká hypergamie: ženy napříč kulturami jeví výraznou tendenci vybírat si partnera s vyšším sociálním statusem, tedy i s vyšším vzděláním. Tak vysoká převaha vysokoškolsky vzdělaných žen pro ně reálně znamená menší šance na vlastní rodinu, víc konzerv kočičího žrádla, samotu.

Rozhodnutí nestudovat anebo nedostudovat má také finanční logiku. Platba za studium vzrostla od 80. let o téměř dvě stě procent, jenže: zaměstnavatelé v posledních zhruba pěti letech výrazně snižují papírové nároky na uchazeče a prioritizují schopnosti. Podle předloňské studie skončilo čtyřicet procent absolventů v pozicích, které žádný diplom nevyžadují (FED v New Yorku), navíc míra nezaměstnanosti letošních absolventů překonává celonárodní průměr. Předražené diplomy už neznamenají ani lepší výdělky, ale ani jisté pracovní místo. Padesát jedna procent absolventů z generace Z má své studium za vyhozené peníze. I to má svůj název – The Degree Reset. Je zřejmé, že diplomy budou ztrácet na hodnotě a muži si to uvědomili dřív než ženy.