„Až do summitu EU nebude žádná dohoda." Belgie v pondělí odmítla navrhované ústupky Evropské komise, které měly vést k odblokování použití zmrazených ruských aktiv v EU na takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Patová situace podle bruselského listu Politico nadále pokračuje. Dohody se tak nejspíš nepodaří dosáhnout předem a řešení bude až na unijních prezidentech a premiérech, kteří se zúčastní summitu EU. Pokud by na to dlošlo, Jen Českou republiku by to stálu přes 80 miliard korun na riskantních zárukách, které by musela Rusku s nemalou pravděpodobností po arbitráži zaplatit. Proto premiér Andrej Babiš záměr Komise rezolutně odmítá.

Dva dny před klíčovou schůzkou se komise snaží vynaložit poslední úsilí, aby přesvědčila členské země EU k podpoře reparační půjčky. Velvyslanci jednotlivých zemí při EU budou o tématu opět jednat během dnešního dne a nejspíš i ve středu.

Předmětem sporů je forma budoucí finanční podpory pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Hlavní část, asi 185 miliard eur, je držena v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, zbývajících 25 miliard eur je v pěti bankách, nejvíce v Belgii a Francii. Belgie se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění či bylo třeba peníze urychleně uvolnit. Belgický premiér Bart De Wever proto požaduje po ostatních zemích záruky, že „pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně 89 miliard Kč. Nový český premiér Andrej Babiš se o víkendu nechal slyšet, že Česko nebude za nic ručit.

K Belgii se se svými výhradami minulý týden v pátek připojily Itálie, Bulharsko a Malta se společným prohlášením, v němž vyzvaly Evropskou komisi, aby prozkoumala „alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky“.

Komise podle listu Politico v pondělí přišla s právními změnami svého návrhu ve snaze zajistit si politickou podporu Belgie. Zemi poskytla mimo jiné právní ujištění, že Belgie by v případě jakéhokoli scénáře mohla získat až 210 miliard eur v případě, že by čelila právním nárokům nebo odvetným opatřením ze strany Ruska. Dále EK uvedla, že Ukrajině by neměly být poskytnuty žádné peníze, dokud členské státy EU neposkytnou finanční záruky pokrývající alespoň 50 procent vyplacených peněz.

V dalším ústupku komise vyzvala všechny země EU, aby ukončily své bilaterální investiční smlouvy s Ruskem, aby se zajistilo, že Belgie „v tom nezůstane sama“, když bude potřeba řešit případná odvetná opatření ze strany Moskvy. Belgie ale na setkání velvyslanců při EU v pondělí večer uvedla, že jí navržená ujištění stále nestačí, potvrdily Politiku diplomatické zdroje. „Až do summitu EU nebude žádná dohoda,“ uvedl jeden z nejmenovaných diplomatů.

Zatímco Francie nadále veřejně podporuje plán na použití zmrazených aktiv a tento postoj dnes v Bruselu zopakoval i francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad, zdroje blízké prezidentu Emmanuelu Macronovi tvrdí, že je Paříž „neutrální“. Tedy že je připravena podpořit využití ruských aktiv, nicméně nebrání se i použití společné půjčky EU, aby zabránila bankrotu Ukrajiny.

Například Německo ale trvá na tom, že žádná jiná skutečná volba než použití ruských aktiv neexistuje. Společný dluh navíc podle Berlína není proveditelný, protože tento krok vyžaduje jednomyslné schválení. Pro reparační půjčku je zapotřebí jen kvalifikovaná většina. To ale z právních důvodů napadá Maďarsko, které se poskytování financí zkorumpované Ukrajině dlouhodobě brání a odmítá ho.