Tag: válka

Články k tagu

Obranyschopnost Česka proti dronům je omezená, chybí jí zásadní prvky

Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že při Bezpečnostní radě státu vznikne koordinační skupina pro antidronovou ochranu státu. Jedná se o reakci na aktuální bezpečnostní situaci, kdy se ruské drony objevily v Rumunsku a dokonce i v Polsku. Podle oslovených expertů v Česku nejsou podobně jako v dalších zemích zásadní prvky antidronové obrany vybudovány a byť jsou drony efektivně používány již více než dvacet let, jedná se totiž o stále relativně novou, obtížnou a dynamicky se vyvíjející problematiku, která akcelerovala s válkou na Ukrajině.

Německo se chystá na boj s Rusy, už počítá, že bude mít 1000 zraněných vojáků denně. Vozit je mají vlaky

Německá armáda začíná vytvářet plány, jak ošetřit potenciálních 1000 zraněných vojáků denně v případě vypuknutí rozsáhlého konfliktu mezi NATO a Ruskem. Řekl to dnes agentuře Reuters velitel Ústřední lékařské služby Ralf Hoffmann. Už v minulých týdnech informovala německá média, že berlínské nemocnice dostaly za úkol připravit se na válku s tím, že právě Berlín by měl být centrem, kam by se sváželi ranění vojáci z bojů s Rusy. Nyní Bundeswehr zvažuje používat nemocniční vlaky a autobusy.

Jsme dva body od války, míní Řehka. Česko se podle něj nevyhne vojenské službě

Na škále 1 až 10, kde 1 je pevný mír a 10 je válka, se blížíme číslu 8, řekl v sobotu náčelník generálního štábu armády Karel Řehka v rozhovoru pro ČT během Dnů NATO v Ostravě. Reagoval tak poté, co Rusko opakovaně narušilo vzdušný prostor evropských zemí, kromě Polska v pátek v Estonsku. Řehka uvedl, že česká armáda čelí nedostatku vojáků, zastaralé technice a mezerám ve schopnostech. Podle něj je nutné zvýšit výdaje na obranu, modernizovat vybavení a posílit personální kapacity.

Nejsme ve válečném stavu, ale jsme k tomu nejblíže od druhé světové války, prohlásil Tusk

Polsko je nyní nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války, ale v tuto chvíli není důvod tvrdit, že země je ve válečném stavu, uvedl dnes podle agentury Reuters v parlamentu polský premiér Donald Tusk. Polské vedení je podle Tuska s ohledem na noční narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony odhodláno jednat jako "jedna pěst" a konzultuje se spojenci posílení protivzdušné obrany země.

Zapomenutá válka: Čína, Japonsko a paralely s dnešní Ukrajinou

Tento týden uběhlo 86 let od začátku druhé světové války. Dne 1. září 1939 se německá vojska převalila přes polské hranice a začal Hitlerův pokus o ovládnutí Evropy. O dva dny později Francie a Británie vyhlásily válku Německu, čímž konflikt přerostl v celokontinentální záležitost. Zároveň nedávno uběhlo 80 let od formálního ukončení této nejničivější války v dějinách, 2. září 1945 Japonsko podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci. V Evropě je ze zřejmých důvodů asijská část druhé světové války přehlížena.

Válka, na kterou Češi zapomněli

Brát prázdniny jako čas okurkové pohody, kterou si nenecháme kazit žádnými závažnými tématy, bylo v českém prostředí dlouho příjemným zvykem. Jenže tyhle pořádky už neplatí poslední tři roky, kdy dennodenně sledujeme zprávy z válek na Ukrajině a v Gaze. Nepřetržitě jsme zahlcováni novými informacemi, fotografiemi dalších mrtvých a materiálních zkáz i analýzami bojů, jaké Evropa zdánlivě dlouho nepamatuje. Jenže úplná novinka to není – jen jsme zapomněli, že podobné zprávy a obrazy k nám proudily před třiceti lety z Balkánu, kdy na prostoru bývalé Jugoslávie vypuklo postupně několik válek.

Lidé s názorem na cestách

Záběr ukazuje scénu z Charkova někdy v roce 2024. Ulice druhého největšího města na Ukrajině jsou i přes den prakticky prázdné, na domech jsou vidět stopy po ruském ostřelování, co chvíli se rozezní sirény, lidé přežívají hodiny a hodiny v protileteckých krytech, i děti se učí v podzemí, z dálky je slyšet dělostřelba, občas dopadne raketa. Ulicí jdou návštěvníci z Česka, štáb dokumentárního filmu a jeho aktéři. Blíží se auto, hodně omlácený žigulík na pokraji rozpadu. Jeden z aktérů si ho všimne, obličej se mu roztáhne do vřelého úsměvu.

Ukrajinci zaútočili na ruskou vojenskou kolonu. Generálovi Abačevovi museli amputovat ruku a nohu, hlásí rozvědka

Ukrajinské ozbrojené síly zaútočily v noci na neděli na kolonu ruských vojáků v Kurské oblasti. Mezi vážně zraněnými byl i ruský generál Esedullah Abačev, kterému byly následně amputovány paže a noha. Uvedlo to ukrajinské rádio NV s odkazem na Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny, tedy ukrajinskou vojenskou rozvědku.

Žádné dary agresorovi, pouze síla donutí Ruko ukončit válku, prohlásil ukrajinský ministr Sybiha

Rusku by neměly být dány žádné odměny ani dary, aby ho uspokojily, napsal dnes na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha zřejmě směrem k Washingtonu jako reakci na chystaný mírový páteční summit amerického prezidenta Donalda Trump a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce o ukončení války na Ukrajině. Všeobecně se předpokládá, že Kyjev bude nucen k územním a dalším ústupkům, což ukrajinské vedení odmítá.

80 let od nutné tragédie v Nagasaki

Dnes je to 80 let od momentu, kdy Američané shodili atomovou bombu na Nagasaki. Osud Nagasaki zůstává trochu ve stínu Hirošimy, která byla bombardována jako první a zemřelo tam více lidí. Zároveň je to ze dvou nasazení jaderné pumy v historii to kontroverznější. Najdou se zastánci zničení Hirošimy, kteří tvrdí, že nasazení atomové zbraně na Nagasaki bylo zbytečné a spíše motivované vyzkoušet novou ničivou technologii za jiných podmínek. Ve skutečnosti byla obě shození atomovek nejen legitimní a potřebná, ale ve výsledku zachránila více životů, než zmařila.

Průzkum: 70 % Ukrajinců nyní podporuje ukončení války prostřednictvím jednání

Celkem 69 % Ukrajinců nyní podporuje ukončení války s Ruskem prostřednictvím jednání, což je dramatický posun oproti roku 2022, kdy chtělo vyjednávat pouze 22 %, zatímco 73 % podporovalo boj až do vítězství, ukazuje průzkum Gallupova ústavu. Informoval o tom dnes ukrajinský anglicky psaný list Kyivpost. Přitom důvěra v prezidenta Volodymyra Zelenského mezi Ukrajinci klesla z 65 % v červnu na 58 % v červenci.

Proč musí Maďarsko zůstat stranou války

Před týdnem, v sobotu 26. července, přednesl maďarský premiér Viktor Orbán na letní univerzitě v karpatské obci Bálványos svůj tradiční dlouhý prázdninový projev. Je to akce, která má ideologicky i personálně blízko k vládnoucí straně Fidesz, a tak šlo letos o projev uzavírající stávající volební cyklus, protože napřesrok na jaře proběhnou v Maďarsku parlamentní volby. Na to konto Orbán žoviálně podotkl, že doufá, že za rok na tomtéž místě přednese projev otevírající nový vládní cyklus. Ostatně ten letošní lze sotva označit za bilanční.

Trump: USA jsou plně připraveny na jadernou válku s Ruskem. Do Moskvy se chystá Witkoff

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy jsou plně připraveny na jaderný konflikt s Ruskem. Trump to řekl v pátek v televizi Sky News v rozhovoru s novináři na trávníku Bílého domu. Znovu také potvrdil, že nařídil rozmístění amerických jaderných ponorek poté, co se objevily hrozby místopředsedy ruské Bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva, které Trump považuje za přímou hrozbu pro občany USA. Trump zároveň ale nevyloučil brzké jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Plíží se válka do dovolenkového ráje? Palbě na hranicích podlehli i civilisté

Při přestřelkách u hranic mezi Thajskem a Kambodžou podle thajské armády zemřelo devět civilistů a 14 dalších utrpělo zranění. Thajští a kambodžští vojáci na sebe stříleli na nejméně šesti místech v pohraniční oblasti pár hodin poté, co obě země přerušily diplomatické vztahy. Thajská armáda také uzavřela všechna kontrolní stanoviště na hranici s Kambodžou, napsala agentura Reuters. České ministerstvo zahraničí již varovalo před cestami do sporné oblasti. Právě Thajsko patří mezí oblíbené cíle českých turistů.

Lidská inteligence se přeceňuje

„Umělá inteligence je výtvorem mimozemské, nadřazené inteligence, která je přímo mezi námi a nepochází z dalekého vesmíru,“ řekl v nedávném v rozhovoru pro Noema Magazine historik Niall Ferguson. „Vždy jsme si představovali, že mimozemšťané přijdou z jiného světa. Ukazuje se však, že je vytvoříme sami a obdaříme je inteligencí, která nás nakonec předčí. Měli bychom být velmi opatrní, kam tohle nejspíš povede. Přinejmenším riskujeme, že budeme sdílet osud koní. Nahradíme sami sebe tak, jak jsme kdysi nahradili koně.“

Do obrany země by se zapojila většina Čechů. Do armády se ale moc lidem nechce

Do obrany země by se byla ochotna zapojit více než polovina lidí, necelá polovina z nich i se zbraní v ruce. Většina Čechů ale neuvažuje o službě v armádě. Vyplývá to ze dnes zveřejněného průzkumu agentury STEM. Čtvrtina populace se vyjádřila pro navyšování výdajů na obranu na tři nebo pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Průzkum se uskutečnil od 12. do 26. června a zúčastnilo se ho 1059 dospělých respondentů.

Hrozí válka s Čínou a Ruskem? Podle vrchního velitele NATO máme asi 18 měsíců na přípravu

Spojené státy a Evropská unie mají nejvýše 18 měsíců abychom se připravili na potenciální rozsáhlý vojenský konflikt s Čínou a Ruskem, píše ukrajinská Pravda. Na bezpečnostní konferenci ve Wiesbadenu to uvedl generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě. O zprávě informoval také německý deník Bild a agentura Interfax-Ukrajina. Podle Grynkewiche hrozí reálné riziko agrese ze strany Číny a Ruska.

Berlín se chystá na válku s velkým množstvím raněných, nemocnice vypracovaly tajný plán

Berlínské nemocnice se připravují na možnost, že vypukne válka a budou muset ošetřovat velké množství zraněných. Podle členky berlínské zemské vlády Iny Czyborraové je tento scénář kvůli válce na Ukrajině pravděpodobnější, než se ještě před rokem 2022 mohlo zdát. Vznikl proto nový plán civilní ochrany, který s válečným konfliktem v německé metropoli počítá. Jeho části jsou ale tajné.

Největší evropský přístav se chystá na válku s Ruskem

Největší evropský přístav nizozemský Rotterdam se připravuje na údajnou válku s Ruskem. Rezervuje výlučný prostor pro vojenské nákladní lodě z USA, Kanady a Británie a plánuje, jak přesměrovat zásilky v případě vypuknutí války, píše deník Financial Times. Přístav vždy sloužil i pro vykládku vojenského materiálu, ale ani během studené války neexistovala žádná jeho část speciálně vyhrazená pro armádní logistiku. Nyní je pro tyto potřeby vyhrazena část kontejnerového terminálu, uvedl FT.

Trump a Zelenskyj si telefonovali: USA prý pomohou Ukrajině s protivzdušnou obranou

Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu v pátek odpoledne telefonicky hovořili. Oba diskutovali o eskalaci ruských útoků a dodávkách systémů protivzdušné obrany. Vedoucí ukrajinské prezidentské administrativy Andrij Jermak označil rozhovor za „velmi důležitý a významný“. Rozhovor se konal je krátce poté, co USA rozhodly pozastavit prodej zbraní Ukrajině, včetně protivzdušných raket a dělostřeleckých granátů.

„Nikdo tady není zklamaný“

Dvanáctidenní válka mezi Izraelem a Íránem, ke které se na poslední chvíli přidaly i Spojené státy, skončila. Je nepochybné, že větší šrámy utrpěl Írán. Izrael ponížil jeho ozbrojené síly, když během pár hodin získal naprostou leteckou nadvládu, cílenými útoky zabil třicet vysoce postavených vojenských velitelů a čtrnáct jaderných vědců, bombardoval vojenská a jaderná zařízení po celé zemi i symboly režimu. Nyní nastává vyhodnocení následků. Splnila izraelská operace svůj cíl zničit, či alespoň značně poškodit íránský jaderný program? A jaké budou geopolitické dopady?

Izraelský úder na věznici Evín v Teheránu zabil 71 lidí, uvedl Írán

Izraelský vzdušný úder na věznici Evín v Teheránu zabil 71 lidí, uvedl dnes mluvčí íránské justice Asghar Džahangír, kterého citovala íránská justiční webová stránka Mízán. Izrael na nechvalně známou věznici Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo cizinci, zaútočil v pondělí 23. června. Íránské úřady původně den po izraelském útoku na věznici uváděly, že při něm přišlo o život několik lidí a že kvůli poničení areálu přemístily vězně jinam.

Jaká nekonečná válka?

Je už v povaze politiky, že se určité události komentují způsobem, který má velkou přitažlivost, ačkoli nemá s realitou naprosto nic společného – tak jako vůz na polní cestě dřív či později sjede do vyjetých kolejí. Z bitcoinového průšvihu ministra Blažka udělala opozice okamžitě „korupční kauzu“, aniž by existoval jediný důkaz o tom, že šlo o korupci. Tak, prostě – jsme zvyklí mluvit o korupci, vládní STAN má korupční kauzu Dozimetr, tak tohle prohlásíme taky za korupční kauzu. Na mezinárodní scéně se děje totéž s americkým zásahem v Íránu.

Šéf Mossadu pochválil agenty za jejich roli v operaci proti Íránu

Šéf izraelské rozvědky Mossad David Barnea v odvysílaném projevu pochválil své agenty za jejich roli v izraelské operaci proti Íránu, zároveň poděkoval americké Ústřední zpravodajské službě (CIA) a slíbil trvalou ostražitost. "Zůstaneme ostražití a budeme pečlivě sledovat všechny projekty v Íránu, o kterých víme a víme o nich hodně. Budeme u toho jako dosud," uvedl Barnea.

V Íránu zatím dobrý?

Jak moc byly izraelské a americké útoky na Írán úspěšné, se zatím nedá s určitostí říct. Vůbec se toho ve vztahu k posledním událostem dá s jistotou říct dost málo. Přinejmenším se ale zdá, že se americké administrativě zatím daří udržet konflikt v pro ni zvládnutelných mezích. Hrozba, že by se válka vymkla kontrole a začala se řídit vlastní expanzivní dynamikou, se zatím nenaplňuje (jistě, všechno se může změnit – a třeba i rychle). Íránská odveta za americký útok byla velmi symbolická. Vyhlášené příměří se jaksi kodrcavě, ale přece prosazuje – alespoň to tak v tuto chvíli vypadá.

Rozbité hodiny a zničená brána

Války mají tendenci oscilovat mezi tvrdým pragmatismem a významným symbolismem a poslední vlna izraelských náletů na Teherán zahrnovala hojnou míru obojího. Izraelské ozbrojené síly tvrdí, že zničily několik objektů patřících íránským revolučním gardám (Basídž), a to v okamžiku, kdy se v nich nacházelo několik set jejích příslušníků. To by představovalo ten pragmatismus – za předpokladu, že se tato informace ověří. Basídžové jsou opěrnou silou celého systému, jejich zdecimování je v logickém zájmu protivníka.

Babiš nechápe americký útok na Írán. Trumpovi se v zahraniční politice zatím nedaří, uznává

Americký prezident Donald Trump mě útokem na Írán překvapil, nerozumím tomu, proč nevyšla diplomatická jednání. V zahraniční politice se mu zatím nedaří, uznává bývalý premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Dodal, že doufá, že má Trump všechno promyšlené a že nyní dojde k diplomatickému jednání, neboť eskalace a případné teroristické útoky považuje za velmi špatné. Sám Babiš a představitelé hnutí ANO Trumpa před prezidentskými volbami podporovali.

Putin odsoudil útoky na Írán. Spojené státy radí Američanům obezřetnost

Ruský prezident Vladimir Putin při dnešním přijetí šéfa íránské diplomacie Abbáse Arakčího v Kremlu odsoudil útoky Spojených států a Izraele na Írán jako nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou agresi. Jednání s íránským ministrem označil podle tiskových agentur za příležitost společně hledat východiska ze situace v regionu. Teherán je pokládán za blízkého spojence Moskvy, připomněla agentura AFP. "Je to naprosto nevyprovokovaná agrese proti Íránu, neopírá se o žádný základ, o žádné opodstatnění," prohlásil Putin

Izrael oznámil bezprecedentní vzdušný útok na cíle spojené s íránským režimem

Izraelská armáda s bezprecedentní silou útočí na cíle spojené s íránským režimem a vládou v centru Teheránu, oznámil dnes izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Podle zpráv z Íránu se terčem útoku stala jedna z univerzit v hlavním městě nebo vstup do nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni nebo lidskoprávní aktivisté. "Izraelská armáda v současnosti s bezprecedentní silou útočí na cíle režimu a vládní represivní úřady v centru Teheránu," cituje Kace server The Times of Israel.

Izrael a Írán zahájily další vlnu vzájemných nočních útoků

Izraelská armáda zahájila v noci na dnešek novou vlnu leteckých úderů na cíle v Íránu. Írán později podle izraelské armády vyslal na Izrael jednu balistickou raketu, kterou protivzdušná obrana zničila. Při útoku nebyl nikdo zraněn, píše server The Times of Israel. Izrael od 13. června útočí na Írán s tím, že se snaží zničit jeho jaderný program. V noci na neděli se leteckými údery na tři jaderná zařízení do konfliktu zapojily Spojené státy.