Evropská komise připravuje seznam sedmi zemí, které budou považovány za „bezpečné třetí státy“. Právě do těchto zemí by v budoucnu mohly členské státy Evropské unie navracet některé žadatele o azyl. Podle dokumentu, který získal server Euractiv, se jedná o Bangladéš, Kolumbii, Egypt, Indii, Kosovo, Maroko a Tunisko. Zavedení seznamu je součástí širší snahy EU o zpřísnění a zefektivnění návratové politiky.
Na podzim se prý bude rozhodovat o dalším charakteru státu. „Budou to volby o tom, jaká bude míra svobody v České republice,“ prohlásil minulý týden Petr Fiala. Jedna z důležitých svobod – svoboda projevu – přičiněním vlády mezitím inkasuje rány, byť „jen“ převodem unijních nařízení do českého práva. Máme už tady zákon o digitální ekonomice, který do českého práva převádí unijní Nařízení o digitálních službách (DSA). O rizicích tohoto nařízení píšeme opakovaně, jeho smysl je v tom, aby sociální sítě pod hrozbou pokut mazaly různý obsah, i takový, který nedosahuje úrovně trestného činu.
EU chystá zmírnění směrnice o osobních údajích známé jako GDPR. Některé principy směrnice, kterou prosadila před sedmi lety, využívaly, kvůli zjednodušení procesů i některé globální firmy při fungování mimo EU. Tehdy EU komplexní směrnici, kterou řada firem kritizovala kvůli vysokým nákladům při jejím uplatňování, obhajovala s důrazem na právo lidí na soukromí. Nyní však EU dá pravděpodobně některým kritikům za pravdu, když v rámci čerstvého boje proti regulacím a byrokracii Evropská komise chystá její zjednodušení.
Za zavřenými dveřmi a bez oficiálních prohlášení se minulý týden v Bruselu odehrála schůzka, která může zásadně změnit přístup evropských států k obraně. Británie spolu s několika severskými a středoevropskými spojenci připravuje plán na vznik nové nadnárodní banky zaměřené výhradně na obranné výdaje. Ta má nejen umožnit společné nákupy zbraní, ale hlavně obejít Evropskou komisi a udržet vojenské výdaje mimo oficiální rozpočty států.
Evropská komise se chystá udělit pokutu v možné výši přes miliardu dolarů (23 miliard korun) sociální síti X vlastněné miliardářem a blízkým spolupracovníkem amerického prezidenta Donalda Trumpa Elonem Muskem. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na několik nejmenovaných činitelů Evropské unie. Finanční sankce má být prvním velkým trestem za nedodržení nových unijních pravidel, která jsou součástí boje proti dezinformacím a nelegálním příspěvkům na internetu.
Vládní Slovenská národní strana (SNS) volá po konci evropského komisaře Maroše Šefčoviče. Podle SNS je pasivní v otázce řešení amerických cel a nese spoluzodpovědnost za snižování konkurenceschopnosti Evropské unie, píše slovenský deník Pravda. Šefčovič naopak oznámil, že v souvislosti s nově oznámenými americkými cly hodlá v pátek nově jednat se svými protějšky ze Spojených států.
Brusel dnes učinil několik zásadních rozhodnutí pro automobilový průmysl. Automobilky dostaly miliardové pokuty, ale také více času na splnění emisních cílů. Evropská komise (EK) udělila pokuty v celkové výši 458 milionů eur (11,4 miliardy korun) patnácti automobilkám a Evropské asociaci výrobců automobilů (ACEA). Nejvíc (3,19 miliardy korun) přitom zaplatí německá skupina Volkswagen.
Do Prahy přijel někdejší první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a pronesl fascinující slova o budoucnosti Green Dealu. Připomeňme, že tento nizozemský politik, aktuálně stojící v čele tamní koalice zelených socialistů, byl jakožto eurokomisař pro klima v letech 2019 až 2023 duchovním otcem stěžejního balíku nejtvrdších klimatických opatření Fit for 55. Spadá do něho zákaz výroby aut se spalovacími motory po roce 2035, stahování emisních povolenek z trhu a jejich rozšíření na vytápění a osobní dopravu nebo zavádění sociálního klimatického fondu.
Evropská unie počítá se snížením dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny poté, co v červnu vyprší platnost dohody o bezcelním přístupu ukrajinského zboží na unijní trh. Agentuře AFP to řekl eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen. EU a Ukrajina by podle eurokomisaře měly v příštích týdnech jednat o nové podobě dohody. "Dovozní kvóty nezůstanou stejné jako v této dočasné liberalizaci obchodu. Takže se dovoz sníží," prohlásil Hansen.
Evropská unie připravuje vlastní reakci na oznámená cla na dovoz automobilů do Spojených států, oznámil dnes mluvčí Evropské komise (EK) Olof Gill. Reakce EU bude podle něj důrazná a jasně zaměřená. Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že od dubna začne platit 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut. Prohlášení zmiňuje až měsíční odklad na výběr cla při dovozu automobilových dílů.
Dočkali jsme se. Evropská komise (EK) uvolnila plné znění notifikace na pátý dukovanský blok. Po bezmála roce, kdy o schválení veřejné podpory na stavbu nového jaderného bloku rozhodla. Částečné informace o nevýhodnosti podmínek pro fungování nové elektrárny, které kolovaly, se tak konečně potvrdily. A není to vše, co podstatného se v poslední době kolem „největší zakázky v české historii“ a také kolem společnosti ČEZ odehrává. Povolení Bruselu pro využití modelu státní podpory na jednotném unijním trhu je nutnou podmínkou. A to uvědomění si, že notifikace znamená podřízení Komisi a jejím nám vnuceným pravidlům, je stěžejní.
Občané Evropské unie by si měli připravit zásoby jídla, které jim v případě nouze vydrží nejméně 72 hodin, říká nová strategie, kterou ve středu zveřejnila Evropská komise. Strategie připravenosti, kterou v Bruselu představila místopředsedkyně komise Roxana Minzatuová, by měla posílit schopnost EU předvídat a předcházet novým krizím a hrozbám a rychle na ně reagovat. Pět let od začátku pandemie nemoci covid-19 a více než tři roky od ruské invaze na Ukrajinu chce Evropská unie ukázat, že zvládne krize
Konkurenceschopnost evropského ocelářského a hutnického sektoru se má udržet prostřednictvím urychlení dekarbonizace. Uvedl to tento týden eurokomisař pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné. Oceláři si stěžují ina vysoké ceny energií. Nejen čeští vrcholní představitelé přitom i v souvislosti s avizovanou nutností vydávat výrazně více peněz na obranu uvádí, že v tuto chvíli nelze financovat dekarbonizaci a obranu najednou.
Evropská komise (EK) do poloviny dubna odkládá zavedení odvetných cel vůči USA. Informovaly o tom zahraniční agentury. Cla mají být reakcí na americká 25procentní cla na dovoz oceli a hliníku z Evropské unie, která začala platit minulou středu. "Všechna (celní) protiopatření Evropské unie oznámená 12. března vstoupí v platnost v polovině dubna. Získáme tím více času na jednání s americkou administrativou," citovala agentura AFP mluvčího EK Olofa Gilla.
Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie k posílení obrany EU do roku 2030. Takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany v Bruselu představila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem. Plán s názvem ReArm Europe/Readiness 2030 umožňuje vynaložit více než 800 miliard eur, které jsou rozděleny do několika pilířů.
Evropská komise měla původně již na konci března předložit "cestovní mapu k ukončení dovozu ruské energie", její zveřejnění ale bylo odloženo. Podle komisaře pro energetiku Dan Jörgensena na dokumentu odborníci dál intenzivně pracují, je potřeba vše ale nastavit tak, aby konec závislosti na ruském plynu nepoškodil občany Evropské unie. Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem.
Masivní investice během delšího období, preferování zbrojních firem z Evropské unie a „podobně smýšlejících třetích zemí“, společné nákupy zbraní či jednoduší financování obranných projektů. To vše má přinést plán Evropské komise, který shrnuje takzvaný White Paper. Ten v minulém týdnu unikl do médií, oficiálně představen bude ve středu. Klíčovým aspektem má být podle Evropského parlamentu také většinové hlasování o obranných záležitostech místo jednomyslného.
Evropská komise bere zpátečku ze svých šílených nápadů, ale zatím je to málo. Uvedl to europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který ve svém proslovu v Evropském parlamentu dodal, že politika EK k automobilovému průmyslu je pro Česko katastrofou. Europoslanci ODS by chtěli další uvolnění regulací pro automobilky prosadit společně s Patrioty pro Evropu.
Evropská komise navrhla nová pravidla zajišťující rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nový legislativní návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Oznámila to ve Štrasburku místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová. Změny v návratové politice prosazovala mimo jiné i Česká republika.
Slovenský premiér Robert Fico dnes vyzval Evropskou komisi, aby se jasně vyjádřila k vývoji prezidentských voleb v Rumunsku. Po nečekaném vítězství pravicového kandidáta Calina Georgescua v prvním kole voleb loni na podzim rumunský ústavní soud rozhodl o jejich zrušení. Následně byl Georgescu obviněn z trestných činů, což byl údajně důvod, proč mu v neděli volební úřad znemožnil kandidovat v opakovaných volbách.
Evropská komise podle Ursuly von der Leyenové v úterý představí nový ambiciózní právní návrh, který se týká návratové politiky. Šéfka komise to uvedla v Bruselu na tiskové konferenci u příležitosti prvních 100 dní nové unijní exekutivy. Návratová směrnice, jejíž úpravu prosazuje zejména Česko, by měla zajistit efektivnější navracení migrantů a další inovativní řešení problémů s nelegální migrací. Von der Leyenová rovněž při stejné příležitosti v neděli řekla, že USA jsou nadále spojencem EU, navzdory odlišným názorům.
Chceme učinit z Evropy světového lídra čistého průmyslu. Dekarbonizace se stává nejen environmentálním cílem, ale také naší růstovou strategií. To jsou slova místopředsedy Evropské komise (EK) pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphana Séjourného. Zazněla při představování nové Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal). To je podle Bruselu údajně řešení nekonkurenceschopnosti evropských podniků a především řešení vysokých cen energií, které ty podniky pohřbívají.
Evropská komise (EK) potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta v Evropské unii byla v roce 2035 s nulovými emisemi CO2. Na tiskové konferenci to řekl eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas. Komise ale zároveň představila opatření na podporu konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán investic do obrany až do výše 800 miliard eur. Snaha o vyzbrojení a nastartování zbrojního průmyslu však kromě peněz záleží také na změně přístupu v řadě regulací a pravidel. Jako je například taxonomie či úvěrování zbrojních projektů, upozorňuje vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Souhlasí s ním i další odborníci. Zároveň je však nový zbrojní evropský "deal" příležitostí pro český zbrojní průmysl.
Návrh Evropské komise na uvolnění emisních norem pro automobilky je dobrým prvním krokem, ale nestačí. Automobilky by podle EK měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoliv za každý rok. ODS však prosazuje prodloužení tohoto období na pět let, což podporují i samotné automobilky. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je potřeba dál tlačit na revizi Green Dealu a úplné zrušení zákazu spalovacích motorů.
Evropská komise (EK) navrhne úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by podle návrhu měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoliv za každý rok. Uvedla to řekla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Změna poskytne automobilkám více času na splnění emisních cílů a umožní jim vyhnout se placení pokut v letošním roce. Ve středu má eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas představit detailní závěry ze strategického dialogu s automobilkami.
Evropská komise zrušila dlouho očekávaný plán na zavedení povinného označování potravin pomocí systému Nutri-Score. Tento krok měl za cíl zjednodušit rozhodování spotřebitelů při výběru zdravějších potravin pomocí barevných označení na etiketě, stejně jako třeba ohledně spotřeby na elektrických spotřebičích. Proti nápadu se postavila zejména Itálie, některé z evropských zemí včetně Německa a Francie zavedli tento systém značení na dobrovolné bázi, o zprávě informuje rakouský Kurier.
Dohoda o čistém průmyslu, kterou ve středu představila Evropská komise, se snaží spojit protichůdné cíle, když usiluje o zachování klimatických cílů a zároveň o konkurenceschopnost evropského průmyslu. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS). Takzvaný Clean Industrial Deal kritizují, respektive jeho části, kritizuje třeba i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Třešničkou na dortu je podle ekonoma Petra Dufka návrh na tzv. dekarbonizační banku.
Premiér Petr Fiala se důrazně ohradil vůči Dohodě o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), kterou ve středu představila Evropská komise. Podle něj plán nepřinese posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, ale naopak jej ohrozí kvůli nereálným environmentálním cílům. „Není možné stále lpět na tom, že musíme do roku 2040 snížit emise o 90 procent, a zároveň tvrdit, že prioritou je konkurenceschopný průmysl, protože oba cíle nelze současně splnit,“ prohlásil Fiala s tím, že dokument postrádá konkrétní řešení pro energetickou stabilitu.
Evropská komise představila Clean Industrial Deal (CID), nový strategický rámec zaměřený na dekarbonizaci evropského průmyslu, posílení jeho konkurenceschopnosti a dosažení větší strategické autonomie. CID v zásadě navazuje na neslavný Green Deal a měl by v následujících pěti letech formovat průmyslovou politiku unie. Reakce na jeho představení jsou však smíšené – zatímco ekologické organizace v návrhu vidí klíčový krok k udržitelné ekonomice, průmyslové svazy varují před hrozbou dalšího oslabení evropských firem.
