Senát odmítl nahradit známkování výsledků vzdělávání žáků první a druhé třídy slovním hodnocením. Doporučil dnes rovněž zrušit navrhovaný zákaz opakování první třídy v novele, která má především omezit odklady zahájení povinné školní docházky. Poslaneckou novelu tak bude muset znovu projednat Sněmovna. Zatím není jisté, kdy se k ní poslanci s ohledem na opoziční propírání bitcoinové kauzy v dolní parlamentní komoře dostanou.

Známkování žáků prvních dvou tříd by podle poslanecké novely mělo být nahrazeno slovním hodnocením od září 2027 pro první třídu, o rok později pro druhou třídu. Změna by měla podle spoluautora předlohy Pavla Klímy (TOP 09) pomoci tomu, aby se děti neučily kvůli známkám, ale kvůli znalostem a dovednostem. Zároveň má oslabit obavy rodičů ze školního neúspěchu jejich ratolestí, což patří k hlavním důvodům odkladů školní docházky.

Proti zavedení povinného slovního hodnocení místo známkování se postavil senátní ústavně-právní výbor na podnět Stanislava Balíka z klubu ODS a TOP 09, podle něhož se tím omezuje možnost učitelů hodnotit žáka. Tento postoj podpořil například předseda Senátu a pedagog Miloš Vystrčil (ODS).

Senát rovněž z novely doporučil odstranit pasáž, podle níž žáci zpravidla nemohli první třídy opakovat a měli by postoupit do druhého ročníku bez ohledu na prospěch. Postavil se také proti záměru zavádět asistenty pedagoga ve třídách s více než 15 žáky.

Odklad školní docházky, který se podle Klímy týká ročně 20.000 dětí, by do budoucna mohl být nově přípustný jen v odůvodněných případech. Možný by byl tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Žádost o odklad by bylo třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli. Senátoři ANO v čele s jejich předsedkyní Janou Mračkovou Vildumetzovou ale prosadili, aby doporučení o odkladu mohli dávat kliničtí logopedové. Změny v posuzování odkladů by měly platit od letošního září, zavádět by se měly postupně během tří let podle data narození dětí.

Podnětem k novele byla upozornění odborníků, podle nichž je v Česku nadmíra dětí, které do základní školy nastupují s ročním odkladem, tedy až v sedmi letech. Je jich podle dostupných informací až čtvrtina. Počet takových dětí patří podle České školní inspekce k nejvyšším ve srovnání s dalšími evropskými státy a dosud se jej nedařilo snížit. Velké množství odkladů negativně ovlivňuje kapacity mateřských škol. Po omezení odkladů by se mohly stát dostupnějšími pro tříleté děti.

Novela má rovněž posunout termín zápisu do první třídy základní školy z dubna zpět na 15. leden až 15. únor. Spoluautor předlohy Pavel Klíma (TOP 09) v návaznosti na to prosadil i změnu termínu zápisu do mateřských škol, a to z první poloviny května na 15. březen až 15. duben.