Řešení enormního počtu odkladů povinné školní docházky narazilo, senátoři chtějí po sněmovně znovu schválit novelu ve značně „vykostěné“ podobě. Jádrem sporu se stala opatření, která měla podle předkladatelů uklidnit rodiče i děti, které se nyní mají o rok dříve dostat do prvních tříd základních škol. Kontroverzi vzbudila myšlenka ještě navýšit počty asistentů pedagoga, ti by totiž měli podle sněmovny být v každé větší první třídě na základních školách.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že je v Česku zbytečně moc dětí, které do školy nastupují až v sedmi letech. Dlouhodobě jde už téměř o čtvrtinu a řeč je o ročnících, které mají kolem 100 tisíc dětí. Podle expertů by mělo jít o výjimečné opatření, které by se mohlo týkat asi dvou procent dětí. V rámci Evropské unie dosahují odklady většinou hodnot do 5 %. Podle všech ukazatelů se tak zdá, že není možné, aby k takové masivní míře odkladů docházelo z racionálních důvodů.

Na tom, že je něco potřeba udělat s mírou odkladů, však byla všeobecně shoda, to i mezi vládou a opozicí ve sněmovně či v samotném Senátu. Na čem však návrh narazil byla skupina dalších „nástrojů“, které mají podle předkladatelů umenšit obavy rodičů o studijní výkony svých potomků a s tím tak umenšit jejich přirozenou snahu školní docházku oddálit.

Jelikož by výrazné snížení počtu odkladů znamenalo, že do prvních tříd zamíří až desítky tisíc dětí navíc, předkladatelé napříč politickým spektrem žádali navýšení počtu asistentů pedagoga. Ti by tak měli učitelům ulehčit práci při navýšení počtu žáků, zejména těch méně vyzrálých. Změna by nebyla zadarmo, z důvodové zprávy vyplývá, že by šlo o změnu minimálně za stovky milionů.

Průměrný hrubý měsíční plat asistenta pedagoga byl podle důvodové zprávy zhruba 41 tisíc korun, při počtu 4754 prvních tříd základních škol, v kterých je více než 15 dětí, by měla změna znamenat finanční náklady 1,3 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že už nyní na řadě škol asistenti pedagogů působí, by finální navýšení podle důvodové zprávy činilo orientačně něco přes půl miliardy korun. Naopak předkladatelé argumentují tím, že pozitivní dopady ve smyslu rychlejšího vstupu dětí na trh práce či dřívějšího návratu rodičů do práce mohou přinést příjmy navíc.

Návrh ale tvrdě narazil v Senátu. „Já se přiznám, že mi není vůbec jasné, když se dospělo k názoru, že ve třídě je 15 žáků, už nestačí jeden učitel a musí tam být dvě dospělé osoby. Ať se v tom případě nařídí, ať první třídy můžou mít maximálně 14 žáků. Na počet osob to vyjde stejně, až na to, že každá čtrnáctičlenná třída bude vyučována kvalitně někým, ne že tam bude třída, kde bude učitel a pak asistent, ačkoliv tam žádné postižené děti nebudou. A naopak se zde zmíním vůbec o pozici asistentů. Za sebe se přiznám, že jsem očekával, naivně, že současná vláda zruší inkluzi, kterou zavedla vláda za ministryně Kateřině Valachové. Pak by nemuseli být žádní asistenti, děti by byly ve třídách, kde by stačily, a bylo by to celé podle mého názoru lepší,“ kritizoval návrh při projednávání senátor Michael Canov (STAN).

„Ministerstvo financí s tím nesouhlasí, nesouhlasím s tím ani já. V posledním desetiletí jsme vytvořili armádu asistentů, respektive především asistentek pedagoga, které jsme vysály z jiných segmentů pracovního trhu. Podle údajů Ministerstva školství jen na základních školách jich v roce 2024 bylo více než 28 000. Nebudu nyní vést debatu o tom, jestli jsou to asistenti určení k pomoci konkrétním dětem, tak jak byl systém navržen a jak má fungovat, nebo jestli se z nich leckde nestaly sekretářky učitelů a učitelek. Každopádně ale nerozumím tomu – a nechci měnit ten stávající stav, nenavrhuji, abychom do tohoto zasahovali, jen nechci, abychom to ještě dál umocnili. Nerozumím tomu, proč je nyní obligatorně chceme poslat i tam, kde nevíme, jestli jsou skutečně potřeba. Skutečně jsme tak bohatá společnost na peníze i na lidské zdroje?“ kritizoval návrh také senátor Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09, který prosadil návrh na zrušení této části novely.

Současné ministerstvo školství prosazuje myšlenku, že další růst počtu zaměstnanců ve školství už není nutný. Podle ministra Mikuláše Beka (STAN) Česko čeká v některých regionech dramatická změna, jelikož na dlouhou dobu dojde k poklesu počtu dětí ve školách. Česko podle něj čeká vyprazdňování škol, pokles zájmu o některé středoškolské studijní obory či proměna poptávky na trhu práce a končí také období růstu počtu zaměstnanců v regionálním školství. Počty zaměstnanců ve školách v posledních letech rostly výrazně rychleji než počty dětí ve školách. Od roku 2018 přibylo podle ministra ve školách více než 50 000 zaměstnanců. Počet žáků se od té doby zvýšil zhruba o 6,5 procenta, zatímco učitelů o 18,5 procenta. Asistentů pedagoga přibylo o 50 procent a nepedagogických pracovníků o 8,5 procenta.