V Americe se vám děly věci. Tak jste mohli v červnu 1881 v nejčtenějších newyorských novinách narazit na zprávičku, co se bude dít na svatodušní pondělí. „Každý syn Německa pokládá za povinnost nechat práce, hodit za hlavu všechny starosti a jít s rodinou nebo milou do přírody,“ psal list v době, kdy redaktory ještě nenakazil oficiosní jazyk tiskových agentur.
Muži nestárnou – jen pomalu dozrávají jako víno. Taky si to myslíte? Vyvedu vás z iluzí, protože skutečný muž by měl žít v realitě a s nohama pevně na zemi. Dnešní čeští muži mají na stárnutí mnohem víc času než dřív. Ještě kolem roku 1900 se v Česku u obou pohlaví průměrná délka života pohybovala jen mezi 40 až 50 lety. Autor tohoto textu (49) by tedy už byl mrtev, nebo by byl uctívaný moudrý kmet.
Hezký vlak Rakouských spolkových drah ÖBB odjížděl z ošklivého znojemského nádraží ve čtvrt na devět, a kdybych v něm zůstal, byl bych o půl jedenácté ve Vídni. Já si však koupil jenom zpáteční jízdenku do Hollabrunnu, kam jsem dojel o půl desáté.
Kolektiv signatářů zpochybnil právo doktorky sociologie Kelekové vystupovat jako respektovaná autorita k islámu a muslimům.
Kyberpsychologie je studium dopadu moderních technologií na lidské chování. V minulém roce vydala Mary Aikenová závažnou knihu The Cyber Effect, o níž Timesy napsaly, že pokud máte děti, přestaňte s tím, co právě děláte, a přečtěte si ji. Podobně uznalé až nadšené recenze vyšly v hlavních novinách jako Observer, Guardian, Washington Post a další.
Před pár dny zveřejněná zpráva Agrofertu, který má toho času nejpopulárnější politik Andrej Babiš zaparkovaný ve svěřenském fondu ovládaném svou manželkou a svými právníky, naplno ukázala, jak perverzně funguje kombinace evropských a českých dotací. Holding třetího nejbohatšího občana České republiky podle ní loni na všech možných dotacích (evropské i české) zkasíroval 1,533 miliardy korun.
Tak dlouho se Evropané obávali, že se USA dají dohromady s Putinovým Ruskem, až se karta obrátila. Teď se některým nelíbí, že jdou na Rusko moc tvrdě. Po měsících, kdy se zdálo, že skončila éra a stará pravidla přestávají platit, najednou můžeme zakoušet déjà vu. Odehrává se zde jeden ze střetů známých z posledních dekád studené války.
Doma nebyl tolik oblíben jako v cizině. Za oceánem udělal výtvarník Alfons Mucha, jedna ze superhvězd secese, pro vznik republiky a její jméno hodně. Věděl, jak zaujmout. Nejen štětcem. „Je americký způsob, jak obchodovat, farmařit, existuje americká móda v oblékání a také musí být americké umění,“ řekl v rozhovoru s listem New York Times o Vánocích 1905 Mucha.
Východní Evropou obchází nekonečná řada strašidel. Dnes se nejčastěji mluví o nacionalismu, návratu autoritářství, bruselském diktátu, vykořisťování německými koncerny, invazi islámu, Číny a putinovského Ruska. Přes všechny hrozící katastrofy zůstává jedna paradoxní jistota: lidé jsou stále spokojenější a zdá se, že jim k tomu stačí jediný přízemní argument – setrvale roste HDP a jejich příjmy.
S lehkostí mávnutí motýlích křídel německý Bundestag schválil před pár týdny manželské svazky pro osoby stejného pohlaví. Očekával jsem to až za několik roků. Stejně tak jsem nečekal, že to bude za vlády křesťanskodemokratického dvojbloku CDU/CSU a křesťanskodemokratické kancléřky. Ale když se to stalo, až tak velká bomba to nebyla.
U našich severních sousedů se v uplynulých dnech seběhla válka kolem justiční reformy, která měla všude za polskými hranicemi – v Evropské unii a evropských médiích, především těch německých, ale koneckonců i u nás – krajně nešťastný průběh.
Finanční správa přestala být pro smích, píše náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillerová v jednom svém prohlášení, v němž obhajuje práci správce daně. Vysoká úřednice, kterou bylo možné označit za pravou ruku Andreje Babiše, když ještě resort financí předseda hnutí ANO vedl, svým tvrzením vlastně přesně vystihla skutečnost.
Nejvyšší soud propustil 27. června z výkonu trestu na pražské Ruzyni Kamila Jirounka, bývalého spolumajitele firmy Oleo Chemical. Případ je známý především zásluhou Lidových novin, které mu už několik roků věnují systematickou pozornost a Jirounka představují jako zločince. LN, jak známo, patří Andreji Babišovi.
Z politiků staré republiky byl Jiří Stříbrný jedním z nejpozoruhodnějších. Ovládal vše, co k mocenské hře patří, našel však své přemožitele. Kukuč rošťáka a kštice intelektuála, k níž si snadno lze představit čtvrtku vína a viržínko s kartami, abychom měli obrázek dávného „typa“ od novin. Portrét Jiřího Stříbrného však byl v politické praxi, té ničitelce charakterů a rodičce zlolajností, složitější.
O ruském opozičníkovi Alexeji Navalném se ve světě často mluví jako o jediné reálné alternativě Vladimira Putina. Fascinace mladým, dobře vypadajícím právníkem často hraničí s představou ruského spasitele. Mnohde v zahraničních médiích je slyšet názor, že právě on má potenciál být prezidentem, který povede ruský národ na cestě k demokracii.
První papež z Jižní Ameriky je zároveň prvním papežem, kterého miluje levice. Geograficky to není nic překvapivého: dlouholetá nadvláda levice v klíčových zemích a rozpuk křesťanského marxismu v podobě teologie osvobození, kterou sice Vatikán odsoudil, ale nezabránil jejímu šíření napříč jihoamerickým kontinentem, dávaly tušit podobný scénář. Celosvětovou církev ale František rozděluje.
Osmadvacet let od startu svobodné společnosti v roce 1989 zažívá Česko první realitní a hypoteční bublinu. Ceny nemovitostí rostly v první třetině letošního roku s velkým náskokem nejrychleji z celé Evropské unie. Oproti předchozímu roku stouply o 12,8 procenta. Jediné dvě další země s dvoucifernými vzestupy (obě těsně nad 10 procenty) byly Litva a Lotyšsko.
Po částech se skládají informace, co se vlastně odehrálo na květnovém summitu NATO v Bruselu. Zdejší novináři totiž hlídali, jestli se prezident Miloš Zeman sešel s americkým kolegou Donaldem Trumpem. Schůzka se nekonala, navíc se v okrajových médiích objevily spekulace, jestli Zeman pod vlivem alkoholu neudělal ostudu.
Po pádu Mosulu, hlavního opěrného bodu Islámského státu v Iráku, se stahuje smyčka i kolem syrské Rakky, de facto hlavního města chalífátu. Teroristická organizace, povýšená svým vůdcem Al-Bagdádím před třemi roky na stát, se hroutí na všech frontách.
Počátkem 90. let se zdálo, že éra českého rudního hornictví definitivně končí. Zbývající zásoby tradičních rud byly víceméně oprávněně odepsány, protože světová těžba se dnes orientuje na chudá, ale obrovská ložiska. V zemi nám stále zůstalo pozoruhodné množství uranu, který možná nikdy nebudeme těžit, abychom neohrozili zásobníky podzemních vod.
O Československu neměl dlouho tušení. Domov našel Jan „Eskymo“ Welzl v ledových pustinách dálného severu; ve vlasti mu moc nerozuměli. Byli lidé, kteří Welzlův život jmenovali celý jedním velkým plkem. Možná typové zahořklí, možná se chtěli udělat důležitými, popřít jedno rozhodně nemohli: rodák ze Zábřehu prožil v arktických krajích tři desetiletí života, v němž se spolehl pouze a jedině na sebe.
V Praze jeden den výjimečně pršelo a já měl tři dny na to někam jet, tak jsem se řídil podle meteorologické mapy, kam tlaková níže nezasahovala, a to byla jižní Morava. A tam město v tomhle státě asi duchem nejjižnější, které je i po teple, žáru a potu čili znoji pojmenované, tedy Znojmo.
Také dnes se může výletník nečekaně ocitnout v pohádce, například o kocourovi v botách. Třeba se vypraví z roviny u jihočeských Strakonic do podhůří Šumavy a cestu mu u Cehnice zahradí pšeničný lán. „Komu patří takové bohatství?“ podiví se turista a ochotný vesničan odvětí: „To všechno patří našemu miliardáři Andreji Babišovi.“
Mladí ve vyspělých, bohatých zemích Západu vyrůstají ve zvláštní atmosféře. Jsou první generací od průmyslové revoluce startující do života s pesimismem. To ovlivňuje jejich hodnoty a názory ve chvíli, kdy získávají právo sami rozhodovat. Volit, ovlivňovat podmínky na univerzitách, vybírat si kariéru. Společnost do značné míry funguje ve stylu sebenaplňujících se proroctví. Optimismus a důvěra přináší prosperitu a vzestup.
V roce 2012, když šel Facebook na burzu, zveřejnil Mark Zuckerberg dopis investorům. K tomu, co Facebook hodlá v budoucnu znamenat pro podnikání, píše poněkud vágně, že produkty budou teď „sociálnější“: „Viděli jsme disruptivní nové přístupy v oborech jako hry, hudba a zpravodajství a očekáváme podobnou disrupci ve více oborech prostřednictvím nových ‚social by design‘ přístupů.“
V kasovním trháku Ghostbusters jedna bezvýznamná postavička rozesměje diváky kouzelnou poznámkou: „Náš zdroj uvádí, že konec světa připadne na den svatého Valentina 14. února 2016.“ Komického efektu se zde dosahuje kontrastem mezi domnělou vědeckou přesností předpovědi a naprostou neověřitelností jejího původu.
Vypravit se za archeologií vypadá na první pohled jednoduše: nějaký ten fond, pár ministerských lejster, několik telefonátů a zdvořilostních návštěv u místních hodnostářů a pak už agentura, která najme kopáče. To by se ale nesměl psát rok 1925 a „archeohappening“ se neodehrával uprostřed Anatolie, v pustině odpuzující malárií a neskonalou bídou.
Když se před dvěma měsíci udál chemický útok v syrském Chán Šajchúnu (provinice ovládaná al-Káidou) a nový americký prezident Donald Trump v odvetu reagoval odpálením tomahawků na letiště vládních vojsk, doprovázela to v českém veřejném prostoru specifická ozvěna.
V záplavě doktorů práv a novinových intelektuálů v české politice se vyjímal statkář Antonín Švehla, vůdce nejsilnější partaje první republiky. Udržet se vysoko v síťovině politiky prvorepublikové dokázali jen ti nejprotřelejší. Kdo se v souručenství magnátů pražské smetánky pohybovat neuměl, kdo v zákulisních hrách neměl co nabídnout, toho to smetlo.
Práce 4.0 v časech průmyslu 4.0. Pod tímto vzletným názvem se v pondělí 19. června konala konference za účasti zástupců ministerstev, odborné veřejnosti a českých i německých odborových svazů.
