Tag: Západ

Články k tagu

Po tancích stíhačky, ponorky a lodě? Ukrajina volá po dalších dodávkách zbraní

Po oznámení o dodávkách západních tanků na Ukrajinu ožívá opět otázka dodání stíhaček. Ve středu dala Ukrajina opět najevo zájem konkrétně o americké stíhací letouny F-16. Společnost Lockheed Martin, která tyto stroje vyrábí, deníku Financial Times (FT) sdělila, že je připravena poptávce v souvislosti s konfliktem na Ukrajině vyhovět. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí a do loňského října velvyslanec v Německu Andrij Melnyk dokonce prohlásil, by teď měli západní spojenci Ukrajině dodat také válečné lodě a ponorky.

Rusko se připravuje na další agresi, varuje Zelenskyj, žádá další těžkou techniku

Rusko se připravuje na novou vlnu agrese, prohlásil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V pravidelném večerním projevu také opět vyzval západní země, aby urychlily dodávky těžké techniky na Ukrajinu. Americká a německá média v úterý uvedla, že Washington a Berlín brzy oznámí dodávky tanků Abrams a Leopard Ukrajině. „Diskuze je ale potřeba zakončit rozhodnutím,“ řekl Zelenskyj. Západní země podle něj mají potřebný počet tanků k dispozici.

Leopardi osvobozeni

„Arzenál demokracie“ je jedno z přízvisek, které získaly Spojené státy během druhé světové války. Byl to historický moment, kdy se průmyslová síla USA přeorientovala na totální válku a dokázala, že nemá rovného. Nejenže dokázala zásobovat americká vojska v Pacifiku a Evropě, ale do toho vyzbrojit Británii a částečně i Sovětský svaz. Americkou pomoc ocenil sám Stalin, který prohlásil: „Nejdůležitějšími věcmi v této válce jsou stroje. Spojené státy dokážou vyrobit 8 až 10 tisíc letadel za měsíc. Rusko dokáže vyrobit maximálně 3 tisíce letadel za měsíc."

Západní sankce Putinovu Rusku silně škodí. Vytěženou ropu nemá kde ukládat

Ačkoliv Rusové tvrdí opak, západní sankce mají na jejich hospodářství mimořádně tvrdý vliv. Dobře to lze pozorovat na dopadech embarga na ruskou ropu a cenového stropu. Rozdíl v cenách ropy Brent a té ruské se stále zvětšuje. Rusko je s vývozem suroviny odkázáno už hlavně na Indii a Čínu a barely ropy je nuceno prodávat s velkou slevou. Jak poukazuje vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, Rusko obrovsky doplácí na své neexistující strategické zásoby, které v minulosti nevybudovalo.

Chtějí roztrhnout Rusko, řekl Putin o Západu. Je prý připraven vyjednávat

Ruský prezident Vladimir Putin v neděli obvinil Západ, že se snaží pomocí ukrajinské krize rozdělit Rusko. Uvedl také, že Moskva je připravena jednat se všemi stranami zapojenými do konfliktu na Ukrajině, Kyjev a jeho západní spojenci prý ale rozhovory odmítají. „Jsme připraveni jednat se všemi zúčastněnými stranami o přijatelných řešeních, ale je to na nich. My nejsme ti, kdo rozhovory odmítají,“ prohlásil Putin v rozhovoru v programu nazvaném „Moskva. Kreml. Putin“ v ruské státní televizi Rossija 1.

Ve jménu mizejícího otce…

„Můj otec byl muž mnoha talentů, ale opravdový génius byl v jediném – v mizení,“ poznamenává americký spisovatel a novinář John R. Moehringer ve své autobiografii Něžný bar, která tvořila předlohu pro stejnojmenný film. Pojednává o chlapci dospívajícím v baru: zde si vytváří první vazby, hledá otce a nachází závislost. Génius v mizení, takový je lecjaký otec. Snad ta slova vyjadřují i kulturní pocit, či přímo pachuť. „Chybějící otec“ obchází dvacáté století a ani v jednadvacátém to na návrat nevypadá. Pojem byl poprvé užit v souvislosti s dvěma světovými válkami, jimž otcové padli za oběť.

Co přijde po globalizaci?

Ty vůbec nejlepší věci často zažíváme, aniž si to uvědomujeme. Je celkem pravděpodobné, že právě s tímto pocitem se budeme za několik let dívat na tři mimořádné dekády vývoje vyspělého světa od pádu železné opony do nástupu covidu-19. Prožili jsme skutečně zlaté časy globalizace, rozvoje mezinárodního obchodu, otvírání hranic a bourání závor, volného pohybu lidí i kapitálu, celosvětové dělby práce a vtahování další a další pracovní síly do procesu tvorby celosvětového bohatství.

„Vezmeme si Kyjev, stejně jako Vídeň, Berlín či Budapešť,“ vyhrožuje Rogozin

Ruská politik a bývalý generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin, jenž se na počátku ruské agrese na Ukrajině „proslavil“ slovy o konci spolupráce Ruska a Západu na projektu Mezinárodní vesmírné stanice a jejím pádu do atmosféry, opět vytasil výhrůžnou rétoriku. V ruské státní televizi prohlásil, že Rusové Kyjev neosvobodí, ale hlavní město Ukrajiny si vezmou. Stejně jako si v minulosti vzali Vídeň, Berlín nebo Budapešť. Navíc zmínil, že ruské jednotky bojují s NATO, nikoliv s Ukrajinci.

„Všechno pochází ze Západu!“ Ruský propagandista kritizoval závislost na zahraničních produktech

Moskevský poslanec, moderátor a propagandista Jevgenij Popov v debatním pořadu státní televize Rossija 1 přednesl plamenný projev, kde kritizoval ruskou závislost na produktech ze Západu. Kremelským propagandistům došlo, že Rusko prakticky nic nevyrábí a je závislé na dovozu západní techniky. Bouřlivou diskusi v rámci pořadu 60 minut vyvolalo také rčení samozvaných odborníků, kteří vyzývají Moskvu k tomu, aby znárodnila západní aktiva.

72 střel za 12 sekund. Ukrajina dostala systémy protivzdušné obrany NASAMS a Aspide

Západní systémy protivzdušné obrany NASAMS a Aspide dorazily na Ukrajinu, oznámil ministr obrany Oleksij Reznikov. Za dodávku zbraní, které podle něj výrazně posílí armádu a přispějí k ochraně ukrajinského nebe, poděkoval jmenovitě Spojeným státům, Norsku a Španělsku. Ukrajinští představitelé vyzývali západní státy k dalším dodávkám protivzdušných systémů v reakci na vlnu vzdušných útoků, které na ukrajinská města a infrastrukturní cíle v posledních týdnech podniká ruská armáda.

Ukrajina spotřebovává zbraně za desítky miliard eur. Jak dlouho vydrží Západ platit válku

Ukrajina je od začátku války závislá na finanční a vojenské podpoře, která do země proudí ze zemí EU a Severoatlantické aliance. S nadcházející zimou se ale rodí otázka, jak dlouho ještě vydrží západní země válku na Ukrajině financovat. Výši pomoci mohou zásadně ovlivnit i listopadové volby ve Spojených státech, které jsou z hlediska vynaložených prostředků absolutním lídrem v pomoci Ukrajině. Pokud zvítězí republikáni, mohla by finanční pomoc Ukrajině projít zásadní revizí.

Nenechte se zastrašit Putinovým řinčením zbraní, vyzvala spojence Trussová

Britská premiérka Liz Trussová dnes vyzvala spojence, aby se nenechali zastrašit řinčením zbraněmi ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina a zůstali pevní ohledně své podpory Ukrajiny. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se ministerská předsedkyně snaží upevnit vztahy s demokratickými mocnostmi tváří v tvář rostoucím hrozbám ve světě. Putin tento týden nařídil v zemi částečnou mobilizaci a upozornil na možnost jaderného konfliktu.

Lavrov přišel pozdě na radu bezpečnosti. Pošpinil „kolektivní Západ“ a hned odešel

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů dostavil se zpožděním a mimo jiné si stěžoval na západní dodávky zbraní Ukrajině. Po svém vystoupení nečekal na reakce ostatních účastníků a jednání hned opustil. Lavrov na zasedání dorazil zhruba s devadesátiminutovým zpožděním. Tato doba stačila k tomu, aby se na sociálních sítích začaly množit spekulace, například o jeho zběhnutí na stranu protivníka. Před radou bezpečnosti ale Lavrov předvedl své tradiční vystoupení.

Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Západ se podle něj snaží zničit Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Putin v projevu obvinil Západ z "jaderného vydírání". Rusko má ale podle něj dostatek zbraní na odpovídající reakci a nebojí se je použít. Oznámil také navýšení prostředků pro ruský zbrojní průmysl.

„Pseudoreferenda na východě Ukrajiny neuznáme,“ zní ze Západu, přidal se i Erdogan

Západní politici odmítají referenda chystaná na východě Ukrajiny na Ruskem kontrolovaných nebo okupovaných územích. Jejich výsledky nebudou uznány, řekl dnes na okraj zasedání Valného shromáždění OSN německý kancléř Olaf Scholz. Připomněl, že nemají oporu v mezinárodním právu a mezinárodních smlouvách. Za Ukrajinu se postavily také USA, OSN, generální tajemník NATO nebo předsedkyně Evropské komise.

Přijde šok. Západ nenahradí ruskou ropu, varuje mezinárodní banka

Nahradit dodávky ruské ropy bude pro západní země pravděpodobně velmi obtížný úkol. Omezení vývozu ruské ropy může vést k velkému a dlouhodobému růstu cen produktů souvisejících s ropou a může mít negativní dopad i na další oblasti, jako zemědělství a průmysl, protože zvýší ceny potravin a elektřiny. Uvedla to v pondělí ve své prognóze Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS). Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu se chce v budoucnu řada západních zemí vyhnout ruské ropě

Západ prý souhlasí, že Ukrajina získá zabavené ruské zlato a rezervy za 300 miliard dolarů

Západní partneři mají politickou dohodu o tom, že Ukrajině poskytnou 300 miliard dolarů (zhruba 7,3 bilionu Kč) z ruských zlatých a devizových rezerv, uvedl to ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska. Zábranou je podle něj pouze to, že se musí vytvořit vhodný právní mechanismus, který by takovou transakci umožňoval. Informuje o tom agentura Unian. "Jedinou otázkou je poskytnutí nástroje, který to umožní udělat," uvedl Maliuska.

„Evropa vrhla kvalitu života do sankční pece,“ prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že kvalita života lidí v Evropě a socioekonomická stabilita Evropy jsou vrženy do „sankční pece“ kvůli udržení zájmů americké diktatury ve světových záležitostech. Šéf Kremlu to prohlásil ve středu na zasedání Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku. Informovala o tom agentura TASS. Na jednání ekonomického fóra dále prohlásil, že vláda v Kyjevě je nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014.

Válka na Západě

V poslední době už nelze pochybovat, že probíhá válka – zuřivá válka proti západní civilizaci. Není tomu ale tak jako kdysi, když se střetávaly armády a vyhlašoval vítěz. Dnes čelíme neúprosnému ideologickému útoku na samotné základy západní tradice, na všechno pozitivní, co kdy Evropa objevila a vykonala. Ta válka byla zpočátku skrytá, ačkoli mnozí z nás tušili, že něco není v pořádku. Divili jsme se, proč se najednou ozývají tak jednostranné, agresivní názory a tak nesplnitelné požadavky, léta jsme si neuvědomovali skutečný záměr nepřítele, protože útok se vedl podivným jazykem a slova ztratila svůj smysl.

Smrt posledního islamobolševika

Smrtí Ajmana al-Zaváhirího odchází ze scény generace džihádistů spojená s velkými útoky na západní cíle. Všichni jejich organizátoři jsou buď mrtví, nebo ve vězení. Ale i ideologicky je to konec éry. Zaváhirí určitě patří do galerie nejodpornějších postav moderních dějin, ale má v ní zvláštní postavení. Byl nesmírně vlivný a je za ním dlouhá řada zločinů, ale zároveň byl v tom, co si vytkl, neúspěšný. Jeho podíl na útoku na Dvojčata je teď Američany z pochopitelných důvodů zveličován, ale ve skutečnosti svou chřadnoucí organizaci sloučil s Usámovou al-Káidou shodou okolností jen pár měsíců před 11. září.

Rusko vzkazuje Západu, že pošlapal mezinárodní právo

Rusko znovu varovalo Spojené státy před kroky, které by mohly vést k přerušení diplomatických vztahů. V rozhovoru s tiskovou agenturou TASS to uvedl Alexander Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Na dotaz, zda se zvažuje "degradování" diplomatických vztahů Moskvy a Washingtonu, Darčijev uvedl: "Nerad bych se pouštěl do hypotetických diskuzí, co je možné a co ne v současné turbulentní situaci, kdy obyvatelé Západu v čele se Spojenými státy pošlapali mezinárodní právo a porušili veškerá tabu v diplomatické praxi."

„Tolik raket vyrobí USA za čtyři roky.“ Západ prohrává s Ruskem ve výrobě munice

Ruská invaze na Ukrajinu dokazuje, že tu stále panuje „věk průmyslové války“. Masivní spotřeba vojenské techniky, vozidel a munice vyžaduje rozsáhlou průmyslovou základnu bojujících zemí. Kromě technického vybavení a zásobování armády potravinami je náročnou disciplínou také zásobování municí. Míru spotřeby, vybavení a dostatku střeliva během válečného konfliktu může udržet pouze rozsáhlá a kvalifikovaná průmyslová základna. To může být varováním pro západní země,

Podle Putina skončil světový řád podřízený USA a jejich „posvátným zájmům“

Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, podřízený prý Spojeným státům, které se podle něj cítí vyslancem Boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní "posvátné zájmy". Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Ruský prezident také znovu obhajoval své rozhodnutí napadnout Ukrajinu a kritizoval sankce Západu.

Západ proti Rusku rozpoutal totální hybridní válku, prohlásil Lavrov. Následky pocítí všichni

Celý svět ponese následky totální hybridní války, kterou rozpoutal proti Rusku Západ, prohlásil dnes podle agentury RIA Novosti ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Ve svém vystoupení na schůzi ruské Rady pro zahraniční politiku a obranu také řekl, že západní sankce proti Rusku nedosáhnou zamýšleného výsledku. „Kolektivní Západ nám vyhlásil totální hybridní válku a je těžké předpovědět, jak dlouho ještě bude trvat, ale je jasné, že následky pocítí bez rozdílu všichni,“ řekl Lavrov.

Unipolární svět skončil

Válka na Ukrajině ukazuje v USA střet idealistů, stoupenců intervenční zahraniční politiky, a realistů, kteří ji kritizují. Jsou to dva legitimní postoje v západní myšlenkové tradici, jež se odvíjejí od Platona a Aristotela. Dnes mají podle všeho navrch idealisté, ale v minulosti se realistický přístup uplatnil často: namátkou v 19. století po napoleonských válkách v „koncertu mocností“ či za druhé světové války ve spolupráci Roosevelta a Churchilla se Stalinem.

Západ pomohl Moskvě k pokročilým technologiím. Embargu navzdory

Ruská válečná mašinerie se opírá ve válce na Ukrajině i o pokročilé západní technologie. Používají je ruské drony, tanky nebo stíhačky a pro ruskou armádu byly doposud nenahraditelné. Vývozu některých komponentů zřejmě zcela nezabránilo ani embargo na vývoz zbraní a vojenského materiálu, které bylo na Rusko uvaleno jako součást sankcí po anexi Krymu v roce 2014. Většina techniky, kterou používají ruská invazní vojska na Ukrajině, obsahuje komponenty dodané vyspělými západními zeměmi.

Putin obvinil Kyjev a Západ z přípravy atentátu na slavného televizního moderátora

Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora, pokládaného za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl. V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.

„Putin posílil demokratickou Evropu.“ Češi se kvůli invazi přiklánějí k Západu

Po ruské invazi na Ukrajinu se Češi ještě víc přiklonili k demokratické Evropě a západní civilizaci. Průzkum expertů z Psychologického ústavu Akademie věd (AV) ČR a Masarykovy univerzity v Brně ukázal, že postoje respondentů k východní kultuře a civilizaci se nezhoršily, ještě víc ale ochladly dosavadní už tak převážně negativní postoje vůči Rusům v České republice, uvedli autoři studie ve čtvrteční tiskové zprávě.

Jaké ekonomické oběti přinese útok na Ukrajinu?

Už řecký dramatik Aischylos si všiml, že první obětí každé války je pravda. Německý kancléř Bismarck ono antické poznání se svým typickým cynickým nadhledem a brilantním pozorovacím talentem rozšířil a okořenil: „Nikdy se tolik nelže jako za války, před volbami a po lovu.“ Svět se věru moc nemění. Ale pokud pro tuto chvíli necháme stranou oběti nejstrašnější (ty na životech, zdraví a lidské důstojnosti), je bohužel hned druhou obětí každého ozbrojeného konfliktu ekonomika a veřejné finance. To je smutné zejména pro vyspělý svět.

Putin musí pryč

Návštěva amerického prezidenta Joea Bidena v Polsku je potvrzením vzrůstajícího významu našeho severního souseda. Z Polska se stává regionální velmoc a klíčový americký spojenec v nové studené válce. Není tak divu, že si ve Varšavě čelní američtí představitelé podávají dveře. Na začátku března tam zavítal ministr zahraničí Anthony Blinken, v půlce měsíce viceprezidentka Kamala Harrisová a nyní i Joe Biden.