Školní řád může zakázat používání mobilních telefonů, zřizovatel škole ale nemůže přímo určovat či nařizovat jeho obsah. Školní řád vydává ředitel školy po schválení školskou radou. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo školství. Zákaz mobilních telefonů ve škole řeší například ve Vsetíně, tamní radní uložili ředitelům základních škol zřizovaných městem, aby to zabezpečili ve školních řádech.
Rada Učené společnosti České republiky zaslala otevřený dopis Českému olympijskému výboru (ČOV) a ministrovi školství Mikuláši Bekovi, v němž se vyjadřuje k problematice využití olympijské symboliky školními znalostními a dovednostními olympiádami. Žádost ČOV, aby nebyl používán termín „olympiáda“, jí připadá „neuvěřitelná a absurdní“. Stejný názor sdílí i ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09).
Patnáctiletý dánský student Rasmus měl problémy s usínáním a chodil do školy nevyspalý. Podle dánských expertů na veřejné zdraví a spánek je to u adolescentů častý jev, protože mají jiný cirkadiánní rytmus než dospělí. Dvacítka škol v Dánsku se nyní po dvouletém zkušebním období rozhodla posunout začátek vyučování na pozdější hodinu, napsal server Euronews.
Zbrojení, tabu století, nouzový stav. To jsou obraty, které se v posledních měsících objevovaly ve vyjádřeních politiků, když hovořili o demografii. O zbrojení hovořil Emmanuel Macron. Francie je přitom pověstná – v porovnání s ostatními zeměmi OECD – nadprůměrnými investicemi do rodinné politiky. Dlouhou dobu také patřila k těm zemím starého kontinentu, kde byla porodnost o něco vyšší. Od roku 2010 však i Francie čelí poklesu. Mezi lety 2022 a 2023 propadla porodnost o šest procent. Na jednu Francouzku nyní připadá v průměru 1,7 dítěte.
Ministr školství Mikuláš Bek by rád zavedl povinnou angličtinu už od první třídy, nic proti tomu. Děti jsou v tom věku učenlivé a umět cizí jazyky je potřeba, na tom se shodnou asi všichni. Jiná věc je, jestli by český školský systém dokázal tu výuku provádět způsobem, který by měl smysl. Nedostatečná znalost angličtiny je v české veřejné debatě dlouho probírané téma. A jistě platí: Čím větší znalost, tím lépe. Ze svých letmých pozorování jsem ale nenabyl dojmu, že by Češi ve znalosti toho jazyka v evropském kontextu nějak dramaticky zaostávali.
Ředitelé a učitelé škol si dlouhodobě stěžují na to, že ve školství neexistuje žádná dlouhodobá vize, koncepce, kterou by se dařilo naplňovat. S novým ministrem přijde konec změnám, na které se školy složitě adaptovaly, odborné debaty vyjdou vniveč. Podobné pocity teď u některých ředitelů či pedagogů opět vyvolal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po dlouhých měsících rozepří mezi odborníky, zda rušit povinnost výuky druhého cizího jazyka, se ujal rozhodnout politicky.
Německu se vyplatily investice do přistěhovalců, kteří tak získávají vyšší vzdělání, lepší jazykové dovednosti a výhody na trhu práce. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil Thomas Liebig z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který novinářům představil zprávu o stavu integrace migrantů a jejich potomků v Německu. Jako úspěch Liebig zmínil vysokou zaměstnanost migrantů, která překonává srovnatelné země Evropské unie, problematické ale podle něj zůstává zapojení nejméně vzdělaných přistěhovalců do pracovního trhu a do společnosti.
Další srovnávací testy poukazují na palčivý problém na českých školách. Ačkoliv se umisťují čeští žáci či studenti ve srovnání s jinými zeměmi na průměru či někdy i nadprůměru, výsledky nahoru často táhne jen malá část. Značná část dětí – a v případě nematuritních oborů jde často i o vysoké desítky procent – přitom postrádá i základní gramotnosti. A to v ohledech, které jsou značně důležité pro život, ať jde o schopnost pracovat s vlastními financemi či vůbec chápat text.
Proděkanem pro ekonomiku Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (NF VŠE) bude bývalý děkan Miroslav Ševčík. Akademický senát v pondělí na zasedání souhlasil se záměrem děkanky Adély Zubíkové jmenovat proděkany. Na pozici proděkana pro vědu a svého statutárního zástupce navrhla děkanka Miroslava Vacuru. Zubíková při představení kandidátů řekla, že chce zachovat na fakultě kontinuitu.
Že se o něčem hodně mluví, neznamená, že to nutně existuje. Takhle se dlouho mluvilo o Bohu, načež nová doba začíná, jakmile se rozšířilo, že to byla – možná – jen konspirační teorie. Začít Bohem, je-li řeč o mainstreamu, se nabízí: Émile Durkheim, zakladatel sociologie, měl za to, že moderna je se sekularizací souznačná. Je totiž definována tím, že svět přichází o Boha a spolu s tím i o jeden typ mainstreamu, jenž společnost drží pohromadě. Povstanou nové mainstreamy, věřil Durkheim. Toto své přesvědčení vyjádřil ve spise Společenská dělba práce (1893). Zde tvrdí, že se nová jednota ustaví díky novému typu práce.
Školní maturitu by mohla nahradit takzvaná komplexní absolventská práce s obhajobou. Zejména u odborných studijních oborů s maturitou by změna mohla umožnit provázání závěrečné zkoušky s praxí. Přinést by to mohla novela školského zákona, kterou ministerstvo chce předložit do konce měsíce. Novelizovat chce ministerstvo i zákon o vysokých školách, upravit by se mělo postavení Národního akreditačního úřadu. Plánované legislativní změny představili ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a jeho náměstek Jiří Nantl (ODS).
Čeští žáci si podle výsledků mezinárodního testování PISA nevěří v kreativitě, prokázali třetí nejnižší míru sebedůvěry ze všech zúčastněných zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské unie. Vyplývá to z mezinárodního testování PISA, do kterého se v roce 2022 zapojilo 64 zemí. Výsledky českých žáků představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal s tím, že základní úrovně tvůrčího myšlení podle něj nedosáhla asi pětina českých patnáctiletých žáků.
Ministr Bek (STAN) představil revizi rámcových vzdělávacích programů (penzum učiva, které má každá škola žáky učit). Ty současné jsou dle mnoha odborníků zastaralé. Co se tedy mají žáci naučit? A kdo revizi dlouhodobě připravoval? Bylo to ministerstvo školství nebo již moc výkonnou ovládají neziskovky? A kdo to všechno platí? Na vše se pokusím odpovědět.
Ve Středočeském kraji je zájem o všeobecné maturitní vzdělávání, kapacity je třeba zvýšit. Shodli se na tom lídři stran a uskupení pro podzimní krajské volby. Upozorňují i na potřebu zohlednění demografických studií pro následující roky. V posledních letech přibylo ve školách v kraji 4000 míst, a to zcela nových nebo při změně oboru. Především v okresech Praha-východ a Praha-západ už hejtmanství připravuje navýšení kapacit, tři gymnázia se rozšíří díky půdním vestavbám, na dvou místech jsou v plánu zcela nové školy.
Žáci s nejvyššími dosaženými výsledky v jednotné přijímací zkoušce zamířili v největších městech nepřekvapivě na gymnázia. V Praze pak první příčku opanovalo soukromé gymnázium PORG. Na něm se umístilo nejvíce studentů s plným bodovým ziskem z matematiky, ale i s celkovým ziskem nad 95 bodů, tedy i s velmi vysokým výsledkem z českého jazyka a literatury. V Brně pak první příčku obsadilo Gymnázium Brno – Bystrc spolu s Gymnáziem Brno – Řečkovice.
V druhém kole přijímacího řízení je na gymnáziích 1567 volných míst, většinu z nich ale nabízejí soukromé školy. Nejvíce zájemců se může dostat na čtyřletý obor, na víceletá gymnázia může nastoupit ještě 310 dětí. Dohromady nabídlo téměř 2900 středních škol do druhého kola 25 720 míst, uvádí údaje od ředitele organizace Cermat Miroslava Krejčího. V prvním kole přijímacího řízení neuspělo zhruba 29 000 žáků. Po první kole přijímacích zkoušek zůstalo v Praze volné pouze jedno místo pro zájemce o šestileté studium.
Začíná boj o místa v druhém kole přijímacího řízení na střední školy. Tisíce dětí, které se nikam neumístily, případně ti, kteří nejsou se svou původní volbou spokojení, mají na podání nových přihlášek jen několik dní. Od úterý mají být nově všechny kapacity pro druhé kolo zveřejněné v elektronickém systému DiPSy. Podobně jako v minulém roce zůstává otázkou, zda se řada dětí nebude muset smířit se zcela míjející se nabídkou, kapacity v některých regionech totiž opět narazily na očekávanou demografickou křivku.
V systému DiPSy jsou k dispozici výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. Uchazeči si výsledek mohou vyhledat podle svého registračního čísla, které měli na přihlášce nebo pozvánce ke zkouškám. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu. Výsledky by na veřejně přístupném místě měly dnes zveřejnit také školy.
Nový elektronický systém přihlášek na střední školy měl krušný začátek a s problémy se potýká i u finiše. Ačkoliv se Cermatu podařilo překonat překotný vývoj systému za běhu, narazil na chyby ze strany ředitelů škol. Rodiče se pak pár dní před slíbeným termínem vyhlášení výsledků potýkají s nejistotou i s nerovným přístupem, kdy někteří ředitelé škol začali zveřejňovat dokonce i zatím nepotvrzené výsledky přijímacího řízení.
V elektronickém systému podávání přihlášek na střední školy (DiPSy) jsou k dispozici opravené testy jednotné přijímací zkoušky na střední školy, oznámilo na síti X ministerstvo školství a Českému rozhlasu to řekl ředitel organizace Cermat, která je za přijímací řízení zodpovědná, Miroslav Krejčí. Testy si můžou prohlédnout uchazeči, kteří podávali přihlášky elektronicky nebo hybridně.
Ministerstvo školství a Národní pedagogický institut (NPI) očekávají „zpětnou vazbu“ ke svému návrhu nových osnov v základním školství, jimž se moderně říká Rámcový vzdělávací program (RVP). Možnost i pro širokou veřejnost se vyjádřit bude otevřena do konce května. Poté odborníci z institutu připomínky vyhodnotí a revidovaný RVP předloží v září ministerstvu školství ke konečnému schválení. Dnes se tedy doslova každý může vyjádřit na webu Revize.rvp.cz. Ťukne na políčko Veřejná konzultace, najde si dotazník a zpětnou vazbu odešle.
Matematika zůstává tradičním „strašákem“ a nic se na tom zřejmě nedaří změnit. Dramaticky se však změnilo to, že už drtivá většina dětí své znalosti matematiky ani neprokazuje na konci středoškolského studia.
Desetitisíce dětí se mají dozvědět výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. Ředitelé je mají plošně zveřejnit ve středu 15. května. V tu dobu se také ukáže, jak funguje zásadní prvek nových digitálních přijímacích zkoušek, který se v jejich průběhu ještě stále vyvíjel. Děti má algoritmus roztřídit na základě výsledků i prioritních přihlášek. V případě neúspěchu pak bude třeba postupovat poměrně rychle, mezi zveřejněním volných míst pro druhá kola a termínem na podání přihlášek bude jen pár dní.
Tváří v tvář Spojeným státům a Číně stále více zaostáváme. Evropský jednotný trh selhává. Takové jsou závěry zprávy, kterou dostal za úkol vypracovat bývalý italský premiér Enrico Letta. Podle něj Evropa ztrácí konkurenceschopnost především kvůli neschopnosti inovovat a investovat. Také ale tvrdí, že chybí větší integrace, například v oblasti finančních trhů či energetiky. Národní suverenita je zde „velký problém“, ve skutečnosti máme 27 trhů, proto jsme tak malí, říká Letta v rozhovoru pro server France 24.
Blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala dal najevo pochybnosti o tom, že je vědecky podložené, že je Země kulatá. Informoval o tom portál Refreshernews.sk. O Machalovi se mluvilo jako o možném příštím řediteli Slovenské televize a rozhlasu (STVR), on však odmítl, že by jím chtěl být. Machala odpovídal na otázku novináře, zda by ve veřejnoprávní televizi měli dostávat prostor i takoví lidé, kteří tvrdí, že Země je placatá.
Vzniká plán, který má změnit a zmodernizovat obsah a způsob výuky na základních školách. Takzvaná revize rámcových vzdělávacích programů zamířila k veřejným připomínkám a začínají se objevovat další hlasy, které upozorňují na riziko přílišného ústupu od znalostí ve výuce. K těm se připojil i ředitel a prezident Asociace základních uměleckých škol Tomáš Kolafa, který vystoupil na posledním konventu o vzdělávání svolávaném ministrem školství.
Opakování prosincové střelby na Filozofické fakultě v Praze má zabránit úprava zákona o zbraních a střelivu. Nový zákon mimo jiné napravuje současný stav, kdy psychiatři často ani nevědí, že léčí pacienta, který je držitelem zbrojního oprávnění. A také praktičtí lékaři rozhodující o zdravotní způsobilosti žadatele o zbrojní průkaz mají v budoucnu bezpodmínečně dostat informaci, že žadatel dochází, nebo dříve docházel na psychiatrii.
Žáci základních škol za sebou mají první kolo přijímacích zkoušek na střední školy i víceletá gymnázia. Tentokrát v „novém“ hávu s elektronickým systémem přihlašování a s možností podávat tři přihlášky místo dvou. Kromě již tradiční kritiky Cermatu za obsah testů či nyní už také tradičního problému s nedostatečnou nabídkou žádaných oborů však podle expertů zůstává přijímací řízení v řadě ohledů problematické. Do budoucna by se tak systém mohl dále měnit.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) je přesvědčen, že by ve školních osnovách měl být prostor i pro témata, jako je role sexuálních menšin v historii. Prohlásil to v debatním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct, kde společně s místopředsedou sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu Zdeňkem Kettnerem (SPD) debatoval o připravované revizi vzdělávací rámce pro výuku dějepisu.
Testy jednotné přijímací zkoušky (JPZ) z matematiky a češtiny jsou podle analytičky neziskové organizace EDUin Lucie Slejškové náročnější, než je povinné minimum stanovené rámcovým vzdělávacím programem. Za přijímací řízení je zodpovědná státní organizace Cermat. Podle její mluvčí Jany Patákové testy z rámcového vzdělávacího programu vychází, musí být však těžké, aby mohly uchazeče rozřadit.
