Tag: věda

Články k tagu

Vyhynutí dinosaurů po dopadu asteroidu způsobil prach, zjistili belgičtí vědci

Dinosaury vyhubil prach vyvržený dopadem asteroidu, který před 66 miliony let změnil podobu života na Zemi. Vyplývá to z vědecké studie založené na počítačových simulacích, kterou v pondělí zveřejnili belgičtí výzkumníci. Kataklyzmatický dopad planetky Chicxulub o průměru deseti až patnácti kilometrů v oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu vyhubil dinosaury. Přesná povaha smrtícího úderu však vědce zaměstnává již celá desetiletí, za viníky jsou považovány požáry, následné saze, sopečné erupce a obří množství síry.

Proč nevěřit vědě

V nedávné době nátlaku na očkování proti covidu zveřejnil lékař Jan Vojáček tento instagramový příspěvek: „Korporace chtějí vydělat. Politici zůstat u koryta. Média prodat pozornost lidí. A vědci získat slávu.“ Vlna nesouhlasu. Že výrobci vakcín, politici a média profitovali z roztápění pod kotlem, to by veřejnost ještě pochopila; ale vědci? Na ty nám, prosím, nesahejte; ke komu jinému se taky upnout ve světě, který odmítl víru v Boha jako něco překonaného.

Měsíc je o 40 milionů let starší, než jsme si mysleli, ukázal prach z mise Apollo 17

Měsíc je o zhruba 40 milionů let starší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to mezinárodní tým vědců, který prozkoumal krystaly z lunárního prachu přivezeného na Zemi misí Apollo 17 v roce 1972 – zatím z posledního kosmického letu, během kterého člověk vstoupil na povrch naší přirozené družice. Přesné stáří Měsíce, který Zemi doprovází několik miliard let, bylo dosud předmětem odborných diskusí, píše list The Guardian.

Na nočním nebi září satelit BlueWalker 3. V rozloženém stavu se vyrovná hvězdám

Noční obloha je posetá světly hvězd, planet a dalších vesmírných těles. Vědci ale varují, že k nejzářivějším objektům na obloze viditelným ze Země teď patří i nový komunikační satelit BlueWalker 3. Jeho jasnost je tak velká, že narušuje práci astronomů, napsal server deníku The Guardian. Jasnost BlueWalkeru se průběžně mění v závislosti na tom, jak moc je rozložený. Ve své nejjasnější poloze se ale vyrovná hvězdám Prokyon a Achernar, které patří k nejjasnějším přírodním tělesům na obloze.

Nobelova cena za chemii putuje trojici vědců za výzkum kvantových teček

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Jména čerstvých laureátů, kterými jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov, unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd. Kvantové tečky jsou nanokrystaly z polovodičového materiálu o průměru kolem dvou až deseti nanometrů (nanometr je jedna miliardtina metru).

Záhada. Webbův teleskop našel „něco jako planety“, které neobíhají kolem žádné hvězdy

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet - neobíhají kolem žádné hvězdy, píše list The Guardian. Jde o tělesa pojmenovaná JuMBO podle anglického "Jupiter-mass binary objects" neboli binární objekty o hmotnosti Jupiteru.

Nobelovu cenu za fyziku má trojice vědců za inovativní výzkum elektronů

Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Ve Stockholmu to dnes oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.

Nobelovu cenu za lékařství má Maďarka a Američan za vakcíny proti covidu

Nobelovu cenu za fyziologii nebo lekartstvi dostanou Katalin Karikóová a Drew Weissman za výzkum vedoucí k vývoji mRNA vakcín proti covidu. Oznámil to v pondělí ve Stockholmu švédský Karolínský institut. "Laureáti svými přelomovými objevy zásadně změnili chápání toho, jak mediátorové RNA vakcíny interagují s naším imunitním systémem. Přispěli tak k bezprecedentnímu tempu vývoje vakcín během jedné z největších hrozeb pro lidské zdraví v moderní době," uvedl Nobelův výbor Karolínského institutu.

Schránka se vzorky z planetky Bennu úspěšně přistála v poušti v USA

Schránka se vzorky prachu a hornin, které americká sonda OSIRIS-REx nabrala v roce 2020 na planetce Bennu, dnes po sedmileté misi úspěšně přistála na Zemi, ukázal přímý přenos amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Je to poprvé, co se Spojeným státům podařilo na cizí planetce sesbírat materiál a dopravit ho zpět na Zemi ke zkoumání. Schránku se vzorky vypustila sonda OSIRIS-REx z oběžné dráhy. V 8:52 místního času (16:52 SELČ), tři minuty před původně plánovaným přistáním, dosedla do vytyčené oblasti v poušti amerického státu Utah.

Kéž ta fikce konečně praskne

V roce 2021 odešla Kathleen Stocková po osmnácti letech z univerzitního světa. Sama v nadsázce říká, že akademickou kariéru jí zničila věta „Transženy nejsou ženy“. Přesnější je, že ustoupila studentským protestům proti její přítomnosti v kampusu. Mezitím vydala knihu Material Girls a princezna Anna jí propůjčila Řád britského impéria za zásluhy o vysoké školství. Situace se neuklidnila ani po odchodu. Když měla Stocková koncem května přednášet v oxfordském diskusním klubu, zapojila se celá země.

Horký sever

Roku 1845, v časech dřevěných lodí a železných mužů, vyrazila z Londýna do Kanady objevitelská expedice vedená sirem Johnem Franklinem. Jejím cílem bylo prozkoumat takzvanou severozápadní cestu, potenciální plavební dráhu z Ameriky do Evropy, vedoucí kolem severního pobřeží severoamerického kontinentu. Pro námořní impérium, navíc v dobách, kdy žádný Panamský průplav neexistoval, by takové spojení bylo velmi užitečné. Franklinova expedice skončila špatně. Celkem 129 mužů zmizelo v divočině a jediné, co po nich pozdější záchranné výpravy našly, bylo několik hrobů.

Protiklady se nepřitahují. Partneři si jsou spíše podobní, tvrdí vědci

Síla živočišné přitažlivosti dohromady svedla nespočet párů, ale pokud jde o to, do koho se lidé zamilují, na starém přísloví, že se protiklady přitahují, je jen málo pravdy. Napsal to list The Guardian s odkazem na studii, podle které má většina partnerů společné rysy včetně politických názorů, úrovně vzdělání i pitného režimu. Vědci, kteří studovali romantické vztahy, zjistili, že u 82 až 89 procent analyzovaných rysů – od politických názorů přes užívání drog až po věk, kdy lidé měli poprvé sex – si byli partneři pozoruhodně podobní.

Zlatá koule na dně oceánu šokovala vědce. Možná se jedná o vejce záhadného tvora

Vědci na dně oceánu u tichomořského pobřeží Aljašky objevili záhadnou zlatou kouli, která podle nich může být vejcem nakladeným neznámým mořským tvorem nebo mořskou houbou. Nyní objekt analyzuje americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), napsal list The Guardian. Hladký objekt se zvláštním otvorem uprostřed byl nalezen v hloubce více než tří kilometrů pomocí dálkově řízeného podmořského průzkumníka.

Vědci vypěstovali v laboratoři lidské embryo. Obešli se bez spermie, vajíčka i dělohy

Vědcům z Weizmannova institutu věd v Izraeli se podařilo v laboratoři vypěstovat „entitu“ blízce připomínající rané lidské embryo. Použili k tomu pouze kmenové buňky, nikoliv spermii, vajíčko nebo dělohu. Úspěch by mohl poskytnout etický způsob, jak zkoumat vývoj člověka v nejranějších stádiích existence, píše server BBC. Model embrya vypadá téměř přesně jako 14 dní staré lidské embryo, uvedli vědci. Plod dokonce vypustil hormony, které umožnily potvrzení těhotenského testu.

Švédský model

Minulý týden dopadla v mezinárodním informačním prostoru bomba. Anebo taky nedopadla – jak se to vezme. O studii švédské pandemické strategie, kterou publikoval švédský, v posledních letech v USA působící autor Johan Norberg, moc slyšet nebylo. Na druhou stranu data, která komentuje, jsou k dispozici už nějaký ten měsíc. A jediný možný jejich výklad je ten, že Švédsko prošlo covidovou pandemií s menšími škodami než všechny známé země. To ticho lze vysvětlit vedle pochopitelné nechuti vracet se ke zlému snu minulých let taky tím, že švédský přístup byl mnohými autoritami ve světě sledován s nevolí.

Žena po mrtvici ochrnula a ztratila řeč. Nyní promluvila díky umělé inteligenci

Američanka Ann Johnsonová ochrnula a ztratila schopnost mluvit, když v roce 2005 ve svých 30 letech prodělala mozkovou mrtvici. Nyní se jí dar řeči v jisté podobě vrátil, když s ní vědci úspěšně otestovali systém kombinující neurovědu a umělou inteligenci (AI), který převedl její mozkovou aktivitu do digitální kopie jejího hlasu. Napsal o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého průlom dává naději ostatním lidem s podobným handicapem.

Indie se stala čtvrtou zemí světa, jejíž modul úspěšně přistál na Měsíci

Přistávací modul Vikrám indické sondy Čandrájan-3 dnes dosedl na povrch Měsíce, ukázal živý přenos indické vesmírné agentury. Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu. "Indie je na Měsíci," prohlásil šéf Indické organizace pro kosmický výzkum (ISRO) Šrídhar Panikkar Sómnáth bezprostředně po dosednutí modulu na Měsíc.

Ruský návrat na Měsíc ztroskotal. Modul Luna-25 „přestal existovat“

Ruský lunární modul Luna-25 „po nárazu do povrchu Měsíce přestal existovat“ poté, co se vymkl kontrole a dostal na nepropočtenou oběžnou dráhu, oznámila podle agentury RIA Novosti ruská vesmírná agentura Roskosmos. Zpráva přišla den poté, co Roskosmos ohlásil „nestandardní situaci“ při manévrech před přistáním, která nastala v sobotu ve 14:10 moskevského času (13:10 SELČ).

Záchrana vybíjení stád? V Kanadě vyšlechtili krávy šetrné ke klimatu

Klimatičtí aktivisté v rámci svého snažení kritizují kromě využívání spalovacích elektráren k výrobě energie či ježdění autem taky velkochovy skotu, které uvolňují do vzduchu příliš mnoho metanu. S novým řešením ale přišli farmáři. V Kanadě se má příští rok narodit nový speciální druh krav produkující výrazně méně tohoto plynu. Informovala o tom agentura Reuters.

Ještě dvakrát k Oppenheimerovi

Za socialismu vycházelo ve srovnání s dneškem málo knih. Tak se stávalo, že v jedné generaci se rodinné knihovny často podobaly. Jedna z knih, které se v nich často vyskytovaly, se jmenovala Jasnější než tisíc sluncí a pojednávala o osudech a myšlenkách amerických a německých jaderných vědců. Napsal ji západní autor (Rakušan Robert Jungk) a vyšla ve dvou vydáních, v letech 1963 a 1965, takže z ní čerpaly své představy o vzniku jaderné bomby celé generace.

Na místě rozšíření D1 u Brna našli archeologové pozůstatky pravěkého osídlení

Při záchranném průzkumu na místě budoucího rozšíření D1 u Brna našli archeologové pozůstatky pravěkého osídlení v několika etapách. Průzkum už skončil, odborníci provádí na stavbě jen závěrečný dohled, řekl vedoucí výzkumu z Ústavu archeologické památkové péče Brno Petr Kos. Práce na rozšíření dálnice začaly minulý týden. Odborníci při výzkumu našli pozůstatky sídliště kultury nálevkovitých pohárů, která se začala objevovat od 4. tisíciletí před naším letopočtem, horákovské halštatské skupiny.

Tichý oceán jde proti trendu globálního oteplování. Ochlazuje se, hlásí studie

Rovníková východní část Tichého oceánu přezdívaná jako „studený jazyk“ se posledních 30 let ochlazuje, což může znamenat snižování globálního oteplování. Vědecká studie o významném ochlazení v Pacifiku přichází v době, kdy jsou média plná statistik o rekordním ohřívání planety. „Studený jazyk“ může přinést „megasucho“ do Kalifornie, ovlivnit monzunové deště v Indii nebo lesní požáry v Austrálii, uvádí odborný magazín New Scientist. Vědci se přou ve tvrzení a dosud je záhadou, proč k ochlazování Tichého oceánu dochází.

Rusko chce tento týden vyslat k Měsíci sondu, první ve své moderní historii

Rusko chce v noci na pátek z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě vyslat modul na Měsíc; je to první takový projekt v moderní ruské historii. Oznámila to v pondělí ruská vesmírná agentura Roskosmos, která se podle agentury AFP už desítky let potýká s problémy při uskutečňování vlastních programů. Lunární mise nedávno zahájily i Spojené státy a Indie, zatímco bezposádkovému čínskému modulu se před téměř třemi lety podařilo na Měsíci přistát.

Vědci v Kalifornii podruhé hlásí čistý zisk energie při jaderné fúzi

Americkým vědcům z laserového centra v kalifornském státním vědeckém ústavu Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) se opět podařilo při jaderné fúzi získat více energie, než kolik při experimentu spotřebovali. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího LLNL. Konkrétní čísla se teprve vyhodnocují, experiment byl ale úspěšnější než ten prosincový, kdy se fúzi poprvé podařilo realizovat tak, aby byla energeticky zisková.

Průlom v léčbě rakoviny. Vědci testují tabletu, která zastavuje růst nádorů u většiny rakovin

Léčba rakoviny možná v blízké budoucnosti zažije revoluci. Jedno z největších výzkumných center proti rakovině v New Hope v Los Angeles, zveřejnilo nadějné výsledky první fáze testů nové tablety, která zabraňuje růstu nádorů. Nová molekula níčí pouze protein, který je přítomen v nádorech. Ostatním zdravým buňkám by se tak léčba měla vyhnout. Informuje The Independent nebo The Mirror.

Jak ochladit město?

Chladné počasí přineslo hodně změn k lepšímu. (Rudyard Kipling: Něco o mém životě) Mezi nejběžnější rizika způsobená počasím patří povodně v hlavním údolí, přívalové srážky a bleskové povodně na přítocích a v menších údolích, silné větry, nově i tornáda, ale zdaleka nejvíc ztrát na životech způsobují dopady vln veder. V USA ročně průměrně umírá kolem 12 000 lidí na komplikace spojené s přehřátím. Je to čtyřikrát tolik, než kolik lidí zahynulo při útoku teroristů na WTC, ale válku „tepelnému teroru“ skoro nikdo nevyhlásil. Naopak.

Životopisná balada, jakých je málo

Letošní prázdniny nabízejí v kinech program bohatý a hojný, jako by se svět filmu vrátil o několik let zpátky a nepostihla ho ani covidová pandemie, ani ekonomická krize, ani pokusy pátrat po nových formách ideální distribuce skrze streamovací platformy, zkracující, nebo dokonce úplně odstraňující časové prodlevy mezi uvedením snímků v biografech a v „televizi“. Ukázalo se totiž, že uvedení souběžné či velmi brzké puštění filmu do televizí odčerpává diváky z kina – zatímco dřív byli ochotni chodit na veřejná filmová představení i čtvrt roku po jejich premiéře, protože jinde je vidět nemohli.

Zbraň je od toho, aby se použila

Dne 16. července uplynulo 78 let od testu Trinity, prvního odpálení jaderné bomby, 6. srpna to bude 78 let od svržení bomby na Hirošimu. Zároveň do kin přišel biografický snímek Christophera Nolana pojednávající o životě amerického fyzika J. Roberta Oppenheimera (recenzi viz na str. 42). Tyto okolnosti se jevily jako vhodná záminka k uspořádání Salonu Echa o projektu Manhattan, jak znělo kódové označení amerického jaderného programu, o svržení bomb na Japonsko a o samém Oppenheimerovi. Debaty se zúčastnili historici Martin Kovář a Michal Ulvr a profesor fyziky Igor Jex.

Proč se devastujeme víc než jiní Evropané

Málokteré téma vyvolává tak ostrou reakci jako zásah do penzí. Především snaha zvýšit věk odchodu do důchodu. Když letos na jaře francouzský prezident Emmanuel Macron prosazoval oddálení penze z 62 na 64 let, vyšly do ulic miliony Francouzů. U nás se vláda Petra Fialy stanovení konkrétního penzijního věku, které by v mediálních titulcích dráždilo společnost, chytře vyhnula. Naopak nastavila něco ve stylu penzijního automatu, podle něhož se důchod bude oddalovat podle toho, jak se postupně prodlužuje délka života. Nebudou čísla do titulků.

Ne

„Od té doby, co jsem na světě, se svět řítí do záhuby,“ poznamenal německý novinář Peter Felixberger v roce 2019 na adresu klimatického protestu. Třiašedesátiletý novinář tím neshazuje starost o životní prostředí, jen si všímá míry, s jakou se klimatický aktivismus propojil s apokalyptickými vizemi. Aktivisté přitom vzývají vědu, což nemusí být korektní. Citovaní vědci se s nimi třeba shodují na popisu situace, méně na inscenaci vědeckých výsledků a ještě méně v otázkách nápravy. Příkladem je světově uznávaný klimatický fyzik Thomas Stocker.