Tag: společnost

Články k tagu

Je ještě Evropa domovem kultury?

Západ se připravuje na boj s nepřáteli „našich nejvyšších hodnot“, to vyžaduje další nukleární zbrojení – čtu v novinách: USA a Velká Británie se zavázaly poskytnout NATO své jaderné odstrašující prostředky, zatímco ostatní evropští spojenci nesou břemeno odpovědnosti tím, že investují do systémů k jejich odpálení ze svého území. USA mají vždy nasazených zhruba 1700 z 3700 jaderných zbraní, zatímco Britové 40 z 225. Po konci komunismu měl nastat „postdějinný“ čas už jen mírových updatů liberálně-demokratického řádu, tvrdil americký filozof Francis Fukuyama. Jenže i dějiny jsou divadlo.

Soukromé pravdy, veřejné lži

Všechny iniciativy na poli boje s dezinformacemi počítají s tím, že jejich součástí bude vzdělávání. Například školní mládeže, ale viděli jsme, že i řídící osobnosti vládního úsilí si potřebují znalosti doplnit. Není tedy divu, že vzniká poptávka po naučné literatuře. Nakladatelství Práh přišlo s publikací Nesmyslnost od věhlasného sociálního vědce Dana Arielyho. „Dezinformace nás ovlivňují každý den,“ začíná nakladatelská anonce. „Pokud chceme pochopit podstatu iracionální přitažlivosti nepravdivých informací, musíme nejprve porozumět problému,“ čteme a řekneme si: To jeta kniha, jakou potřebujeme.

Magie velkého plátna zůstává

K České republice prý cítí zvláštní pouto – a v jeho případě to nejsou jen takové ty řeči ze slušnosti. Mimo jiné dobře zná tuzemský animovaný film, obdivuje tvorbu Jana Švankmajera, setkal se kdysi v Paříži se Ctiborem Turbou a s Bolkem Polívkou, dokáže detailně analyzovat podle svých slov „nekorporátní“ festivalovou grafiku Studia Najbrt… V Karlových Varech je skoro jako doma. V jednom ze sestřihů z festivalového dění luxuje v Thermalu červený koberec. Do našich nejznámějších lázní se oscarový herec Geoffrey Rush vrátil po dvou letech jako člen hlavní poroty.

Češi rekordně nevěří vládě ani sobě navzájem. V mezinárodním srovnání důvěry jsou poslední

Češi rekordně nevěří vládě, ale ani sobě navzájem. Mezi třiceti zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dopadli v nově publikovaném dlouhodobém průzkumu nejhůře, když vládě silně důvěřuje jen 19 % dospělé populace (průměr mezi zkoumanými zeměmi je 39 %). Studii už okomentoval ministr vnitra Vít Rakušan, za překvapující označil především rekordní nedůvěru mezi lidmi navzájem.

Smrt britského konzervativismu

Že britští konzervativci, známí taktéž jako toryové, směřují po 14 letech k drtivé porážce, bylo jasné již dlouho dopředu. Proto jsme se sešli s britským politologem Matthew Goodwinem ještě před volbami, konkrétně 24. června, abychom důvody konzervativní katastrofy podrobně probrali. Konečné výsledky (labouristé 411 křesel, konzervativci 121 a Reform UK 5 křesel) potvrzují Goodwinovy teze.

Únos českého umění?

Česká veřejná debata je často vnímána jako generační spor. Vyhrocené podoby nabyl po zveřejnění petice Vyjádření a výzva umělců a kulturní veřejnosti k AVU, CJCH a NG. Přibližně 2300 signatářů, mezi nimi někteří známí umělci především střední a starší generace, v ní žádá odstoupení rektorky Akademie výtvarných umění Marie Topolčanské, ředitelky Národní galerie Alicje Knastové a zásadní změnu fungování Ceny Jindřicha Chalupeckého, protože v těch institucích panují „neúnosné poměry“ a dochází v nich k „omezování svobody uměleckého projevu a svobody slova. Prohlášení vyvolalo prudké reakce.

Vary správným směrem

Německý herec Daniel Brühl řekl, že Křišťálový glóbus je krásnější než Oscar. Režisér snímku Real a poručík ukrajinské armády Oleh Sencov se sešel s prezidentem Petrem Pavlem. Světová premiéra nového českého velkofilmu Vlny Jiřího Mádla měla ve velkém sále Thermalu snad nejdelší potlesk v historii festivalu. Na úvod přijel Viggo Mortensen a holky pištěly: „Aragorne!“ Na závěr pak anglický gentleman Clive Owen věnoval svou Cenu prezidenta zpět Jiřímu Bartoškovi jako poděkování za třicet let podpory mladých talentů z celého světa.

Strukturáč

Většina stromů roste tak či onak v zahliněné suti. Postupem přirozeného zvětrávání je na člověkem neovlivněných stanovištích běžné, že čím hlouběji jde, tím jsou kameny větší. Naopak v horních vrstvách jde o jemnozrnné směsi půd s různým podílem humusu, živnější a živější. Dole je naopak poměrně chudo, ale zato minerály a voda. Prokořeňování spodních vrstev také výrazně přispívá ke kotvení stromů.

První půlrok pana Motorovky

Při veškerém evropském politickém kvasu je lehké na to zapomenout, ale i mimo Evropu se dějí zajímavé věci. O Latinské Americe málokdy uvažujeme jako o součásti západního světa, ale minimálně Chile a Argentina do západního světa nepochybně patří – i když leží tak daleko, že nám „zapadly za obzor“. Obě země jsou vesměs osídleny bělochy evropského původu, s jen nepatrným podílem indiánského obyvatelstva. Ještě důležitější než etnické složení je však politická afinita – jak Chile, tak Argentina „dovezly“ svoji politiku ze zemí západního světa

Euro versus Europeada: dvě souběžná fotbalová mistrovství Evropy

Od včerejšího večera emoce vrcholí, tedy přinejmenším ve čtyřech zemích dosahují takřka vrcholu. Přitom čtvrtfinálová klání fotbalového Eura – alespoň ta první tři, jež jsem měl možnost zhlédnout do odevzdání tohoto svého textu – nepřinesla kdovíjak strhující ofenzivní bitvy, spíše opatrné; výjimkou byl snad závěr duelu mezi Německem a Španělskem, kdy reprezentace naší sousední země pochopila, že jí teče do bot a že skutečně musí útočit, chce-li si udržet naději na postup do dalších kol. Ale budiž, čtvrtfinálové peripetie jsou odbyty, viděli jsme v nich minimálně tři prodloužení a přinejmenším dva penaltové rozstřely.

Slza z betonu

Už z fotografií je jasné, že jde o mimořádně monumentální architekturu. Na zážitek z působení vnitřního prostoru této sakrální stavby vás ale předem nic nepřipraví. Když se ocitnete pod její dramaticky ztvárněnou kopulí, zůstanete stát s hlavou v záklonu dlouhé minuty. Na počátku příběhu zrodu tohoto chrámu byly slzy. Ty měla totiž po dobu pěti dní ronit sádrová soška Panny Marie v jedné chudé rybářské rodině ze Syrakus

Svátky Bohémie a Moravie

Lze mít za to, že skutečný, tedy duchovní rozměr dvou státem poskytovaných svátků na začátku července se týká jen zlomku jeho obyvatel. V ateizované, postmoderní a posthistorické společnosti, jako je ta naše, nelze opravdu očekávat, že by vzpomínky na příchod dávných věrozvěstů (už s tím slovem je potíž) nebo tedy potupná smrt středověkého teologa vyvolávaly hlubší pohnutí. Samozřejmě, lze si vážit všech křesťanů (té i oné denominace), pro něž to význam má, ale ruku na srdce: nebude jich mnoho.

Sokolové bojovali s deštěm. V pátek ukáží hromadné skladby a slet slavnostně zakončí

Sokolové předvedou druhý program hromadných skladeb XVII. všesokolského sletu. Hromadná vystoupení cvičenců, která mohli diváci vidět už ve čtvrtek večer a uvidí ještě v pátek odpoledne, jsou vrcholem sletového týdne. V pátek odpoledne vystoupí na fotbalovém stadionu v Edenu zhruba 13 500 cvičenců, mezi nimi i hosté z České asociace Sport pro všechny. Sokolové pak slet slavnostně zakončí.

A satirici nebudou mít co žrát! Bizarní spor o právo neholit

ÚHEL POHLEDU: Ve Spojených státech včera skončil Duhový měsíc. Skutečně měsíc, v Americe je totiž všechno větší, a tak i ritualizované vzývání všech forem lásky s výjimkou té, která vede k prokreaci, zabere poctivých třicet dní, a ne jeden umolousaný týden jako v Česku. To Kanada je ovšem díky Trudeauově extrémně progresivistické politice ještě o jeden pokrokový krok dál, tam se již slaví dokonce celá Duhová sezona, jež trvá od června do září. Kanaďané tak snad chtějí udržet krok s ad infinitum bobtnajícím duhovým akronymem, jehož aktuální podoba LGBTQQIP2SAA je rozhodně složitější než průměrné heslo k elektronickému bankovnictví.

Fotbal je hra

V Německu probíhá fotbalové mistrovství Evropy, které mají souhrnně vidět čtyři miliardy lidí. Před pár dny jsem svému kamarádovi napsal: „Pavlíku, dnes je 22. červen. V ten den roku 1986 na Estadio Azteca v Mexico City vstřelil Bůh v zastoupení Diega Maradony dva góly Anglii.“ Odpověděl: „Modlíš se?“ Asi jsem měl odepsat: Ne, ale měl bych.“ Proč? Protože fotbal je vedle sexu jedním z mála prostorů svobody, které tento svět normálním lidem dává. A jakou tvář tomu všemu dávají Němci?

Článek Viktora Orbána: Lidé hlasovali pro změnu, ale zradou lidovců je bruselská elita přelstila

Evropa je v krizi. Křesťanská civilizace, která určuje rámec našeho života, mizí. V úpadku je i Evropská unie. Globální ekonomická váha kontinentu se v posledních třech desetiletích výrazně a neustále snižovala. Evropský řád se vypařuje před našima očima – neustálá hrozba terorismu narušuje bezpečnost. Schopnost Evropy prosadit své zájmy v mezinárodní politice ustoupila – lockdown a blokáda, válka v sousedství. To vše postavilo evropské národy do složité situace a navíc se ztížily i každodenní životní podmínky lidí. Co Evropané vnímají: válku, migraci a stagnaci na místo míru, pořádku a rozvoje, píše ve svém sobotním článku v deníku Magyar Nemzet maďarský premiér Viktor Orbán.

All You Need Is Love

Z jakýchsi důvodů se občas, stane, že se na diskusi, jako je Salon Týdeníku Echo, sejdou samí muži. Říká se takovým panelům mamel. To je právem kritizováno, dokonce je mužům vyčítáno, že se toho účastní. Mně se stalo minule, že jsem jednu takovou debatu organizoval – a byli tam jenom muži, přestože jsem dámy zval. Nyní, abych tomu předešel, pozval jsem jen samé ženy, ctihodné dámy. A ony přišly, za což jim děkuji.

Ořeší

Mezi ořešáky a ořeším je velký rozdíl. V obsahu i v čase. Líska tu s námi byla od nepaměti, ořešák přišel z Balkánu zřejmě keltskou cestou a nepochybně ho rozšířili Římané. Díky své omezené mrazuvzdornosti se ovšem šířil především v teplých oblastech. Zdomácněl tedy zejména ve vinařských oblastech. Líska byla přítomná coby domácí druh prakticky všude a jejím velkým přínosem se stalo všestranné využití. Mnozí sušíte houby na „lískách“, aniž víte, kde se toto pojmenování vzalo.

K čemu náboženství, kde bůh jsem já?

Výborné texty hledám v poslední době ponejvíce na Substacku, on-line platformě pro nezávislé publikování autorů, které z různých důvodů v mainstreamových médiích nenajdete. Dá se tu najít to, co by jinde pohledal: kritické, ideologickým balastem nezatížené uvažování a názorová otevřenost. Jedním z témat, která je zajímavé zde sledovat, je krize duševního zdraví u mladých lidí. Za čtení stojí americký sociální psycholog Jonathan Haidt a další autoři, které přizvává na svou platformu After Babel. Jednou z nejpozoruhodnějších autorek, které tu lze číst, je Freya India.

Mainstream je mrtev, rebel padl s ním

Že se o něčem hodně mluví, neznamená, že to nutně existuje. Takhle se dlouho mluvilo o Bohu, načež nová doba začíná, jakmile se rozšířilo, že to byla – možná – jen konspirační teorie. Začít Bohem, je-li řeč o mainstreamu, se nabízí: Émile Durkheim, zakladatel sociologie, měl za to, že moderna je se sekularizací souznačná. Je totiž definována tím, že svět přichází o Boha a spolu s tím i o jeden typ mainstreamu, jenž společnost drží pohromadě. Povstanou nové mainstreamy, věřil Durkheim. Toto své přesvědčení vyjádřil ve spise Společenská dělba práce (1893). Zde tvrdí, že se nová jednota ustaví díky novému typu práce.

Dlouhé stíny „systému Merkel“

Angela Merkelová seděla na kancléřské židli dlouhých 16 let. Stačilo to k tomu, aby mladší generace Němců neznaly roku 2021 jiného kancléře než ji. Nemajíc rodinu ani žádné zjevné koníčky, žila hlavně politikou a trvalo to velmi dlouho, než ji její kolegové ze špičky CDU přesvědčili, že v dalších volbách už kandidovat nemá. O přesném průběhu tohoto přesvědčování víme jen málo, ale prý to hraničilo s donucením. Za několik let, po něž je Merkelová v politickém důchodu, se základy jejího politického systému stihly rozsypat napadrť.

Sežeňte si vodu i jodové tablety. Dánská vláda chystá občany na „hybridní válku“

Dánsko žádá své obyvatele, aby se předzásobili vodou, potravinami a léky v přípravě na možný vojenský útok nebo jinou zásadní krizi. Dánové si mají zajistit i jodové tablety, používané pro ochranu štítné žlázy před zvýšenou radiací. Úřad rovněž zveřejnil seznam, kterým se občané při přípravě na neočekávanou situaci mají řídit. Podle něj je potřeba si zajistit například tři litry pitné vody na osobu na den

Generace Z má mindrák už i z pěkného počasí

Nejprotivnější na nastupující generaci Z je zetkařská schopnost vymýšlet speciální, rádoby učené termíny pro věci, které žádné speciální ani učené termíny nepotřebují. Zetkaři jsou schopni onálepkovat naprosto běžnou a banální lidskou zkušenost jako zbrusu nový a překvapivý psychologický fenomén, který z bambilionu generací před nimi nikdy nikdo neprožil, a když už se tak nějakým nedopatřením stalo, žádný z těch necitlivých zabedněnců věci nepřikládal takovou váhu, jakou si podle empatických mládežníků zaslouží.

Staří umělečtí hofráti píší petici

Boje na umělecké frontě bývají někdy zábavné i vzrušující. Jenom jim musí člověk trochu rozumět, což není tak jednoduché. Například jak je možné, že mezi signatáři včera uveřejněné petice „umělců a kulturní veřejnosti“ se skoro hned vedle sebe sešly podpisy Milana Knížáka a Davida Černého, jejichž vztahy by se ještě před nedávnem daly nazvat přímo krvelačnými? No protože časy se mění, generační pohyby pracují, houfy se nově formují. Mladí revoltéři se stávají starými hofráty a společně zírají, kam se to ten svět pohnul.

Práce? Hrůza, ale zas ne taková jako zábava

„Když nevydržím pracovat do jedné do rána, nemůžu být profesorem,“ naříkal dvacátník Max Weber (1864–1920), později proslulý sociolog, před svou manželkou Mariannou. Profesorské místo nakonec získal. Nejprve působil od roku 1894 na univerzitě ve Freiburgu a zanedlouho přešel na univerzitu v Heidelbergu. Už v roce 1898 se nicméně ve svých čtyřiatřiceti letech poprvé psychicky zhroutil a po několika dalších kolapsech akademickou kariéru ukončil. Sám Weber spojoval svou nemoc s pracovním přetížením. Biografové bývají z tohoto zhodnocení rozpačití.

A to se stává, když máš něco rád

Národní hokejová vášeň už přece jen trochu vyprchala a to znamená jediné. Ano, budeme se moudře bavit o fotbale. Za chvíli pravděpodobně budou opět plná náměstí, až slavně remizujeme s Tureckem. Řeč nebude jen o blížícím se mistrovství Evropy, pohovoříme obecně o vzrůstající úrovni tuzemské ligy, aspoň co do mohutných ekonomických injekcí od nových sponzorů a majitelů, o národním stadionu, o něco méně vábném stadionu ve vršovickém Ďolíčku, o tom, jak se samotná hra za poslední dekády proměnila (k horšímu?), a dojde i na věčnou otázku, jestli je fotbal opravdu sport pro simulující metrosexuály. Debatovat do Echa přišli: Petr Nerad, Roman Polom, Matouš Veselský.

Probuzený lid se rozhlíží po Evropě

Byly to asi první volby do Evropského parlamentu, v nichž i takzvaně obyčejní lidé uznali, že v nich o něco jde, tedy že se jich týkají. Doposud se to mohlo mnohým jevit tak, že jde především o vyslání pár šťastlivců do jakéhosi polomytického velkovýkrmu. Opravdu několik funkčních období poslance v EU představuje pro příslušníka politické třídy, zvláště z těch nám podobných zemí, docela slušný základ pro spokojené stáří. Obyvatelstvo se pak dělilo na ty, kdo neviděli důvod, proč jim k tomu pomáhat, takže volit nešli: buď to zcela ignorovali a bylo jim to raději jedno

V Česku vyhrál protest, v Evropě pravice

Volby do Evropského parlamentu skončily, podívejme se na jejich hlavní trendy v Česku i Evropě. V České republice tentokrát rozhodla volební účast. Předchozí evropské volby se pohybovaly mezi 18 a 28 procenty, tentokrát to bylo 36,5 procenta. Oproti posledním průzkumům se účast zvedla o několik procent. Vyplývá z toho, že koncovka volební kampaně spojená s prognózou STEM, velmi nakloněnou vládní koalici, zvedla ze židlí voliče ANO, a především neparlamentních formací Stačilo! a seskupení kolem Filipa Turka. Ještě při 32procentní účasti by SPOLU vyhrálo, při účasti 36,5 procenta už dominoval Babiš a především dvě neparlamentní strany Přísaha / Motoristé sobě a Stačilo!

Nedivočte tolik

V Londýně se loni odehrála malá revoluce, když největší zahradnickou show světa vyhrál opakovaně pokus o transplantaci divočiny. Strhla se diskuse o podstatě zahradního umění samého a jeho vztahu s všemocnou a moudrou Přírodou, která má na všechno patent. Prostě proto, že zjevně nejlepší zahrada nevyhrála jen proto, že nebyla dost divoká. S velkým napětím jsem tedy mířil do pobrexitové velmoci letos.

Když slova nezabíjejí

Uniknout tomu slovu nebylo možné. Několik dní po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica jsme dokola slýchali, že společnost je polarizována. Dokladem i příčinou jsou prý agresivní výroky, které v posledních letech ovládly veřejný prostor. Slova působí polarizaci a polarizace působí atentát. Třeba bratislavská radní Lucia Štasselová uvedla, že důvodem atentátu byly nenávistné projevy, což se objevilo i v titulku, který vyšel na serveru Euronews.com. Rovněž v pořadu Newsroom vysílaném v neděli 19. května na ČT24 se diváci od socioložky médií Maríny Urbánikové dověděli, že je chybou příliš se zabývat pachatelem.