Tag: vzdělání

Články k tagu

Kopni si do svého učitele

Školákům skončilo první pololetí, což se do sdíleného prostoru propsalo dalším kolem oblíbené společenské hry „Kopni si do svého učitele“. Nikdy nebylo snazší vylít si frustraci nad výsledky vlastní práce na nesprávném místě. Ve skutečnosti hodnocení českých dětí funguje poměrně dobře, kritéria jsou srozumitelná a racionální a drtivá většina učitelů je při klasifikaci korektní, ačkoli věřím, že jim to někteří studenti úplně neulehčují. Známky nejsou odměna, není to trest, je to informace. Jenomže učitel dostane zleva zprava, i kdyby známkoval sám Pánbůh nebo AI, k čemuž se to stejně fofrem sune.

Startují přihlášky na střední, třetina dětí dělá v novém systému zásadní chybu při vyplňování

Pro děti a rodiče začíná období podávání přihlášek na střední školy. S únorem se jim otevírá elektronický systém a s ním se pojí i pravidla, která až na menší úpravy spolu s digitalizací přihlášek na střední školy začala platit od roku 2024. Jak ukazují předchozí zkušenosti, není radno je podceňovat. Zejména systém prioritizace škol v přihláškách totiž může vést i k zásadním chybám v prvním kole přijímacího řízení.

Děti se u přihlášek na střední podceňují, mrhání potenciálem má vyřešit obrácení přijímaček naruby

Přihlášky na střední školy v neděli opět odstartují a ani zkušenosti s novým digitalizovaným systémem neukazují, že by se situace měla výrazně zlepšit. Dochází tak dlouhodobě k situaci, kdy se děti při výběru škol podceňují či v horším případě doplatí na povědomí o systému prioritizace přihlášek. Mrhání potenciálem, ale i snížení stresu rodičů i žáků má vyřešit na poměry českého školství revoluční změna, s kterou počítá vládní programové prohlášení.

Ve školách by se mělo uplatňovat slovní hodnocení v kombinaci se známkami, uvedl Plaga

V celém českém školství by se mělo podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) uplatňovat konkrétní slovní hodnocení neboli takzvaná formativní zpětná vazba. Je zastáncem jeho kombinace se známkami. Ministr to dnes řekl novinářům při příležitosti předávání pololetního vysvědčení studentkám a studentům Gymnázia Kladno. Plaga dnes po předávání vysvědčení řekl, že zásadní je získání znalostí a kompetencí do života, zdůraznil, že vzdělávání není primárně věc známek.

Přes milion školáků si jde pro vysvědčení, na pololetní prázdniny někde navážou ty jarní

Svá pololetní vysvědčení si dnes převezme více než milion žáků základních škol a zhruba 515.000 studentů středních škol. Pro hodnocení své práce ve škole si půjde asi 119.900 prvňáčků. V pátek mají školáci jednodenní pololetní prázdniny. V některých okresech, například na Mladoboleslavsku, Příbramsku, Táborsku či Olomoucku na ně navážou týdenní jarní prázdniny. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) předá vysvědčení studentům čtvrtého ročníku Gymnázia Kladno.

Stát utratil půl miliardy na zlepšení výuky. Kvalita vzdělávání se však spíše zhoršila, zjistil NKÚ

Ministerstvo školství dalo v letech 2016 až 2023 víc než půl miliardy korun na projekty, které měly zlepšit kvalitu vzdělávání v regionálním školství i výsledky žáků základních a středních škol. Tyto peníze ale vynaložilo neúčelně, kvalita vzdělávání se nezvýšila. Ministerstvo naproti tomu dobře zvládlo začleňování ukrajinských žáků do českých škol a zajistilo, aby ukrajinští žáci mohli v ČR uplatnit své právo na vzdělání. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Nedomyšlená novela pošle do prvních tříd nezralé děti

Rodiče mohou už bezmála dva týdny zapisovat své ratolesti do prvních tříd základních škol – a od letoška je následkem školské novely čekají změny. Zásadním bodem jsou přísnější pravidla pro odklady. V minulosti se u nás odkladu dostávalo až čtvrtině všech prvňáků, a to se má teď dramaticky redukovat. Číslo je to prý příliš vysoké, neboť vůbec neodpovídá praxi v jiných zemích, kde je podíl odkladů řádově nižší. Republika tím navíc údajně tratí ekonomicky, podle předloňského odhadu analytiků z PAQ research až 4 miliardy (!) korun ročně, poněvadž odložený nástup do školy se po letech propíše i do opožděného nástupu do práce.

Plaga chystá nový zákon o vysokých školách, chce efektivnější řízení i financování

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) letos předloží věcný záměr nového zákona o vysokých školách. Deník Echo24 o tom informovalo MŠMT. Nová legislativa má řešit efektivitu fungování, jejich řízení i financování, včetně jasnějšího vymezení kompetencí jednotlivých orgánů, při zachování univerzitní autonomie. Rada vysokých škol i nastávající šéf České konference rektorů Milan Pospíšil z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) Echu řekli, že záměr ministra Plagy vítají.

Odklady nově podle přísnějších pravidel. Školy v Praze bojují proti spádové turistice

Ve čtvrtek začínají zápisy na základní školy, k nimž by letos mohlo přijít okolo 140 500 dětí. Vyplývá z odhadu ministerstva školství. Bylo by to méně než loni. Konkrétní termín zápisu si nicméně určují jednotlivé základní školy. Letos se přísnější pravidla pro odklad týkají dětí, které se narodily mezi 1. zářím 2019 a 31. březnem 2020. Odklad budou moci dostat tehdy, pokud jejich zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Školy v hlavním městě plánují letos bojovat proti spádové turistice.

Náměstkem ministra školství za SPD se stal Zdeněk Kettner. Zaměří se na MŠ a ZŠ

Náměstkem ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se za SPD stal Zdeněk Kettner. Věnovat se bude primárně předškolnímu a základnímu vzdělávání. Ministerstvo školství o tom dnes informovalo na webu. Druhým Plagovým náměstkem je od 6. ledna dlouholetý ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze Jiří Zajíček, kterého do funkce navrhla strana Motoristé sobě. Kettner je politik a učitel. Vystudoval učitelství pro první ZŠ na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP).

Přijímačky na střední mají v nynější podobě zcela skončit. Vláda chce revoluční změnu

Vláda chce revoluční změnu přijímacích zkoušek na střední školy. Ta by znamenala úplný konec nynějšího systému, při němž rodiče a děti předem odhadují, na kterou školu si věří. V novém systému by měli mít jasno ještě předtím, než si budou konkrétní školu vybírat. Novinku vláda schválila ve svém programovém prohlášení. Po změně nynější podoby přijímaček volají delší dobu někteří odborníci a odborně se na ministerstvu školství začala diskutovat už ke konci minulého volebního období.

Za týden začínají zápisy prvňáčků. Rodiče čekají změny, MŠMT radí, jak správně postupovat

Už za týden se otevřou zápisy pro děti na základních školách, letos poprvé s celou řadou změn. Od letošního roku se termín zápisu do 1. ročníku základních škol posouvá na období od 15. ledna do 15. února a zpřesňují se pravidla pro udělování odkladu povinné školní docházky. Ministerstvo školství vydalo přehledné letáky, na nichž se rodiče mohou dozvědět zásadní informace, jak správně při zápisu postupovat.

Řadě dětí začne zřejmě studium dříve, než čekaly. Záležet bude i na datu narození

Už zanedlouho si rodiče budoucích žáků základních škol otestují nová pravidla pro udílení odkladů školní docházky. Ty mají totiž na základě novely školského zákona projít značným přitvrzením podmínek. Jde o další z pokusů, jak vyřešit dlouholetý problém s vysokým počtem odkladů nástupu dětí do prvních tříd. V Česku odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že je počet odkladů i ve srovnání s okolními státy velmi vysoký.

Zápisy na ZŠ jsou za rohem, na rodiče i děti čeká řada změn

Rodiče a děti již brzy čekají zápisy na základních školách, v novém roce je však čeká i řada změn. Jedna z nejvýraznějších se týká právě zápisů, které se budou nově konat už o několik měsíců dříve. Jde o návrat před změny z roku 2017, kdy si ministerstvo školství slibovalo, že odsun termínu sníží počet odkladů povinné školní docházky. Jak se ale během následujících let ukázalo, efekt byl spíše opačný či žádný.

Roste agrese ve školách. Přibývá slovních útoků na učitele i záškoláctví

Agrese vůči spolužákům, slovní agrese vůči učitelům i případů záškoláctví na základních školách přibylo. Záškoláctví je dlouhodobým problémem i na středních školách. Ty zaznamenaly nárůst především kyberšikany, verbální agrese vůči učitelům či mezi žáky navzájem nebo problémového užívání technologií. Ve výroční zprávě to uvedla Česká školní inspekce, data se vztahují ke školnímu roku 2023/2024. Agresi nebo násilí vůči spolužákovi řešilo více než 56 procent ZŠ, které inspekce navštívila.

Do německých škol se rozšiřuje AI, dětem pomůže s látkou i úkoly školní chatbot

Dvě třetiny německých učitelů a také žáků získávají s koncem roku přístup ke školnímu chatbotu Telli, který pohání umělá inteligence (AI). Tvůrci i úřady si od něj slibují, že Telli pomůže učitelům ve výuce a dětem s pochopením a procvičením probírané látky. Bavorská veřejnoprávní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) uvedla, že je to poprvé, co německé školy nabídnou AI nejen učitelům, ale také školákům.

Dnes žádný Netflix, raději si budu číst

Blíží se Vánoce a s nimi i otázka, v jaké kondici je český knižní trh. Proč u nás ubývá čtenářů a co na tom mohou změnit školy, knihovny nebo nové formáty jako audioknihy? Pozvání k debatě přijali ředitel nakladatelství Albatros Václav Kadlec, vedoucí edice angloamerických autorů v nakladatelství Argo Petr Onufer, ředitel nakladatelství Host Tomáš Reichel a Martin Vopěnka, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů a zakladatel nakladatelství Práh.

Jak Američané zapomněli umět číst

V roce 2022 americké ministerstvo školství zjistilo, že přibližně jedna třetina žáků čtvrtého a osmého ročníku není schopna číst na „základní“ úrovni odpovídající jejich věku. A nezlepšuje se to. „Výsledky testů NAEP (National Assessment of Educational Progress, Národní hodnocení pokroku ve vzdělávání), zveřejněné v letošním roce, ukazují, že 33 procent žáků osmých tříd čte na horší než základní úrovni – což znamená, že mají potíže sledovat sled událostí v textu, nebo dokonce shrnout jeho hlavní myšlenku. Jedná se o nejvyšší podíl žáků, kteří nejsou schopni smysluplně číst, od roku 1992.

Piš rukou, mysli lépe

Po leváku Leonardovi da Vinci zůstaly desítky rukopisných svazků – drobné písmo psané obráceně, zprava doleva. Kdo je chce číst, aniž by si přivodil migrénu, musí text zrcadlit. Proč ta podivnost? Částečně šlo o praktičnost: jako levák si při psaní zprava doleva nemazal ještě nezaschlý inkoust. Existují ale i jiné výklady. Nutnost až bolestivě promýšlet vlastní zpětné psaní mohla prospívat tomu, aby si Leonardo to, co psal, lépe zapamatoval. Dnes bychom řekli, že jde o jev, který kognitivní věda popisuje jako „žádoucí obtíže“ (desirable difficulties) – formu učení, při níž mnohdy umělá námaha prohlubuje výkon.

Němečtí žáci jsou hloupější a hloupější: Neumí ořezat tužku, nerozumí a neumí ani používat toaletní papír

Více než 1000 učitelů z Hesenska v otevřeném dopise bije na poplach. Tvrdí, že úpadech dovedností žáků, kteří přicházejí do škol, je tragický a oni ve škole je nezvládají už učit těm nejzákladnějším dovednostem. Hesenský odborový svaz vzdělávání GEW proto předložil zemskému ministerstvu školství rezoluci požadující lepší pracovní podmínky, píše list Die Welt. I když to autoři výzvy explicitně nezmiňují, z kontextu je zřejmé, že vedle upadajícího školství řadu problémů přináší děti migrantů.

Dospívání trvá déle, než se čekalo. Zásadní zlomy jsou v pěti ročnících života, říká nová studie

Lidé možná dospívají mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Nový výzkum univerzity v Cambridge se zaměřil na změny v aktivitě a fungování mozku. Zaznamenal pět výrazných zlomů v tom, jak se během života propojují mozkové synapse. Fáze dospívání pak podle vědců trvá až do 32. roku života. Výzkumníci Univerzity v Camridgi identifikovali tuto pětici období: dětství do devíti let, dospívání mezi 9 a 32 lety, dospělost od 32 do 66 let, rané stárnutí do 83 let a pozdní stárnutí po 83. roce života.

Pláč budoucích elit

Při jmenování nových rektorů v lednu 2022 byl prezident Zeman, nedlouho předtím propuštěný z péče lékařů, opět ve skvělé formě. Aniž by vyslovil jméno Jana Farského, věnoval své poznámky vtipkování na účet tohoto poslance STAN, jehož záměr krátce po zvolení odjet na Fulbrightovo stipendium do USA se nesetkal s pochopením veřejnosti. „Přečetl jsem si ve vašich životopisech, že někteří z vás absolvovali Fulbrightovo stipendium,“ zmínil Zeman a po významné pomlce dodal: „Na Harvardu.“

Nechtěli jsme riziko, tak máme dětinskost

Největší německý výrobce dětské výživy Hipp dnes prodává svá bio pyré i „dospělým, kteří dbají na stravu“. Pro britského profesora kriminologie Keitha J. Haywarda je to emblém doby: jídlo bez rizika jako metafora kultury bez hranic a bez frustrace. V knize Infantilised tvrdí, že jsme setřeli rozdíl mezi dětstvím a dospělostí – a děti tím paradoxně nechali bez ochrany. V rozhovoru pro Echo mluví o politice, která se proměňuje v lifestylový aktivismus, o univerzitách, které se s infantilizací spolčily, i o tom, proč je dnes pro každého těžší být dospělým.

Přihlášky na střední školy čeká zásadní změna, další mohou přijít. Na co se musí rodiče připravit

Čas podávání přihlášek na střední školy se opět blíží a ve stále čerstvě digitalizovaném procesu přijímacího řízení na rodiče opět čeká změna. Od ledna se totiž ruší jeden ze způsobů, kterým bylo možné přihlášku podat. V platnosti tedy zůstanou pouze dva způsoby podání. Do budoucna se však vzhledem k rýsující se pravděpodobné vládě dají očekávat i další výrazné změny. Přijímací zkoušky na střední školy prochází v posledních dvou letech změnami.

Nová poslankyně SPD má problém. Měla opsat zhruba polovinu své diplomové práce

Nově zvolená poslankyně za SPD Irena Němcová čelí nařčení z plagiátorství. Předmětem sporu je její diplomová práce, kterou v roce 2008 obhájila na brněnské soukromé Vysoké škole Sting, díky čemuž se stala držitelkou vysokoškolského titulu Ing. Vyplývá to z analýzy provedené odborníkem na odhalování plagiátů Janem Machem z Vysoké školy ekonomické v Praze, kterou si nechal vypracovat server iRozhlas.cz.

Mendelova univerzita bude mít nového rektora. Geoinformatik Klimánek porazil obhájce

Mendelovu univerzitu v Brně, která nabízí hlavně zemědělské a lesnické obory, povede Martin Klimánek. Dosavadní prorektor pro strategii, udržitelnost a účelovou činnost porazil obhajujícího rektora Jana Mareše, oznámila mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová. Klimánka v prvním kole volby podpořilo 24 z 31 přítomných členů akademického senátu. Pokud Klimánka jmenuje prezident, ujme se funkce v dubnu 2026.

Erasmus pro Libyi a Sýrii? EU chce rozšířit studentskou výměnu na severní Afriku a Blízký východ

EU plánuje rozšířit program Erasmus na země jižního Středomoří. EU chce, aby se studenti z jižních sousedních zemí bloku zapojili do jejího studentského výměnného programu Erasmus, oznámila Unie minulý týden v rámci širšího plánu na posílení přítomnosti Evropy ve středomořském regionu. Začlenění studentů ze zemí mimo EU, konkrétně z Afriky a Blízkého východu, je součástí tzv. „Paktu pro Středomoří“, který zahrnuje také návrh na zdvojnásobení rozpočtu EU pro tento region.

Inflace titulů

Od šedesátých let minulého století prosazuje OECD myšlenku, že vzdělání je klíčem k hospodářskému růstu a blahobytu. Není ale načase tuto jednoduchou rovnici přehodnotit? Zdá se totiž, že se proměňuje společnost i samo vzdělávání. V řadě západních zemí poprvé po desetiletích klesá počet studujících – a to nejen absolutně, což by se dalo vysvětlit demografickým trendem, ale i relativně, tedy v poměru k populačním ročníkům.

Studenti pod dohledem dvou kamer. Scio zpřísňuje podmínky přijímaček na VŠ

Společnost Scio zpřísňuje podmínky on-line testů Národní srovnávací zkoušky (NSZ), které uznává jako součást přijímacího řízení téměř 100 fakult vysokých škol v Česku a na Slovensku. Nově Scio při testech vyžaduje druhou kameru, která má hlídat průběh testu z jiného úhlu pohledu a kterou si uchazeči nastaví pomocí chytrého telefonu. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

Asi chtějí z mladých nadělat zombíky

Začal školní rok, současně vrcholí volební kampaň. V té se vládní strany mimo jiné pyšnily tzv. Rámcovým vzdělávacím programem (RVP). Změna spočívá v úplném překopání některých předmětů, jako je dějepis, a celkově v redukci znalostí a faktů. Místo drilu si české děti mají ze školy odnášet víc „kompetencí“. Reforma platí od září. Společnou mají soudobí reformátoři představu, že fakta zastarávají, a tudíž je třeba, aby žáci či studenti místo učení nazpaměť věděli, kde se potřebná fakta dají okamžitě nalézt. Nejznámějším kritikem těchto představ je vídeňský filozof – profesor Konrad Liessmann.