NATO odmítlo v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 žádost prezidenta Volodymyra Zelenského uzavřít vzdušný prostor nad napadenou zemí. V rozhovoru pro list The Sunday Times to uvedl norský politik a bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že se obával, že se v době jeho vedení Severoatlantická aliance rozpadne. NATO nechtělo kvůli Ukrajině riskovat třetí světovou válku, řekl Stoltenberg s odkazem na slova tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena.

NATO odmítlo uzavřít ukrajinský vzdušný prostor ze strachu z přímé války s Ruskem, uvedl bývalý generální tajemník Jens Stoltenberg v rozhovoru pro The Sunday Times s tím, že v prvních dnech plnohodnotné invaze mu osobně zavolal prezident Volodymyr Zelenskyj a požádal NATO, aby nad Ukrajinou zavedlo bezletovou zónu.

Stoltenberg vysvětlil, že musel odmítnout, protože uzavření vzdušného prostoru by vyžadovalo zničení ruských protivzdušných systémů v Bělorusku a Rusku a jakýkoli letecký střet by znamenal přímý vojenský konflikt mezi NATO a Moskvou. „Kdyby do vzdušného prostoru vstoupilo ruské letadlo, museli bychom ho sestřelit – a to by vedlo k plnohodnotné válce,“ řekl Stoltenberg s tím, že rozhodnutí bylo motivováno obavami z třetí světové války.

„Na to jsme nebyli připraveni. Jak tehdy řekl prezident Biden, nebudeme riskovat třetí světovou válku kvůli Ukrajině,“ dodal a uvedl, že podpora Kyjeva bez přímého zapojení zůstává správnou strategií, ale připustil, že silnější akce NATO po anexi Krymu mohla zabránit totální válce.

Přiznal také, že se obával, že se během jeho vedení aliance rozpadne. „Na summitu NATO v roce 2018, když prezident Trump prohlásil, že zvažuje vystoupení z aliance, jsem se obával, že budu generálním tajemníkem, který uvidí konec NATO,“ uvedl Stoltenberg. Podle něj se situace změnila poté, co evropští spojenci slíbili zvýšit výdaje na obranu, což nakonec pomohlo zabránit rozpadu aliance.„Většina zemí nyní utrácí mnohem více než před několika lety. Existují také plány na další zvyšování výdajů na obranu,“ řekl Stoltenberg.

Na červnovém summitu NATO se skutečně členské státy zavázaly vydávat celkem pět procent HDP na obranu, respektive na investice s obranou spojené. Nicméně řada členských států, včetně pravděpodobného budoucího českého premiéra Andreje Babiše (ANO) zpochybňuje tuto výši s tím, že tolik peněz nejde efektivně utratit.

Trump dává zároveň najevo své rozladění z dosud neúspěšné snahy uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou, nedávno mimo jiné avizoval, že Spojené státy obnoví testy jaderných zbraní. Šéf Bílého domu tvrdí, že Rusko a Čína testují atomové zbraně, ale nemluví o tom. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak v sobotu sdělil, že začala práce na rozkazu ruského prezidenta Kremlu Vladimira Putina, na jehož základě mají být připraveny plány na možný ruský jaderný test. Mír na Ukrajině se zatím nezdá být na blízku.

Bývalý generální tajemník NATO Stoltenberg v rozhovoru také označil stažení z Afghánistánu za „největší porážku NATO“, i když stále věří, že to bylo správné rozhodnutí, navzdory „bolesti a utrpení, které to způsobilo tolika lidem“.