Hnutí ANO plánuje mít na ministerstvech výrazně menší množství politických náměstků než končící vláda Petra Fialy (ODS). Pro Echo24 to řekl první místopředseda hnutí Karel Havlíček s tím, že v rámci vlády by se mělo jednat o jednotky politických náměstků. Počet náměstků, které měli k dispozici ministři Fialovy vlády, označil za „kobercový nálet“. Od roku 2023 došlo ke zrušení odborných náměstků a zrušilo se omezení v počtu náměstků členů vlády nejvýše na dva.

Co do počtu ministerských náměstků byla končící vláda Petra Fialy výrazně robustnější než předchozí Babišova vláda. Podle informací z ledna 2022 vzniklo na resortech pod kontrolou pětikoalice více než 20 nových míst pro náměstky oproti vládě předchozí, výrazně se zvýšil také počet politických náměstků. Nejvíce nových náměstkovských míst vzniklo na ministerstvu zemědělství. Hnutí ANO chce zase počet těchto náměstků snížit.

První místopředseda ANO a pravděpodobný ministr hospodářství Karel Havlíček pro Echo24 řekl, že se dají díky zrušení míst náměstků určitě ušetřit nějaké finanční prostředky. „Budeme v tom velmi střízliví. To, co nastalo po nástupu Fialovy vlády, jsem nezažil. To byl kobercový nálet politických náměstků. Já jsem třeba neměl žádného a to jsem měl v jednu chvíli na starosti resort průmyslu, dopravy a dokonce ještě vědu, dělal jsem tedy práci za tři současné ministry. A neměl jsem žádného politického náměstka,“ uvedl Havlíček.

„Chápu, že v nějakých výjimečných případech třeba na přechodnou dobu si může ministr přivést politického náměstka, ale pro mě by tam měli být lidé, kteří jsou kompetentní a zdatní. Nějaké jednotky tam asi mít můžeme v rámci celé vlády, ale budeme velmi velmi střízliví v tom, abychom jich tam měli minimum,“ dodal Havlíček.

Funkce odborných náměstků na ministerstvech se začátkem roku 2023 zanikla a zrušilo se nynější omezení v počtu náměstků členů vlády nejvýše na dva. Změny přinesla koaliční novela služebního zákona, která nabyla účinnosti. Zákon předpokládá i další změny ve státní službě. Týkaly se například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě.

Změny služebního zákona měly podle předkladatelů, tehdejších předsedů klubů pětice vládních koaličních stran, prohloubit odpolitizování státní služby tím, že stanoví jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem. Opoziční poslanci, ale i někteří koaliční senátoři a tehdejší prezident Miloš Zeman mluvili o politizaci státní správy. Zaznívala také slova o vzniku „trafik“ pro zástupce stran koalice. Další výtky sněmovní opozice směřovaly například k možnému zvýšení nákladů na státní správu.

Zatímco Senát předlohu schválil, byť jeho výbory žádaly úpravy, Zeman ji vetoval. Sněmovna jeho postoj koaliční většinou přehlasovala. Předseda klubu ODS Marek Benda za předkladatele ujišťoval, že se po lednu nakonec ukáže, že počet náměstků na ministerstvech bude nižší než za předchozích vlád.

Z odborných náměstků, tedy náměstků pro řízení sekcí, se dneškem stali podle novely vrchní ředitelé sekcí. Zavedení pětiletého funkčního období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků má podle předkladatelů přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby. Státní správa se navíc podle předlohy více otevře pro odborníky zvenčí.

Celkově počet systemizovaných míst na úřadu vlády pod premiérem Fialou výrazně zvýšil v souvislosti se zřízením třech resortů bez portfeje, které chce hnutí ANO zrušit. Jednalo se o pozice ministrů pro evropské záležitosti, pro vědu, výzkum a inovace a také pro legislativu. „Legislativa už je naštěstí vyřešená, protože vláda po vyhození Pirátů z vlády tuto trafiku zrušila. Ministr pro evropské záležitosti je totální trafika, z toho měli všichni akorát legraci, ten člověk nedělal nic a do dneška není jasné, co bylo jeho každodenním úkolem, protože to musí činit resortní ministři, případně premiér,“ uvedl pro Echo24 Havlíček.

„Co se týče vědy, výzkumu a inovací, půjdeme do toho modelu, který zde byl už v minulosti, tedy že to bude buď premiér, nebo vicepremiér, který bude zodpovědný za řízení Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace. Ten tým zůstane v zásadě stejný, ale nebude okolo toho ten ansámbl a sekretariát toho ministra,“ dodal Havlíček s tím, že v minulosti fungovala varianta, kterou by rád zachoval – byť to ještě nemají budoucí vládní strany vyjednané, kdy měl agendu na starosti tehdejší premiér Babiš.

„Ten chodil na RVVI a operativně mu to případně odřídí vicepremiér, což jsem dělal já tehdy. Já jsem vědu dělal osm let, dělal jsem i rozpočty a myslím si, že docela dobře znám jak tu problematiku, tak systém financování. Premiér má ale tu výhodu, že na vládě pak má docela dobrý výtlak a dokáže zájmy výzkumu dobře prosazovat. A pro nás je výzkum alfou a omegou naší hospodářské strategie, která je postavena na přidané hodnotě a posilování profitability privátního sektoru. Výzkum a inovace jsou pro to absolutní základ a bylo by dobré, aby u toho premiér byl, ale můžeme se domluvit tak, že já obsloužím tu operativu,“ uvedl dále Havlíček.