Vyjednávání o budoucí vládě zažívají bouřlivý vývoj. Nyní je pravděpodobné, že ve vedení Poslanecké sněmovny opět zasedne dosavadní první místopředsedkyně dolní komory Věra Kovářová (STAN), ačkoli se objevovaly i informace, že by místopředsednické místo připadlo šéfovi hnutí STAN Vítu Rakušanovi. Dalším místopředsedou by mohl být Marek Benda (ODS), který by měl zároveň vykonávat i pozici šéfa klubu občanských demokratů, do níž už byl zvolen. Vystřídal by tak svého stranického kolegu Jana Skopečka, který tutéž funkci zastával v minulém volebním období. Pro Echo24 to uvedl zdroj obeznámený s povolebním vyjednáváním s tím, že vláda hnutí ANO s SPD a Motoristů sobě by mohla vzniknout ve druhé polovině prosince, tedy zhruba ve stejné době, kdy byla před čtyřmi lety jmenována vláda Petra Fialy (17. prosince 2021).

V předsednictvu sněmovny by se mohlo objevit ještě jedno překvapivé jméno. Zatímco od začátku vyjednávání se mluvilo o Filipu Turkovi jako kandidátovi na ministra zahraničí, v souvislosti s kauzami, které se okolo něj vyskytují, je nyní podle serveru Seznam Zprávy na stole varianta, že by se mohl stát místopředsedou sněmovny. Na tuto pozici mají Motoristé podle závěrů vyjednávání nárok.

V médiích se původně objevila informace, že místopředsedou má být šéf hnutí STAN Vít Rakušan, podle zdroje blízkého povolebnímu vyjednávání by nakonec tuto pozici měla vykonávat právě Kovářová, která v uplynulém volebním období vykonávala funkci první místopředsedkyně. Do vedení sněmovny by se pak měl dostat také nejdéle sloužící poslanec Marek Benda. Ten již byl zvolen předsedou poslaneckého klubu, kterým by měl zůstat. Benda je ze strany části členů ODS terčem kritiky a spekuluje se o tom, zda si své pozice po lednovém kongresu občanských demokratů udrží. Vláda by měla být podle stejného zdroje sestavená ve druhé polovině prosince.

Opozice v tomto volebním období získá předsednické posty v osmi sněmovních výborech, třech komisích a jedné stálé delegaci. Vyplynulo to z úvodního kola vyjednávání opozičních subjektů s vítězným hnutím ANO. Je to stejný počet, jaký měla dosavadní opozice v právě uplynulém volebním období. Občanští demokraté mají mít tři předsedy, lidovci a Starostové po dvou, TOP 09 jednoho. Nejhůře dopadli Piráti, kteří nezískají žádný výbor ani komisi. Občanští demokraté a Starostové by navíc měli získat po jednom křesle právě ve vedení sněmovny. Proti dosavadním šesti místopředsedům mají být nově jen čtyři.

O společném programu možné vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů budou každý pracovní den příštího týdne jednat za ANO místopředsedové hnutí Karel Havlíček a Alena Schillerová, za Motoristy předseda Petr Macinka a šéf sněmovního klubu strany Boris Šťastný a za SPD předseda hnutí Tomio Okamura s místopředsedou Radimem Fialou. Po prvním jednání, které se ve středu odehrálo ve Sněmovně, o tom novináře informoval Havlíček. Podle jednotlivých projednávaných oblastí doplní vyjednávače odborní experti stran.

Prvním, co chce vznikající koalice změnit, jsou sociální odvody pro živnostníky. Schillerová řekla, že se na tom shodují všechny tři subjekty. Protože změna by měla platit od ledna, strany ji předloží formou poslaneckého návrhu. Pokud by návrh nestihl projít legislativním procesem, bude návrh obsahovat zpětnou účinnost k začátku ledna, živnostníci by tak podle Schillerové měli ušetřit minimálně 1715 korun měsíčně.

Podle Okamury strany na prvním jednání projednávaly také zlevnění energií cestou snížení poplatků za obnovitelné zdroje, odmítnutí emisních povolenek pro domácnosti, zkrácení doby stavebního řízení či posílení příjmů zdravotních pojišťoven. Vyjednavači se budou zabývat podle Okamury i odmítnutím migračního paktu.

Boris Šťastný z Motoristů uvedl, že experty, kteří se u jednání objeví, nelze automaticky brát jako kandidáty strany na ministry daných kapitol. Připomenul, že personální otázky chce předseda ANO Andrej Babiš řešit až po programové dohodě. Programové prohlášení a návrh obsazení jednotlivých ministerstev by chtělo hnutí ANO prezidentovi předložit v polovině listopadu.

Karel Havlíček pro Echo24 řekl, že se naskytla „velmi dobrá možnost postavit vládu, která bude stát na pohodlné většině“. Zmíněné tři subjekty mají dohromady 108 poslanců, stejně jako měla původní pětikoalice Petra Fialy. „Druhá věc je, že jde o vládu, která je ideologicky poměrně ukotvená jako středopravicová, zůstaneme-li u té klasické terminologie. Navíc jde o vládu postavenou na konzervativních principech, jakkoliv někdo může být razantnější a někdo zase méně. To si myslím, že je určitá šance to poskládat ne jen na základě toho, co nechceme, ale i toho, co chceme. Končící vláda byla postavena na principu nenávisti a toho, co nechce. My máme šanci vytvořit solidní program, který tu zemi někam posune,“ uvedl Havlíček.

Vyjednávání o vládě i složení čela sněmovny provází kauzy okolo čestného prezidenta Motoristů sobě Filipa Turka, který se měl podle původních informací stát ministrem zahraničních věcí. Škodí mu však xenofobní a rasistické příspěvky na sociálních sítích, o nichž informoval Deník N, Turek se od nich částečně distancoval a Motoristé podali trestní oznámení. Na straně druhé je pak i informace serveru iRozhlas.cz, podle nichž Turek před osmi lety vyhrožoval zaměstnanci saúdskoarabské ambasády. Ve společných garážích mu za stěrač auta dal obrázek šibenice, na střeše vozu pak stála velká lovecká nábojnice. Případ řešila policie, Turek přiznal, že šibenici nakreslil, vysvětloval to tím, že bránil svou tehdejší přítelkyni. Zástupci ANO a SPD čekají, zda čestný prezident Motoristů vše vysvětlí a obhájí.