Evropská komise plánuje zpřísnit pravidla pro čerpání unijních fondů, současně chce zatlačit na vlády, které podle ní porušují demokratické principy a zásady právního státu. Nový návrh rozpočtu EU na období 2028-2034 bude představen příští středu. Negativně může zpřísnění ovlivnit zejména Maďarsko i Slovensko, na které Brusel dlouhodobě útočí. O zprávě informuje Politico.
Včera zase jednou nastal okamžik pravdy pro klimatickou politiku EU. Poprvé se na Lipské burze prodávaly povolenky, které budou v lednu 2027 uvaleny na domácnosti za silniční dopravu a vytápění, takzvané ETS 2. Když si povolenky představíme jako daň, dosud má tato daň nulovou sazbu. Evropská komise předpokládá cenu 45 eur za tunu emisí. V Lipsku – úplně stejně jako nedávno na burze ICE – tržní cena vystřelila na 81 eur, což je také o 80 procent víc, než s kolika počítá Komise. Podle konzervativního odhadu každých deset eur za tuto povolenku zdraží litr benzinu či nafty o 75 haléřů, pesimističtější rovnice počítá u každých deseti eur s jednou korunou.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle očekávání s rezervou přežila dnešní hlasování o nedůvěře ze strany Evropského parlamentu. Podpořili ji totiž nejen její mateřští evropští lidovci, ale také partnerské frakce liberálů a socialistů. Druhá zmíněná frakce nicméně avizuje, že je to pro von der Leyenovou z pohledu části jejich poslanců „absolutně poslední šance“. Vadí jim totiž, že von der Leyenová čím dál častěji vychází vstříc pravici.
Představitelé ODS v Evropském parlamentu nehlasovali pro nedůvěru předsedkyni Evropské komisi Ursule von der Leyenové a označují jednaní vyvolané jejich partnery z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) za politické divadlo. Podle ODS je hlasování více než netaktické a levice odmítnutí návrhu bude považovat za potvrzení dosavadní politiky „nesmyslných zelených iniciativ“. Návrh podpořili čeští europoslanci Patriotů pro Evropu a ti, kteří byli zvoleni za hnutí Stačilo!.
Evropská komise se rozhodla ukončit spolupráci s externím tlumočníkem, který se účastnil prosincového summitu Evropské rady s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Muž měl podle Bruselu porušit pravidla tím, že si během důvěrného jednání pořizoval písemné poznámky. To je podle interních předpisů zakázané. Incident vyvolal podezření z možné špionáže a upozornil na rostoucí bezpečnostní rizika spojená s působením cizích agentů v evropských institucích.
Evropská komise se rozhodla ukončit spolupráci s externím tlumočníkem, který se účastnil prosincového summitu Evropské rady s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Muž měl podle Bruselu porušit pravidla tím, že si během důvěrného jednání pořizoval písemné poznámky. To je podle interních předpisů zakázané. Incident vyvolal podezření z možné špionáže a upozornil na rostoucí bezpečnostní rizika spojená s působením cizích agentů v evropských institucích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce zabránit možné vzpouře v Evropském parlamentu v rámci čtvrtečního hlasování o nedůvěře. Socialisté a liberálové pohrozili, že se hlasování zdrží, pokud nedostanou konkrétní politické závazky ohledně nového víceletého rozpočtu Evropské unie. Von der Leyenová proto nabídla regionům více pravomocí v nakládání s evropskými prostředky což představuje významný ústupek. O zprávě informuje server Politico.
Evropský parlament bude ve čtvrtek hlasovat o nedůvěře předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Ačkoliv nemají odpůrci von der Leyenové dostatečnou podporu, může mít jednání zásadní dopad do unijní politiky. Především představitelé ODS, kteří mají podle svých slov k šéfce EK vážné výhrady, se obávají, že hlasování obnoví narušené vztahy mezi evropskými lidovci (EPP), socialisty a liberály a bude tedy zcela kontraproduktivní.
Evropská komise zveřejnila výroční zprávu o stavu právního státu ve všech 27 členských zemích. Největší výhrady míří opět k Maďarsku a Slovensku. Obě země podle Komise dlouhodobě selhávají v klíčových oblastech, jako je boj s korupcí, nezávislost justice, fungování občanské společnosti nebo pluralita médií. V případě Maďarska zpráva na 42 stranách konstatuje, že „v rámci soudnictví pokračuje nepřiměřený tlak na některé soudce (...)".
EK zase hodnotí. Česká republika v uplynulém roce dosáhla určitého pokroku pokud jde o odměňování soudců a státních zástupců. Dílčí úspěchy byly zaznamenány i ve snahách o zkrácení délky řízení. V každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie to uvedla Evropská komise. I přes pokrok v některých oblastech zůstávají ale podle EK v Česku nedostatky týkající se vyšetřování korupce na vysoké úrovni a rovněž transparentnosti vlastnictví médií.
Libyjští představitelé v úterý nařídili komisaři EU pro migraci Magnusu Brunnerovi a několika vysoce postaveným evropským ministrům, aby opustili zemi. Brunner byl prohlášen za „personu non grata," informuje server Politico. Přesný důvod, proč musela delegace odjet, není zatím přesně známa. Brunner, který byl na diplomatické misi spolu s ministry z Itálie, Řecka a Malty, byl po příjezdu do Benghází obviněn z „porušení pravidel“ a prohlášen za „personu non grata“.
Vrcholná diplomatická poradkyně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, Italka Elisabetta Belloniová, letos v září opustí svou funkci. Doposud tam strávila ani ne půlrok, informoval v pondělí web Politico. Oznámení o jejím odchodu přichází v poměrně citlivém okamžiku: Evropský parlament totiž tento týden povede rozpravu a následně bude hlasovat o vyslovení nedůvěry celé Evropské komisi. „Paní Belloniová odchází ze své funkce,“ potvrdil mluvčí Evropské komise
V první polovině roku bylo v Německu podáno celkem 65 495 žádostí o azyl, což je pokles o 43 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Píše to dnes německý Die Welt s odvoláním na dříve nezveřejněné údaje Agentury Evropské unie pro azyl (EUAA). Údaje jsou uvedeny ve zprávě Evropské komise ze dne 3. července 2025 o situaci v oblasti migrace v EU a ve třetích zemích, která byla označena původně jako „důvěrná“.
Evropská komise čelí rostoucí kritice kvůli plánované reformě téměř 400 miliard eur určených na regionální rozvoj. V dopise, který získal server Politico, varovalo čtrnáct členských států EU včetně Česka předsedkyni Ursulu von der Leyenovou před ústupem od přímé podpory méně rozvinutých oblastí. Obávají se, že návrh oslabí kohezi a posílí moc národních vlád na úkor regionů. Čtrnáct vlád EU včetně Česka, Itálie, Španělska a Polska varovalo před omezováním takzvaných kohezních fondů.
Opoziční hnutí ANO se vymezuje proti novým klimatickým cílům Evropské komise (EK), jež navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Mělo by to devastující účinek na průmysl a životní úroveň obyvatel, řekl na dnešní tiskové konferenci předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček. "Evropská unie se řítí hlavou proti zdi. Místo aby zatáhla za ruční brzdu, tak přidává plyn," řekl Havlíček.
Poslanci Evropského parlamentu budou příští týden hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Lídrům europoslaneckých frakcí to ve středu sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolaová, informuje agentura DPA. Poslanci kritizují šéfku komise kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Šance na vyslovení nedůvěry je však minimální, napsal bruselský web Politico.
Napětí mezi členskými státy EU, včetně Česka, a Evropskou komisí kvůli novému klimatickému cíli pro rok 2040 se rychle stupňuje. Místo realističtější politiky rozhodla Komise ještě více přitvrdit v Green Dealu. K ostré kritice se přidal i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který návrh označil za „naprostý nesmysl“. V rozhovoru pro ČT24 se dokonce vyslovil, že pokud bude návrh přijat, ukončí svou politickou kariéru.
Česko nesouhlasí se stanovováním dalšího klimatického cíle, jak ho dnes navrhla Evropská komise (EK). Je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). EK navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Některé státy včetně Česka měly výhrady, chtěly tento krok odložit. Některé státy včetně Česka měly výhrady, chtěly tento krok odložit.
Europoslanci z ODS se ostře vymezují vůči návrhům na vyslovení nedůvěře Ursule von der Leyenové, se kterými přišli mimo jiné i jejich partneři z frakce Evropských konzervativců a reformistů. Šéfka vlivného zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS) označila tento krok za politický hloupý a krátkozraký. Svůj návrh chystají i Patrioti pro Evropu, jejich představitel Filip Turek (Přísaha & Motoristé sobě) věří v silný politický dopad procesu vyjadřování nedůvěry, byť s největší pravděpodobností neuspěje.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí hned dvěma návrhům na hlasování o nedůvěře, které sice politický mainstream s pravděpodobností hraničící s jistotou odmítne, může ale vyvolat debatu o pozici von der Leyenové. Návrhy podali Rumuni z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a chystají ho také Patrioti pro Evropu. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) mají Rumuni, kteří návrh podali a jsou s ODS v jedné frakci, IQ tykve. ECR bude ještě v úterý jednat o dalším postupu.
Podle Patriotů pro Evropu by předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová měla skončit v čele Evropské komise. Brzy proto podají vlastní návrh na hlasování o nedůvěře von der Leyenová. Svůj návrh už předtím avizovali představitelé Evropských konzervativců a reformistů, Patriotů a dalších subjektů v Evropském parlamentu. Deníku Echo24 o oficiálním návrhu Patriotů informovala europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Že se pro jakýkoliv z návrhů našla dostatečná podpora není pravděpodobné.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se v posledních týdnech ocitá pod velkým tlakem ze strany svých koaličních partnerů, tedy socialistů a liberálů. Ti hovoří dokonce o tom, že Evropská unie stojí na prahu institucionální krize. Posledním příkladem je výrazný odpor socialistů proti škrtům ve výdajích, které mají podporovat zranitelné skupiny a bojovat s nezaměstnaností, které von der Leyenová prosazuje v rámci tzv. Víceletého finančního rámce EU (MFF).
Evropská komise (EK) by se neměla vměšovat do záležitostí členských států EU, do kterých jí nic není. Na sociální síti X to ve středu večer napsal maďarský premiér Viktor Orbán. Reagoval tak na výzvu předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové, aby maďarské úřady povolily tzv. pochod hrdosti příslušníků komunity LGBT+. Akci Budapest Pride policie minulý týden zakázala, průvod je plánovaný na sobotu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenové čelí tlaku ze strany socialistů a liberálů kvůli stažení legislativy týkající se takzvaných Green Claims, tedy ekologických tvrzení. Ti dokonce hrozí tím, že von der Leyenové vypoví podporu. Čeští představitelé opozičních evropských frakcí Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a Patriotů pro Evropu se shodují na tom, že von der Leyenová se může obrátit na ně, pokud chce skutečně zracionalizovat Green Deal.
Evropská komise oznámila, že hodlá stáhnout navrhovanou legislativu spojenou s takzvanými Green Claims, tedy ekologickými tvrzeními, kvůli tomu, že byla přehnaně byrokratická. Stažení vyvolalo kritiku v levicové části politického spektra, která zelenou politiku podporuje, v čele s výkonnou místopředsedkyní EK Teresou Riberaovou. Liberální frakce hovoří dokonce o institucionální krizi a je nyní otázkou, jakou roli sehrají frakce Evropských konzervativců a reformistů a také Patriotů pro Evropu.
Španělská eurokomisařka a výkonná místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberová podle několika zdrojů usilovala o zmírnění klíčového návrhu Evropské komise, který má do roku 2027 ukončit dovoz ruského plynu do EU. Pět informovaných osob – tři unijní úředníci a dva diplomaté – uvedlo, že Riberaová opakovaně zasahovala do přípravy strategie kvůli obavám ze žalob ze strany Ruska proti španělským firmám.
Ursula von der Leyenová zřejmě čelí dosud největší výzvě jako předsedkyně Evropské komise (EK). Politická uskupení z Evropského parlamentu hrozí, že jí odepřou podporu kvůli jejímu rozhodnutí stáhnout návrh zelené legislativy, která měla zamezit tzv. greenwashingu, píše list Politico. Von der Leyenová je členkou středopravicové Evropské lidové strany (EPP), která je sice největší frakcí v Evropském parlamentu, ale k prosazení svých záměrů je závislá na hlasech socialistů a liberálů.
Omezit imigraci z Afriky do Evropy, pomoci africkým státům a posílit v nich italský vliv - to jsou cíle projektu Mattei italské premiérky Giorgii Meloniové. Představila ho dnes na setkání s představiteli afrických zemí v Římě, kterého se zúčastnila i šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Mnozí ale podle agentury AFP vidí tyto italské plány jako příliš ambiciózní. Italská vláda díky plánu Mattei uvolní 5,5 miliardy eur na různé iniciativy napříč 14 africkými zeměmi. Jde o země Magrebu, Keňu, Etiopii, Senegal nebo Mosambik.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se postavila za své rozhodnutí obejít Evropský parlament při schvalování plánovaného úvěrového schématu na obranu v hodnotě 150 miliard eur. V dopise adresovaném předsedkyni Evropského parlamentu Robertě Metsolaové označila svůj krok za „plně odůvodněný“ v reakci na „existenciální“ geopolitické výzvy, kterým Evropa čelí.
Skutečným tématem pro českou volební kampaň nejsou bitcoiny, ale emisní povolenky na osobní dopravu a vytápění. Mají zkratku ETS 2, platit začnou od roku 2027, od minulého měsíce se s nimi obchoduje na finančních trzích a cena za povolenku se vyšplhala k 80 eurům za tunu emisí. Agentura Bloomberg, která je spíš ještě zdrženlivá, odhaduje, že do roku 2030 zdraží ETS 2 až ke 150 eurům za tunu a tímto zcela politickým krokem pak bude vytápění plynem dražší o 40 a benzin s naftou o 30 procent. Je to ideologicky uvalená askeze a současně neomalený útok na energetickou suverenitu členských zemí.
