Polsko je nyní nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války, ale v tuto chvíli není důvod tvrdit, že země je ve válečném stavu, uvedl dnes podle agentury Reuters v parlamentu polský premiér Donald Tusk. Polské vedení je podle Tuska s ohledem na noční narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony odhodláno jednat jako "jedna pěst" a konzultuje se spojenci posílení protivzdušné obrany země.
Tento týden uběhlo 86 let od začátku druhé světové války. Dne 1. září 1939 se německá vojska převalila přes polské hranice a začal Hitlerův pokus o ovládnutí Evropy. O dva dny později Francie a Británie vyhlásily válku Německu, čímž konflikt přerostl v celokontinentální záležitost. Zároveň nedávno uběhlo 80 let od formálního ukončení této nejničivější války v dějinách, 2. září 1945 Japonsko podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci. V Evropě je ze zřejmých důvodů asijská část druhé světové války přehlížena.
Brát prázdniny jako čas okurkové pohody, kterou si nenecháme kazit žádnými závažnými tématy, bylo v českém prostředí dlouho příjemným zvykem. Jenže tyhle pořádky už neplatí poslední tři roky, kdy dennodenně sledujeme zprávy z válek na Ukrajině a v Gaze. Nepřetržitě jsme zahlcováni novými informacemi, fotografiemi dalších mrtvých a materiálních zkáz i analýzami bojů, jaké Evropa zdánlivě dlouho nepamatuje. Jenže úplná novinka to není – jen jsme zapomněli, že podobné zprávy a obrazy k nám proudily před třiceti lety z Balkánu, kdy na prostoru bývalé Jugoslávie vypuklo postupně několik válek.
Záběr ukazuje scénu z Charkova někdy v roce 2024. Ulice druhého největšího města na Ukrajině jsou i přes den prakticky prázdné, na domech jsou vidět stopy po ruském ostřelování, co chvíli se rozezní sirény, lidé přežívají hodiny a hodiny v protileteckých krytech, i děti se učí v podzemí, z dálky je slyšet dělostřelba, občas dopadne raketa. Ulicí jdou návštěvníci z Česka, štáb dokumentárního filmu a jeho aktéři. Blíží se auto, hodně omlácený žigulík na pokraji rozpadu. Jeden z aktérů si ho všimne, obličej se mu roztáhne do vřelého úsměvu.
Ukrajinské ozbrojené síly zaútočily v noci na neděli na kolonu ruských vojáků v Kurské oblasti. Mezi vážně zraněnými byl i ruský generál Esedullah Abačev, kterému byly následně amputovány paže a noha. Uvedlo to ukrajinské rádio NV s odkazem na Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny, tedy ukrajinskou vojenskou rozvědku.
Rusku by neměly být dány žádné odměny ani dary, aby ho uspokojily, napsal dnes na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha zřejmě směrem k Washingtonu jako reakci na chystaný mírový páteční summit amerického prezidenta Donalda Trump a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce o ukončení války na Ukrajině. Všeobecně se předpokládá, že Kyjev bude nucen k územním a dalším ústupkům, což ukrajinské vedení odmítá.
Dnes je to 80 let od momentu, kdy Američané shodili atomovou bombu na Nagasaki. Osud Nagasaki zůstává trochu ve stínu Hirošimy, která byla bombardována jako první a zemřelo tam více lidí. Zároveň je to ze dvou nasazení jaderné pumy v historii to kontroverznější. Najdou se zastánci zničení Hirošimy, kteří tvrdí, že nasazení atomové zbraně na Nagasaki bylo zbytečné a spíše motivované vyzkoušet novou ničivou technologii za jiných podmínek. Ve skutečnosti byla obě shození atomovek nejen legitimní a potřebná, ale ve výsledku zachránila více životů, než zmařila.
Celkem 69 % Ukrajinců nyní podporuje ukončení války s Ruskem prostřednictvím jednání, což je dramatický posun oproti roku 2022, kdy chtělo vyjednávat pouze 22 %, zatímco 73 % podporovalo boj až do vítězství, ukazuje průzkum Gallupova ústavu. Informoval o tom dnes ukrajinský anglicky psaný list Kyivpost. Přitom důvěra v prezidenta Volodymyra Zelenského mezi Ukrajinci klesla z 65 % v červnu na 58 % v červenci.
Před týdnem, v sobotu 26. července, přednesl maďarský premiér Viktor Orbán na letní univerzitě v karpatské obci Bálványos svůj tradiční dlouhý prázdninový projev. Je to akce, která má ideologicky i personálně blízko k vládnoucí straně Fidesz, a tak šlo letos o projev uzavírající stávající volební cyklus, protože napřesrok na jaře proběhnou v Maďarsku parlamentní volby. Na to konto Orbán žoviálně podotkl, že doufá, že za rok na tomtéž místě přednese projev otevírající nový vládní cyklus. Ostatně ten letošní lze sotva označit za bilanční.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy jsou plně připraveny na jaderný konflikt s Ruskem. Trump to řekl v pátek v televizi Sky News v rozhovoru s novináři na trávníku Bílého domu. Znovu také potvrdil, že nařídil rozmístění amerických jaderných ponorek poté, co se objevily hrozby místopředsedy ruské Bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva, které Trump považuje za přímou hrozbu pro občany USA. Trump zároveň ale nevyloučil brzké jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Při přestřelkách u hranic mezi Thajskem a Kambodžou podle thajské armády zemřelo devět civilistů a 14 dalších utrpělo zranění. Thajští a kambodžští vojáci na sebe stříleli na nejméně šesti místech v pohraniční oblasti pár hodin poté, co obě země přerušily diplomatické vztahy. Thajská armáda také uzavřela všechna kontrolní stanoviště na hranici s Kambodžou, napsala agentura Reuters. České ministerstvo zahraničí již varovalo před cestami do sporné oblasti. Právě Thajsko patří mezí oblíbené cíle českých turistů.
„Umělá inteligence je výtvorem mimozemské, nadřazené inteligence, která je přímo mezi námi a nepochází z dalekého vesmíru,“ řekl v nedávném v rozhovoru pro Noema Magazine historik Niall Ferguson. „Vždy jsme si představovali, že mimozemšťané přijdou z jiného světa. Ukazuje se však, že je vytvoříme sami a obdaříme je inteligencí, která nás nakonec předčí. Měli bychom být velmi opatrní, kam tohle nejspíš povede. Přinejmenším riskujeme, že budeme sdílet osud koní. Nahradíme sami sebe tak, jak jsme kdysi nahradili koně.“
Do obrany země by se byla ochotna zapojit více než polovina lidí, necelá polovina z nich i se zbraní v ruce. Většina Čechů ale neuvažuje o službě v armádě. Vyplývá to ze dnes zveřejněného průzkumu agentury STEM. Čtvrtina populace se vyjádřila pro navyšování výdajů na obranu na tři nebo pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Průzkum se uskutečnil od 12. do 26. června a zúčastnilo se ho 1059 dospělých respondentů.
Spojené státy a Evropská unie mají nejvýše 18 měsíců abychom se připravili na potenciální rozsáhlý vojenský konflikt s Čínou a Ruskem, píše ukrajinská Pravda. Na bezpečnostní konferenci ve Wiesbadenu to uvedl generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě. O zprávě informoval také německý deník Bild a agentura Interfax-Ukrajina. Podle Grynkewiche hrozí reálné riziko agrese ze strany Číny a Ruska.
Berlínské nemocnice se připravují na možnost, že vypukne válka a budou muset ošetřovat velké množství zraněných. Podle členky berlínské zemské vlády Iny Czyborraové je tento scénář kvůli válce na Ukrajině pravděpodobnější, než se ještě před rokem 2022 mohlo zdát. Vznikl proto nový plán civilní ochrany, který s válečným konfliktem v německé metropoli počítá. Jeho části jsou ale tajné.
Největší evropský přístav nizozemský Rotterdam se připravuje na údajnou válku s Ruskem. Rezervuje výlučný prostor pro vojenské nákladní lodě z USA, Kanady a Británie a plánuje, jak přesměrovat zásilky v případě vypuknutí války, píše deník Financial Times. Přístav vždy sloužil i pro vykládku vojenského materiálu, ale ani během studené války neexistovala žádná jeho část speciálně vyhrazená pro armádní logistiku. Nyní je pro tyto potřeby vyhrazena část kontejnerového terminálu, uvedl FT.
Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu v pátek odpoledne telefonicky hovořili. Oba diskutovali o eskalaci ruských útoků a dodávkách systémů protivzdušné obrany. Vedoucí ukrajinské prezidentské administrativy Andrij Jermak označil rozhovor za „velmi důležitý a významný“. Rozhovor se konal je krátce poté, co USA rozhodly pozastavit prodej zbraní Ukrajině, včetně protivzdušných raket a dělostřeleckých granátů.
Dvanáctidenní válka mezi Izraelem a Íránem, ke které se na poslední chvíli přidaly i Spojené státy, skončila. Je nepochybné, že větší šrámy utrpěl Írán. Izrael ponížil jeho ozbrojené síly, když během pár hodin získal naprostou leteckou nadvládu, cílenými útoky zabil třicet vysoce postavených vojenských velitelů a čtrnáct jaderných vědců, bombardoval vojenská a jaderná zařízení po celé zemi i symboly režimu. Nyní nastává vyhodnocení následků. Splnila izraelská operace svůj cíl zničit, či alespoň značně poškodit íránský jaderný program? A jaké budou geopolitické dopady?
Izraelský vzdušný úder na věznici Evín v Teheránu zabil 71 lidí, uvedl dnes mluvčí íránské justice Asghar Džahangír, kterého citovala íránská justiční webová stránka Mízán. Izrael na nechvalně známou věznici Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo cizinci, zaútočil v pondělí 23. června. Íránské úřady původně den po izraelském útoku na věznici uváděly, že při něm přišlo o život několik lidí a že kvůli poničení areálu přemístily vězně jinam.
Je už v povaze politiky, že se určité události komentují způsobem, který má velkou přitažlivost, ačkoli nemá s realitou naprosto nic společného – tak jako vůz na polní cestě dřív či později sjede do vyjetých kolejí. Z bitcoinového průšvihu ministra Blažka udělala opozice okamžitě „korupční kauzu“, aniž by existoval jediný důkaz o tom, že šlo o korupci. Tak, prostě – jsme zvyklí mluvit o korupci, vládní STAN má korupční kauzu Dozimetr, tak tohle prohlásíme taky za korupční kauzu. Na mezinárodní scéně se děje totéž s americkým zásahem v Íránu.
Šéf izraelské rozvědky Mossad David Barnea v odvysílaném projevu pochválil své agenty za jejich roli v izraelské operaci proti Íránu, zároveň poděkoval americké Ústřední zpravodajské službě (CIA) a slíbil trvalou ostražitost. "Zůstaneme ostražití a budeme pečlivě sledovat všechny projekty v Íránu, o kterých víme a víme o nich hodně. Budeme u toho jako dosud," uvedl Barnea.
Jak moc byly izraelské a americké útoky na Írán úspěšné, se zatím nedá s určitostí říct. Vůbec se toho ve vztahu k posledním událostem dá s jistotou říct dost málo. Přinejmenším se ale zdá, že se americké administrativě zatím daří udržet konflikt v pro ni zvládnutelných mezích. Hrozba, že by se válka vymkla kontrole a začala se řídit vlastní expanzivní dynamikou, se zatím nenaplňuje (jistě, všechno se může změnit – a třeba i rychle). Íránská odveta za americký útok byla velmi symbolická. Vyhlášené příměří se jaksi kodrcavě, ale přece prosazuje – alespoň to tak v tuto chvíli vypadá.
Války mají tendenci oscilovat mezi tvrdým pragmatismem a významným symbolismem a poslední vlna izraelských náletů na Teherán zahrnovala hojnou míru obojího. Izraelské ozbrojené síly tvrdí, že zničily několik objektů patřících íránským revolučním gardám (Basídž), a to v okamžiku, kdy se v nich nacházelo několik set jejích příslušníků. To by představovalo ten pragmatismus – za předpokladu, že se tato informace ověří. Basídžové jsou opěrnou silou celého systému, jejich zdecimování je v logickém zájmu protivníka.
Americký prezident Donald Trump mě útokem na Írán překvapil, nerozumím tomu, proč nevyšla diplomatická jednání. V zahraniční politice se mu zatím nedaří, uznává bývalý premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Dodal, že doufá, že má Trump všechno promyšlené a že nyní dojde k diplomatickému jednání, neboť eskalace a případné teroristické útoky považuje za velmi špatné. Sám Babiš a představitelé hnutí ANO Trumpa před prezidentskými volbami podporovali.
Ruský prezident Vladimir Putin při dnešním přijetí šéfa íránské diplomacie Abbáse Arakčího v Kremlu odsoudil útoky Spojených států a Izraele na Írán jako nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou agresi. Jednání s íránským ministrem označil podle tiskových agentur za příležitost společně hledat východiska ze situace v regionu. Teherán je pokládán za blízkého spojence Moskvy, připomněla agentura AFP. "Je to naprosto nevyprovokovaná agrese proti Íránu, neopírá se o žádný základ, o žádné opodstatnění," prohlásil Putin
Izraelská armáda s bezprecedentní silou útočí na cíle spojené s íránským režimem a vládou v centru Teheránu, oznámil dnes izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Podle zpráv z Íránu se terčem útoku stala jedna z univerzit v hlavním městě nebo vstup do nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni nebo lidskoprávní aktivisté. "Izraelská armáda v současnosti s bezprecedentní silou útočí na cíle režimu a vládní represivní úřady v centru Teheránu," cituje Kace server The Times of Israel.
Izraelská armáda zahájila v noci na dnešek novou vlnu leteckých úderů na cíle v Íránu. Írán později podle izraelské armády vyslal na Izrael jednu balistickou raketu, kterou protivzdušná obrana zničila. Při útoku nebyl nikdo zraněn, píše server The Times of Israel. Izrael od 13. června útočí na Írán s tím, že se snaží zničit jeho jaderný program. V noci na neděli se leteckými údery na tři jaderná zařízení do konfliktu zapojily Spojené státy.
Americký prezident Donald Trump jednal strategicky správně, když Íránu říkal, že mu dává ještě dva týdny na jednání, zatímco útok už byl v tu chvíli nejspíše v pohybu. V pořadu Echo Prime Time to uvedl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dodal, že Izrael vede válku na dvou frontách, pozemní v Gaze a vzdušný s Íráne. Propojení konfliktů tak, že by došlo ke světové válce, podle něj nehrozí.
Íránští představitelé údajně zvažují odvolání ajatolláha Alího Chameneího z funkce nejvyššího vůdce Íránu poté, co se země stala terčem náletů Izraele a Spojených států, uvedly v neděli pro The Atlantic dva zdroje zapojené do diskusí, informoval v neděli večer list Jerusalem Post. "Každý ví, že Chameneího dny jsou sečteny," šíří se prý v Teheránu. Klíčovou roli by prý mohl sehrát bývalý prezident Hasan Rúhání, panují ale obavy, že situace by se mohla vyvinout v pravý opak.
Spojené státy jsou „připraveny jednat“ s Íránem o jeho civilním jaderném programu, uvedl v neděli nejvyšší americký diplomat Marco Rubio v rozhovoru, který odvysílala stanice Fox News. Podle ministra zahranuičí cílem amerických úderů z noci na dnešek nebylo svržení íránského režimu, který vedou šíitští duchovní.
