Tag: demografie

Články k tagu

Česku za tři čtvrtletí ubylo 12 300 obyvatel na necelých 10,9 milionu

Počet obyvatel České republiky za tři čtvrtletí letošního roku klesl o 12300 na necelých 10,9 milionu. Konkrétně žilo v Česku na konci září 10,897.178 lidí. Úbytek způsobila výrazná převaha lidí, kteří zemřeli, nad těmi, kteří od začátku roku do konce září přišli na svět – narozených dětí bylo o téměř 25.100 méně než zemřelých. Šlo o dosud nejhlubší přirozený úbytek za první tři čtvrtletí od vzniku samostatné České republiky, oznámil v pátek Český statistický úřad (ČSÚ).

Odvrácená tvář „polského zázraku“

Český zájem o příčiny obrovského civilizačního skoku, který v posledních dvou dekádách předvedlo Polsko, neuvadá. Ovšem v tomto hledání se jen vzácně hovoří o faktoru, který byl možná tím nejpodstatnějším. A který se také může stát počátkem konce polského příběhu nejdelšího období ekonomického růstu v Evropě posledního půlstoletí. Demografie je v tuto chvíli v polské debatě jedním z hlavních témat. Podle v létě zveřejněných výsledků Eurostatu mělo Polsko v roce 2024 největší záporný přirozený přírůstek na kontinentu.

Firmám chybí zaměstnanci, k lidem po padesátce se však stále otáčí zády

Analytici a už i personalisté mluví dlouhodobě o tom, že si český pracovní trh bude muset zvyknout na zaměstnávání starších pracovníků. Populace nenávratně stárne, situace se minimálně v příštích desítkách let těžko zlepší a z trhu práce bude odcházet čím dál tím více lidí. Silný výpadek „mladých a dynamických“ kolektivů tak mají z části zachraňovat naopak „stabilní“ zaměstnanci nad padesát let. I přes proklamace, že se situace mění, však data ukazují spíše na opak. Shánět si práci po padesátce je stále značně obtížné.

Konec reformy penzí. I Česko může potkat cesta německého důchodce

Důchodové reformě, kterou v kompromisní podobě protlačila končící vláda, pravděpodobně zvoní umíráček. Strany, které nyní jednají o složení nové vlády, totiž patří k těm, které slibují ukončení přijatých opatření, která mají výrazně snížit náklady penzijního systému v následujících dekádách. I Česku se tak může v následujících letech stát, že se dostane na cestu „německého důchodce“, tedy neúnosnému nárůstu nákladů, který budou muset kompenzovat výrazně tvrdší opatření.

Časovaná dluhová bomba

Neschopnost Francie dát si do pořádku své finance už přitáhla pozornost mnoha komentátorů. S obavami, že jeden z pilířů EU a eurozóny se ocitne v krizi, proti níž budou problémy Řecka jen nepatrným zaškobrtnutím snadno řešitelným nicotným příspěvkem mezinárodních institucí a členů eurozóny. Nápravu budou v Paříži evidentně hledat na straně výdajů, ale i příjmů – tudíž i daní. Jenže málokdo si uvědomuje, že zadluženost má i svou dlouhodobou dimenzi. A ta se v případě demografické krize dá řešit jen zrychlením růstu produktivity lidské práce – což ovšem v podstatě vylučuje zvyšování daní.

Konec německých důchodců. Kolabující Německo chce donutit obyvatele pracovat do 73 let

Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová (CDU) způsobila rozruch svými výzvami k tomu, aby Němci pracovali až do 70 let. Nyní však její nově jmenovaná „vědecká poradní skupina“ jde ještě o krok dál, píše dnes deník Bild. Poradci ministryně požadují, aby lidé pracovali do 73 let, jinak Německo zkolabuje. Přitom průměrná délka života je v Německu 81,2 let. "Abychom systém zachránili před kolapsem, měli bychom dlouhodobě pracovat do 73 let," uvádí podle Bildu zpráva ekonomů.

Pes, nejlepší přítel člověka – a náhrada za dítě?

„Vidíme zde formu sobectví. Vidíme, že někteří lidé nechtějí mít dítě. Někdy mají jedno a tím to končí, ale pořizují si psy a kočky, které zaujímají místa dětí. Někomu to může připadat úsměvné, ale je to realita,“ prohlásil v roce 2022 papež František a dodal, že odklon od dětí směrem k mazlíčkům nás „redukuje a bere nám naše lidství“. Svého času působila mravokárná slova Svatého otce poněkud zvláštně a nejeden komentátor na sociálních sítích poukazoval na to, že František naskakuje na dehonestační vlnu internetových trollů.

Levici jde o udržitelnost. Měla by proto řešit propad porodnosti

Jedním z klíčových témat současné progresivní levice je udržitelnost. Pojem je dnes skloňován v tak širokém okruhu oblastí, že je to občas až neuvěřitelné: máme iniciativy pro udržitelné potraviny, jež se zasazují o využívání cvrčků a jiného hmyzu v jídle, udržitelný sběr odpadu, kde se zvlášť populární stala recyklace kávové sedliny (zde si nelze nevšimnout stereotypního propojení zastánců udržitelnosti s kavárenským prostředím), a téma najdeme dokonce i v pohřebnictví, jež se například snaží o zavedení ekologických rakví z lepenky, které nezatěžují přírodu.

Lepší, kdybychom se vůbec nenarodili

V sobotu 17. května letošního roku zaparkoval pětadvacetiletý Guy Edward Bartkus svůj stříbrný sedan za reprodukční klinikou v americkém Palm Springs. Krátce nato odpálil v autě nálož, čímž zabil sebe, zranil čtyři kolemjdoucí a zdevastoval budovu kliniky. O dva týdny později byl zatčen Bartkusův komplic Daniel Park, jenž pachateli předtím dodal víc než sto kilo dusičnanu amonného k výrobě výbušniny. Na konci června ve vazbě spáchal sebevraždu.

Lotyšsko se zbavuje Rusů. Oznámilo deportaci dalších 841 ruských občanů

Lotyšsko vydalo varování před deportací dalších 841 ruských občanů z důvodu neznalosti lotyštiny. Ruští občané s povolením k pobytu v Lotyšsku museli do konce června požádat o status trvalého pobytu v Evropské unii. K tomu museli složit zkoušku z lotyštiny. Na začátku roku 2024 bylo na seznamu pro deportaci 1167 Rusů, z nichž 70 % bylo starších 60 let, informuje stanice Deutsche Welle (DW). Dalších 841 ruských občanů obdrželo varování před deportací z Lotyšska.

Počet Pražanů se zvedne o 300 000. Bude to velká zátěž pro školy a sociální síť, varují demografové

V roce 2050 by se počet obyvatel Prahy mohl zvýšit o téměř 300.000 na 1,67 milionu. Přibude dětí i seniorů, vyplývá z aktualizované demografické analýzy městského Institutu plánování a rozvoje (IPR). V metropoli podle dokumentu nyní chybí místa v mateřských, základních a středních školách i domovech pro seniory, což se bez zvyšování kapacit nezmění. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v letošním prvním čtvrtletí v Praze ubylo 3445 obyvatel na 1,39 milionu lidí.

Varování pro stárnoucí populaci. Lidé po padesátce mají stále větší potíže najít práci

Odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že demografický vývoj a výpadek pracovní síly půjde těžko ustát bez většího zapojení starších zaměstnanců. Trh práce se jim však zatím zřejmě přizpůsobuje poněkud vlažně a i pro dnešní padesátníky či starší zůstává v případě ztráty zaměstnání složité hledat uplatnění jinde. Firmy se sice i podle personalistů začínají i kvůli už nyní nedostatkové pracovní síle mírně snažit a mění svůj postoj ke starším zaměstnancům, realita však zjevně zůstává složitější.

Abychom nedopadli jako v Koreji

Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) jsou neúprosná. Za první čtvrtletí letošního roku se oproti prvnímu čtvrtletí 2021 v České republice narodilo o 35 procent dětí méně (18 tisíc). Úhrnná plodnost spadla z 1,85 k 1,37 dítěte na ženu. Už to mělo vyvolat rozruch, který se ale dostavuje, teprve když někdo upozorní na mezinárodní studii, podle níž české ženy očkované mRNA vakcínou proti covidu-19 rodí o třetinu méně často než ženy neočkované. Jedním z autorů studie je disentní český matematik Tomáš Fürst. Naopak Tomáše Sobotku bychom si mohli představit jako typického představitele vědeckého establishmentu.

Univerzity brzy pocítí nápor nejsilnějšího ročníku uchazečů. Na nejžádanější obory bude přetlak

Na vysoké školy dorazí v roce 2027 nejsilnější ročník potenciálních uchazečů o studium, který před dvěma lety ochromil střední školy. Samotné univerzity pro Echo24 uvedly, že se na nápor studentů připravují, nicméně v nejžádanějších oborech místa pro tolik studentů schopné podle svých slov zajistit nejsou. Na další rozšíření personální a prostorových kapacit navíc potřebují více peněz. Ministerstvo školství uvádí, že v přípravě rozpočtu už na příští rok s navýšením pracuje.

Očkované Češky rodí míň, už to máme vědecky

Při diskusích o příčinách strmého propadu porodnosti v České republice – za tři roky už o 35 procent – nejvýbušnější chvíle nastává, když formulujete hypotézu o tom, že propad může souviset s vakcínou proti covidu-19. Ženám v plodném věku byla tato vakcína zpřístupněna začátkem léta 2021, přičemž nápadný pokles porodnosti začíná o tři čtvrtě roku později – v prvním, a ještě výrazněji ve druhém čtvrtletí roku 2022. Debata o této pozoruhodné korelaci se u nás vede zdráhavě a neochotně. Nejčastější bývají dva protiargumenty.

Stále více Čechů žije samo. Roli hrají rozpady rodin i úmrtí partnerů

V Česku postupně přibývá lidí, kteří žijí sami. Zatímco před 20 lety měla jen jednoho člena necelá čtvrtina českých domácností, teď je to téměř třetina. Takzvanými singles jsou nejčastěji lidé nad 65 let. Podíl početnějších rodin klesá. Domácnosti se zmenšují. V novém čísle svého časopisu Statistika a my to popsal Český statistický úřad (ČSÚ). "Nejvyšší podíl domácností jednotlivců najdeme ve věkové kategorii 65+, která tvoří zhruba polovinu všech jednočlenných domácností.

Věk není jen číslo. Věk je to číslo

Zdařilý výsadek do generace vnuček se povedl paní Monice (59), když infiltrovala tradiční svátek přirozené krásy, upřímnosti a originality, soutěž miss. Ambice čiperné šedesátnice stát se ve známém vesmíru tou nejkrásnější jí vynesla spoustu fanoušků, protože „krásná lze být v každém věku“. To je sice pravda, ale zároveň všichni tak nějak víme, za kterou ze dvou objektivně krásných žen se ohlédne polovina ulice, když mezi nimi bude čtyřicet let rozdíl. Tak to chodí. Proč ne (zároveň ale taky proč ano?). Lidé každopádně v touze po pozornosti dělají mnohem strašlivější věci, než je boj o „korunku krásy“ ve věku, který tomu nepřísluší.

Dna jsme ještě nedosáhli

Před našimi zraky jdou další a další díly dramatu, na které se nikdo ze zodpovědných politiků asi nedívá – a rozhodně na něj nikdo z nich nereaguje. Včera vyšla pravidelná čtvrtletní zpráva Českého statistického úřadu o počtu obyvatel. Rovnou prozraďme, že významný úbytek nově narozených pokračuje. Za první čtvrtletí letošního roku se na území republiky narodilo 18 tisíc dětí, zatímco loni to za první čtvrtletí bylo ještě téměř 21 tisíc dětí. V meziročním srovnání to dělá minus 13,8 procenta. Ubývá nás tedy ve stejném tempu jako už tři roky a zatím není vidět žádný konec toho trendu.

Co se stárnoucí populací? Dánové našli tvrdé řešení. Do důchodu půjdou všichni až v 70 letech

Dánsko se připravuje na zásadní změnu důchodového systému. Parlament v Kodani ve čtvrtek odhlasoval zvýšení důchodového věku až na 70 let. Nová hranice začne platit v roce 2040 a dotkne se všech, kteří se narodili po 1. lednu 1971. Skandinávská země pokračuje v již zavedené praxi, kdy důchodový věk pravidelně upravuje podle vývoje průměrné délky života. Od roku 2006 Dánsko každých pět let hodnotí, zda je nutné věk pro odchod do důchodu posunout.

Rusové vymírají. Statistický úřad kvůli tomu začal tajit data

Ruský statistický úřad (Rosstat) utajil demografické údaje. Stalo se tak poté, co se porodnost v Rusku propadla na nejnižší čísla za 200 let, upozornil server The Moscow Times. Rosstat přestal publikovat podrobné demografické údaje na pozadí pokračujícího poklesu porodnosti, která i přes výzvy úřadů klesla v letošním roce na minimum v moderních dějinách země. Z měsíčního přehledu o "přirozeném pohybu obyvatelstva" vypadla čísla o počtu novorozenců a nebožtíků, o počtu sňatků a rozvodů a také úplně zmizela veškerá statistika ohledně regionů

V Česku žije i přes mírný pokles milion cizinců, Ukrajinci tvoří více než polovinu, následují Slováci

Ke konci března žilo v České republice 1 073 303 cizinců. Více než polovinu tvořili Ukrajinci, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ve zprávě o migraci za první čtvrtletí letošního roku to uvedlo ministerstvo vnitra. V meziročním srovnání podle úřadu počet cizinců klesl o 20 787 lidí, tedy o necelá dvě procenta. Nejvíce cizinců, skoro třetina, žije podle ministerstva v Praze. Nejvíce lidí v Česku pobývalo na základě povolení k trvalému pobytu, bylo jich 378 418.

Trvale by mohlo v Česku zůstat na 260 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, říká nová studie

V Česku by mohlo trvale zůstat na 260 000 uprchlíků z Ukrajiny. I s nimi by za deset let mohlo v zemi celkem žít asi 1,36 milionu cizinců. Vyplývá to z aktualizované studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Na konci března pobývalo v ČR podle údajů ministerstva vnitra 364.600 uprchlíků s dočasnou ochranou a dalších 708 700 osob ze zahraničí mělo povolení k pobytu, celkem tedy 1,07 milionu lidí.

Nejnižší porodnost v historii: pokles populace dopadne na všechny

Česko čelí bezprecedentnímu poklesu porodnosti, který překonává i nejnižší varianty projekcí. To do budoucna znamená další prohlubování velkého problému, který hrozí dopadnout na celou řadu oblastí života od zdravotnictví, sociální péče, trhu práce po školství i důchodový systém. Zrychlující stárnutí populace s sebou přinese snížení podílu lidí v produktivním věku. Náklady, které v řadě ohledů už neudržitelně rostou nyní, porostou vlivem stárnutí populace ještě víc a bude méně těch, kteří na jejich provoz budou schopni přispívat.

Zdravotní pojišťovny bojují o klienty i o přežití. Na změnu zbývá lidem pár dní

Pojišťovny v těchto dnech horlivě bojují o klienty, kteří mají už jen pár dní na přestup. Dochází k tomu na pozadí rychle se blížící krize. Pojišťovnám dochází peníze, menším pojišťovnám pomalu ubývají rezervy a na zdravotnictví se řítí postrach dalšího zvyšování nákladů za péči kvůli stárnutí populace či zdražování péče. Opět tak bují debata, jak do systému dostat více peněz, o které si říká jak blížící demografická křivka, tak třeba zdravotnické odbory. Mluví se i o možném slučování menších pojišťoven.

Škoda každého potratu, který padne vedle

Poslankyně Romana Bělohlávková navrhla opatřit těhotenské testy informací, kde by těhotné ženy v náročné životní situaci mohly případně najít podporu pro to, aby své neplánované dítě donosily. Tím vyvolala spravedlivý hněv lidu, který, ač vnitřně rozerván na vzájemně se odpuzující molekuly, je v jedné věci vzácně zajedno: Škoda každého potratu, který padne vedle.

Česku ubývá obyvatel. Letos bylo výrazně méně porodů

Počet obyvatel České republiky za letošní první tři čtvrtletí klesl o 3300 na 10,897 milionu. Počet zemřelých lidí od vzniku ČR rekordně převažoval nad narozenými, úbytek obyvatel zmírňovala migrace ze zahraničí. Oproti prvním třem čtvrtletím loňska se letos narodilo výrazně méně dětí, počet úmrtí přitom v podstatě stagnoval. Snížil se počet sňatků, přibylo naopak rozvodů. Na webu to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

Kdy se zhroutí české zdravotnictví? Lidé se bojí o dostupnost zdravotní péče

V nedávno zveřejněných průzkumech se ukázalo, že se lidé začínají bát o dostupnost zdravotní péče i volají po rychlých změnách v systému zdravotnictví. Ačkoliv zatím nedochází k větším problémům, data poměrně jasně ukazují, že nejde o plané obavy. O potřebě zásadních změn se mluví dlouhé roky a i v nynější situaci, kdy se začíná postupný „náraz“ nebezpečně blížit a politici i odborníci mluví o potřebě začít situaci řešit, naráží snaha o reformu zdravotnictví stále na stejné problémy a neochotu udělat zásadní kroky.

Chceme ještě vůbec mít děti?

Český statistický úřad zveřejnil čísla o porodnosti a počtu obyvatel této země. Dělá to pravidelně, nejnovější zpráva přináší čísla za první pololetí letošního roku – a není příznivá: počet obyvatel povadl o jednadvacet tisíc, počet narozených dětí poklesl meziročně o deset procent, přičemž je to trend, který se opakuje po stejných předchozích dvou letech. Je to zpráva na první pohled tragická čili mediálně vděčná, a tak se již vyrojilo množství komentářů, které ji komentují.

Rodinám chybí jedno dítě

Zbrojení, tabu století, nouzový stav. To jsou obraty, které se v posledních měsících objevovaly ve vyjádřeních politiků, když hovořili o demografii. O zbrojení hovořil Emmanuel Macron. Francie je přitom pověstná – v porovnání s ostatními zeměmi OECD – nadprůměrnými investicemi do rodinné politiky. Dlouhou dobu také patřila k těm zemím starého kontinentu, kde byla porodnost o něco vyšší. Od roku 2010 však i Francie čelí poklesu. Mezi lety 2022 a 2023 propadla porodnost o šest procent. Na jednu Francouzku nyní připadá v průměru 1,7 dítěte.

Ve hře je dřívější odchod do důchodu: kdy půjdete do penze podle alternativního návrhu

Zásadní část důchodové reformy se ještě může změnit. Koaliční strany připouští, že se chtějí za určitých okolností přiklonit k návrhu demografů, který jednoduše řečeno zbrzdí budoucí růst hranice důchodového věku. To by už pro první zasažené ročníky znamenalo změnu: do důchodu by odcházely dříve. Rozdíl mezi ročníky by se ale především v průměru snížil a držel se podle demografů spravedlivěji toho, co ukazují data o věku dožití.