Tag: vláda

Články k tagu

Hra o damašský trůn

Sovětský svaz si – se souhlasem tehdy velmi čerstvého prezidenta Háfize Asada – začal budovat základnu v syrském Tartúsu roku 1971. Po velké roztržce s Egypťany roku 1977 sem pak přesunul těžiště svých operací na Blízkém východě. Ruská vojenská přítomnost v Sýrii má tedy zhruba padesátiletou tradici, je spojena s vládnoucí rodinou Asadů a momentálně je docela dobře možné, že společně s rodem Asadů také skončila. Vítězové občanské války mají pramálo důvodů si tam Rusy ponechávat a ani Erdoganovi, politickému vítězi této, se ruská přítomnost v tureckém „blízkém zahraničí“ nehodí.

Čeká nás poslední hlučný silvestr? Nový bič na petardy má být účinnější

Novela zákona, která čeká na své projednání ve sněmovně, má obcím plošně umožnit zakazovat používání zábavní pyrotechniky na svém území a to i trvale, navíc zavede zákaz odpalovat ji poblíž určitých míst. Jak ale ukazují zkušenosti z Prahy, kde příslušná vyhláška omezuje využívání rachejtlí už několik let, podobné zákazy můžou vyjít zcela vniveč. Lidé při bujarých oslavách totiž často bez zardění odpalují petardy i přímo před policisty. A to přes hrozbu vysokých pokut.

Většině státních zaměstnanců stoupne tarif o 1400 Kč. Přidáno dostanou i učitelé

Většině zaměstnanců státu a veřejných služeb se od ledna zvýší platový tarif o 1400 korun. Schválila to ve středu vláda. V pořadu Press klub rádia Frekvence 1 to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) následně na tiskové konferenci uvedl, že přidáno dostanou i učitelé a to sedm procent. Příslušníkům bezpečnostních sborů se pak plat zvedne o 1500 korun a dostanou ještě tisíc korun jako stabilizační příplatek.

Vládou prošel kritizovaný klimaplán. Povolenky na benzin skončily u ledu

Vláda ve středu schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje tzv. zelené politiky a snižování emisí v ČR. Plán počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných 18 procent na 30 procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Rozhodnutí ale zatím nezahrnuje naopak kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu, které chystá EU. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu Kč.

Pavel podepsal novelu, která má řešit potíže s digitalizací stavebního řízení

Potíže s problematickou digitalizací stavebního řízení má řešit novela, kterou podle informací na webu Pražského hradu podepsal prezident Petr Pavel. Stavebním úřadům umožní do roku 2028 využívat systémy pro stavební řízení, které používaly před červencovým spuštěním digitalizace. Stavebníkům dá možnost předkládat projektovou dokumentaci v digitální podobě. Novela má nabýt účinnosti den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

„Prezident Pavel promarnil možnost ukázat, že lhát se nemá.“ Exministři financí cupují rozpočet

Prezident Petr Pavel prováhal podpisem státního rozpočtu na příští rok příležitost ukázat vládě Petra Fialy (ODS), že lhát se nemá a že nebude tolerovat rozpočty s objektivně nepravdivými údaji. Shodli se na tom exministři financí Miroslav Kalousek a Ivan Pilný. Podle Pilného vystavil Pavel bianco šek na to, že si vláda může v příštím roce upravovat rozpočet, jak bude chtít.

D4, dálnice Velkého bratra

Třetí prosincový týden je týdnem českých dálnic, do víkendu má být zprovozněno až sto nových kilometrů. Hned v úterý přichází na řadu nejdelší úsek, 32 kilometrů mezi Příbramí a Pískem, zahájený ovšem ještě za Andreje Babiše. V disciplíně „Délka nově otevřeného úseku“ je to český rekord. Vládě Petra Fialy musíme připsat k dobru, že navzdory svému počátečnímu slibu o rozpočtové zodpovědnosti investice do dálnic nepřiškrtila, čímž se pozitivně liší od poslední ideologicky spřízněné vlády Petra Nečase. Rozpočtovou zodpovědnost tedy Fiala neuplatňoval jaksi celkově, ale to je jiný příběh.

Prezidentu Pavlovi klesá podpora. S politickou situací v zemi je spokojeno jen 15 % lidí, uvádí průzkum CVVM

Důvěra Čechů v prezidenta mírně klesla, věří mu těsně nadpoloviční většina občanů. Důvěra ve vládu a Sněmovnu stagnuje na necelé čtvrtině dotázaných, vyplývá z výsledků podzimního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejvyšší důvěře občanů se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva. Hlavě státu podle průzkum rozhodně či spíše důvěřuje 51 procent obyvatel, o dva procentní body méně než letos v létě.

Úspory ve státní správě se nedostavily, na platy půjde o 20 miliard víc

Navzdory proklamované snaze vlády snižovat počet státních zaměstnanců a omezovat výdaje na jejich platy ukazují dostupná data, že situace je odlišná. Místo očekávaného poklesu počtu zaměstnanců a efektivnější správy dochází spíše k nárůstu počtu pozic, a to zejména těch financovaných z externích zdrojů. Výdaje na platy státních zaměstnanců také neustále rostou, což vyvolává kritiku opozice, odborů i některých ekonomů.

Obce mají na účtech stovky miliard. Sáhnout na ně ale nejde. Musela by se měnit Ústava

Obce, města a kraje mají na svých účtech stovky miliard korun, ale stát si na ně sáhnout nemůže. Alespoň dokud se nezmění Ústava nebo rozpočtová pravidla, která by obcím a krajům nařizovala deponovat peníze v ČNB. Pro Echo24 to uvedlo ministerstvo financí. Samosprávy podle MF v mnoha případech hospodaří neefektivně.

Jedem ještě podle plánu?

Je skoro polovina prosince, ale stále nevíme nic. Do konce roku měla vláda oznámit, jak bude financovat druhý plánovaný jaderný blok v Dukovanech. V březnu se má podepisovat smlouva s preferovaným uchazečem o zakázku na dva bloky (pozor, vláda striktně trvá na tomto pojmenování a nepoužívá označení „vítězná“), tedy s jihokorejskou společností KHNP.

Tak je to průšvih, nebo úspěch? ptá se Bartoš. Vláda se chlubí digitalizací stavebního řízení

Plníme programové prohlášení na 93 %, včetně digitalizace stavebního řízení. Alespoň takto prezentuje svou práci vláda Petra Fialy (ODS). Kvůli „zpackané“ digitalizaci přitom ve vládě skončil tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, jehož Piráti následně kabinet opustili. Bartoš teď chce vědět, zda byla tedy digitalizace úspěchem, či průšvihem.

Stanjurův paskvil okrádající investory další na řadě po Lex Babiš? Pro ANO je to další příležitost

Čerstvé rozhodnutí označit pozměňovací návrh Lex Babiš II týkající se střetu zájmů za neústavní přílepek by měl být brán jako precedent. Úplně stejně je na tom i mimořádná daň neboli windfall tax. Ta v listopadu 2022 prošla sněmovnou jako přílepek novelizovaného zákona o DPH na návrh poslance a ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Tedy bez standardního legislativního procesu. Vzhledem k nespravedlivému nastavení windfall tax a jejímu efektu, kdy brutálně vysokou sazbou dopadá především jen na zisky ČEZ, je celý její konstrukt i kvůli právní podobě těžce obhajitelný.

S Matrixem až na věky

Do Prahy se o víkendu sjeli motoristé, stoupenci jedné ze stran, která může mít šanci vstoupit po příštích volbách do sněmovny coby reprezentant voličů nespokojených se současnou vládou. Spíš než jako o politické události se o akci psalo jako o zdařilé show. Tak jsem se podíval. A ano, obrázky se promítaly, dynamicky sestříhané byly způsobem, který mohl oslovit mladšího voliče, zvyklého sledovat videa na sociálních sítích. Jedna věc mě ale na tom „vizuálu“ (nemám to slovo rád) zarazila. I když vlastně neměla. Prolínaly jím padající zelené fragmenty kódu odkazující k filmu Matrix.

„Nastává situace, kdy hrozí nedostatek elektřiny.“ Vláda nestihla vyřešit nic, narychlo mění zákony

Děje se to jen proto, že panu ministru financí nevychází rozpočet. Předseda stínové vlády Karel Havlíček (ANO) tepal vládu Petra Fialy (ODS) za změny u podpory zelených zdrojů. Na nich ve sněmovnou schváleném státním rozpočtu na příští rok chybí téměř 23 miliard, protože Zbyněk Stanjura rozpočtoval jen osm a půl miliardy a plánuje celou podporu snížit. A to dost nebezpečným a podivným způsobem.

O hodnotách a skrytých daních

Vláda to má těžké. Lidem se špatně vysvětluje, že jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, když si dokola čtou o tom, že ho k nám za listopad proudilo 95 procent původem z Ruska. Nakupují ho obchodníci, protože je levnější než ten neruský přepravovaný přes Německo a zatížený tamním speciálním poplatkem. Potud je to pochopitelné, stát na to má nulový vliv.

Už žádné rozpočtové triky, volají ekonomové po změně pravidel. Opozice je kupodivu proti

Dění okolo letošního procesu tvorby a schvalování rozpočtu na příští rok ukazuje, že pravidla rozpočtové odpovědnosti obsahují díry, které by bylo dobré zalepit. Upozorňují na to někteří ekonomové. Upravit by se mohlo například to, aby bylo v zákoně jasněji stanoveno, že návrh musí vycházet ze schválené legislativy, či započítávání tzv. superdividend do rozpočtových rámců.

Jak chce vláda dostat univerzity mezi špičku? „Dejte nám peníze, jinak je to fikce“

Výrok premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že za další čtyři roky dostane české univerzity mezi světovou špičku, je čirá fikce. Alespoň pokud jeho vláda skutečně neukáže, že jde o prioritu a nenavýší financování. Předsednictvo Rady vysokých škol (RVŠ) vyzvalo MŠMT, aby zapracovalo srovnání českých mezd s německými do střednědobého výhledu rozpočtu vysokého školství. MŠMT, které začalo chystat úplně nový zákon o VŠ, pro Echo24 popsalo, jak by bylo možné Fialův slib naplnit.

Francouzští poslanci vyslovili vládě nedůvěru. Poprvé od roku 1962

Dolní komora francouzského parlamentu dnes po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu.

„To, co děláte s penězi lidí, jsou jen švindly a manipulace.“ Stanjura se ale svým rozpočtem chlubí

V úterý pozdě večer byl schválen státní rozpočet na příští rok. A to i přes to, že je v něm nevyjasněných a chybějících více než 40 miliard, což ministr financí Zbyněk Stanjura i premiér Petr Fiala mnohokrát zlehčovali. A to až nedůstojným povídáním o pomyslném škrtáním nul. Další problém je to, že rozpočet stojí na předpokladu, že ekonomika příští rok poroste o 2,7 procenta.

Koalice protlačila státní rozpočet se schodkem 241 miliard přes parlament. Teď je na tahu prezident

Vládní koalice večer přehlasovala opozici a protlačila státní rozpočet na rok 2025 přes Poslaneckou sněmovnu. Nyní se bude čekat na to, zda prezident Petr Pavel rozpočet podepíše, nebo zda o něm budou muset poslanci hlasovat znovu. Státní rozpočet počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun.

Francouzský premiér chce prosadit rozpočet na sílu, hrozí mu vyslovení nedůvěry a pád vlády

Francouzská vláda hodlá přijmout návrh rozpočtu na příští rok bez souhlasu parlamentu a vystavit se tak hlasování o nedůvěře jen dva měsíce po nástupu do úřadu, informují dnes s odvoláním na své zdroje francouzská média. Francouzský premiér Michel Barnier využije článek 49, který tento postup umožňuje. Podle deníku Le Monde pozice klíčových aktérů nasvědčují tomu, že vláda by mohla padnout.