Spojené státy jsou „připraveny jednat“ s Íránem o jeho civilním jaderném programu, uvedl v neděli nejvyšší americký diplomat Marco Rubio v rozhovoru, který odvysílala stanice Fox News. Podle ministra zahranuičí cílem amerických úderů z noci na dnešek nebylo svržení íránského režimu, který vedou šíitští duchovní.
Největší a nejznámější kryptoměna bitcoin klesla dnes po americkém útoku na íránská jaderná zařízení pod hranici 100 000 dolarů (2,15 milionu korun). Výrazně oslabují i další digitální měny včetně druhého největšího etheru. Protože tradiční trhy jsou o víkendu zavřené, představují kryptoměny jedinou třídou aktiv, která reaguje na turbulentní vývoj na Blízkém východě. Krátce po 17:00 SELČ ztrácel bitcoin podle specializovaného serveru CoinDesk za posledních 24 hodin 3,7 procenta na zhruba 99 720 USD.
Íránský parlament v den útoku na íránská jaderná zařízení odhlasoval, že země má uzavřít Hormuzský průliv. Přes úzký pás vody mezi Íránem a Spojenými arabskými emiráty proudí okolo 20 % světového obchodu s ropou a plynem. Jeho uzavření by významně zasáhlo globální ekonomiku. Rozhodnutí ještě musí schválit nejvyšší íránský vůdce Alí Chameneí. Informuje například Newsweek. Hormuzský průliv, široký mezi 38 až 55 kilometry, spojuje Perský záliv s Arabským mořem.
Při útoku na íránská jaderná zařízení použily Spojené státy poprvé bombu GBU-57 přezdívanou "ničitel bunkrů". Tato masivní bomba určená právě k penetraci podzemních systémů a tunelů má schopnost opožděné roznětky, čímž dojde k explozi až v podzemí. Podle informací Fox News použily Spojené státy při útoku na íránská jaderná zařízení 5-6 těchto bomb, aby dosáhly větší hloubky. Vývoj bomby započal krátce po začátku války v Iráku.
Jaderný program Íránu vážně ohrožuje mezinárodní bezpečnost, dnešní americký útok na tři íránské jaderné provozy je tak pochopitelnou snahou zabránit mu ve vývoji jaderných zbraní, uvedl na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Doufá, že vojenská akce USA přiměje íránský režim k jednání, které by vedlo k uklidnění situace na Blízkém východě. Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského ČR situaci na Blízkém východě pozorně sleduje a je připraveno podpořit veškeré úsilí, které by vedlo k diplomatickému řešení a zachování regionální stability.
Konflikt Izraele s Íránem sleduje celý svět s obavami nejen kvůli vojenskému střetu, ale i dopadům na ceny ropy a plynu. Írán jako významný exportér obou komodit znepokojuje světové trhy. V reakci na konflikt stoupla výrazně cena ropy i plynu. Podle ekonomů by mohl benzín zdražit o několik korun. Po přímém útoku USA na Írán zažilo Česko největší jednodenní zdražení za téměř dva roky, upozornil ekonom Lukáš Kovanda a radí motoristům natankovat teď plnou nádrž.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli Izraelcům řekl, že dodržel svůj slib zničit íránský jaderný program a uvedl, že útok USA na Írán byl proveden v „úplné koordinaci“ s jeho zemí. Uvedla to agentura AFP. „V plné koordinaci s prezidentem (Donaldem) Trumpem a v plné operační koordinaci mezi (izraelskými silami) a americkou armádou, Spojené státy zaútočily na tři íránská jaderná zařízení (ve) Fordu, Natanzu a Isfahánu,“ řekl Netanjahu ve videozprávě nahrané a odvysílané v televizi.
Íránské jaderné provozy byly při amerických útocích zcela zničeny, řekl dnes americký prezident Donald Trump v projevu k národu. Vystoupil s ním krátce poté, co oznámil, že Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné komplexy. Varoval Teherán, že pokud nepřistoupí na mír, čekají ho mnohem větší údery. "Írán čeká buď mír nebo tragédie," prohlásil Trump. "Pamatujte si, že zbývá mnoho cílů ... A pokud mír nepřijde rychle, půjdeme po těchto cílech přesně, rychle a šikovně," řekl Trump v krátkém proslovu
Poslední dny přinesly další zrychlení mezinárodněpolitických turbulencí, tentokrát kvůli izraelskému preventivnímu útoku na Írán. Vláda Benjamina Netanjahua s drsnou efektivitou už dva roky likviduje jednotlivé součásti nepřátelského obklíčení Izraele a dospěla k samotné hlavě hydry, tedy režimu ajatolláhů. Na tuto brutální efektivitu si asi musíme ve světě léta Páně 2025 začít zvykat – stejně jako na skutečnost, že turbulence mezinárodního řádu zřejmě otevřou stavidla dalších lokálních konfliktů, protože teď přišel ten správný čas vyřizovat účty a chytat příležitosti.
Izrael tvrdí, že se podařilo zmařit íránský plán na útok proti izraelským občanům na Kypru. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar na síti X uvedl, že se o útok pokusily jednotky íránských revolučních gard a cílem měli být izraelští občané na Kypru. Na tomto ostrově se v posledních dnech shromáždily tisíce lidí, kteří buď čekají na repatriaci do Izraele, nebo zemi opustili kvůli pokračujícímu konfliktu, který trvá už devátým dnem.
Dva až čtyři strategické bombardéry B-2 Spirit vzlétly v sobotu ráno z letecké základny Whiteman v americkém Missouri, jak vyplývá z údajů o sledování letů a záznamů komunikace amerického řízení letového provozu, píše izraelský deník Haaretz. Letouny jsou podle deníku pravděpodobně na cestě na americkou vojenskou základnu Guam v Tichém oceánu. B-2 Spirit je jediný bombardér schopný nést bombu GBU-57
Napětí mezi Íránem a Izraelem dosáhlo nového vrcholu. Nejvyšší vůdce Islámské republiky Alí Chameneí se podle informací tří íránských činitelů skrývá v bunkru a přijal řadu krizových opatření pro případ, že by nepřežil izraelské útoky, píše The New York Times. Chameneí, který stojí v čele Íránu už přes tři desetiletí, z obavy před atentátem zcela přerušil elektronickou komunikaci a se svým vojenským velením komunikuje výhradně přes důvěryhodného prostředníka, uvedl list.
Izraelsko-íránský konflikt si v Íránu zatím vyžádal životy nejméně 430 lidí a dalších asi 3500 jich bylo zraněno, uvedla dnes íránská státní agentura Núr News s odkazem na íránské ministerstvo zdravotnictví. Vzdušná válka mezi Íránem a Izraelem trvá od pátku 13. června, kdy Izrael zahájil útoky na íránské vojenské a jaderné objekty, jaderné vědce a vojenské špičky, načež Írán začal provádět raketové a dronové útoky na Izrael. Vzájemné údery od té doby pokračují.
Izrael a Írán, dva regionální soupeři, si dál vyměňují vzdušné údery v konfliktu, do kterého by se mohly v příštích dnech zapojit také Spojené státy. Íránská raketa dnes zasáhla i nemocnici na jihu Izraele, což způsobilo zranění desítkám lidí, a také Izrael pokračoval už sedmým dnem v útocích na Írán. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že armáda židovského státu dosud zničila přes polovinu íránských odpalovacích zařízení balistických raket. Podle Bílého domu se během dvou týdnů americký prezident Donald Trump rozhodne, zda se USA do izraelsko-íránského konfliktu zapojí.
Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek v Teheránu zasáhla desítky vojenských cílů, včetně Organizace pro obranný vývoj a výzkum (SPND), jež podle Tel Avivu byla zapojena do íránského programu vývoje jaderných zbraní. Írán mezitím dnes ráno provedl raketový útok na Izrael, v jehož důsledku v jihoizraelském městě Beer Ševa bylo podle zdravotnické služby Magen David Adom lehce zraněno pět lidí, napsal deník Haarec.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během páteční návštěvy nemocnice Soroka v Beer Ševě prohlásil, že jeho rodina nese „obrovskou osobní cenu“ za probíhající konflikt s Íránem. Onou "obrovskou osobní cenou" měl přitom na mysli již podruhé odloženou svatbu svého syna Avnera. Svatbu museli údajně dvakrát odložit kvůli bezpečnostním rizikům. Výrok zazněl krátce poté, co město Beer Ševa čelilo přímému útoku.
Izraelsko-íránskou válkou, jež pokračovala osmým dnem, se dnes zabývala Rada bezpečnosti OSN. Řada jejích členů tam vyzvala k diplomatickému řešení konfliktu, který minulý týden začal Izrael kvůli íránskému jadernému programu. O něm dnes v Ženevě jednali ministři zahraničí Německa, Francie, Británie a Íránu a šéfka diplomacie EU. Shodli se, že problém íránského jaderného programu nemá vojenské řešení, a dohodli se na další schůzce.
Rusko neusiluje o kapitulaci Ukrajiny, ale chce, aby Kyjev uznal realitu na bojišti, prohlásil dnes podle agentur TASS a Reuters ruský prezident Vladimir Putin na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. Šéf Kremlu také řekl, že považuje Rusy a Ukrajince za jeden národ, a tím pádem Ukrajinu za vlastní. Současně tvrdil, že Moskva nikdy nezpochybňovala právo Ukrajiny na nezávislost, ale znovu hovořil o její neutralitě. Ukrajina se brání už čtvrtým rokem celoplošné ruské invazi.
Írán dnes odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket, cílil mimo jiné na Tel Aviv či Haifu. V severoizraelském městě Haifa utrpělo zranění 23 lidí, informoval server The Times of Israel (ToI). Na severu Izraele podle ToI dnes zemřela jedenapadesátiletá žena, která dostala infarkt poté, co se kvůli raketovému poplachu s ostatními schovala v krytu. Také Izrael dnes opět bombardoval íránské území, kde zasáhl mimo jiné další odpalovací zařízení pro rakety a zabil jednoho z velitelů íránských revolučních gard,.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Podle izraelského tisku to Kac řekl při jednání s armádním velením. Další cíle války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, je íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež Írán používá k útokům na izraelské území. "Musíme udeřit na všechny symboly (íránského) režimu a na jeho represivní mechanismy," uvedl Kac.
Šéf britské diplomacie David Lammy míní, že v příštích dvou týdnech existuje možnost dospět k diplomatickému řešení ohledně íránského jaderného programu a uzavření dohody, která by zabránila dalšímu zhoršení situace. Britský ministr se tak podle tiskových agentur vyjádřil po jednání se šéfem americké diplomacie Markem Rubiem a zmocněncem Stevem Witkoffem ve Washingtonu a před dnešní schůzkou v Ženevě, kde má spolu se svými kolegy z Německa a Francie jednat s jejich íránským protějškem o íránském jaderném programu.
Spojené státy americké zřejmě směřují k zásadnímu rozhodnutí ohledně zapojení do konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Jak informoval deník Bild, prezident Donald Trump měl podle amerických médií, Wall Street Journal či New York Times, schválit vojenské plány útoku na íránský režim ajatolláha Alího Chameneího. K jejich spuštění nyní chybí pouze formální rozkaz prezidenta. Otázkou zůstává, jak hluboce se Spojené státy do konfliktu zapojí.
Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek v Teheránu zasáhla desítky vojenských cílů, včetně Organizace pro obranný vývoj a výzkum (SPND), jež podle Tel Avivu byla zapojena do íránského programu vývoje jaderných zbraní. Írán mezitím dnes ráno provedl raketový útok na Izrael, v jehož důsledku v jihoizraelském městě Beer Ševa bylo podle zdravotnické služby Magen David Adom lehce zraněno pět lidí, napsal deník Haarec. Vzdušná válka mezi Izraelem a Íránem s dneškem vstoupila do druhého týdne.
Americký prezident Donald Trump na sociálních sítích v úterý vyzval Írán k „bezpodmínečné kapitulaci“ (co přesně by to za momentálního stavu konfliktu mělo znamenat?), ve stejný den pak triumfálně oznámil, že „úplnou totální“ kontrolu nebe nad Íránem „máme my“. Ve chvíli, kdy tento komentář vzniká, ale ještě není vůbec jasné, do jaké míry a zda vůbec Amerika součástí toho „my“ je. Otázka případné americké účasti na útoku je nejvíc diskutovaná v souvislosti s možným bombardováním íránských podzemních komplexů, k jejichž zničení izraelská munice nestačí.
Raketové salvy si už Írán a Izrael vyměňují několik dní. Přestože se izraelská armáda domnívá, že leteckými údery už vyřadila dvě třetiny íránských odpalovacích zařízení, je Írán stále schopen zahltit vícevrstevnatou izraelskou obranu a rakety už zabily přes dvacet Izraelců. Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy však stále izraelská obrana patří mezi nejlepší na světě, když dosahuje víc jak 85 % úspěšnosti. Upozorňuje, že na rozdíl od předchozích útoků Írán využívá více balistické rakety a útoky kombinuje.
Velitelství izraelských obranných sil (IDF) potvrdilo, že Írán ve čtvrtek ráno vypálil na centrální Izrael nejméně jednu balistickou raketu s hlavicí naplněnou kazetovou municí. Podle armádních informací se raketová hlavice rozpadla během sestupu zhruba v sedmikilometrové výšce a rozptýlila kolem dvaceti menších výbušnin v okruhu osmi kilometrů. Jedno z těchto menších výbušných těles zasáhlo obytný dům ve městě Azor, které se nachází v centru země.
Americký prezident Donald Trump v úterý večer na uzavřeném jednání v krizové místnosti Bílého domu sdělil svým nejbližším poradcům, že schvaluje plány na vojenský útok proti Íránu. Zatím však s konečným rozkazem vyčkává, aby zjistil, zda Teherán ustoupí od svého jaderného programu. Informaci s odvoláním na tři zdroje obeznámené s jednáním přinesl deník The Wall Street Journal. Podle zdrojů z prezidentova okolí by Trump dal stále raději přednost diplomatickému řešení.
Izraelský ministr obrany Joav Galant ve středu oznámil, že vrchní íránský vůdce Alí Chameneí se stal válečným cílem. „Tento muž nesmí dál existovat,“ uvedl Galant s odkazem na duchovního vůdce Islámské republiky. Podle něj se Chameneí osobně podílí na teroristických útocích proti Izraeli, a stát proto musí jednat, uvedl německý deník Bild.de. Napětí mezi Izraelem a Íránem eskalovalo poté, co byl minulý týden raketovým útokem zasažen nemocniční areál v izraelském městě Be’er Ševa.
Írán dnes brzy ráno vyslal na Izrael salvu balistických raket, které zasáhly nejméně čtyři místa včetně nemocnice na jihu země. Podle izraelské zdravotnické služby Magen David Adom utrpělo zranění 47 lidí. Stav tří z nich je vážný, dvou středně těžký, zbylých 42 lidí utrpělo lehčí zranění. Dalších 18 civilistů se zranilo při útěku do krytů. Rakety kromě nemocnice ve městě Beer Ševa zasáhly také Tel Aviv, Ramat Gan a Holon, informoval server listu The Times of Israel (ToI).
Vysocí představitelé Spojených států se připravují na možný americký úder proti Íránu v nadcházejících dnech. V noci na dnešek o tom s odvoláním na své zdroje informovala agentura Bloomberg. Americký prezident Donald Trump ve středu odmítl sdělit, zda se USA přidají k Izraeli v útocích na islámskou republiku. Podle Wall Street Journal však už plány úderu schválil. Bloomberg uvedl, že situace se stále vyvíjí a může se změnit.
