Administrativa Joea Bidena „využila veškerou moc federální vlády proti křesťanům,“ tvrdí nový dokument, který zveřejnila Pracovní skupina pro odstranění předsudků vůči křesťanům. Ta byla založena prezidentem Donaldem Trumpem, vede ji bývalá generální prokurátorka Pam Bondiová a má za úkol vyšetřování právě všech antikřesťanských praktik, kterých se Bidenova administrativa měla dopouštět.
Turínské plátno, o němž věřící po staletí tvrdili, že sloužilo jako pohřební roucho Ježíše Krista, podle nové vědecké studie ve skutečnosti nikdy nepokrylo lidské tělo. Výzkum publikovaný v odborném časopise Archaeometry uvádí, že obraz na plátně spíše vznikl otiskem nízkého reliéfu, tedy sochařského modelu. Informoval o tom server New York Post. Digitální designér Cicero Moraes, který vedl výzkum, vytvořil pomocí 3D modelování simulaci toho, jak by se plátno obtisklo na lidské tělo.
Při dnešním zásahu jediné katolické farnosti v Pásmu Gazy připisovaném izraelské armádě zemřeli tři lidé. Agentuře ANSA to sdělil Latinský patriarchát v Jeruzalémě, který řídí aktivity katolíků v Izraeli a Palestině. Papež Lev XIV. vyjádřil svůj hluboký zármutek kvůli ztrátě životů. Izrael tvrdí, že incident prověřuje a že na náboženské budovy neútočí. Incident odsoudili francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot a italská premiérka Giorgia Meloniová.
Kdo říká, že historický kostel nemůže získat nový a zcela profánní účel? A kdo tvrdí, že atraktivní kancelářské prostory vznikají výhradně v novostavbách? Sicilský projekt Prior Ecclesia zpochybňuje hned několik společensko-architektonických dogmat. Když se ocitnete v historickém centru sicilského města Alcamo, jen kousek od Palerma, kroky vás dříve či později zavedou k jedné nenápadné stavbě, kterých je na ostrově plno.
Páter Tomáš Halík, ač mediální intelektuál, si někdy nedá práci, aby prozkoumal složitý terén událostí a jevů, jež soudí, a staví se do role moralisty, jako by nevěděl, že je situace zamořená protichůdnými názory a skrytými jevy. A zejména to platí o válce mezi džihádisty a Izraelem, která je zahalena mlhou, „The Fog of War“, jak říkají politologové, čili zjevně spornými „fakty“ i dezinformacemi lidskoprávních organizací včetně OSN, jež po desetiletí šíří nenávist vůči Izraeli. Svým antiizraelským postojem si vysloužil špatnou pověst, a to nejen mezi českými Židy, ale i v české společnosti, která Izraeli fandí.
Smlouva se Svatým stolcem, v médiích běžně nazývaná smlouva s Vatikánem, již několik měsíců z mnoha důvodů budí rozruch, přestože relativně hladce prošla parlamentem. Nejkontroverznější se zdá pasáž o zpovědním tajemství, jež je podle kritiků, mezi něž se počítá i prezident Petr Pavel, smlouvou značně rozšířeno. Obhájci ale tvrdí, že smlouva neobsahuje nic, co by v českém právu již nebylo. Nyní o tom, zda je smlouva s Vatikánem v souladu s českou ústavou, bude rozhodovat Ústavní soud (ÚS).
„Slovo demokracie nemohu vystát,“ pronesl nedávno nositel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke. Rozhovor vysílaný v rakouské televizi měl ohlas. Není divu – demokracie je poslední svatostánek, na kterém v západním světě panuje společenská shoda. O to zajímavější byly mediální žně kolem volby nového papeže. Odkud se brala ta fascinace? Vždyť papež je absolutní vládce – přímo uprostřed Evropy, která se jinak zaklíná demokracií. A církev? Ztělesňuje něco, co má nestydatě absolutistický nárok a nestrpí diskusi. Říká se tomu pravda.
Katolická církev a s ní tak trochu i širý svět mají nového papeže. Je jím Lev XIV., narozený v před 69 lety v Chicagu jako Robert Francis Prevost. Američan papežem, to bylo velké překvapení, často i pro katolické insidery. Kam po pontifikátu Františka Lev svou církev povede? Kde se nachází severoamerický katolicismus? A jak volba papeže probíhá? České země mají dnes jediného kardinála v Dominiku Dukovi, který překročil osmdesátku, a proto tentokrát už nemohl papeže volit. Nicméně ve Vatikánu byl a nového papeže osobně zná z dřívějších setkání.
Předvídat, čím se bude vyznačovat papež Lev XIV., který byl zvolen v den 80. výročí ukončení evropských bojů druhé světové války, je zatím obtížné, asi i předčasné. Snad lze ale říci, že půjde o papeže hájícího mír a pokoj v církvi i ve světě, jak ostatně naznačil už ve své první řeči – a možná to naznačuje právě i den, kdy byl zvolen. Dost možná se bude snažit, aby církev včas reagovala na novou vlnu průmyslové revoluce spojenou s umělou inteligencí a dalšími novými technologiemi, jak naznačil, když vysvětloval, proč podle papeže Lva XIII. přijal toto jméno. Domnívám se, že hlavní výzvou pro současnou církev jsou otázky spojené s pojetím člověka.
Na novou hlavu církve Lva XIV. vzpomínali jeho starší bratři John a Louis Prevostovi. Například John Prevost řekl, že už v dětství sousedé, rodiče i přátelé říkali jeho bratrovi Robertovi, že je svatý a že se jednou stane papežem. „Když jsme byli malí, já s bratrem jsme dělali problémy, ale on byl vždycky ten svatý. Ty budeš jednoho dne papež, jsi moc svatý, říkali mu,“ řekl starší bratr Louis Prevost pro ABC News.
Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence. V sobotu to řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu.
Kardinál Robert Francis Prevost ze Spojených států byl zvolen 267. papežem. Přijal jméno Lev XIV. Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě.
Volba nového papeže je na dosah. Všech 133 kardinálů, kteří budou volit novou hlavu církve, už přijelo do Vatikánu. Nejmocnější muži katolické církve se ve středu setkají za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple, aby zvolili nástupce nedávno zesnulého papeže Františka. Kardinálové se během konkláve nesmí stýkat s okolním světem, volba může trvat několik dní a nový papež musí získat dvoutřetinovou většinu. Mezi favority je italský kardinál a současný sekretář Svatého stolce Pietro Parolin a filipínský kardinál Luis Antonio Tagle.
Když zemře papež, píší o tom všichni, neboť navzdory postupující sekularizaci naší části světa lze konstatovat, že papež stejně všechny zajímá. První dny po oné smutné události se sluší spíše projevovat zármutek a vzpomínat na vše dobré, co se v naší mysli ozývá. Teprve později, s určitým pietním odstupem, přijde čas na kritickou reflexi jeho služby. Nyní, kdy nás od skonu papeže Františka dělí jen pár dní, by tedy byly namístě spíše kondolence a emoce – těch ale zaznívá všude dost a dost.
Papež František už několik let nebyl tím veselým energickým papežem, kterého si po jeho zvolení tak rychle oblíbili právě i ti, které církev nikdy nezajímala, ba ani by je nenapadlo, že by měla. Katolická církev zjevně odcházela (a odchází) z té části světa, kde kdysi vznikla, její místo zabrala média, sociální sítě a pop-kultura, oblast, do níž se podařilo papeži Františkovi vniknout jako do té doby žádnému jeho předchůdci, tak, jak se o to ani nikdo předtím ani nepokoušel. Papež František se alespoň v prvních letech pontifikátu jevil, jako by si ta stará instituce na posvátno nechala poradit od nějaké píár firmy.
Právě v době Velikonoc archeologové představili fascinující objev v jeruzalémském Večeřadlu, tradičně označovaném jako místo Poslední večeře Ježíše Krista s jeho apoštoly. Oznámení o objevu zveřejnila ve středu Rakouská akademie věd (OeAW) ve spolupráci s Izraelským památkovým úřadem (IAA). O objevu informovaly i zpravodajské weby Fox News a Daily Mail. Pomocí multispektrální fotografie a technologie RTI (Reflectance Transformation Imaging) badatelé odhalili téměř 40 nápisů a rytin.
V diskusích o tom, co by západní civilizace měla v zájmu vlastního přežití ve svém životě výrazněji zviditelnit, často zaznívá výraz „židovsko-křesťanské hodnoty“. Operují jím i lidé, kteří se ke křesťanství (nebo judaismu) jako k náboženskému přesvědčení třeba nehlásí. Vnímají ale zásadní úlohu, již ta víra a její hodnoty ve formování a udržení západní civilizace měly, a jejich přežití považují za předpoklad jejího dalšího trvání.
Pražský arcibiskup Jan Graubner a kněz Marek Orko Vácha se jeden druhému omluvili. Graubner za formu, jak s knězem ukončil spolupráci, Vácha pak za způsob slavení mše. Uvedli to dnes ve společném prohlášení, které arcibiskupství zveřejnilo na webu. Kritiku v minulých dnech vyvolalo to, že Graubner Váchu odvolal z funkce vikáře akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Vácha tam působil 18 let, měl částečný úvazek.
„Bez sankcí to nepůjde.“ Lidovecko-svobodná vláda Dolního Rakouska dnes oznámila tvrdá opatření v boji proti radikálnímu islámu, který ohrožuje rakouskou společnost. Vedle restriktivních omezení chystá zemská vláda „učinit naše zvyky a tradice viditelné, hmatatelné a tedy srozumitelné pro imigranty." Školky a školy budou povinně slavit svátky sv. Martina a také Mikuláše. Dolní Rakousko také vyslalo požadavky ke spolkové vládě. Informovala o tom dnes rakouská média.
Poslední české město na Labi zažívá duchovní obrodu, respektive ji zažívá jeho malá, avšak viditelná část. V centru města se konají pravidelné bohoslužby pod širým nebem, které vede bývalý „pouliční rváč“ a bývalý uživatel drog René Ferko (40). Je veden, jak říká, „božím plánem“, který chce probudit Romy ke křesťanské víře, skrze Romy probudit Čechy a nakonec třeba celou Evropu.
Starozákonní Bůh v americkém knižním světě právě řádí jako černá ruka. Kniha We Who Wrestle with God (My, kteří bojujeme s Bohem) od kanadského psychologa Jordana Petersona se umístila hned po vydání na první příčce žebříčku Amazonu, autor se svým výkladem Starého zákona objíždí stadiony amerických měst. Kniha Reading Genesis od Marilynne Robinsonové zas budí nadšení u literárních kritiků a objevuje se v žebříčcích nejlepších knih roku 2024.
Pár dní před Velikonocemi v roce 2019 zachvátil katedrálu Notre Dame požár. Tehdy měl možná nejeden z nás pocit, že sleduje symbolický zánik západní křesťanské civilizace. Teď v adventu se po pěti letech s velkou slávou katedrála znovu otevřela. Naše doba nemá moc důvodů k nějakým radostným kolektivním prožitkům, ale na tento bychom snad tak pohlížet mohli.
Archeologové ve Frankfurtu objevili 1800 let starý stříbrný amulet s křesťanským nápisem. Tento nález, starší o 50 let než dosud známé artefakty, by mohl přepsat dějiny šíření křesťanství v Evropě. Informuje například Bild či Hessenschau. Amulet byl nalezen již v roce 2018 při vykopávkách na území bývalého římského města Nida, dnešního Frankfurtu.
Slavnostní znovuotevření katedrály Notre-Dame v Paříži, které proběhlo za účasti řady světových lídrů, se obešlo téměř bez českého zastoupení. Zatímco kardinál Dominik Duka reprezentoval českou katolickou církev, politická elita České republiky na akci chyběla. Nejvíce zarazila neúčast prezidenta Petra Pavla, který byl podle vyjádření jeho mluvčího zaneprázdněn jinými závazky.
Bestsellerům vévodil na americkém Amazonu hned po vydání knihy. Což zaujme zvláště proto, že se v případě spisu My, kteří bojujeme s Bohem jedná o zevrubný komentář ke Starému zákonu. Kniha mezitím sice klesla do druhé desítky, ale jméno Jordana Petersona zjevně nadále táhne.
Tento rozhovor se odehrál v Londýně ještě před vraždami v Southportu 29. července. Vlna násilných protestů, již vyprovokovaly, pozornost upřená na původ vraha, na to, jak oficiální Británie reaguje na tyto protesty ve srovnání s protesty jinými – o tom všem se lépe uvažuje ve světle myšlenek kanadského, v Británii působícího politologa Erica Kaufmanna.
Michelangelo Buonarroti vytvořil Pietu a vymaloval Sixtinskou kapli, jsou to vrcholná díla křesťanstvím inspirovaného umění. Je také autorem sochy Bakcha, opět velmi sugestivním a okouzlujícím způsobem zachycené podoby přiopilé prostopášnosti. Michelangelo v tom ohledu mezi velkými umělci renesanční Itálie nebyl zdaleka jediný.
Z oficiálního kanálu olympijských her na platformě Youtube byl smazán sestřih zahajovacího ceremoniálu her. Ten se dočkal ostré kritiky a to především za scénu, ve které herci – tzv. „drag qeens“ – napodobovali poslední večeři. Organizátoři olympijských her se k celé situaci oficiálně nevyjádřili. Smazaného videa si všimlo několik britských deníků jako například Daily Mail či deník Metro. Celý několikahodinový ceremoniál se setkal u části veřejnosti s ostrou kritikou.
Pořadatelé olympijských her v Paříži se omluvili katolické církvi a všem křesťanským skupinám, kterých se při slavnostním zahájení dotklo ztvárnění obrazu Poslední večeře. Ve scéně připomínající slavné dílo Leonarda da Vinciho zobrazující Ježíše Krista ztvárnily jeho apoštoly drag queens či transgender modelka, téměř nahá zpěvačka zpodobňovala řeckého boha vína Dionýsa. "Samozřejmě nikdy nebylo naším záměrem projevit neúctu k jakékoliv náboženské skupině. Zahajovací ceremoniál se snažil oslavit toleranci ve společnosti."
Může hluboce věřící křesťanka vést vládu? To je momentálně otázka, kterou řeší ve Skotsku. První ministr, jak se říká předsedovi skotské autonomní vlády, Humza Yousaf v pondělí rezignoval, když naprosto nezvládl náhlou vládní krizi. Jeho Skotská národní strana (SNP) nyní musí vybrat jeho nástupce. Teoretickou favoritkou byla bývalá ministryně financí Kate Forbesová. Mladá, je jí 34, sympatická a podle všeho velmi schopná politička byla ideální kandidátkou.
