Tag: věda

Články k tagu

Americký kongresman varuje před mimozemšťany, viděl prý tajné záběry UFO. „Nevíme si s tím rady,“ přiznal

Republikánský kongresman Tim Burchett varoval před hrozbou mimozemských civilizací. Lidé by podle něj proti mimozemšťanům "neměli šanci", hrozilo by jim, že z nich mimozemšťané udělají "briketu dřevěného uhlí". "Nevíme si s tím rady," přiznal člen sněmovního výboru, který se zabývá dohledem na "neidentifikovatelné anomální jevy", informoval o tom web Fox News. Kongresman Burchett se o nástrahách mimozemské civilizace rozpovídal v podcastu Event Horizon.

Vědci objevili planetu, která by ani neměla existovat

Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin. Zdá se, že exoplaneta je zahalena do kovových mraků z titanu a křemičitanů, které odrážejí většinu dopadajícího světla zpět do vesmíru. Informovala o tom agentura Reuters. Odkazuje přitom na astronomy, podle kterých by taková exoplaneta nejspíš neměla vůbec existovat.

Co by dnes prosazoval Adam Smith

Historici sice nemají jasno v tom, kdy se Adam Smith přesně narodil, ale nejčastěji se uvádí datum 5. června. O roku 1723 naštěstí žádných pochyb není. Připomeňme si tedy v těchto dnech kulaté třísté výročí jeho narození. Spor není a nemůže být o tom, že Adam Smith svým dílem, zejména svou knihou Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (zkráceně se často mluví jen o Bohatství národů), založil ekonomii jako akademickou vědní disciplínu. Existovali samozřejmě ekonomové už před ním, určitě za zmínku stojí zejména merkantilisté a francouzští fyziokraté, ale jeho objemná kniha z roku 1776 znamenala zásadní zlom.

Druhé jaro

Věc zašla tak daleko, že holandští psychologové diskutují možnost zařadit utrpení z únavy životem mezi situace, které umožňují eutanazii. Znepokojivým tempem totiž roste počet starších lidí, kteří trpí existenční osamělostí nebo mají pocit, že jejich duše odešla do nějakých vzpomínkových krajin, a nevidí žádný rozumný důvod, proč by se měla vrátit do tohoto světa. Když prožijete válečné tažení, povodeň nebo destruktivní hurikánovou sezonu, tak máte asi dvacetiprocentní šanci, že během dalšího roku, ale někdy i několika let, se začnete trápit nějakým posttraumatickým syndromem.

Babiš se vytahoval se znalostmi o covidu na profesora Chlíbka. „Je to odstrašující případ“

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) se v době pandemie covidu-19 měl vytahovat na předsedu Vakcinologické společnosti Romana Chlíbka, kterému měl říct, že toho o očkování proti koronaviru ví víc než on, protože "má očkování nastudované a zabývá se tím celou dobu pandemie". Chlíbek to řekl ve Studiu Covid pro Novinky, kde promluvil o jedné ze schůzek, kterou s tehdejším premiérem měl. Ve studiu se objevil společně s kolegou epidemiologem Romanem Prymulou,

Najdi člověka!

Lze dnes vyslovit slovo elita bez přízviska „takzvaná“? V onom zákeřném „takzvaná“ nezřídkakdy spatřujeme výbavu člověka, pro něhož se našlo ohavné slovo dezolát. Nevěří institucím, médiím, jede si konspirační teorie. Francouzský filozof a politolog Olivier Roy, profesor na European University Institute sídlícím poblíž Florencie, přichází v knize Zploštění světa s novým pohledem na zmíněný atribut – a tou interpretací činí „dezoláty“ z nás všech, obyvatel západního světa. Hranice mezi šarlatánem a vědcem se stírá,“ poznamenává Roy a ilustruje to na debatě o vědecké hodnotě argumentů proti očkování.

Lidé nechápou rozměr problému

Václav Smil je pravděpodobně nejznámější žijící vědec českého původu na světě. Do Prahy, kam nejezdí příliš často, přijel na pozvání Pražského centra transatlantických vztahů univerzity CEVRO. Postěžoval si, že v Praze měl tolik veřejných vystoupení a rozhovorů, že je už z mluvení o energetice unaven. Přesto jsme se jí nevyhnuli. Ve Smilových knihách mohou skeptici současné zelené transformace najít řadu argumentů. Ale to ne proto, že by Smil působení člověka na přírodu podceňoval. Naopak kritizuje jednostranné soustředění na globální oteplování kvůli tomu, že je to jen jeden problém z mnoha.

Musk začíná testovat mozkové čipy na lidech. „Klidně bych to vyzkoušel na svých dětech“

Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, dostala od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech, píše agentura Reuters. Pro tuto firmu Elona Muska se jedná o významný milník, dobrovolníci se však do studie zatím hlásit nemohou. Musk nejméně čtyřikrát od roku 2019 předpovídal, že jeho Neuralink zahájí klinické studie mozkových čipů, které mají umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat. Firma ale FDA požádala o souhlas s provedením klinických testů teprve začátkem letošního roku.

„Překvapilo mě, že už i švýcarské vědě vládne ideologie“

Ekonomka (a strojní inženýrka), nyní emeritovaná profesorka univerzity v Curychu Margit Osterlohová, byla požádána, aby spolu se socioložkou Katjou Rostovou prozkoumaly, proč je mezi profesory tak málo žen, ač studentky jinak ovládly kampusy. Výsledky šokovaly. Výzkumnice totiž mají za to, že důvod je prozaický. Ženy tolik netouží po vysokých akademických postech. Následovaly mediální přestřelky, twitterovské bouře a otevřené dopisy rozhořčených kolegyň. V Týdeníku Echo a na Echo24 jsme o tom psali zde a zde.

Ženy už netouží po kariéře. Vědecká studie vzbudila ve Švýcarsku vlnu nevole

Výsledky studie socioložky Katji Rostové a ekonomky Margit Osterlohové z univerzity ve švýcarském Curychu vzbudila bouři nevole. Závěry analýzy totiž poukazují na to, že primární touhou žen už není budovat kariéru, ale spíše pocit svobody a starání se o rodinu. Na adresu vědkyň vznikla dokonce poslaly jejich kolegyně ze stejné univerzity protestní dopis v souvislosti s tím, že studie nebyla napsána „dostatečně citlivě“.

Dveře do ráje, Pandořina skříňka, nebo humbuk?

Poté, co si od března může každý v počítači nainstalovat aplikaci ChatGPT, které může dávat úkoly, třeba ať za něj napíše slohovou práci, lidstvo pokročilo zas o trochu dál. Jedni říkají, že směrem k lepší budoucnosti, druzí naopak, že je to cesta ke zkáze. V Salonu Echa se sešli technolog podílející se na vývoji AI Michal Pěchouček, herní vývojář Marek Španěl, koncesionovaný autor sci-fi a publicista Ondřej Neff a spisovatel fantaskních románů a alchymista Petr Stančík.

Za vším hledej řeč: proč je důležité nenechat vymírat jazyky

Už je to více než dvě stě let, co Josef Jungmann – od jehož narození uplyne 16. července čtvrt tisíciletí – vydal své překlady Chateaubriandovy Ataly a Miltonova Ztraceného ráje. Snažil se jimi tehdy dokázat, že čeština je plnohodnotný jazyk, který zvládne obstarat i náročné literární texty. Položil tím základ stavu, v němž se nacházíme dnes: našemu samozřejmému fungování v národním jazyce, který je dostatečně rozvinut, aby zabezpečil umění i pulp, politiku, byznys, sport, vědu nebo techniku. Češtinu mnohý našinec dávno nevnímá jako vzácnou hodnotu.

Česku hrozí deficit elektřiny a drahota. Vláda spěchá na odklon od uhlí, tvrdí vědci

Česká republika se plánovaným odklonem od uhlí dostane do velkého a dlouhodobého deficitu elektřiny, což povede k výraznému růstu cen na trhu. Tvrdí to zástupci spolku Realistická energetika a ekologie. Podle nich je vládní plán na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2033 uspěchaný, protože nyní za něj neexistuje relevantní náhrada. Do budoucna ji vidí v nových jaderných zdrojích. Spolek sdružuje kolem 30 českých vědců a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti.

Raketových vědců obviněných z vlastizrady se zastali kolegové. Kreml jejich výzvu odmítl

Obvinění, kterým čelí tři stíhaní ruští akademici a odborníci na hypersonické technologie, nelze snižovat, reagoval ve středu Kreml na otevřený dopis, v němž se vědecká komunita zastala stíhaných mužů. Informovala o tom agentura Reuters. Alexandr Šipljuk, ředitel novosibirského ústavu teoretické a aplikované mechaniky, a Anatolij Maslov a Valerij Zvegincev ze stejného ústavu čelí obvinění z vlastizrady.

Odkud se vzaly velké nosy? Od neandertálců

Někteří lidé mají velký nos, protože jejich rodokmen zahrnuje vzdáleného neandertálského předka. Před pár dny tahle zpráva z vědeckého světa poněkud oživila a osvětlila monotónně ponurý tok informací z domova i z ciziny. Konečně nějaká pořádná a zajímavá informace, konečně něco, co stojí za to si přečíst a třeba se nad tím i zamyslet. Znám totiž několik lidí s větším nosem, kteří zajisté musí být potěšeni.

Lidé s většími nosy jsou neandrtálského původu, tvrdí vědci

Někteří lidé mají větší nos, protože jejich rodokmen zahrnuje vzdáleného neandrtálského předka. Vyplývá to ze studie, o níž napsal list The Times. Mnoho lidí v sobě má malé množství genetického materiálu zděděné po neandrtálcích, kteří do doby před zhruba 40.000 lety sdíleli svět s druhem homo sapiens. Část DNA zděděné po neandrtálcích podle vědce ovlivňuje velikost nosu a lidé ho díky tomu mají větší, pokud se měří od kořene k nosním dírkám.

VIDEO: Takto vypadá konec světa. Vědci poprvé pozorovali pohlcení planety hvězdou

Američtí astronomové se poprvé stali svědky vesmírného úkazu, kdy hvězda pohltila kolem kroužící planetu. Objev představuje „chybějící článek“ v pochopení toho, co pravděpodobně potká v daleké budoucnosti i planetu Zemi. Informuje o tom deník The New York Times. Vědci náhodou spatřili plynnou planetu – podobnou Jupiteru, ale možná větší – která byla pohlcena stárnoucí hvězdou ZTF SLRN-2020 podobnou Slunci asi 12 000 světelných let od Země. Až dosud nikdo tento jev nezachytil přímo.

Umělá inteligence umí číst myšlenky. Stačí jí k tomu obyčejná magnetická rezonance

Premiér Petr Fiala jednal s dodavateli energií a zástupci Českého statistického úřadu a Energetického regulačního úřadu. Řešili vysoké ceny energií, které vyšly ve statistikách Eurostatu. Premiér Petr Fiala ostře kritizoval statistiky, které vycházely s tabulkových cen a podle jeho slov neodpovídaly skutečným cenám. Na jednání se zástupci energetických firem bylo domluveno, že firmy budou ČSÚ poskytovat data o skutečných, nejen tabulkových cenách, dobrovolně.

„Vývoj umělé inteligence mě děsí,“ uvedl její kmotr Hinton a odešel z Googlu

Geoffrey Hinton (75) kognitivní psycholog a počítačový vědec, který svou prací na poli neuronových sítí výrazně přispěl k rozvoji umělé inteligence, varuje před nebezpečím svého celoživotního díla. Hinton nyní odešel z Googlu, právě aby mohl před umělou inteligencí varovat. "Momentálně, pokud vím, rozhodně nejsou inteligentnější než my, ale velmi brzo mohou být," uvedl například k aktuálnímu rozvoji jazykových modelů a chatbotů jako je ChatGPT či googlovský Bard. Informují The New York Times či BBC.

Pokus o první komerční přistání na Měsíci zřejmě selhal

Pokus o první komerční přistání na Měsíci podle Tokia zřejmě selhal. Japonská společnost ispace ztratila s modulem Hakuto-R kontakt v plánované době dosednutí na měsíční povrch, informoval generální ředitel ispace, kterého citovala agentura Reuters. Úterní přistávací manévr byl naplánován na 18:40 SELČ. Hakuto-R kroužil na oběžné dráze kolem Měsíce od března a 2,3 metru vysoký modul měl přistát v kráteru Atlas.

Nebývalý jev. Česko zaplavila polární záře. Vidět byla i ve městech

Nad celým Českem byla v noci z neděle na pondělí vidět polární záře. Nebývalý jev potvrdil Český hydrometeorologický ústav. Na sociálních sítích hlásili lidé záři například na Plzeňsku v Praze či v Havířově. Na sociálních sítích se objevila řada fotek. Nebývalý jev byl vidět letos už podruhé. Polární záře se v severních částech republiky objevila už v únoru. Polární záře je optický jev v atmosféře, který vzniká přibližně 80 kilometrů nad zemí vlivem slunečních větrů.

Ovládání hlasem nahradí nadbytečné displeje

Christof Jaeger se stal výkonným ředitelem společnosti BSH domácí spotřebiče pro Českou republiku a Slovensko na konci roku 2022, tedy v době, kdy tu trend chytré domácnosti byl už několik let. Poslední rok a všeobecné zdražování ale přinesly nové potíže a požadavky, na které musejí reagovat i výrobci. V rozhovoru Jaeger hovoří o tom, jak mohou chytré spotřebiče v dnešní době pomoci šetřit finance i planetu.

Celoplanetární pokus lidstva na sobě samém

Před třemi lety byla skoro celá Evropa ponořena do hlubokého lockdownu. Probíhala totiž právě doba covidová, o níž nikdo nevěděl, kdy skončí a jaké bude mít následky. Po třech letech se může někdy jevit, že to byl takový zvláštní sen. Jenže nebyl. Nebo byl a zaslouží si výklad. Inspirací pro tuto debatu mi byl Anastáz Opasek, nezapomenutelný opat břevnovského kláštera, který pořádal v osmdesátých letech v bavorském exilu pravidelná setkání vítězů a poražených z roku 1948. K tomu jsem pozval osobnosti, jež o věci psaly, reflektovaly ji a popisovaly.

VIDEO: V USA proběhlo teprve druhé veřejné slyšení o UFO po téměř 50 letech. Úřad žádá o pomoc

Ve Spojených státech tento týden teprve podruhé v posledních padesáti letech proběhlo veřejné slyšení na půdě Kongresu o UFO. Šéf úřadu zabývající se anomáliemi na podvýboru Nově vznikajících hrozeb a schopností ukázal prezentaci, podle které jeho úřad v současnosti řeší až 650 případů zaznamenání objektů, které se nedaří vysvětlit. Novinář Jeremy Corbell k tomu uvedl, že takovéto události mohou vést ke zmatkům a nepředpokládaným problémům v bojích. Informuje například Fox News.

Smutek sociální vědkyně za polárním kruhem

Čtyřicet let po Návštěvnících s Dádou Patrasovou vznikl nyní dokumentární film Návštěvníci se sociální vědkyní Zdeňkou, kterou na misi nevyslal Centrální mozek lidstva (CML), nýbrž evropský grant pro výzkum dopadů globálních změn na obyvatelstvo. Ty změny má zkoumat na místě, které je jemné ženě z Vysočiny podobně vzdálené, jako bylo oné partě z budoucnosti vzdálené české maloměsto v osmdesátých letech (snad čtenáři znají Návštěvníky, ostatně právě je zas reprízují). Místem Návštěvníků číslo dvě jsou Špicberky,

Jsou humanitní vědy mrtvé?

Že je krize příležitost, je jedno z oblíbených klišé. Kdyby tomu tak bylo, byly by humanitní vědy zemí zaslíbenou. Nejsou. Ale krizi, kterou procházejí dnes, je třeba číst na pozadí skutečnosti, že z krizí samy povstaly a nic jiného neznají. To neznamená, že bychom tu současnou měli brát méně vážně. Jen jsou řeči o kritické době nicneříkající a zkrácení problému na finanční rozměr zavádějící.

Zastavte AI, chci z ní vystoupit

Po letech, kdy jsme si zvykli stěžovat, že Silicon Valley nevymýšlí už nic nového než obměny sociálních sítí a mobilních aplikací na zabíjení času, najednou, zdá se, v Kalifornii kujou něco nového. Tak nového, že to vybudilo tisíce odborníků k napsání otevřeného dopisu vyzývajícího k tomu, aby se vývoj této novinky pozastavil. Řeč je o umělé inteligenci, artificial intelligence (AI). Pohyb byl pochopitelně spuštěn vypuštěním chatovacích programů, jež tuto technologii, dosud abstraktní a či zasazovanou do kulis sci-fi, zpřístupnilo každému laikovi.

Až 20 tisíc dolarů za oznámení chyb v ChatGPT, přidat se může každý

Program umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI během krátké doby ohromil celý svět a zásadně proměňuje a zasahuje do mnoha oblastí lidské činnosti, od IT a programování přes žurnalistiku a marketing po vzdělání. Jak ale upozorňují odborníci i běžní uživatelé, ChatGPT také odpovídá na požadavky špatně a dělá často chyby. Společnost OpenAI proto přišla se členským programem, jehož členové budou dostávat peněžní odměny ve výši až 20 tisíc dolarů za nahlašování chyb.

Studie: Lidská paměť je nespolehlivá i v krátkodobém horizontu

Lidé si mohou špatně pamatovat minulé události často i jen několik sekund po tom, co se staly, a přetvářet své čerstvé vzpomínky tak, aby odpovídaly jejich očekávání. Uvedl to web Independent s odkazem na studii, která vrhá více světla na iluze v krátkodobé paměti. Předchozí výzkumy ukázaly, že očekávání ovlivňují, jak lidé vnímají své okolí, což může vést ke vzniku iluzí.

Za neplodností ženy mohou stát „věčné chemikálie“, uvedli vědci

Ženy s vyššími hladinami takzvaných věčných chemikálií v krvi mají o 40 procent nižší šanci otěhotnět do jednoho roku od prvního pokusu o početí potomka. Vyplývá to z první známé studie o vlivu perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS) na plodnost žen, napsal list The Guardian. PFAS se používají k výrobě povrchů, které mají odolávat vlhkosti, mastnotě nebo zašpinění, jako jsou rozšířené materiály Gore-Tex, teflon nebo kosmetické produkty.